DRG v ČSR

[Zippich]

Ne že bych neměl co dělat, vždyť ani původní layout ještě zdaleka není dokončen, ale potvrzuji slova Marka Twaina o tom, že fantazie je nejlepší způsob úniku před realitou. Jistě to znáte taky. A tak si v hlavě hraju s myšlenkou na nový modul s točnou Roco TT, který by měl splňovat následující zadání: maximálně kompaktní; zásobník vlaků a lokomotiv k výše prezentovanému layoutu ZRE; otáčení parních lokomotiv; skryté nádraží(čko); ale zároveň jakési dioráma inspirované pobočným depem ZRE v Liberci, které zmiňuji v předchozím příspěvku; průjezdná hlavní kolej využitelná i jinak univerzálně v layoutu; možnost pozdějšího rozšíření na čtyřkolejnou stanici; po zakrytí bednou z plexiskla vitrína na modely, atd...
Použité výhybky Tillig EW2. Napojení na stávající layout zhlavím s výhybkami, na opačném zhlaví pouze lehká zábrana na šrouby do čela, čímž by vznikl myšlený řez předlohou a v praxi provozně "Kopfbahnhof" ala Masaryčka.
Než to budu dál rozkreslovat v cadu, předkládám skicu do zdejšího pléna kolegů-odborníků k oponentuře.

ZRE Drehscheibe 210306.JPG (33.27 KiB) Zobrazeno 5208 krát

[Myšpulín]

Předpokládám, že tu první výhybku asi nebudeš řezat vejpůl, takže celé se to bude posouvat níž. Vejdeš se potom? Vlastně napojení točny nemusí být přímou, může tam být oblouk do vedlejšího paprsku.

[Zippich]

takže celé se to bude posouvat níž.

...nemělo by. Výhybky jsou samozřejmě celé, ale pouze schematicky vyneseny. L 166 mm, 15°, osová vzdálenost kolejí 44. Modul začíná výhybkou. Napojení točny přímou kolejí pod úhlem 15° od traťové mi vychází jako optimální využití prostoru. Zkracovat to už nechci, protože by nebylo dost místa na odstavení souprav na staničních kolejích.

[hank61]

Malé a příjemné depo a SN . Nastálo by jen za zvážení tu první vjezdovou výhybku nahradit trojcestnou a k ní napojit i tu prvni kusou kolej od točny, aby točna měla dvě vjezdové /výjezdové/ koleje?

[Zippich]

Nastálo by jen za zvážení tu první vjezdovou výhybku nahradit trojcestnou a k ní napojit i tu prvni kusou kolej od točny, aby točna měla dvě vjezdové /výjezdové/ koleje?

Přiznávám, že jsem taky původně na kraj maloval trojcestnou výhybku. Ne kvůli druhému vjezdu k depu, ale abych ušetřil délku. Jenže ta od Tilliga má 2x R353. Zatímco EW2 má R631. A to mělo pro mě větší váhu než délka kolejí. Nepatřím k tahounům modulových setkání, kteří každý rok křižují Evropu, a nemám ani tu ambici, ale mám pocit, že rádius 353 by ten modul definitivně odsunul do nižší ligy, čistě na úroveň domácího hraní. No a když už se jednou patlám s těmi fremáckými čely...

[vojtas]

Trojcestnou výhybku s geometrií jakou potřebuješ ti rád vyrobí KK-koleje. Kvalita je na trochu jiný úrovni, než tovární tillig kolejivo a nemůžu nedoporučit.

[Zippich]

Trojcestnou výhybku s geometrií jakou potřebuješ ti rád vyrobí KK-koleje.

Jo, jo, díky, ale to se vyplatí při modelování nějakého skutečného vzoru, třeba jako do Sebastiansbergu. Tenhle modul je spíše účelový a "volně na motivy". Ve skutečné předloze stejně trojcestná výhybka nebyla, takže pro tento účel zůstanu u Tilligovy konfekce...

[vojtas]

Já to sem přecejen postnu, abych udělal KK reklamu. Tohle jsou vlastně EW2, nebo tedy takový hybrid mezi 1:2 zkrácenými A6 a EW2. Poloměr je 631mm, úhel odbočení 12° a sečné jazyky. Oblouková je 631/400 a taky odbočuje od 12°. Jen výhybka na dřevě vedle obloukové je 15° a točí až za srdcovku. Kolejivo code 60 to pro mně posouvá trochu jinam, než kde je Tillig, a přitom to vychází cenově líp, než filigran.

[Zippich]

V roce 1906 byla otevřena zastávka Engelsberg/Eckersbach. Dnešní Andělská Hora. Ale právě obyvatelé Eckersbachu, jak se dříve nazývala dolní část Kryštofova Údolí, si od počátku stěžovali na její odlehlost, a spolu s obyvateli údolí Nisy požadovali zřízení zastávky přímo pod Hamrštejnem. Proto byl na ředitelství v Drážďanech zpracován projekt zastávky mezi oběma viadukty, v meandru řeky. Pozdější ředitel RBD Dresden, Max Barth, tehdy ještě jako mladý drážní praktikant, zhotovil dokonce situační model nové zastávky v měřítku 1:120. Tento model byl dlouhá léta pokládán za ztracený při radikální přestavbě Drážďan angloamerickými architekty v únoru 1945, při kterém byla původní budova ředitelství na rohu Wiener- a Pragerstrasse zničena do základů. Nedávno byl však tento model ke všeobecnému překvapení badatelů nalezen ve sklepení jednoho domu v Loschwitz, a nyní je v péči restaurátorů. Zastávka na tomto místě byla nakonec skutečně zřízena, ovšem až v roce 1949, již pod správou ČSD, a dostala název „Machnín hrad“. My však z pietních důvodů zachováváme původně navrhovaný název Andělská Hora – Engelsberg.

Na tomto snímku již do zastávky Andělská Hora vjíždí osobní vlak od Žitavy tažený drážďanskou lokomotivou BR38.2, původní saské řady XII H2. Později u ČSD dostane označení 365.5.

[hank]

Zippich: V době, kdy Max Barth ten model tvořil, s největší pravděpodobností na místě nežili žádní občané používající českého jazyka, takže nápisy na modelu by asi byly jenom německé... Prvorepubliková nařízení sice o úředním jazyce říkala něco dost jednoznačného, ale jak se dodržovala, o tom svědčí neutuchající kritika v českojazyčném tisku z jiných míst ještě i ve 30. letech (ve vztahu ke kolejové dopravě a nápisům se dochovaly četné stížnosti třeba na elektrickou malodráhu v Jablonci nad Nisou), takže něco podobného by se zřejmě dalo čekat auch in Engelsberg.

Ale mohu se samozřejmě mýlit. Máš nějakou dokumentaci skutečných stanic a nápisů z té doby?

[Zippich]

Hank: Fotek a informací z té doby je velmi málo. Nicméně jazykový zákon z roku 1920, o kterém se zmiňuji v jednom z předchozích příspěvků, platil jednoznačně, a subjekt Výmarské republiky ho dodržoval nejen proto, že si nechtěl zadělat na problémy v poněkud politicky citlivém zahraničí, ale i z důvodu prestiže, aby ukázal, že je spolehlivým dopravcem, dbalým pravidel. Důkazem, že DRG se vůči ČSR chovala možná až příliš korektně je fotka nádraží z DRG trati Cheb-Selb, kde je v tehdy převážně německém Hazlově na budově dokonce pouze český nápis (pramen Wikipedie), což považuji za pozoruhodné.
Zajímavý z tohoto pohledu je také doložený případ ze stanice Mistrovice u nás na lokálce BNB z České Lípy do Kamenice. Po vydání jazykového zákona v roce 1920 tato obec, stejně jako mnoho jiných, zkrátka neměla žádné české jméno a jmenovala se prostě Meistersdorf. Nicméně aby se dodržel zákon, tak se na budovu umístili dvě cedule. Meistersdorf česky a Meistersdorf německy. Název Mistrovice se vykonstruoval až později při počešťování během 20.let.
Na mém kolejišťátku jsou právě dvojjazyčné nápisy nositelem dobové imprese, o kterou mi jde. Proto jsem si dovolil předpokládat, že sociální demokrat Max Barth ve svém návrhu bedlivě ctil souhrnné normativní i zákonné požadavky. Dnes bychom řekli Lastenheft.

[hank]

Zippich: Ano, míst bez českých názvů bylo v zemích Koruny české začátkem 20. století množství tak řečeno větší než malé, z těch známějších mě napadá třeba Röhrsdorf, který dostal český název Svor až v r. 1947.

[Zippich]

Když mi bylo asi 17, dal jsem se ve vlaku do řeči se starším pánem. Jeho otec prý jezdil u DRG na této trati. Nevím, jako co. Ale říkal, že „všechno, co vyjelo ze Žitavy, muselo být hoch auspoliert, aby to v cizině dobře reprezentovalo“. Soudím tedy, že stejná zásada platila i pro staniční inventář, včetně cedulí s názvy stanic. Dneska bych toho pána vyslýchal daleko důkladněji, obávám se ale, že vzhledem k jeho tehdejšímu věku ho už těžko znovu potkám...

[Bedlisch]

Pokud je mi známo, tak právě DRG byla téměř jediná, která na Liberecku hlásila a uváděla stanice česky, neb tak pravil jazykový zákon. Naopak "české" firmy, si z toho moc velkou hlavu nedělaly, viz ona tramvaj v Rychnově.

[Zippich]

Historie nezná „kdyby“. Ale hra je zná. Dokonce je ráda a často využívá. Následující snímek je z kategorie, jak se dnes říká, „what if“. Neboli lépe, ve stylu tohoto tématu, co by bylo kdyby/was wäre wenn...
Je začátek šedesátých let. Postarší, ale dobře udržovaná, žitavská BR95 dopravce DRG přebrala v Liberci Pn vlak ČSD s exportem severočeského energetického uhlí pro nově postavenou elektrárnu v Reichenau in Sachsen. Vlak je zachycen na (dosud rozestavěném) viaduktu přes Lužickou Nisu. Její řečiště je také dosud suché.
PS: Příznivci 2.epochy nechť se nelekají. Tento příspěvek je jen výjimka, a i ty "Wapy" ČSD jsou u mne jen na servis. Nadále platí, že do mého vozidlového parku nesmí nic, co jde přes ep.2b.