Hank: Fotek a informací z té doby je velmi málo. Nicméně jazykový zákon z roku 1920, o kterém se zmiňuji v jednom z předchozích příspěvků, platil jednoznačně, a subjekt Výmarské republiky ho dodržoval nejen proto, že si nechtěl zadělat na problémy v poněkud politicky citlivém zahraničí, ale i z důvodu prestiže, aby ukázal, že je spolehlivým dopravcem, dbalým pravidel. Důkazem, že DRG se vůči ČSR chovala možná až příliš korektně je fotka nádraží z DRG trati Cheb-Selb, kde je v tehdy převážně německém Hazlově na budově dokonce pouze český nápis (pramen Wikipedie), což považuji za pozoruhodné.
Zajímavý z tohoto pohledu je také doložený případ ze stanice Mistrovice u nás na lokálce BNB z České Lípy do Kamenice. Po vydání jazykového zákona v roce 1920 tato obec, stejně jako mnoho jiných, zkrátka neměla žádné české jméno a jmenovala se prostě Meistersdorf. Nicméně aby se dodržel zákon, tak se na budovu umístili dvě cedule. Meistersdorf česky a Meistersdorf německy. Název Mistrovice se vykonstruoval až později při počešťování během 20.let.
Na mém kolejišťátku jsou právě dvojjazyčné nápisy nositelem dobové imprese, o kterou mi jde. Proto jsem si dovolil předpokládat, že sociální demokrat Max Barth ve svém návrhu bedlivě ctil souhrnné normativní i zákonné požadavky. Dnes bychom řekli Lastenheft.