OT: Pojetí historické pravdy se obvykle ustálí až po vymření všech pamětníků popisovaných skutečností. (Někdy ani to ne, viz třeba různé soudobé náhledy na husitské války.) Je to o to složitější, že pravda vítězí, protože historii píší vítězové a za pravdu je tedy vyhlášeno to, co zapsala vítězná strana. Na některých kritériích se nicméně historici obvykle sjednotí bez ohledu na vlastní postoje. Např. na definici spravedlivých válek, přičemž znají i války oboustranně nespravedlivé. Toto kritérium lze jistě aplikovat i na obě světové války minulého století.
Na rozpad monarchie mám názor podobný tomu, který svého času vyjádřil Vladimír Neff, když vzpomínal ne jednoho ze svých předků; záviděl mu, že jako obchodní cestující měl předplacenou roční jízdenku kkStB, se kterou mohl volně jezdit po všech předlitavských vnitrostátních tratích od Chebu až po Černovice (v Bukovině) a od Děčína až po Dubrovník. Kdyby byl starej Procházka aka Franz Josef I. zemřel o 5 nebo 10 let dříve, pravděpodobně by došlo k federalizaci monarchie a vzniku Spojených států velkého Rakouska podle návrhu, který sedmihradský právník Aurel Popovici vypracoval v r. 1906 na objednávku následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a s podporou liberálních vídeňských kruhů. Návrh byl nicméně uložen do šuplíka s odůvodněním, že předkládat ho za života Františka Josefa nemá smysl... Součástí toho návrhu byla tato mapa:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3 ... ethnic.svg. Když se na ni podíváte blíže, zjistíte, že vzbouřené německojazyčné oblasti Deutschböhmen a Deutschmähren, které se v r. 1918 nechtěly stát součástí ČSR, se shodují se dvěma z uvažovaných samosprávných součástí navrhované rakouské federace. A budiž zdůrazněno, že ani jedna z obou oblastí se v r. 1918 nechtěla připojit k Německu. Toto jsou historická fakta, i když dnes možná někomu nepohodlná.
Disclaimer: Víc se k tomu nehodlám vyjadřovat, mj. i proto, že v mém rodokmenu se nachází část předků německého jazyka ze Šumavy a z olomouckého jazykového ostrova. Budiž nicméně řečeno na rovinu, že jsem přesvědčeným stoupencem federalizace Evropské unie; jestli mám nějaký důvod, proč litovat svého pokročilého věku, je to fakt, že se jejího vzniku už nejspíš nedožiju. Doufám, že větší štěstí budou mít moje kosmopolitní dcery a vnoučata. Zatím si aspoň můžu vymýšlet příběhy "what-if"...
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.