Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj kolegové, rád bych zde prezentoval svůj projekt domácí modulové stanice Štíty, na které nějaký čas pracuji a sháním podklady. Štíty jsou koncová lokálková stanice spadající pod kyšperskou (Letohradskou) výtopnu. Posílám odkaz na historické fotografie.
https://f.aukro.cz/images/sk6941221795/ ... 2a7f961055
http://www.nadraziletohrad.wz.cz/galeri ... /nad09.jpg
http://www.lzkclub.estranky.cz/fotoalbu ... a---stity/
http://www.moravska-pohranicni.cz/index ... e/historie
Plánek stanice: z roku 1939 http://www.moravska-pohranicni.cz/image ... ldberg.jpg
K porovnání z roku 1953 http://kontaminace.cenia.cz/
Použité kolejivo: PECO code 100, mam ho dostatek z nedostavěného kolejiště a nechce se mi ho vyhazovat.
Výhybky: PECO střední poloměr z důvodu domácích poměrů
Přestavníky výhybek: asi MP1 ale ještě nejsem rozhodnutý. Koupil jsem si jeden MP1 abych odzkoušel. Chci mít moduly připraveny na kompletní digitalizaci, ale spíše uvažuji o analogovém ovládání. https://www.mtb-model.com/pages/prestavniky.php
Rámy: překližková konstrukce tl. 10mm. Časem snad přidám ještě krajní moduly s normovanými čely pro možnost spojování s dalšími domácími moduly.
Modelované období: poválečný provoz až 60.léta tedy 3 epocha.
Dnes mám postavený překližkové rámy, které budou ležet na komodách. Upravím je i pro možnost využití samostatných nohou, na hrubo rozměřené kolejivo a navrtané otvory pro kabeláž a otvory pro jehly přestavníku výhybek.
Základy drážních staveb pro místní úpravy:
Skladiště – IGRA 141011 dle typového listu 353/H, http://igramodel.cz/cs/drazni-h0/230-st ... 8m-h0.html
Výpravní budova – 253/H kterou jsem si nechal vypálit zrcadlově dle skutečné orientace ve Štítech. https://www.kb-model.eu/mtbmodel/eshop/ ... Moravka-H0
Záchody – nejsme si jistý, nemam je na žádné fotografie, ale odhadl jsem použitelné IGRA 111002, http://igramodel.cz/cs/drazni-h0/59-sta ... 40046.html nebo i s chlívky https://www.kb-model.eu/mtbmodel/eshop/ ... -XCII-H-H0
Bohužel podkladů není mnoho a tak jsem musel nějaké skutečnosti odhadnout. Nepovedlo se mi dohledat, kdy byla zrušena výhybka před zpevněnou plochou. Z plánu z roku 1939 je spojka, ale pak na fotografiích už nikde není zachycena.
Další nejasností je domeček vedle výtopny v čele uhelné skládky. K tomu vlastně není žádný podklad, jen tato fotografie a pak zbytky základů, které jsem objevil při dávném průzkumu. I velikost uhelné skládky se vůči plánu z roku 1939 asi změnila.
http://www.moravska-pohranicni.cz/image ... nie_02.jpg
Výhybka k výtopně se z plánu roku 1939 zdá být symetrická, ale v poválečné době ale tomu už tak není, proto jsem zvolil levou střední výhybku.
Další nejasností jsou záchodky. Resp. z podkladů vyplívá, že to byla úzká budova kolmo ke kolejišti. Jednalo se určitě o dřevěnou konstrukci bez vytápění. Záchodky byly přestavěné na zděné a přiblížili se k výpravní stanici asi též z důvodu vytápění.
Neznámou je pro mne i tip kolejové váhy za skladiště, tip záchodků a kdy původní byly zbourány. Asi zde nikdy nebyla obrysnice. Na konci zpevněné plochy bývala nějaká dřevěná bouda (plán 1939) ale zda byla na uhlí nebo nějaké zázemí na nářadí nevím.
Budu rád za jakékoliv komentáře, rady či podklady.

sklad a staniční budova souhlasí a k této budově byla většinou stavěna budova záchodků viz - http://malina.byl.cz/ - budovy - Míra 314 - Záchodky pro cestující kkStB TP U.B. 19b/H, stavebnici výtopny asi nikdo nedělá, podklady k této stanici budou v asi v archívu dráhy někde v HrKr - v Olomouci (Července) nic není. Jinak koukám, že to je stanice víceméně podle mého gusta modulodomácího kolejiště, pokud použiješ normalizovaná čela a správné zapojení napájení kolejí dle FREMO, pak není problém vyrazit s takovou stanicí i na setkání. Koleje Peco 100 nejsou nic proti ničemu, pokud ti to vyhovuje, my v Ostramu jsme takto začali a stanice Jeseník a Javorník jsou na nich taky postaveny a již 10 let jsou funkční, bohužel tím je omezen výběr výměn, ale to je celkem jedno, protože pokud si nebudeš stavět svoje, tak budeš muset počítat s kompromisy v kolejovém plánu (ta výměna č. 5 k výtopně byla asymetrická stejně jako výměny č. 2 a 6 a tyto navazují na výměny 1 a 8, které se podobají tomu, co se vyrábí továrně, jen mají menší úhel odbočení) a tu spojku bych tam dal, v domácím ježdění se občas jedna průjezdná kolej navíc hodí. Přestavníky MTB jsou vyhovující a dostačující - já je mám na Cholině a jsem spokojen, až budou odpadat Tilligy v Kadani, tak přejdu na MTB i tam.

Děkuji za podměty. Záchodky jsem si objednal a moc se na ně těším. Vypadají perfektně, tak se těším až přijdou. Co se týče výtopny, tak mam v plánu si dojet do Velké Kráše a Javorníku, kde si oměřím stávající, protože se mi zdají skoro stejné. Zkusím si jí postavit nebo jí nakreslím a nechám někde vyřezat na laseru. Stanici bych rád postavil dle standartu FREMO aby byla případně kompatibilní, ale musím sehnat ještě podklady na to zapojení digitální provozu atd. Zatím mám jen Multimause od ROCO. Dám na Vaše doporučení a spojku tam udělám dle schéma z roku 1939. Aby zachoval nějaké základní rozvržení, rozšířím střední modul o 200mm, pro místo na kolejovou váhu před skladištěm. Posílám upravené schéma. Už jsme si zadal do výroby 4 dílce na modulech co musím vyměnit, abych to rozšíření provedl. Je pravda, že takto může stanice fungovat i ve II. epoše a pro provoz to bude opravdu pohodlné. Bez toho rozšíření by to ale bylo blbé. Vím že to zcela neodpovídá díky geometriím výměn, ale raději si postavím nějaký vagón než laborovat nad vyhlídkami.

Pokud mohu, dám Ti pár rad, protože většinu domečků co chceš stavět mně už rukama prošlo.
Skladiště od Igra model. Budeš ho muset zrcadlově otočit. Strana k silnici a k železnici je rozdílná. Dá se to a jediné co musíš řezat je podlaha, protože to pánové mají z jednoho dílu. Barvení ti doporučuji udělat ještě před složením. Dej si pozor na střechu a na umístění toho prodloužení. Skoro se mě stalo, že jsem ho udělal na straně k železnici. Taky si sežeň normu pro průjezdné profily, protože to skladiště je od nich strašně nízko. Respektive akorát tak vysoko k silnici, ale k trati je to nízko.
Budovy od KB model doporučuji nastříkat pistolí již před sestavením. Já jsem dělal výpravní budovu do Velké Kraše. Akorát velikost N A pár, no více než pár, dalších různých staveb. Vždycky jsem měl problém s různými doplňky. Okrasné římsy, okapy, hřebenáče. Budeš se divit, ale nejsou udělány na míru k jednotlivým částem, ale tak něják tam jsou a poraď si... Taktéž ty stavby doporučuji podlepit hranoly a to jak stěny tak o udělat nosné trámy v budově (toto KB model nedělá) Je to lepší z hlediska kroucení celé stavby.Stavebnice od Radka Maliny? No to je radost pracovat. Sice taky doporučuji udělat stavbám pevné základy z dřevěných profilů, ale dá se to zvládnou i bez nich.
Výtopnu nikdo nedělá. Sice jsem ji už viděl postavenou v Lipové Lázni (kde je stejný typ, pokud se nepletu) a to jak v H0 tak i v N, ale nejsou to stavebnice. Já jsem do Kraše použil od Igra model typ Ledečko. Je sice delší, ale díky tomu tam můžu dát více typů strojů.

K přestavníkům. Já jsem tak trochu zastánce želv. Sice nejsou nejlevnější, ale spolehlivost mám už několikrát prokázanou. Želvu lze ovládat jak analogově, tak i digitálně. A protože nemáš nic pod stanicí (skryté nádraží a tak) tak se ani nemusíš moc omezovat prostorem. Přestavníky od MTB vyzkoušené zatím vůbec nemám, takže nemohu v tomto směru cokoliv říct.

Jinak stanice je to pěkná a doufám, že se ti podaří ji taky pěkně zpracovat. Hodně štěstí.

zde zapojení kolejí - http://ostramo.parostroj.net/wschalt.html - pro digitální provoz stačí pouze napájecí vedení.

kokr: Když mi dáš nějakou e-mailovou adresu, pošlu ti výkres remízy ve Velké Kraši, která je stejná jako byla ve Štítech.

Na tento region se badatelsky specializuje Aleš Filip z Letohradského železničního klubu, který sem a na K-report chodí jako alf. Zkus se ho zeptat, jestli nemá ještě nějaké další podklady přímo ke Štítům.

Děkuji všem za podklady a připomínky. Od Hanka mam tu výtopnu a začnu jí nějak zpracovávat. Ty záchodky od Maliny jsme postavil a je to perfektní stavebnice. Nikdy jsme nestavěl něco tak perfektně připraveného, takže jen doporučuji. Mrzí mě, že na žádné mě známé historické fotce nejsou vidět záchody. Nicméně jsme se stavbou pořádně hnul. Povedlo se mi nalepit koleje na pryžovou podložku a udělat spoje mezi jednotlivými moduly. Prostřední modul jsme rozšířil od 200mm abych za kolejovou spojkou zůstal alespoň minimální prostor pro kolejovou váhu před skladištěm. Celkový rozměr je upraven tak, aby se celé nádraží vešlo na vyrobené komody. Přikládám nějaké fotky( musel jsme pořádně uklidit, abych to mohl vyfotit). Moduly nemají boky, které budou tvořit hranu terénu. Čeká mě teď doba elektro a ověření jízdních vlastností.

Stavba pokračuje pomalu, přeci jen nějaký posun je. Terén okolní krajiny je základně vymodelován za použití postupů dle OstraMo. S čím si, ale vrtám hlavu jsou podklady. Jednak nevím do jaké vzdálenosti byla postavena nádražní budova, viz výřez schéma. Dále odhaduji, že pod bodem A bývala studna. Co, ale byl bod B a co za záchodky bod C opravdu netuším. Máte nějaké nápady? Jinak budovy budu připevňovat na MDF 8mm v které mam zaražený závit pro možnost demontáže.

A - ano studna
B - tipuji to na schůdky od dveří ze skladiště. Některá skladiště měla dveře i na opačné straně než je rampa a k nim vedly schody. Je to například na tomto výkresu: http://zeleznicni-normalie.cz/Galerie/N ... H/23_H.jpg
C - jáma na smetí. Většina lokalkovych stanic ji měla někde u záchodků.
Co se vzdálenosti přijímací budovy od kolejí týká, tak nevím jak přímo ve Štítech, ale na lokálkách ke kterým mám podklady je nejčastěji čelní stěna budovy ve vzdálenosti 5m od osy nejbližší koleje.

Pokud jde o vzdálenost od osy koleje, tak normovaná nejmenší vzdálenost podobných budov, kterou jsem v podkladech našel, byla 4,7 m a týkala se strážních domků na hlavních tratích. (Samozřejmě se to obecně netýká skladišť, remíz a dalších objektů, které musejí zasahovat do průjezdného profilu z provozně-technologických důvodů.) Já si ale myslím, že tvůj plánek je v měřítku a spoustu jiných vzdáleností tam máš okótovaných, tak si ho zvětši a odměř si to přímo z něj... No a pak máš ještě možnost do Štítů zajet a změřit si to na místě. 7. prosince t. r. tam pojede z Letohradu pára, tak můžeš vyrazit na výlet a spojit příjemné s užitečným...

Edit: Mně to odměřením z toho tvého plánku (který mám taky ve svém arcichlívu) vychází cca 6,5 m od osy koleje.

Hank: rozměry mi vychází stejně z přepočtu, ale měřeno na osu. Tedy vychází mi 5.7m od hrany kolejnice budova. Bohužel ten rozměr nemohu fyzicky oměřit, protože 7.12. se tam prostě nedostanu. Dále jsme porovnal výkres z roku 1939 a porovnal z dnešní leteckou mapou a nesedí rozměry mezi nádražní budovou. Tím jsme dospěl k závěru, že plán není zcela správně a pravdivější je letecká mapa. Pro porovnání přikládám. Zkusím tedy udělat rozměry dle letecké mapy a přenesu je orientačně na moduly. A. studnu určitě chci použít. B. s těmi schůdky si nejsem jistý, ale nemám žádné ověření. Ve štítu k rampě je pozůstatek po otvoru dveří a do dnes směrem k budově je okno. resp. dvě okna. C. jáma na smetí bude použita.

kokr píše:Dále jsem porovnal výkres z roku 1939 a porovnal z dnešní leteckou mapou a nesedí rozměry mezi nádražní budovou. Tím jsem dospěl k závěru, že plán není zcela správně a pravdivější je letecká mapa. Pro porovnání přikládám. Zkusím tedy udělat rozměry dle letecké mapy a přenesu je orientačně na moduly.

Na plánu máš půdorysy nakreslené podle měření obvodových zdí, na leteckých snímcích vidíš střechy... Držel bych se plánů, zvlášť německých z let 1938 - 39, které vznikly zaměřením skutečného stavu v terénu po převzetí pohraničí, ty bývají spolehlivé.

kokr: Hank má pravdu, taky bych dal přednost mapě. Kromě toho, že se člověk shora kouká na obvod střechy, nikoli na zdi tak se k tomu přidává i zkreslení. Koukáme se a oměřujeme střechu, ale ta je ve skutečnosti nad zemí, nikoli na zemi. Dojde ke zkreslení při promítnutí na zem. A to není malé, málokdo si to uvědomuje. Snímkování se dělá z výšky přibližně 3,5 km a pokud jsem dohledal dobře, tak se nakonec ze snímku pokrývajícího cca 11 km2 vybere jen středních 3,3 km2. To znamená, že budovy na okraji tohto ořezu jsou až 1300 daleko od letedla (v horizontálním směru). Letadlo v danou chvíli není přímo nad budovou, takže střecha se mi promítne na zem malinko posunutá. U předmětu 3 m nad zemí je posun při parametrech uvedených dříve lehce více než 1 metr. Když se k tomu připočte nepřesnost odměřování, je pak člověk překvapený. Dobře je efekt posunutí vidět na výškových budovách, desetipatrový panelák už dokáže skrýt třeba dětské hříště.

Dobré odpoledne
myslím si, že je možné použít i mapu, která je na katastru a promítnout si jako podklad ortofotomapu. Je zde možné taktéž odměřovat přibližné vzdálenoti.
Odměřením vychá přibližne od budovy 5,9 m a osy koleje 4,75 m. A do osy by to bylo 10, 65 m což cca odpovídá. Tolerance +/- 15 cm v mapě je normální.

Pánové, nepřeháníte to trochu? Věrnost originálu je hezká věc, ale pokud to budete mít na modelu třeba o 5 nebo třeba i 10 mm, pozná to někdo? A bude chodit se šuplerou a kalkulačkou a kritizovat?