Diskuzní fórum železničních modelářů

Dnes jsme si s kolegou zamodelařili pro změnu salonním způsobem a z obšírné diskuse vznikl nápad ztvárnit modulově vagonku či vozovou dílnu. To by mohl být náš budoucí projekt. Ze zkušenosti víme, že od nápadu k zahájení stavby to potrvá minimálně rok, rok a půl, v tomto případě možná i dva roky, než se seženou podklady pro kolejový plán, podklady pro ztvárnění potřebných staveb a než se vytvoří celková koncepce projektu. Tento námět jsme vybrali proto, že nabízí velmi zajímavý provoz. Stažení vozů, které dojdou při provozu k nějaké újmě, zavedení do oběhu nově vyrobených vozů, dodávky těchto vozů svým objednatelům, příjem vozů k revizím a dílenským prohlídkám, atd., atd. … Obsluha vlečky se nezastaví a bude v jednom kuse posunovat. Nejdříve asi bude třeba udělat rešerši vozových dílen. Na naší BEB případně sousední ÚTD víme o vozových dílnách v Ústí nad Labem a v Chomutově, další vozové dílny byly např. v Lounech, na druhé straně od ÚL byla vagonka Česká Lípa. Projekt bychom chtěli situovat do meziválečného období, řekněme tak 1928 až 1939. Je otázkou, jestli se najde nějaký námět, který je reálný ke ztvárnění ve skutečné podobě, protože mé povědomí o vozových dílnách je takové, že šlo vždy o "plácek" s poměrně rozsáhlým kolejištěm a mnoha různými stavbami, většinou u velkých nádražích. Do velkého nádraží typu Ústí nad Labem-Západ se samozřejmě pouštět nebudeme, takže kompromisně by šlo pouze o ztvárnění části začínající začátkem vlečky do areálu dílen. Uvítáme jakýkoliv námět, nápad, připomínku, které by nám pomohly nejprve vytipovat vhodnou dílnu ke ztvárnění, poskytnout pro posouzení nějaké dobové plány kolejiště, prodiskutovat jaké stavby takový projekt musí obsahovat. A vůbec si říct jestli se pustit do ztvárnění vagonky či vozové dílny, pro a proti. I zde bychom rádi dodrželi věrnost modelu s předlohou, ale ne za tu cenu, že vznikne jakýsi obdélník plný staveb a kolejí 8 x 3 metry. Prosím tedy o názor každého, kdo k tomuto tématu má co sdělit a je ochoten se o své znalosti podělit. Děkuji.

Všechny tři dílny - Louny, UnL (do roku 1953, pak již depo) a Chomutov měly vozovku i lokomotivku - tedy za první republiky. Vechny tři rozměrné, odhaduji v 1:120 šířka minimálně 120 až 180 cm. Řekl bych náročnost stavby odpovídá stavbě velké stanice s 20 kolejemi a k tomu velké haly - vozovka, lokomotivka, kolovka, kotelna, sklady, administrativní budovy .....
V České Lípě samozřejmě mimo vagónky byly i dílny. Nejmenší dílny byly v Děčíně - zde pouze vozovka, ale skladbou budov chudobné.
Doporučuji studium jedné z mála knih k dílnám - Od železničních dílen k železničnímu průmyslovému opravárenství, NADAS 1987 (byla tehdy neprodejná), případně - Železniční dílny v Ostravě, vydalo Železniční muzeum moravskoslezské 2017 - tu napsala moje maličkost. V minulosti vyšly i další brožury k dílnám např. Krnov, ale v nich moc k plánu,výkresům není.
Vzhledem k tomu, že většinu dílen bývalého Československa jsem osobně v minulosti či některé nedávno navštívil a s podobnou myšlenkou jsem si již před lety pohrával vidím to jedině na základě znalostí stavební, organizační a pracovní si stvořit takové "malé" modelové dílny, pouze na základě motivů co by měly dílny obsahovat.
V porovnání s dílnami jsou vagonky jako model nezáživné.

Jo , dílny !
Ty v Plzni se vejdou v TT do skoro pravoúhlého trojhelníku s odvěsnami cca 3 / 6.5 metrů , okolo prochází tzv. vídeňské koleje . Předávací koleje před vozovkou jsou ( možná že už byly ) celkem rozsáhlé . Dílny zahrnovaly vozovku , lokomotivku , tendrovku , slévárnu , kolovku a strojírnu .
Ve vozovce byly přesuvny .
Detaily ti neřeknu , už jsem tam skoro 30 let nebyl . Ale první uhlí , co jsem přiložil do kremáka bylo právě tady .
Petr S.

K plzeňským dílnám:
předávací koleje zatím drží, z části dílen jsou sklady láhví pro Bbožkovský Stock, v tendrovce sklad nwpotřebných přípravků ŠT a ve vozovce probíhá občas montáž. Zdatně funguje tryskáč a nová lakovna stavěné 2010 za mé účasti. Přesuvny by měly být pohyblivé, ale krom vnitřní se moc neooužívají.
Pod stromy v keŕích reziví Štokr v majetku IMC a nejspíš už ho nic hezkého nečeká. Hurvínek a Prasátko LG už tam též nejsou.

Michal Šuhajda píše:Pod stromy v keŕích reziví Štokr v majetku IMC a nejspíš už ho nic hezkého nečeká.

Jestli je to 556 0210, tak je nabídnut k prodeji. odkaz

look23 píše:

Michal Šuhajda píše:Pod stromy v keŕích reziví Štokr v majetku IMC a nejspíš už ho nic hezkého nečeká.

Jestli je to 556 0210, tak je nabídnut k prodeji. odkaz

Trochu off...

Jak řekl jeden můj kamarád.
Malá lokomotiva malé problémy. Velká lokomotiva velké problémy. A u parních to vynásob minimálně dvěma

..a v případě 556.0210 třemi.

Michal Šuhajda píše:..a v případě 556.0210 třemi.

Michale, tak 20x, víš sám v jakém stavu je, byl jsi u něj se mnou......

Ahoj
1. obdobné téma jsme tu již řešili viewtopic.php?t=8853 (Michal, vitrínové kolejiště)
2. nechci tedy nikomu kazit sny, ale na modulech se nikomu nechce posunovat, jen to zdržuje (Milevsko, SeTuZa, přístav a důl jistého uhlobarona...), nebýt majitelů, tak je to neobsazeně nevyužité (subjektivní pohled)
3. velká vlečka potřebuje velkou přípojnou stanici a velké objemy přeprav. V modulišti vznikne taková černá díra, která pohlcuje čas, vozy, prostředky, lokomotivy a lidi. Bude-li napojena z širé tratě, tak častá obsluha blokuje provoz a bude-li napojena z nádraží, tak pro změnu blokuje nádraží a skryťák bude muset udělat alespoň vlak na a z vlečky.
4. Pokud chcete ztvárnit pouze předávací kolejiště, tak to jednou může být chemička, po druhé teplárna, vozovka...
5. za 1. republiky nemělo moc vleček vlastní předávací kolejiště, jen ty obrovské a ty pak měly statut vlastního nádraží (např. v Plzni na vlečce Škodovky)
6. Závěrem: udělal bych třeba vlečkové čtyřkolejište, na straně od ČSD rozvětvení výhybkové s odvratem jako výtah, na druhé straně zakončeno přesuvnou a provozy (kulisa), možno doplniti vlečkou ku skládce uhlí, nebo na obrovskou skládku dřeva. Na nádražíčku by byli dvě koleje na výměnu zátěže a dvě na rozpracované, či čekající vozy, lokomotivy, tendry, jeřáby... Vlastní posun na vlečce vlastně skoro žádný, jednu soupravu přivezu, druhou odvezu...

2. nechci tedy nikomu kazit sny, ale na modulech se nikomu nechce posunovat, jen to zdržuje (Milevsko, SeTuZa, přístav a důl jistého uhlobarona...), nebýt majitelů, tak je to neobsazeně nevyužité (subjektivní pohled)

Jako pravidelný účastník vyjadřuji hluboký nesouhlas Uhlobaron si důl hlídá a dostat se tam je problém. Chce tam být, proto si ho postavil. Milevsko jezdím pravidelně, jsem schopen v něm prostát klidně půl setkání. Ale jeho režim je různý podle setkání a někdy autor GVD zvolí jiný způsob obsluhy, kdy si tam zajede 3 x denně vlak a strojvedocí uděla malý posun. Jindy je tam trvalá záloha a strojvedoucí pouze přivážejí a odvážejí vozy. Sehnat občas obsluhu do jiných stanic bývá větší problém.

Asi jako největší problém bude vymyslet, jak to vhodně zapojit do kolejiště. Stavět k dílnám odpovídající nádraží asi nebudete chtít a jen tak to zapojit do tratě taky nebude ono. Dílny jsou komprimovanější než vagónka a vzhledem k tomu že byly téměř vždy spojeny i s lokomotivní dílnou nabízejí neskutečné možnosti. Podle skutečnosti to asi nepůjde, mezi válkama už byly dílny velké, to je skoro nerealistické. Třeba Chomutov nebo Kralupy v původní velikosti správně a daptované na meziválečnou dobu by byly skvělý.

Vláďo, též nesouhlasím s tím, že posunovat se na modulech nikomu nechce.
Nemůžeš brát jako směrodatný názor jednoho "jezdiče" - modří určitě vědí koho , byť ho tu prezentuje opakovaně.
Ježdění vyhledávám pokud mám s sebou někoho z potomků, i když ani to vždy neplatí. Zrovna Milevsko pokud je správně vytíženo (tzn. není tam 5 nebo 80 vozů) je prima zdrojem celodenní zábavy.
U dílen bych jako komplikaci viděl též to, že kromě předávacích kolejí se vozy po areálu mezi jednotlivými pracovišti většinou posunují ručně, nebo vrátky. To se modeluje blbě (magnety na nekonečném pásu pod kolejí?)
Přípojná stanice (velikost) je též komplikace. Jako analogii bych uvedl případ depa, které (v H0) existuje, ale jeho zapojení do layoutu (i do provozu) bývá často sporné.
Ano, vždy je možno podobně velký objekt připojit ke skrytému nádraží, ale....

radeksindy píše:Podle skutečnosti to asi nepůjde, mezi válkama už byly dílny velké, to je skoro nerealistické. Třeba Chomutov nebo Kralupy v původní velikosti správně

Prosím nesměšovat jablka s hruškami - Chomutov byly dílny (jedny z 14 dílen mezi válkami, ještě byly 4 pobočné dílny) a Kralupy to byla správkárna výtopny, dle výkazu o dílenské službě z roku 1936. Správkárny výtopen dělaly lehké běžné opravy vozů, Kralupy zejména na nákladních vozech - opravy se dělaly pod širým nebem.

Mcx: Vím, asi jsem to nesrozumitelně napsal. Podle mne, kdyby se dílny Chomutov nebo Kralupy v původním rozsahu (tj. v době vzniku, kdy Kralupy ještě dílny BEB byly) upravily na požadované období, tak by to svůj účel splnilo. Při respektování znalostí stavebních a organizačních, jak píšeš. Kralupy (BEB) v době vzniku a dlouho poté byly klasické dílny železniční společnosti s lokomotivkou a vozovkou. Zazemí pro vozovku bylo tehdy docela velké, ještě v roce 1880 se tam vyráběly vozy pro BEB. Jenže postupně to degradovalo, výrobu a většinu oprav vozů převzal Chomutov, příp. Bubny. To co zmiňuješ ty, jsou prostory bývalé TKPE. Tam se opravovaly vozy po zestátnění BEB, protože v té době se prostory dílen a depa BEB využily pro ČSD. Původní dílny BEB jsou tedy součástí depa, ale jestli nějaká z původních budov vozovky existuje to netuším.

Ok Radku, vývoj opravárenských "základen" byl u každé společnosti trochu jiný a v prvopočátku mnohdy ani nebyl striktně oddělována provozní od dílenské části.
K Chomutovu - v roce 1936 měl podle zjednodušeného schématu cca 25 kolejí z toho 11 kolejí v lokomotivce s větším odstupem, vozovka cca cca 6 opravárenských kolejí, další soustružna a další dvě koleje samostatně stojící lakovna, zbytek deponovací koleje dílenské. To vše je nevymodelovatelné a takto je to možné brát dílnu po dílně snad s výjimkou Podmokel - dnes Děčína.
Takže se vracím k té "modelové" dílně, oříznuté na příklad na vozovku a související, přeci jen lokomotivky byly svým uspořádáním vždy trochu jiné - vidtelně i z venku mimo halu. Zamyslet se jak velký prostor k tomu mohu obětovat - jak budou vypadat moduly, k čemu to připojím asi jak bylo psáno do tratě ne a k 5 kolejné stanici rovněž ne. a pak můžu dle schémat a výkresů budov plánovat a vytvářet dílny - tudy dle mne vede jediná modelářská cesta.
Je to podloženo mým 22 letým profesním angažmá v "dílnách"

Dílny Chomutov po válce: V -vozovka, L - lokomotivka (je to to L vpravo od vozovky ), S - soustružna, T - truhlárna, L nad vozovkou je lakovna. mezi vozovkou a lokomotivkou byla v roce 1936 kovárna, tendrovka. Samozřejmostí jsou velké venkovní a vnitřní přesuvny, většinou nezapuštěné.
To že jsou dílny svým umístěním blízko výtopen, pozdějších dep je téměř pravidlo - takže to chce velkou stanici, slušné depo a vedle dílny.