Diskuzní fórum železničních modelářů

Myslím, že tvoje praskání je kombinace silnější vrstvy a zbytečně moc "směsi lepidla", kterou to zalíváš. To mě udělalo taky. Od té doby jen, natřít plochu a zacukrovat. Pak už to ničím neprolívám. Nechám zaschnout a vysaju. Pak klidně znovu.

No, já to už někde ve vláknu OstraMo popisoval. Jde o to, že silnější (cca od 1 mm) vrstva zeminy nebo jakéohokoliv jemného substrátu po vyschnutí praská, to je dáno schnutím toho jemného.
Na Hukovicích i v Lipové jsem dosypával výšku pražců - nejprve vrstva normálního štěrku, stejného, který jde do kolejí - ten nepraská, zakápnutí ředěným Sportakrylem (proč nepoužívám Duvilax, Herkules... jsem již psal hodněkrát). Po zaschnutí tenká vrstva hlíny, jemného prachu ze štěrku. Opět ředěný Sportakryl a protože toto po zaschnutí vypadá příliš hrbolatě, tak po zavadnutí vhodným předmětem - utlačení, "uválcování". Jde to blbě, musí se vystihnout správný okmažik, ale zatím jsem na nic lepšího nepřišel. Pak se i tak stane, že to někde udělá prasklinu - dodávám, že to "válcování" na vznik praskliny nemá žádný vliv. Na té fotce je jich pár drobných vidět. Tak je opět zakápnu, případně vsypu jemné a srovnám.
Druhá možnost - zejména tam kde potřebuji terén zvednout např. o 3 mm a více, tak podlepit, já na to používám "ruční lepenku/papír" ten je až v síle 2,5 mm, dobře se s nim pracuje, dobře se lepí a dobře se na něj lepí.
Použít hlínu + drážní jemný bordel jen v tenké vrstvě znesnadňuje to uválcování - povrch zůstane hrbolatý, drsný... takový nevěrohodný.

I já se tady připojím k názoru od Milana .Je to nejlepší vyzkoušené řešení.Postřik vodou + kapka Jaru do rozprašovače a prolití Sportakrylem 1:1 z vodou.
Doplním když už musí být někde hrubší vrstva tak by se to mělo udělat jako ve skutečností . První hrubá vrstva ,,makadam,, (prolit z ředěným Sportakrylem ) nechat zaschnout asi 12h. další vrstva jemný prach, hlína albo písek podle toho co se po konečně vrstvě očekává a zase proliti.
Tady na fotu mam zasyp tl. prážcu .Nikdy mi nic nepopraskalo.

Hoši, díky. Přejdu na ředěný Sportakryl.
V tom, mj., koupu "papundeklové" laserované stavebnice. Nebo lepenku na vyrovnání výškových rozdílů. Pak se při lepení nabo nátěrech tolik nekroutí.
Jo, a asi to chce i trpělivost. Pracovat po vrstvách a "nefláknout" to vše najednou...

Jak jsem tu psal několikrát, tak pokusy o štěrkování skončily menším fiaskem.
Abych se trochu uklidnil, tak jsem pokračoval "elektrizací".
Do stanice jsem osadil návěstidla:


Na přejezd pak přišly výstražníky.

Tím je základní elektrizace dokončena.
Kolejiště je plně sjízdné, komponenty pracují jak mají.
Na kolejišti je šest úseků s ABC. Dva na širé trati a čtyři na dopravních kolejích ve stanici. Všechny úseky jsou připraveny ve verzi "kratší" (cca 30 cm) nebo "dlouhý" (cca 50 cm). Přepojování bude páčkovým přepínačem na bocích segmentů. Úseky s ABC jsou spojeny s návěstidly.
Výjimkou je návěstidlo na manipulační koleji, kde žádný vypínatelný úsek není.
Na přejezdu jsou výstražníky červená/bílá.
Na kusé koleji je rozpojovač (kdybych věděl, jak úžasně funguje, tak bych do manipulační koleje osadil druhý).
Vše je ovládáno digitálně z ovládacího pultu. (zatím to nejlepší, co jsem kdy vytvořil!). Kdo ho ještě nemáte, tak si ho pořiďte. Ovládání v tuto chvíli nejjednodušším způsobem, vše "na ruku".
Postupně bych chtěl dosáhnou toho, aby při navolení zelené na jednom návěstidle všechny ostatní signalizovaly červenou. V prvné etapě mi to stači vždy na jednom zhlaví.
Taky by se mi líbilo, kdyby při nastavení návěsti Volno na pravém zhlaví začal blikat červeně přejezd.
Vůbec netuším, jestli to v digitálu je vůbec možné.
Takže mohu pokročit ve vytváření krajiny (naivně jsem si myslel, že to bude ta jednodušší část stavby(.
Více fotek je tady:
https://sandyh0.rajce.idnes.cz/Minisegmenty_GeoLine_-_stanice_Mokropsy/1477768358

Znechucen opakovaným fiaskem

jsem více než půlrok jen jezdil a dělal jen malé "přicmrdávky".
A to šéfuji firmě, která se zabývá fyzikálními a chemickými vlastnostmi zemin, a bez které se neobejde skoro žádná liniová stavba v Česku. (Na dálnici u Ostravy jsme se naštěstí nepodíleli , tam jsme dělali jen revizní posudky )

Až teď, po novém roce, jsem pomalinku začal.
Jednu z kusých kolejí ve stanici "Mokropsy" jsem prohlásil za součást vlečky.

Na této straně stanice bude i panelová nakládací plocha.


Na této straně je vše pouze ve stavu zrodu.

U druhého zhlaví se klube konečná verze povrchu.


Práci mi komplikují projíždějící vlaky.

Když jsem měl v ruce flokovačku, tak jsem vyzkoušel různé "domácí" postupy.
Třeba foliáž "snadno a rychle" a nebo keře různých tvarů.



Koupil jsem i komerčně vyráběné keře, ale moc mi nevyhovovaly. Malinko jsem je zušlechtil:
Vlevo Naturex, vpravo molitan, uprostřed původní stav


Malinko více tady
https://sandyh0.rajce.idnes.cz/Minisegmenty_GeoLine_-_stanice_Mokropsy/1527037577

Čas oponou trhl a došlo na druhou stanici.
Myslel jsem si, že jsem dost šikovný. Byly v mém životě chvíle, kdy jsem měl o sobě skoro stejně vysoké mínění, jako má o sobě dnešní mladá generace. Projekt "Minisegmenty.." mě z toho poměrně významně vyvedl.
Zjistil jsem, že uříznout "maflem" na koleně desku s přesností na jeden milimetr je prakticky neřešitelný úkol. Sešroubovat k sobě dvě desky s úhlem 90,0 st. je záležitost na ocenění Nobelovou cenou v oblasti geometrie...

A taky jsem zjistil, že tvrzení, že generace narozená po roce 1980 je, až na vzácné výjimky, počitačově (rozuměj "modernětechnologicky) negramotná, je zcela na místě.To se mi potvrdilo v okamžiku, kdy jsem přistoupil k myšlence ovládat druhou stanici moduly od MGP.
Už samotný začátek vypadal dost tristně. Dodnes jsem nepochopil, na jakém principu fungují svorkovnice do DPS. U starých lustrsvorek člověk věděl, že když otočí šroubovákem doleva, tak se objeví díra, do té se zasune drát, párkrat se šroubovákem otočí doprava a je vystaráno. U těch zelených (modrých, bílých) potvor člověk nikdy neví, kam a kolikrát má šroubovákem točit, v kterém okamžiku a kam má zasunout drát a kam má točit potom.... Takže připojení deseti drátů do modulu Switch 5 mně trvalo asi hodinu.

Tím ale moje martyrium neskončilo. I když mám od HonzyM návod k obsluze modulů MGP, pečlivě (snad) studuji popis MGP u sidla a občas nahlédnu na stránky výrobce, tak se mi podařilo odpálit dva moduly Switch 5....
Po pěti hodinách vysilující práce jsem se dostal do stavu, že mi funguje modul Switch 5 a přes modul rozhraní Smartphon interface ho dokáži nakonfigurovat.
Ale vůbec netuším, jak mám pospojovat celý řetězec ostatních modulů. Buď mi funguje Panel decoder (lépe řečeno, rozsvítí se jedna z LEDek) a nefunguje Switch 5 nebo naopak. Mimochodem, nikde jsem se nedočetl, kdy mají svítit LED na modulech a co která vlastně znamená. Někdy mi svítí jen zelená, jindy obě....
Takže zlaté časy ovládání kolejiště FZjedničkou a páčkovými přepínači.

Ahoj kolego,
nezoufej. Jsou daleko horší věci, než zapojení MGP.
Třeba kolonoskopie nebo lobotomie. Já si to pletu.

Třeba když najdeš čas se zastavit, mohu tito rozchodit.
Je třeba mít kamarády, kteří pomohou.
Když budeš chtít, ozvi se.
A.

Se sandym jsme se dnes sešli a objevili příčinu jeho problémů. Doufám, že se ho nedotknu, ale jak to bývá, chyba byla u uživatele. Používá totiž elektromagnetické přestavníky Roco, které ke spolehlivé funkci potřebují napájecí napětí 18 V. Pro dekodér Switch 5 to není problém, povolené napájecí napětí je 5 až 19 V, není ale možné dekodér napájený samostatným přívodem napětí 18 V pŕipojit přímo do systému napájeného jiným zdrojem. Řešením je v LocoNetové spojce k výhybkovému dekodéru vodiče 1 a 6 neazapojovat. U MGP je na vodičich 2,3,4 a5 stadardní protokol kompatibilní s libovolnou centrálou disponující LocoNetem (to mám prakticky ověřeno), protože je ale systém MGP původně určen pro moduly bez nutnosti použití centrály, jsou vodiče 1 a 6 v rozvodu LocoNetu použity k napájení. což zjednodušuje stavbu, do jednotlivých dekodérů není nutné přivádět samostatné vodiče pro napájení.
Pokud jde o jím zmíněné problémy s připojováním vodičů od přestavníků k dekodéru, u něj problém nebyl, vodiče se k němu pŕipojuji běžnými šroubovými svorkami, problém byla jen nutnost pájení vodičů k přestavníkům a volbě správných vývodů.

Omlouvám se všem zúčastněným, hlavně HonzoviM. Ale teprve teď jsem se dokopal k nějakým experimentům. (A hlavně jsem konečně našel krimplovací kleště, abych si udělal jen čtyřžilový propojovací kabel mezi Panelovým dekoderem a Výhybkovým dekoderem.)

Jak píše Honza, systém MTB se podařilo rozpohybovat. Ukázalo se, že hlavní problém byl na konci řetězce, tj. v mých schopnostech. Holt na starý kolena to již není ono.
K původním pokusům jsem použil (a v reálu budu používat) přestavníky GeoLine. Problém byl v tom, že jsem úplně nepochopil systém napájení jednotlivých modulů v systému Loconet.
Domníval jsem se, že napájení jednotlivých modulů a napájení výstupů pro jednotlivé přestavníky na modulu Switch5 jsou oddělené záležitosti. Opak jest pravdou a já jsem "cpal" do zmíněného modulu co se do něj "vešlo". No,vešlo se málo, takže jsem nejprve odpálil ty malé koncové kostičky u jednotlivých výstupů a pak ten větší čtvereček uprostřed modulu.

Při experimentech s HonzouM se navíc ukázalo, že pro přestavníky GeoLine nestačí nejen dvanáct voltů po Loconetu, ale ani 15V na vstupu do modulu. Spolehlivě nakonec fungovalo až napájení modulu zdrojem 18V.

Celý systém, poté, co jsem upravil propojení, teď funguje spolehlivě.
Teď připojím LED modul, do nepájivého pole napíchám nějaké LEDky a a budu experimentovat dál.

Pro upřesnění - Sandy měl zjevně na mysli systém MGP, nikoli MTB. LocoNet je v tomto systému použit pro komunikaci, nelze hovořit o “systému LocoNet”.

HonzaM píše:Pro upřesnění - Sandy měl zjevně na mysli systém MGP, nikoli MTB. LocoNet je v tomto systému použit pro komunikaci, nelze hovořit o “systému LocoNet”.

Samozřejmě MGP!
Ale Honzo, znáš to. Píšu Praha 5 a čtu to Košíře...