Diskuzní fórum železničních modelářů

No jo, mohli by myslet na jiné, Němci nejsou pupek světa. Ale stejně by mne zajímalo, kdy přešli na ty svoje železa šroubované k pražci, ještě prušáci měli prodloužené pražce, občas se vyskytují ještě na fotkách ze 60 .let.

Takže máme výhybky kde jsou dvojité pražce, které u nás se začaly objevovat po válce, aby zase mizely, ale jo, část výhybek je měla (sem tam i dnes má) a vyýhybky bez prodloužených pražců. Z pohledu geometrie je angličan lepší než výhybky 8,6 st. zkrácené ke kombinování s angličanem, ale o tom jindy. Prostě každý výrobce má na výhybkách své nedostatky, jak je ovšem u modelů obvyklé, však on to modelář překousne
Hodně dělá používání na jazyky pouze zbroušená kolejnice a v podstatě absence tangeciálního odbočení, které je nahrazeno tečným a dochází tam na modelové výhybce ke zlomu směru - záleží jak který výrobce a jak který typ výhybky. Je to vidět na výhybce za angličanem.
Tak se podívejme jak vypadá pohled do stanice dnes - angličan Weinert 8,6 st. poloměr 1450 mm, výhybky mají parametry shodné

a z opačné strany

a takto to vypadalo s angličanem PECO 12 st. a poloměry cca 500 až 550 mm na angličanu (výrobcem deklarováno 600 mm) a výhybky PECO s poloměrem dle výrobce 1524 mm a točící do 12 st. Negativum jsou kloubové plechové jazyky.

Tady ještě "pan angličan" Weinert, je pěkný a pěkně to po něm jezdí Výhodou při předělávce bylo, že vše je v Lipové na profilu 1,9 mm PECO i Weinert, on je to vlastně profil PECO.
Jo a pokud by někoho zajímal volný prostor pro okolek tak PECO 1,35 mm a Weinert 1,30, shodně s Tillig na profilu 2,1. Takže Albatros s okolky 1,20 mm vysokými (běhouny + tendr, spřažené mají 1 mm vysoký okolek) jezdí bez potíží.

Je to krasavec, na jednom z detailních obrázků výše je krásně vidět každá hlava šroubu.

Je možnost vyzkoušet jak to dává M152 Roco? Ta je myslím notorický poskakovač

Milane, prostě paráda "palec nahoru" .
Milan

Abe Simpson píše:Je možnost vyzkoušet jak to dává M152 Roco? Ta je myslím notorický poskakovač

Roco M152.0 nemám, ale zatím tam projelo množství parních lokomotiv, což bývá citlivější test než jakékoliv motorové či elektrické vozidlo. Ale můžu nasadit M152.0 s pojezdem PMT.
Ovšem jinak obecně - výhybky jako PECO dlouhé (s vodivým přemostěním na jazyk a vodivou srdcovkou), Tillig EW3 a Weinert jsou 2n vozidly sjízdné bez problémů - myslím tím zejména elektrické napájení. Osobní zkušenost mám se všemi + navíc jedna trojcestka Weller. Jediné co je nutno u Weinert + Weller dodržet je správné rozkolí - Weinert říká 14,3 až 14,4. PECO + Tillig odovídají NEM v oblasti srdcovky + přídržnic a jsou tolerantnější k nepravostem v hodnotách rozkolí, PECO je na hranici tolerance NEM a tím taky trochu citlivější na rozkolí. A proč to jezdí dobře - protože zejména u Weinerta a Wellera je užší "kanál" pro pohyb okolku dvojkolí a tím je užší srdcovka a kolo téměř nepřeruší kontakt s napájenou kolejnicí. Nikde na zmiňovaných výhybkách není nic izolovaného, vše je pod napětím + k tomu poloměr oblouků a není co řešit.

Ještě okrajová zmínka o výhybkách jiných - pro mne je krajní možnost kratší výhybky PECO střední s vodivou srdcovkou - úhel na konci 12 st., poloměr 914 mm deklarovaný. Nic menšího bych ani na domácí kolejiště nebral - už to má pak vše 15 st. na konci.... a to je moc. I z těch PECO jde poskládat zhlaví krátké - jen musím rezignovat na to že budu skládat výhybky za sebe v rozměrech jak je výrobce dodal - to ne, musím řezat posouvat, tak jak ve skutečnosti. No a samozřejmě nemá smysl použít větší profil kolejnic než 2,1 tedy Code 83, lépe 1,9 mm.
No a delší - pro mne již zase trochu zbytečný luxus, ale pro ty, pro které je 1:87 prioritou proč ne.
A ještě obecně mně známé nedostatky jednotlivých výhybek - přehled letem světem
PECO - kloubové jazyky lisované z plechu - špatný tvar, chyby ve vodivosti přes kloub, nutná úprava v oblasti pražců za jazyky - no je to americká výhybka, na konci úhel 12 (stejně se nějaký pražec řeže, tak skutečně méně), na srdcovce 10 st. Poloměr 1524 mm.
Tillig - konstrukční chyba u opornice - je volná směrem dovnitř výhybky, již u nových nepoložených výhybek dochází k vytlačení směrem dovnitř (dochází ke zúžení rozchodu u začátků jazyků) čím delší výhybka tím větší problém, jediná pomoc, před pokládkou zalepit vteřinovým lepidlem a zajistit aby nevznikl roztažností kolejnic podélný tlak, který způsobí ještě větší vybočení, úhel u EW3 12 st. na srdcovce 9 st. Poloměr 1350 mm
Weinert - tu chybu Tilliga mají pojištěnou výstupkem na kolejnici který polohu opornice jistí, nedostatkem je špatné předehnutí kolejnic do oblouků a vzniku lomeného oblouku a krátký výbrus jazyka - příliš "ostré" odbočení (vše vztaženo k výhybce 8,6 st krátká pro kombinaci s DKW čili angličanem 8,6 st.)

Poznámka k deklarovaným poloměrům výrobců - jsou to opravdu pouze deklarované poloměry blížící se skutečnosti, ta bývá o nějaký milimetr méně.

A aby bylo jasné, že nekecám, tak několik fotografií
PECO dlouhá s profilem 1,9 mm, vodivě propojené jazyky, odstraněné poslední pražce s americkým mechanizmem - Lipová, dobrým řešením je náhrada kloubových jazyků jazyky ála Tillig - tedy vybroušenými - navrhl a realizoval Cipísek

Tillig - vybočená pravá opornice z vnější strany je vidět jak vyjela z upevňovadel - z druhé strany ji nic nedrží, většinou se na to přijde až začnou některá vozidla "nedskakovat", mají tendenci vyšplhat se okolkem na hlavu kolejnice, dojde tam k zúžení rozchodu - Hukovice

zlom v odbočné větvi výhybky Weinert 8,6 st krátká k DKW, špatně předehnutá kolejnice - má tendenci se narovnat - Lipová

A ještě Weller - tedy stavba výhybky z profilu 2,1 mm na podloži Weller s geometrií shodnou s Tillig EW3 a vpravo porovnání s Tilligem, je vidět jak širší je srdcovka - "kanály" pro průjezd okolku - u Tilliga odpovídá NEM, zcela jsem vynechal Roco, kde je naopak rozšíření "kanálu" a srdcovky nad rámec NEM, což zvyšuje toleranci k chybám rozkolí, ale taky zde ztrácí kolo styk s kolejnicí více než u jiných výhybek, což může mít negativní vliv na průjezd zejména 2n vozidel, u Roco samozřejmě ještě širší hlava kolejnice, kloubové jazyky, ale u dlouhých a angličana 10 st. na konci.

a tady už Weller v provozu - Albertovec, dnes již stovky průjezdů

Byl dotaz k sjízdnosti šukafonu M 152.0, sice Roco - tady to je Bramos s pojezdem PMT - bez problémů jak jsem psal - vše je pod napětím, žádný problém.

Uznale mručím. Vypadá to vážně dobře.

Tady ještě pohled jak vypadají vozy X a Y při průjezdu přes spojku s úhlem 8,6 st. Albatros už najíždí do oblouku o poloměru 2000 mm.

A ještě jeden pohled na styk dílů E a D

Ahoj Milane. Davam ti lajk Krasna prace. Cipisekmp.

Cipísku, dík. Už jsem se díval na výzisk Peco dlouhých a jejich úpravu podle tebe - tj. náhrada kloubových jazyků jazyky á la Tillig - jednu jsem už odstrojil.... a půjde to. Geomerii mají pěknou - shodnou s EW3, 9 st. na srdcovce a je to profil 1,9 mm.