Moduly OstraMo

[Mcx]

Použití Roco line výhybek je převážně na modulových stanicích slovenských kamarádů - Horná Štubňa, Jozefov.... na modulových setkáních jsem se s problémy při jízdě vozidel na nich nesetkal - ať již modelů s RP25 nebo ne.
My máme použitý pouze angličan ve skryté Hanušovice a ten je taky bez problémů - má 10 st.
Ano mají trochu větší tolerance v srdcovce + přídržnici, ale problém to nedělá, jejich jediné negativum je profil kolejnice - vypadá mohutněji - širší hlava kolejnice a kloubové jazyky.

[MartinK]

Ahoj,
vyhybky Roco moc komentovat nebudu. Sam jsem s nimi nikdy nedelal. Mozna je posledni dobou vyrobce vylepsil, ale v rade stanic, ktere je maji a nemaji rekonstruovane srdcovky, propadavaji vozy s RP25 (na modulovce temer standard) do srdcovek. Nekomu to mozna nevadi, ale vzhledu ani provozni spolehlivosti to neprida. Pokud ma nekdo vyhybky rekonstruovane a dobre polozene, tak to tam samozrejme jezdi dobre.
Nicmene, doba pokrocila a dnes je k dispozici rada vyhybek lepe odpovidajicich skutecnosti. Pokud chces stavet neco noveho, zvlaste pro hlavni trat, tak by jsi mel uvazovat o pouziti vyhybek se zakladni geometrii blizke skutecnosti. Tedy 6st na srdcovce. Podivej se treba na stavbu Dobrise nebo do fotogalerii z nedavnych FREMO setkani treba ve vlaknu o ep.II. Mnoho stanic uz 6st vyhybky ma. Ted na setkani v Grossposne vetsina. Loket, Hukovice, Nova Ves, skrytaky Mengelager i Plagwitz, Alagen, Klaustal,.. Uvidis, ze je to o necem jinem a to ne jen vzhledove, ale i provozne. Pouzitim 9st nebo 10st vyhybek skoro nic neusetris, ale kvalite vzhledu ani provozu tim rozhodne nepridas.

[Mcx]

v rade stanic, ktere je maji a nemaji rekonstruovane srdcovky, propadavaji vozy s RP25 (na modulovce temer standard) do srdcovek

no, většinou 2n vůz je podepřen "4 body" při ideální rovině což ve výhybce téměř je, pak nelze mluvit o nějakém propadávání.... já jej nikdy neviděl, tato teorie má historický velmi starý základ, kdy "dno" srdcovky bylo pojížděno okolkem - zde je ta stále opakovaná mantra o RP25 (je to úsměvné jak stále žije svým životem). Ale pokud se někdo trochu orientuje v produkci modelářských firem z pohled výšky okolku, tak by věděl, že dnes je běžně používaný okolek u továrních modelů od 0,6 až po 1,2 mm (těch 1,2 - to je bohužel případ okolků u tendru a běhounů novinky Trix - Albatros). Takže již jen z tohoto vyplývá, že ani výhybky Roco nepoužívají dno srdcovky pro jízdu kola - okolkem po dně, protože pokud by vyhovovala jízdě okolku 1,2 mm (což byl před 40 lety standard) pak by se propadávalo 99% produkce dnešních modelů..... což jistě uznátě, že to je blbost.
Jiná věc je "kanál" pro okolek na srdcovce a v kontextu přídržnice - zde větší tolerance může způsobovat, že je delší úsek, kdy kolo není podepřeno kolejnicí na srdcovce... ovšem to nemá nic společného s RP25, to je pouze a jen jedna Fremo mantra.
K úhlům na srdcovce - to je pohled co chci dotáhnout v modelařině k echt měřítku 1:87 nikdy nepůjde vše a tak je to o míře toho kam chci já osobně dojít. O délkách zhlaví z výhybek s různými úhly na srdcovkách ... no to je triviální věc, to si každý najde sám. Ono je totiž rozdíl malých stanic s 2 výhybkami za sebou a velkých kde je za sebou 6 i více vyhybek.
O technických problémech např. výhybek Tillig s úhly na srdcovce 6 st se cudně mlčí.... no vše má nějaké pro a proti. To je na dlouhou debatu, která by zahrnovala technické parametry vozidel - zejména část týkající se spřáhla, poloměry oblouků a to nejen na výhybce..........

[cer.t]

Já jen k těm dlouhým výhybkám, už se to tu probíralo nesčetněkrát, ale opakování matka moudrosti a ač se mi líbí také dlouhé výhybky, tak bych je osobně použil pouze pro stavbu dioramatu.
Takže problémy:
1) rozměrový problém - prodloužení délky zhlaví stanice - při záměně Tillig EW3 na EW6, tak je to to nárůst délky o cca 60%, takže kupříkladu na hanušovickém zhlaví stanice Lipová je to z 1 m nárůst na 1,7 m, pokud bych použil další odklon mateční koleje na 8°, což nevím, jestli se rozměrově možné, tak by to bylo "pouze" 1,5 m dlouhé zhlaví. To složitější zhlaví Lipové jsem ani nekreslil, ale odhadem by ze stanice délky 5,6 m byla stanice cca o délce 7,3 m (tedy 30% navíc).
2) časový problém - z titulu prodloužení zhlaví - u větších stanic se prodloužením délky zhlaví výrazně prodlužují časy manipulace (stejný problém jako dlouhé stanice s kolejemi přes 3 m délky), při rozřazování vozů mezi koleje každé přejetí znamená nárůst času opět o cca 60 %. Tím se snižuje propustnost tratě a v kombinaci s dlouhými manipulačními vlaky je toto vrahem smysluplných manipuláků, které lze na modulišti provozovat.
3) poměr poloměru traťového oblouku a oblouku výhybky - modelovat by se mělo v poměrech a pokud někde něco "ohnu" v jiném měřítku, tak bych to měl dodržet ve všech shodných případech, řekněme, že pro místní trať o traťové 40-50 km/h by mohl být minimální traťový oblouk shodný s obloukem výhybky (skutečnost 200 m); pro vedlejší trať o traťové 80 km/h by to mělo být alespoň dvojnásobek. Takže opět řeknu, že velký poloměr oblouku je pěkný, ale je to výrazně limitující faktor při stavbě moduliště do menších prostorů a pokud bych měl poloměr výhybek 2 m, tak na takové 80km/h trati bych měl mít tedy poloměr trať. oblouku alespoň 4 až 5 m.
Všechny tyto problémy jsou vyraznější u stanic s 5ti a více kolejemi. U zastávky s nákladištěm to asi rešit nemusíme...

No a z toho všeho musím vyvodit závěr při zohlednění tří argumentů - vizuální stránkou, provozními skutečnostmi na modulišti a rozměrovými možnostmi modeláře či místa, kde se bude modul stavět (ať už doma nebo na setkání, protože upřímně, když se na setkání sejdou obludné stanice, tak potřebujete letištní hangár, aby to člověk zakroutil a to by tedy neměl použít oblouky malých poloměrů, ale alespoň 3m poloměry, aby zachoval poměry při traťové 40 km/h ). Mně osobně z tohoto vychází kompromisní Tillig EW3 a jemu rozměrově podobné výhybky. Je to sice kompromis pohledový, ale i větší stanice má rozumný rozměr zhlaví, časově to při provoze ještě vychází pro rozumný čas manipulace a poměr oblouků výhybky (EW3 1350mm) a traťových oblouků je zachován i pro traťě, kde by se nemělo jezdit jen 40 km/h (poloměr shodný s výhybkou) či tedy pro 80 km/h trať ten poloměr cca 2,5 až 3 m.

Toť asi tak vše, co vede člověka k tomu, že nesáhne ihned po modelovějších dlouhých 6° výhybkách. Takže měl jsem začít příspěvek, výhybky jsou to hezčí, ale...

[milan ferdián]

Když už se bavíte o výhybkách, zde máte příklad stanice, která má délku cca 10,0 m. Jaké úhly mají výhybky nevím, tipuji 6°nebo 10°, protože je stavěna dle originálu kolejového plánu.
Máte možnost pohledově a i provozně posoudit. Foto je z roku 2019.
-m-

[StandaR]

Děkuji všem za vyčerpávající odpovědi a informace, studuju pomalu. Nechtěl bych to tu nadále plevelit povídáním o výhybkách Tak až dojde na detailnější dotazy, zeptám se v náležitém tématu. Ještě jednou díky

[milan ferdián]

První vlaštovka : Bratislava Filiálka - Hanušovice
https://www.youtube.com/watch?v=EA3hhfKASvw
-m-

[Jindřich Bek]

První vlaštovka : Bratislava Filiálka - Hanušovice
https://www.youtube.com/watch?v=EA3hhfKASvw
-m-

Milane díky za toto video. Během jízdy Os je při zvětšení na celou obrazovku vidět jak kvalitně na jsou jednotlivých modulech položeny koleje. Souprava složená z mých modelů (T478.3118 + Bp 943 + Bp946) měla během provozu problémy s vykolejováním na stále stejných místech. Po odjezdu ze stanice Horná Štubňa v čase 7:55/56 je nejhorší místo jasně vidět. Příčina byla přisuzována chodovým vlastnostem souprav Bp. Vozy Bmo s dvounápravovými podvozky pochopitelně přejížděly bez problémů. takže pro příště , je to především o kvalitě kolejí a souososti dvoukolejky. Stejné platí o jedné koncové stanici ve které na koleji č1. rovněž k vykolejení pravidelně docházelo na stejném místě. Na vedlejší koleji bylo vše v pořádku.

[milan ferdián]

První vlaštovka : Bratislava Filiálka - Hanušovice
https://www.youtube.com/watch?v=EA3hhfKASvw
-m-

Stejné platí o jedné koncové stanici ve které na koleji č1. rovněž k vykolejení pravidelně docházelo na stejném místě. Na vedlejší koleji bylo vše v pořádku.

Stanice Radošína. Naštěstí jsem se od majitele na druhý den o tom dozvěděl a soupravu jsem přijímal na koleji 3 blíž k výpravní budově.

Druhá vlaštovka : Luhačovice - Mikulovice
https://www.youtube.com/watch?v=vLM-hB0f5aA
-m-

[milan ferdián]

Třetí vlaštovka : Radošína - Řáholec
https://www.youtube.com/watch?v=EWcVruK9gu0

[StandaR]

Jsou to moc pěkné záběry Já už si tu hledám podklady pro Čachnov a pohrávám si s myšlenkami

[Mcx]

Čachnov

[milan ferdián]

viewtopic.php?f=42&t=9048

[Mcx]

Zpátky k něčemu zajímavějšímu, s množstvím parních lokomotiv, které jsou pro modulová setkání k dispozici narůstá obliba provozu 60. let minulého století. Tedy období, kdy se začaly objevovat vozy s 12-místnými UIC čísly, ale většina vozů měla staré čísla, kdy ještě jezdila většina kořistních vozů a byly v provozu první motorové lokomotivy. Ale nejen lokomotivy jsou potřeba, ale i vozy. A tak si postupně "buduji soupravu" osobních vozů na rozvoru 8 m, původu kkStB i ČSD. Pojezd je použit od KMB a zbytek je od ES a pak odlitky různého stáří, doplněno různými díly - dynama, bateriové skříně, přechodové můstky, nárazníky ... většinou odlitky.
Souprava v čele s 354.7, vozům ještě chybí různé věci od popisu na rámu po lak - u vozu Be z r. 1936 - poslední v soupravě

služební vůz Dd (odlitek starý více jak 20 let) a Bi od ES (skříň)

Be se skříni od ES, Bi z odlitku a leptu

[Mcx]

A tady ještě poslední rozpracovaný Be z odlitku, opět na spodku KMB s rozvorem 8 m a tím jsem počet spodků 8 m, které jsem měl vyčerpal. V roce 1962 se začaly na vozy dosazovat držáky UIC a rušily se toulce a výstupní žebříky k toulcům a v tomto stavu jsou vozy dělány.
Na vozech jsou "přiměřeně" kvalitě základu modelu dodělávány detaily, vzhledem k tomu kolik každý model i tak spolkne hodin práce, jsou nároky na něj přizpůsobené snaze mít více takových osobních vozů.