Diskuzní fórum železničních modelářů

radeksindy píše:To je vůz DBE K 2833 z roku 1874, vozy mají střední klapku otvíranou nahoru.

To je hodně staré. Chtěl jsem něčím zpestřit celkem jednotvárné soupravy uhlaků byvalých BEB a ATE nějakou jinou konstrukcí než těch s dřevěnou kostrou skříně. Každopádně se raději posunu v čase trošku vpřed a vyberu něco z období před vozy U/Ut s dřevěnymi klapkami. Možností je tam víc....

Asi jsem udělal chybu. Staré oplenové vozy s klanicemi nebo klanicové vozy na fotkách mají klanice, řekněme, čtvercového průřezu. Domníval jsem se, že byly dřevěné, byť mi tedy bylo jasné, že by se musely lámat. Při podrobnějším pohledu na fotky ve vyšším rozlišení jsem ale nabyl zdání, že ty klanice byly kovové, z nějakého profilu, Jäkl nebo tak něco. Může mi prosím někdo potvrdit, z jakého materiálu ty klanice byly? Abych to na modelech případně opravil. Děkuji.

UncleFardy píše:Může mi prosím někdo potvrdit, z jakého materiálu ty klanice byly?

Tak například oplenové vozy Jhe dodané v roce 1911 Ringhofferem pro vyšebrodskou místní dráhu měly klanice z ocelových U-profilů 80x70 mm.

Oplenové vozy Jd z roku 1922 měly na oplenu kované klanice, ve spodní části průřezu 110x90 mm, nahoře kované do kruhového průřezu a s oky na řetěz.

Vozy ČSD Ndk vozové skupiny 6 (tj. německého původu) o rozvoru 6,5 m měly ploché klanice ze smrkového dřeva průřezu 250x65 mm. Jiné vozy téže řady a vozové skupiny o rozvoru 8 m měly kromě 12 dřevěných klanic 250x60 mm ještě 4 klanice ocelové z U-profilů 100x100x10 mm.

Vozy Nd (po válce -> Nsk) vozové skupiny 8 z roku 1935 o rozvoru 9 m a poválečné vozy Otdr vozové skupiny 10 na jednotném spodku o rozvoru 6,5 m měly klanice z ocelových U-profilů 70x80x8 mm.

Hanku díky, já měl na mysli trochu starší vozy, třeba ten oplen jak je zde uveden jeho plánek na vláknu českých a moravskoslezských lokálek. Ten jsem si převedl do modelu, dal mu dřevěné klanice, ale moc se mi to nezdálo. Tak jsme stavebnici předělali na klanice z U profilu, ale to asi bude taky špatně. Myšlenka byla, že později vůz určitě dřevěné klanice neměl, jenže ve skutečnosti později už tyto vozy neměly řadu Olk ale Ol a byly bez klanic. Už se při modelaření posouvám trochu v čase k WW2, ale udělali jsme ten vůz Olk a Vlo, ale myslím, že klanice Olk jsou špatně. I ty dřevěné, i ty z U profilu. Nojo, člověka zaujme předloha, pustí se do ní, ale ne vše domyslí do správného konce...

UncleFardy: Na K-reportu más kvalifikovanou odpověď tady. Je to krátké, pastnu to sem celé.

Klanice z železných profilů se začínají objevovat na vozech Jk a příbuzných od roku 1893. Pro dřevěné klanice se používal obvykle profil 90 x 90 mm, takže to nebylo úplně párátko. Výměny určitě probíhaly, ale asi ne plošně. Už za dob kkStB se to většinou řešilo tak, že vůz o klanice přišel. Také u ČSD platí, že vozy řady Vk nebo Vlk z období před rokem 1893 jsou jen velmi malou skupinkou. V roce 1930 je to 36 kusů.

UncleFardy: Koukám, že moje odpověď z K-repu sem už dostala, ale protože tvůj dotaz zněl obecně trochu jinak než zněl dotaz tam, tak to tady dopovím a rozvinu.

Moje první odpověd se týká výhradně vozů Jk a příbuzných.

U oplenových vozů ČSD je to tak, že s rokem 1931 zanikly definitivně klanice u oplenových vozů. Souviselo to s tím, že došlo k celkové změně přístupu k oplenům, které byly z vysokostěných vozů odebrány a zůstaly jen u oplenových. Oplenové vozy přišly o klanice asoučasně se přestal uvažovat provoz oplenových vozů bez oplenu (tj. jako plošinových). Jenomže s oplenem měly většinou nižší ložnou váhu než bez něj (obvykle 10 t s /15 t bez) a proto jim po roce 1931 přibylo hromadně "l" a ubylo "k".

U oplenových vozů kkStB jsou klanice na oplenu vždy kované, odebírací klanice na boku jsou zpočátku ze dřeva. Teorii u čistě vysokostěnných vozů komplikují kombinované vozy Jkh, které chvíli měly klanice z profilu I. Čistě oplenové vozy bez stěn se později pro kkStB stavěly velmi málo, rozhodně se nejedná o tisícové série. Později nastupuje všude U profil.

Samořejmě stejně jako u všech záležitostí platí, že situace může být jiná v detailu při probírání konkrétního typu. Obecná rada bez detailní specifikace bude vždy zavádějící. Jestli jsou dřevěné nebo kovové klanice u řady Olk do roku 1931 nelze říct, protože se ve skutečnosti budeme bavit o různých vozech.

Tohle období je sice trochu mimo můj zájem, ale fotka z muzea ve Studénce třeba někoho potěší.

Děkuji za upřesnění, tak přece jen můj první dojem že hranolové klanice 90x90 mm byly ze dřeva byl správný. Už z konstrukce starých oplenových vozů majících stěny, i vysoké, a klanice bylo zřejmé, že staré c.k.železnice tyto vozy využívaly jako víceúčelové, což postupně u čsd vymizelo. No pro mě hned několik nových informací. Takže můžu postavit několik oplenů, nasadit jim klanice, zadeklovat otvor po oplenu a mít jich pár jako klanicových. A u modelu vozu Ond můžu taky otvor po oplenu zadeklovat a užít ho jako vozu nízkostěnného. Nebo ho postavit i v modelu s odebíratelnym oplenem.

Hosana! Dnes jsme si do všech detailů nafotili plošinový vůz s klanicemi s rozvorem 9 metrů a délkou plošiny 14.85 metrů. Předpokládám tedy že jde o Pdk(Ptsk). Mají ho v Křímově. Vůz má již nějaké modernější prvky, dosazené později, ale z pořízených fotografií a plánků, které jsou k dispozici, již lze uvažovat o stavbě modelu.

Ten vůz má na každé straně osm klanic na čepu, vždy po dvojici sklopných proti sobě. Kromě toho má ještě na každé straně samostatné čtyři úchyty se světlou šířkou 20 cm. Byly to úchyty pro deskové "klanice" které byly typické pro starší a kratší vozy Nd? Stejné úchyty jsou i na čelech vozu, vždy dva na každém čele.

Jedná se vůz řady Pd. Pokud má rozvor 9 m, tak existovaly dvě série. Po válce bylo ještě 30 ks dodáno ze slovenských objednávek, ty měly z výroby trubkové nárazníky, případně se může jednat o jeden z vozů z roku 1935, který mohl dostat trubkové nárazníky později. Po roce 1949 měly řady Ptsk. Na bocích je celkem 8 třemenů pro zásuvné klanice, jestli byly dřevěné to nevíme. Neznám fotografii s klanicemi zastrčenými do třmenů, ale pouze s vyklopenými železnými. Pokud jsou třmeny také na čele, pak se jedná o nějakou pozdější úpravu, z výroby je psáno pouze 8 třmenů (po 4 na každé straně).

Nedisponuji žádnými jinými podklady než těmi, co se objevily na tomto vláknu a včerejšími fotkami vozu a jeho detailů. Tak děkuji za upřesnění. Přikladám zde printscreen trojice z těch fotek, na kterých je vidět klanice zvednutá a ty široké třmeny. Ten vůz má docela dost listových pružin. Chci udělat vozy tak jak šly z výroby, takže bez těch žlutých madel, bez čelních třmenů, nárazníky tedy mohu volit trubkové i košové, číselný interval snad najdu v seznamu vozů 1935. Překvapilo mě, jak úzká jsou prkna na podlaze. Očekával bych desky. Když jsem na vůz vylezl a poskočil na něm tak si chvíli zavibroval.... Zapoměl jsem zmeřit průměr talířů nárazníků, ale byly dost velké, takže tipuju 420 mm, možná 450 mm. To si mohu ověřit v technickém popisu.

Ten vůz má docela dost listových pružin.

Z obrázků to není vidět, ale měl bych jich mít 12.

číselný interval snad najdu v seznamu vozů 1935

Bohužel ne. Pd 3-15620 až 644 z roku 1935 se do seznamu nedostaly, přečíslování poválečných sérií není známé.

Překvapilo mě, jak úzká jsou prkna na podlaze.Očekával bych desky.

Z výroby 250 mm.

Zapoměl jsem zmeřit průměr talířů nárazníků, ale byly dost velké, takže tipuju 420 mm, možná 450 mm.

450 mm.

To si mohu ověřit v technickém popisu.

Technický popis v knize Nákladní vozy z roku 1965 se týká vozů s rozvorem 10 m, novější 9 m byly knihou ignorovány.

Díky za upřesnění, něco z tvých informací bych skutečně nedohledal, hlavně čísla vozů. Za par měsíců budu zapasit s popisy. Fotek detailů jsme udělali dost, zde jsem zveřejnil jen zlomek, a ještě tam pro nějaké pojedeme. Vůz v současné podobě má prkna široké ani ne 10 cm, prostě peřejky. A zdají se mi i tenké. Při příští návštěve Křímova je přeměřím. Tu podlouhlou knihu nemám, má ji kolega, a je tam tedy jen vůz Psk, nicméně předpokladám, že z výroby měl Ptsk taky na čele kovovou stupačku posunovače u plochého nárazníku a nikoli na obou stranách. Teď to budeme projektovat a jakmile se něčeho dopracujeme, tak tu dám ke kritickému posouzení nenabarvený prototyp. Od kolegů z Křímova bych měl mít brzy info o tom, jaké konkrétní číslo měl tento zachovaný vůz. Podélník je komplet zarezlý. Nic nešlo odezřít....

Zdravím a jdu s dotazem - nevíte někdo jaké mohl mít (ideálně měl) ve II. epoše číslo tárovací vůz dnešního čísla 80 54 340 0 007-3 (fy Jirkovský). Předem velice děkuji.
Vlastimír