nákladní vozy II. epochy

[Bw_Ig]

Chce to jen 3.přílohy, tak pošlu další - k nahlédnutí jak probíhal roční program výstroje tlak.brzdy u ČSD.

[Bw_Ig]

Poskládáno ale odzadu dopředu, k předchozímu příspěvku.

[hank]

Výborně.

Od kolegy z Ostravy (nick Němec_z_ova) jsem dostal tento výpis z Názorné brzdové příručky z roku 1937.

označení brzd.jpg

Svoji informaci ještě doplnil sdělením, že ve sbírce fotografií Tatry Kopřivnice našel první rohovou značku na fotce nového chladicího vozu pro pivovar v Mukačevě z roku 1928. Nicméně byla zachycena i na fotografii německého vozu SSn, na němž je datum revize 23. 7. 1924. Z toho usuzuje, že v Německu se zřejmě značky používaly už v té době.

Mám za to, že z našeho modelářského hlediska lze za začátek masového rozšíření používání tlakové brzdy a rohových značek na nákladních vozech ČSD považovat rok 1931, kdy se výstroj pro brzdu Božič začala vyrábět v plzeňské Škodovce.

[Bw_Ig]

Pane kolego, pozor! první rozvaděče a součásti tlakové brzdy patentu Božič vyráběl J.Bartoš - továrna litého zboží Hedvikov (později Kovolis Hedvikov-Třemošnice). Totiž p. Bartoš byl první kdo koupil licenci na patentový systém tlakové brzdy přímo od ing. Dobrivoj Božič, ještě dříve než byl patentován na území ČSR. Dál už to byla právnická válka, neboť Škoda Plzeň - přeplatila patent přímo u Božiče aby jej mohla výhradně vyrábět. Když pak akciově vykoupila Škodovka Zbrojovku Brno, spadla jí do klína i strojírna Adamov s patentem na tlak.brzdu Knorr a Westinghouse.
Pak se situace ve výrobě uklidnila na základním výrobním procesu (+ další drobní dodavatelé):
Škoda Plzeň - brzdiče Božič (upravený typ Škoda-Božič až později),
Bartoš - kompresory, jímky, rozvaděče Božič,
Adamov - rozvaděče Knorr, Westinghouse a příslušenství, brzdiče Knorr a Westinghouse,

[hank]

Bw_Ig: Ano, ale až konec patentové války a začátek výroby ve Škodovce lze dle mého názoru považovat za začátek hromadného používání tlakové brzdy u nákladních vlaků ČSD. Do té doby se vozy jí vystrojené počítaly na stovky.

[Bw_Ig]

Na stovky - o tom by se dalo polemizovat, ona výstroj osobních, služebních, poštovních vozů v letech 1923-1930 byla ročně až do tisícovky vozů. Ale to byly především rozvaděče Knorr a Westing - dodávané z Adamova.
Ano, po roku 1930, když se rozjel program tlakové brzdy na nákladní vozy, tak to byly skutečně tisíce rozvaděčů, právě určené soustavy Božič od fy. Škoda-Adamov. Právě státní dotace na zavedení tlakové brzdy u nákladních vlaků přiměly fy. Škoda (a její akcionáře) k nákupu patentu od Božiče a když jen nemohly koupit ani v licenci, tak prostě si koupily celého konstruktéra - Dobrivoje Božiče. Ten (již jako externí zaměstnanec fy. Škoda) jim pak rozvaděč Božič vypracoval ve všech variantách a provedeních jak pro nákladní tak osobní vozy, ale použitelný jen na území Československa (patentní práva na vývoz mimo ČSR - nebylo dovoleno).
Ale zde je diskuzní fórum o modelech os-nákl.vozů, tak tu historii nebudu dál popisovat.

[radeksindy]

K 1.1.1930, tj. těsně před zahájením programu, bylo 1602 nákladních vozů vybaveno tlakovou brzdou. Z toho 1050 kusů byly nově vyrobené vozy po roce 1919 řad Z,U a Pa. Zbytek byly starší vozy, zejména původem převzatých po MÁV. Z pohledu typů převládají kryté vozy, které se řadily do osobních souprav, takže zejména pomocné vozy pro přepravu spěšnin a zavazdel (Zb,Zsb atd.), vozy pro přepravy kazícího se zboží (Zi, Zo atd.).

Rychlíková doprava používala tlakovou brzdu kompletně od počátku roku 1928, v půlce roku 1929 to byla veškerá osobní doprava na hlavních tratích.

[hank]

Ještě bych chtěl podotknout: Protože toto vlákno původně vzniklo v návaznosti na stavbu modelu "Šebíka", řekl bych, že by kolegové z Ústí neudělali chybu, kdyby aspoň některé soupravy exportních uhelných vlaků do Saska skládali z vozů DR opatřených tlakovou brzdou. Ty do ČSR jezdily běžně s německým uhlím a koksem už od konce 20. let. (PPS Meziměstí - 1927, PPS Ziegenhals/Hlucholazy - 1928.) A budou-li do těchto souprav řazeny československé vozy, měly by to zásadně být ty vyrobené po roce 1918. A protože každá odpověď vyvolává další navazující otázky, třeba nám někdo prozradí, jak ve II. epoše fungovaly vzájemné vyrovnávky ucelených souprav uhláků mezi DR a ČSD. Ložilo se do stejných souprav na oba směry (slezské uhlí do ČSR, severočeské do Německa) nebo se soupravy vracely prázdné? Musely se vracet na domovskou dráhu stejnou trasou a přes stejnou PPS, kudy přijely, tj. většinou prázdné, nebo je bylo možné vrátit ložené i jinudy?

[hank]

Ještě sem dám dnešní sdělení k rohovým značkám z K-reportu od kolegy, který používá nick drake. (Jeho překlepy jsem si dovolil opravit.)

"Rohové značky jsou od roku 1921, v Německu povinně na všech vozech od roku 1923. U nás se dají doložit od roku 1926, ale jen na vozech vybavených tl. brzdou, kompletní využití všech variant přišlo až roku 1930."

[JanoH0e]

Ještě bych chtěl podotknout: Protože toto vlákno původně vzniklo v návaznosti na stavbu modelu "Šebíka", řekl bych, že by kolegové z Ústí neudělali chybu, kdyby aspoň některé soupravy exportních uhelných vlaků do Saska skládali z vozů DR opatřených tlakovou brzdou. Ty do ČSR jezdily běžně s německým uhlím a koksem už od konce 20. let. (PPS Meziměstí - 1927, PPS Ziegenhals/Hlucholazy - 1928.) A budou-li do těchto souprav řazeny československé vozy, měly by to zásadně být ty vyrobené po roce 1918. A protože každá odpověď vyvolává další navazující otázky, třeba nám někdo prozradí, jak ve II. epoše fungovaly vzájemné vyrovnávky ucelených souprav uhláků mezi DR a ČSD. Ložilo se do stejných souprav na oba směry (slezské uhlí do ČSR, severočeské do Německa) nebo se soupravy vracely prázdné? Musely se vracet na domovskou dráhu stejnou trasou a přes stejnou PPS, kudy přijely, tj. většinou prázdné, nebo je bylo možné vrátit ložené i jinudy?

Ako to bolo na dotyčnej trati neviem. Vo všeobecnosti ale platila "uhoľná" tarifa, podporovaná vládou ČSR, v podstate "uhoľná daň". Čo v praxi znamenalo, čím menej ČSD, tím lacnejšia doprava. Preto aj "prapodivná" cesta uhlia z Ratiškovic do Zlína a uhlia z Mostecka cez DR, OBB, PKP, MAV ku koncovému spotrebiteľovi v ČSR. Preto aj pochybujem, že by boli nejaké "vyrovnávkové" uhoľné vlaky DR. Nevyplatili by sa. Je o tom dosť podrobné popísane napr. v Kubačkových dejinách železníc.

[UncleFardy]

Vítám diskusi ohledně zavádění tlakové brzdy ve II.epoše. Co se týče uhláků resp. uhelných vlaků, tak na dobových fotkách nádraží je vidět naprosto odlišnou skladbu uhláků německých vlaků a českých vlaků. Ty první jakoby byly o generaci dál. K využití jsou oba modely TILLIG a jeho předchůdců, ten ze staré formy, co se již nevyrábí, dělá v současnosti myslím HAEDL, (oba u ČSD řada Vut, ale pro vlaky z Německa není třeba přeznačovat, jen pořídit verzi s dobově správným německým popisem). Co se týče našich vozů, tak máme dva uhláky krátké ze stavebnic, přibývá k nim prodloužený s rozvorem 3,8 m a přibudou nějaké s brzdou. Tyto vozy byly v reálu řazeny do souprav s novějšími vozy U (později Ut) s rozvorem 4,5 resp. 4,6 m, tj. se dřevěnýma klapkama z peřejek, kterých ale v té době bylo řádově méně (alespoň u UTD a BEB). DK model navíc dělá jako stavebnice dva velmi podobné vozy U(Ut) s rozvorem 4 m. Víme, nebo zde bylo řečeno, že na staré vozy s rozvorem 2,5 - 3,8 m se tlaková brzda nemontovala a ve 30. letech tyto vozy z našich kolejí mizí. To znamená, že máme na HSŠ drobný problém - provoz po WW-I cca do roku 1930 vypadal jinak, včetně skladby vlaků, než před WW-II. Náš původní záměr provozovat období mezi oběma válkami se tak nějak rozpadl na dvě úplně jiná období, byť vše v epoše II. Vzhledem k tomu, že na fotografiích jsou vlaky z uhláků s rozvorem 2,5 m až 4,6 m, je možné tyto soupravy takto míchat řekněme do r.1931-2, pak už je třeba více využívat novějších vozů. Domnívám se, a prosím o potvrzení - na uhláky s vydřevenými vyklápěcími klapkami (rozvor 4,5 a 4,6 m) se tlaková brzda případně potrubí doplňovala systematicky? S tím souvisí výběr lokomotiv. Zjednodušeně - nelze si pořídit lokomotivy vyráběné koncem 30. let a zapřáhnout za ně 40 uhláčků s rozvorem 2,5 - 2,9 m. Taková souprava byla zřejmě nereálná koncem 30. let. K dotazu ohledně vyrovnávek vozů se přidávám . Lokomotivy jsme teď začali řešit, takže tato diskuse je pro nás hodně podnětná....

[hank]

Lokomotivy jsme teď začali řešit...

No ale lokomotivy pro nákladní vlaky do r. 1938 jsou jasné... 524.1, 324.3, 413.1, možná 412.0 (ale ty už ne ve 30. letech) nebo i 414.0. V Chomutově měli ve 30. letech i 434.0,1,2, 524.2, 534.0, ale ty byly asi spíš pro hlavní trati. Neprobírali už jsme to dřív jinde? (Omlouvám se za OT.)

[hank]

Na K-reportu se tady
http://www.k-report.net/discus/messages ... 1483809599
objevily nové informace k tématu.

[UncleFardy]

Tak jsme se někteří z členů klubu vrátili z modelářského víkendu. Dvě noci strávené ve spacáku pod kolejištěm v naší modelárně, nebyl tedy prostor účastnit se diskuse, nicméně o zavádění tlakové brzdy jsem měl pouze všeobecné útržkovité poznatky, nijak bych nepřispěl, takže díky všem za objasnění a poměrně ucelený přehled o tom, jak to bylo. Je fakt, že lokomotivy jsme probírali a máme i přehled o tom, jaké lokomotivy měla k dispozici nejbližší depa. Z předpisů týkající se trati přes Šebík rovněž víme, jaké lokomotivy byly pro trať přípustné, ať již jako traťové či jen na postrk. Otázkou je jejich "dostupnost" ve velikoti TT. Např. 434.0 i 1 se dají postavit z leptů, jeden pojezd z BR92 na ně máme. Sice si na to zatím netroufám, ale každý druhoepochář dřív nebo později před úkolem postavit nějakou dobovou páru bude stát a tak nás to nemine. Mám nějaké první jednoduché lepty nachystané ke zpracování. Minulý víkend jsem stavěl skoro 8 hodin brzdařskou budku k vozům Z od DK Model. Již po naohýbání jsem měl pocit, že ani to se mi nepovedlo, tak jsem provedl pár řezů s cílem z půdorysného čtyřúhelníku udělat obdélník, po nějakém následném broušení přišla fáze lepení (ano, zcela barbarsky jsem nepájel ale lepil), což ještě ušlo, byť se mi to pořád rozpadalo pod rukama nebo se mi něco okamžitě vteřiňákem přichytilo kam nemělo. Nicméně po dvou hodinách byla hrubá stavba hotová a celý zbylý čas spotřebovaly tři díly krytu kliky ruční brzdy který jsem vzal prestižně a stůj co stůj jsem ho chtěl mít tak, aby vypadal, jak vypadat má, což se mi nakonec povedlo. Na budce není moc poznat, že ji patlal leptařský analfabet. Další výrobek čistě na vyzkoušení práce s lepty budou dva přívěsy A3J (tam už se bude muset nějak opticky solidně naohýbat střecha, k čemuž si hodlám vybrousit předem nějaké kopyto) a následovat bude vůz F od Modelů mašinek. Hyn sa hukáže, jak to dál bude s lokomotivama.... Co se týče provozu tak zřejmě spíše budeme zachycovat období před "totálním nasazením" tlakové brzdy, protože z diskusí s jinými druhoepocháři vyplývá, že dost kolegů si staví i modely v nátěrech kkStB, takže ať má vše k sobě blízko. Sem bude i směrovat náš vozový park, byť osobně se nevyhýbám ničemu co na sobě neslo číslo s pomlčkou.

[UncleFardy]