nákladní vozy II. epochy

[radeksindy]

vmucha: Už od roku 1894 neobjednávaly kkStB vozy s jinými než diskovými koly, tedy v dobách ČSD už byla hvězdicová kola jen historií vyskytujících se na starších převzatých vozech.

Nikdy by mě nenapdalo, že uvidím výkres z Fryštátu Díky. Jediná zmínka pochází z roku 1922, kdy tam MŽ přidělilo výrobu 200 vozů. A díky tomu můžu říct, že tento výkres vznikl překreslením v.č. 582. V roce 1921 dostali pánové na ministerstvu záchvat dalšího bourání pozůstatků Rakouska-Uherska a tak začali vytvářet novou číselnou řadu výkresů. Čísla 25000 a výše totiž navazují na rakouský systém EM, který skončil s čísly někde přes 22000. Výsledkem toho jsou nízká čísla 582 a 583 pro první verze výkresů uhláků 8. vozové skupiny, později změně ná na 25899 a 25900.

[ladiznet]

[UncleFardy]

Tak jsme se konečně dostali zase k nějaké té stavbě a stříkání. Jedná se o krátké uhláky původní ÚTD a BEB. Skříň je z kombinace překližka-plast, podvozky u vozů bez brzdy jsou upravené od MŽ a u vozu s brzdou jde o komplet stavbu z evergreenů a leptaných rozsoch p.Lepieše. Bylo to mé první setkání s těmito rozsochami, takže v samotném závěru to nedopadlo zrovna nejlíp a poslední skládaný mikropikominipididílek jsem nedal, byl silnější než já, takže jsem ho nahradil evergreenovým obdélníčkem. Chybu jsem udělal zřejmě tu, že jak jsem vrstvil listové pružiny, zaslepil jsem si otvory 0,000.......000......1 mm do kterých se mají vsunout upevňovací trníčičičiči..čiči...číčky toho mikronanokrytu ložiska. Měl jsem jen jeden lept takže nebylo cesty zpět. Brzdoví a stupačku už jsem o víkendu nestihl. S těma rozsochama učiním ještě jeden pokus, budu vršit nasucho a navlékat jednotlivé vrstvy na ty trníky a pak se vším šup do nanodírek rozsochy, to by mohlo fungovat, pokud mi dírku neucpe nějaký roztoč, který v ní při prolézání skrz uvízne. No prostě poprvé, žádný zázrak jsem od svého počínání nečekal.... Jinak- z překližky trochu povstaly chlupy, ale není to žádná tragedie, výrazné jsou předěly mezi jednotlivými prkny. Vrstva barvy je jedna, takže střik ještě není dokonalý.

[UncleFardy]

Kolega z klubu mi půjčil Svět železnice č.21, ale v článku o cukrovarech v Líbeznici a Mratíně je o vozech pouze maličký odstaveček na konci bez jakéhokoliv sdělení o inkriminovaném kombinovaném uhláku s oddílem pro panstvo. Je tam stejná fotka jako v brožuře o cukrovarech a železnici, jinak nic. Jediná informace je v komentáři k dané fotografii....

[radeksindy]

To není žádný oddíl pro panstvo Na fotce je jen napsáno, že je tam oddíl pro osoby a na té fotografii z ní vykukuje panstvo. Ale jedná se jen o služební oddíl. Na delších vlečkách musel mít vlak doprovod, protože bylo nutné obsluhovat vlak a kolejiště i mimo továrny, resp. cukrovary. Napříkladv přípojných stanicích. Na rozdíl od běžných vozů, které dostávaly pro jednotlivé kampaně svolení k provozu mimo vlečky, podobně upravené vozy zůstávaly vždy jen na vlečce. Většinou to byl upravený krytý vůz, někdy nově pořízený, upravený otevřený vůz znám jen z Mratína.

[Střelec]

Nevypadá to nejlíp, ale jsou to moje první pokusy o vozy z jiných, než plastových stavebnic. Zetka je překopávka G10 od Malé železnice, uhlák je lept od Lepieše (lepený a ne zrovna dobře spasovaný), DF je patrně poslední kousek svého druhu od Berky lokomotiva je odlitek 314.3 napasovaný na pojezd Piko(polyuretan - lept, na rámu jsem se učil pájet a je to znát).

[radeksindy]

Střelec: Fotka je sice malá a mnoho na ní vidět není, ale souprava je pěkná. Zaujal mě vůz na uhlí, tolik práce s nesmyslným nátěrem

[Střelec]

Jako první pokus svého druhu se vůz moc nepoved, takže slouží k experimentům s nátěrem a patinou. V mezičase dostal nějaké zašpinění, ale nic moc. Další pokus bude asi celošedý nátěr, nebo to zvenčí umeju v ředidle od Gunze a dostane klasickou hnědou. Rakouská silbergrau na katalogových fotkách vypadá dost podobně, jako moje směska hliníkové a bílé s kapkou černé. Černé výztuže a kování jsem zkusil, protože na některých starých fotkách jsou výrazně tmavší, než zbytek vozu (někdy i u těch vozů. co by měly být celodřevěné). Ale v reálu je to tmavý moc, takže šlo možná o zašpinění, stíny, nebo jinou reakci povrchu na odlišný podklad. Efekt bude asi podobný, jako na některých fotografiích celostříbrných sovětských stíhaček I-153, kde lakovaný plátěný povrch vypadá kovověji, než stejně lakovaný plech, na který plátěný potah navazuje. Mám objednaný další uhlák, ale ten bude rovnou hnědý (a budu ho pájet, ne lepit). Byly vnitřky otevřených vozů barvené, nebo jen inpregnované?

[radeksindy]

Výhoda leptu je, že se dá strčit do ředidla a udělat nátěr znovu. Ale jestli není pájený, ale lepený, tak si nejsem jistý jestli to všechna lepidla vydrží.

U vozů se dříve natíralo černě pouze kování, ale před rokem 1900 se to praktikovalo už jen vyjímečně u některých společností. V provozu se to už nedrželo, dílny kování natíraly stejnou barvou jako skříň. Natírání dřevěných sloupků jinou barvou než bednění se u nás nedělalo, rozhodně ne u KFNB nebo kkStB. Vnitřek se z výroby většinou natřel stejnou barvou jako skříň.

[hank]

Vnitřek se z výroby většinou natřel stejnou barvou jako skříň.

V době kovových koster skříní s peřejkovými/překližkovými výplněmi bočnic a celokovových skříní (epocha III - IV) se dřevěné podlahy krytých nákladních vozů nenatíraly vůbec. Jestli se dřevo nějak impregnovalo aspoň u otevřených vozů, to si nejsem jistý. Podlaha ze smrkových nebo borových fošen stejně velice rychle dostala barvu neurčitého šedo-hnědo-béžového odstínu podle převládajícího substrátu. A když se přepravcům/vlečkařům občas podařilo nějakou tu fošnu v podlaze zlikvidovat, tak se díru v podlaze snažili zakrýt čerstvou fošnou (což měli většinou zakázáno, s výjimkou výslovně určených velkých vlečkařů, kteří k tomu měli odpovídající lidi a prostředky) a doufali, že si toho nikdo "od dráhy" nevšimne včas, jenom aby vina za poškození nepadla na ně. Takže vozy před dílnami mívaly často podlahy zalátané jednotlivými novějšími fošnami jiného odstínu.

[UncleFardy]

Finalizuji první várku uhláků a musím konečně vyřešit jejich spřahování. Kupovat 80 kinematik a 80 zásuvných spřáhel do nich je finanční pošetilost. Navíc při konečném počtu dvou souprav po 50-60 nejkratších uhláků to už je opravdové finanční šílenství. Ideální by bylo něco jako pevné spřáhlo Modelů mašinek. Říkejme si co chceme, je to tisíckrát modelovější než jakákoliv kombinace kinematiky a spřáhla. Vidím to jako pevnou část, která může být i průběžná, zakončenou kulatým nebo eliptickým otvorem, do které bude vložena mezi dvěma vozy odebíratelná část, imitující šroubovku. Ta může být buďto vyleptaná, nebo složena z drátku ocelového, na který se navlečou dva díly šroubovky a mezi ně díl imitující šroubovací část s klikou, to by se zakáplo lepidlem a konce by se zahnuly. Vozy jsou krátké, oblouky na modulech mají větší poloměr, takže kinematiky nejsou potřeba. Věřím, že někdo s tímto přede mnou již experimentoval. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Nepochybuji o tom, že i v TT existuje modelový hák se šroubovkou, vyžadující odpružené nárazníky, ale touto cestou jít nechci

[radeksindy]

hank: Díky za zkušenosti. O podlaze jsem nějak nepřemýšlel, na fotkách bývá vidět málokdy. Faktem je, že třeba vozy Vtd podlahu zevnitř natřenou neměly, bočnice určitě určitě ano.

[Střelec]

Díky! Jako malej harant jsem koukal z chebský lávky na vlaky, ale pokud byly poslední dřevěný vozy prázdný, pak měly vnitřek zapráskanej a dobitej tak, že původní barva nebyla poznat. Podlaha byla ale pokaždý špinavý dřevo různých odstínů a na stěnách zevnitř svítily barvou čistýho dřeva čerstvý otlučeniny. Vozy s plechovejma bočnicema měly ty bočnice uvnitř barvený stejně jako vnějšek (opět ale zrasovaný) a spodek byly zaprasený prkna, nebo otlučenej rezavej plech. Enderácký modelový vagóny mě proto překvapovaly jednotně šedým vnitřkem, což jsem v reálu nikdy neviděl.

[Střelec]

Měl bych specifickej dotaz: vlastím H0 uhlák od firmy Fleischmann (číslo produktu 5219 02). Má brzdařskou plošinu, šikmé výztuhy bočnic vedené od horního rohu korby k dolnímu rohu dvířek a je v barvách ČSD se značením Vtu 4 81140. Je řazenej do III. epochy (nápis váženo 9.9.55). Je to kořistní záležitost, nebo se to dá přeznačit do II. epochy? Fotky takových vozů v barvách ČSD jsem viděl (bez datování)l, takže to fantazie výrobce asi nebude.

[hank]

Měl bych specifickej dotaz: vlastím H0 uhlák od firmy Fleischmann (číslo produktu 5219 02). Má brzdařskou plošinu, šikmé výztuhy bočnic vedené od horního rohu korby k dolnímu rohu dvířek a je v barvách ČSD se značením Vtu 4 81140. Je řazenej do III. epochy (nápis váženo 9.9.55). Je to kořistní záležitost, nebo se to dá přeznačit do II. epochy? Fotky takových vozů v barvách ČSD jsem viděl (bez datování)l, takže to fantazie výrobce asi nebude.

Pokud je mi známo, tak tyto vozy podle německého vzoru vyráběly za okupace i zdejší vagónky pro BMB/ČMD, takže to nemusela být jen válečná kořist. Do období ČSD před r. 1939 ale nejspíš nepatří.

Mohu se samozřejmě mýlit.