nákladní vozy II. epochy

[radeksindy]

Krásný fotky. Na kolorovaném obrázku je souprava rakouských vozů nejblíže k fotografovi, zbytek jsou vozy německé. I na druhém obrázku jsou vidět vozy německé.

[hank]

MontyJack: Nejsou u toho nějaké letopočty?

[MontyJack]

Našel jsem na německých stránkách letopočet 1915. viz: http://www.reitzenhain.de/geschicht.html

[radeksindy]

U prvního obrázku je vidět jeden vůz s vnější výztuhou, takže bude z období po roce 1910. U druhého to vypadá na starší fotku.

[MontyJack]

Na aukru: LOKOMOTIVY a ŽELEZNIČNÍ VOZY od r.1838 - NC 55 €

http://aukro.cz/lokomotivy-a-zeleznicni-vozy-od-r-1838-nc-55-ur-i6102515002.html

[MontyJack]

pohledice Chomutovské nádraží 1901
mimochodem nabízeno na Aukru za 999 Kč

[hank]

Typický důvod, proč na Aukro radši vůbec nechodit.

Na e-bay.de se taḱovéhle čumkarty typicky draží za jednotky eur, to už jó musí být unikát, aby se prodal třeba za 20 - 30 éček. A když už tam někdo napálí vyvolávací cenu takhle vysoko, tak to na 100% neprodá.

[UncleFardy]

Chlapi, když se podíváte na fotky našich malých uhláků, tak ta dvojkolí na nich působí příliš "humpolácky". Napadlo mě ten problém vyřešit jinou konstrukcí dvojkolí. Koukal jsem do norem, Norma NEM a norma pro dvojkolí RP25 jsou koncipovány úplně jinak, jedna vychází z měřítka a druhá z CODE kolejového prutu. U TT jsou pruty Tillig, PECO a TTFiligran, CODE 83, 75 a 60. Když, zjednodušeně řečeno, udělám kolo, které bude mít šířku obruče, tj. styková plocha kola s kolejnicí plus okolek, 2 mm (norma NEM říká 2,4 mm), bude problém při jízdě na prutech CODE 83? Co myslíte? A obrácený dotaz, když si koupím dvojkolí TT 8,3 mm, jaké kola budou na osičce nalisována, kde je najdu v tabulce k normě RP25? V řádku k jakému "CODE"? Zjistil jsem, že okolek trochu nižší být může, ale šířka kola (já říkám obruče) je to hlavní, na co si dát pozor. Norma NEM stanovuje jakýsi parametr, který musí být dodržen, aby těch 2,4 mm šlo zúžit, nicméně se nic nesmí přehnat. Děkuji moc.

[radeksindy]

Podstatné pro tloušťku disku kola je velikost mezer ve výhybkách, což je i poznámka č. 3 v normě NEM 310. Zjednodušeně se dá říct, že lze použít pro TT kolo silné jen 2 mm, pokud budou mezery na spodní hranici Fmin. Jde o mezery v přídržnici a v srdcovce.

[UncleFardy]

Děkuji, koukám teď do normy 310, a dospěl jsem k tomuto: Problém s opornicemi by neměl hrozit, protože má-li být celková šířka dvojkolí N(min) + B(min) + N(min) minimálně 15 mm (2,4+10,2+2,4) mm, pak při N(moje)=2 mm mi vychází, že B(moje) musí být minimálně 11 mm. Tím pádem by to mělo jezdit i při užších mezerách mezi kolejí a opornicí a nehrozí, že bych se dvojkolím nevešel do výměn s F menším než F(max) nebo že bych potřeboval větší F než je F(max). Nevím, zdali vadí, že B(moje) je větší než B(min) o 0,8 mm. Podle mě je to plus. Dále má platit že K+N je větší než G(max), tedy pro navržené dvojkolí platí při síle okolku 0,7 mm že 2mm(N) + 11mm(B) + 0,7mm(T) je 13,7 mm (B+T=K) a to je větší o 1,4 mm než G(max) 12,3 mm. Nabízí se otázka, mohu li zvětšit B na více než 11 mm, protože při 11 mm je dvojkolí na minimální celkové šířce či rozteči, nejsem technik, nebo to tak mohu nechat. Té poznámce o nájezdu dvojkolí na srdcovku nerozumím, ale myslím si, že je li moje B větší než minimální B normované, pak to provozní parametry dvojkolí jen vylepšuje. Myslím si ale, že když se to s B přežene, bude mít dvojkolí větší tendenci šplhat v oblouku ven z koleje při tlačení vozu, ale to už se v tom trochu motám...

[UncleFardy]

Nevyznám se v tom parametru F proto, že norma říká, jaké má být maximum. Budu se muset ještě zamyslet, jestli kolo široké 2 mm při parametru B=11 mm bude při jízdě opřené o opornici s F=F(max) ještě sedět na temeni kolejnice či ne.... Uf, od gymplu jsem tyhle konstruktérské věci nepotřeboval....

[radeksindy]

Nevím, zdali vadí, že B(moje) je větší než B(min) o 0,8 mm. Podle mě je to plus.

Pokud chceš zůstat kompatibilní se zbytkem světa, pak je nutné dodržet všechny rozměry v mezích stanovených normou. Jinak tvoje vozy neprojedou jinde (což se při zůžení disku stejně asi občas stane, protože ostatní můžou mít běžné výhybky, které se často ani do norem nevejdou), naopak cizí vozy nebudou schopny jezdit po vašich výhybkách. To co popisuješ je samozřejmě cesta, pokud o kousek zvětšíš B a zmenší mezery, tak dostaneš něco, čemu se v jiných měřítcích říká "finescale". Dá se to dotáhnout až do přesnému vztahu mezi realitou a modelem. Od H0 výše existují vždy i normy pro modely přesně v měřítku (H0pur nebo Proto:87, Proto:45, 0pur (1:43,5) ....)

Jenomže to ty asi nechceš být nekompatibilní, takže B musíš udržet v mezi 10,2 a 10,4 mm, 11 mm je mimo. Musíš B nastavovat k maximu, F držet na 0,9 mm (to je minimum pro TT, viz NEM 110).

[UncleFardy]

Nojo, ale norma NEM 310 udává pouze jednu hranici, buďto maximální nebo minimální mez u normovaných parametrů. U některých se dá druhý limit dopočítat, B opravdu nemůže být 11 mm, při tloušťce okolku 0,6 mm bych se do rozchodu vlezl akorát v ostrém oblouku (rozchod max 12,3 mm), u jiných parametrů nevím. Kompatibilní být chceme. Když jsem ručně testoval výměnu pro nás stavěnou - dvounápravový vůz Tillig jsem rukou přitlačil ke koleji a projel s ním po výměně do odbočné větve - tak jsem vůbec žádný ráz do ruky necítil (!), což nejspíš znamenalo, že vůz nejel ani kousek po okolku, nikde se nepropadl z kolejnice na srdcovce a dvojkolí stejně jako ve skutečnosti celou výměnu projelo po kolejnici. Navíc během stavby je kontrolován rozchod a průjezdnost. Takže jsem dvojkolí přepočítal a za předpokladu, že naše obruč má N=2mm, T=0,6 mm, pak při rozteči B=10,3 mm dá celkovou šířku dvojkolí 10,3+2+2=14,3 mm (o 0,7 mm méně než je normované minimum 15 mm) a tedy propočet "nafitování" do rozchodu, pro který má platit K+N je větší než G(max), tedy B+T+N má být větší než 12,3 mm platí v našem případě takto: 10,3+0,6+2=12,9 mm. Rozteč plus dvojnásobná tloušťka okolku je 10,3+1,2=11,5 mm. Do rozchodu se vejdu, mohl bych rozteč dát i na 10,4 mm. Protože mám celkovou šířku dvojkolí menší o 0,7 mm než je normovaná minimální šířka dvojkolí 15 mm, tak si musím spočítat, jestli mi někde nemůže dvojkolí propadnout mezi rozchod: 12,3 mm - 11,5 mm = 0,8 mm a to děleno dvěma je 0,4 mm, což znamená, že na styk kola s kolejnicí potřebuji více než 0,4 mm a já mám 2mm - 0,6 mm je 1,4 mm. Když mi pojede dvojkolí jedním kolem opřené o opornici, která má 1,1 mm max vzdálenost od koleje, tak 1,1 mm - 0,6 mm (tloušťka okolku) je 0,5 mm, kolo má 1,4 mm, tak by to taky mělo být v pořádku. V zásadě mi jde o to, aby dvojkolí bylo modelovější. Třeba loukoťové dvojkolí Tillig taky není to pravé - je větší, má myslím 8,7 mm, a kolo je užší, nemá 2,4 mm, ale snad 2,1 mm, nicméně je vidět, že kolo je větší a okolek drhne o podlahu, protože stavebnice počítá s dvojkolím 8,3 mm. A kupovat dvojkolí Haedl za stovku jedno pro 200 vozů je tak trochu šílenost.... Takže tímto bych měl mít spočítané, že se vejdu do rozchodu,a pokud výměny budou v normě, tak by se mi dvojkolí nikde nemělo propadnout a ani by nemělo o nic zachytit a mít tendenci vjet do opačného směru než je nastavená výměna a pořád by mělo mít dostatečně velkou plochu pro styk s temenem kolejnice. Navíc můžu variovat rozteč B od 10,2 do 10,6 určitě, takže nastavení tohoto parametru bude provedeno při testech.

[robot]

Zdravím zdejší odborníky na historii ČSD.Chtěl jsem se zeptat ,jestli se mohly potkat v jedné soupravě uhláky s označením Ke a U.Někde jsem četl, že k přeznačování docházelo postupně asi od roku 1921.Dále mám dotaz ohledně zbarvení vnitřních stěn uhláků.Mám doma model Vut,který má šedé stěny.
Předem díky.

[radeksindy]

robot: Ano, určitě se potkávaly. Nově vyráběné vozy dostaly řadu U po roce 1921, staré vozy řady Ke se přeznačovaly až do roku 1930.

Vnitřní nátěr byl většinou provedený stejnou barvou jako vnější, ale když se do toho párkrát nasypal náklad, tak bylo po nátěru.