nákladní vozy II. epochy

[Petr Berka]

Přeprava mléka přišla až později, když to rozvoj velkých měst začal vyžadovat. Nejdříve Vídeň, pak dlouho nic, zásobování Prahy mlékem se začalo rozvíjet až před válkou. Pro místní dopravu stačilo konve poslat služebním vozem. Pro vzdálenosti v rámci okolí "našich" měst skutečně stačil upravený obyčejný zavřený vůz s označením Gi. Specializované vozy se začaly stavět od roku 1909, značná část jich pochází až z období války. Na fotce vidíš, co je na nich specializovaného - mají větrací otvory v horní části skříně, uvnitř jsou police a rámy na konve, kromě velkých dveří lze vkládat a vykládat konve i dveřmi v čele vozu. Vozy jsou kvůli přepravám v osobních soupravách vybaveny buď potrubím nebo kompletní sací brzdou. Platí co už jsem psal, jsou to pořád obyčejné zavřené vozy, teprve na konci války se postavilo 20 vozů s izolací, ale ty nebyly jen na mléko, ale i na maso a mají řadu Gif. Po válce se používaly v podstatě už jen na maso. Vozy na mléko nebyly nikdy chlazené ledem.

_Ne_V_00886.jpg

V meziválečném období tu bylo systematické zásobování velkých měst (Praha, Ostrava atd.), ale i do menších mohly jezdit v rámci běžných kurzů vozy, které cestou sbíraly mléko. V Praze se to pochopitelně netýkalo jen Radlické mlékárny, do Vysočan a na Těšnov jezdily vlaky z východu Čech, jejichž náklad putoval do jiných mlékáren (autem a povozy). Vrcholné období stejně jako u jiných přeprav nastalo už před první světovou válkou, ve dvacátých letech se to ještě drželo, 30. léta přinesla konkurenci automobilů a přesun přeprav mléka mimo koleje. Za války se to trochu vrátilo do vagónů , protože byl nedostatek benzínu. Po válce už je to jen slabý odvar, i když se postavilo pár kotláků na mléko, už to nikdy nedosáho předchozích objemů. U nás to nikdy nedosáhlo rozměrů a organizace jako kolem Hamburku, v Porůří nebo kolem Mnichova, tam to bylo jiné kafe.

Ahoj Radku,

byl nějaký z těchto vozů Gi u ČSD?

[hank]

U nás to nikdy nedosáhlo rozměrů a organizace jako kolem Hamburku, v Porůří nebo kolem Mnichova, tam to bylo jiné kafe.

V různých internetových archívech jsou fotky osobních vlaků ze III. epochy DB se zařazenými cisternami s mlékem.

Ono by vůbec možná stálo za to některé tyhle špeky podrobněji ohledat. Například přepravy v osobních vozech po tratích bývalé ÖNWB z jihozápadní Moravy do Prahy. Nebo přepravy lesních plodů jako spěšnin - v úrodných letech jich mohly být za sezónu i stovky tun. Nebo použití 4 vozů lehké stavby Zlm přestavěných začátkem 40. let pro BMB/ČMD ze zrušených motorových vozů M 120.3. Dva z těch vozů Zlm byly přiděleny do Čelákovic pro vozbu spěšnin z Mochova; tam se přivěšovaly za motorové vozy, takže se kvůli nim nemusely vypravovat parní vlaky, a v Čelákovicích se ty spěšniny stejně překládaly na 3 směry, takže mimo lokálku se vozy Zlm vůbec nemusely dostat.

[radeksindy]

hank: V různých internetových archívech jsou fotky osobních vlaků ze III. epochy DB se zařazenými cisternami s mlékem.

Ano, poměrně známá MOHA. Ale i v tomto případě se jedná o poměrně výjimečnou záležitost, postaveno bylo 20 vozů. To při velikosti DB odpovídá našim dvou vozům na mléko Jedná se opět příklad z dob, kdy se vlakem už moc mléka nevozilo, o to víc to bylo vidět.

Přeprav v osobních vlacích mezi válkami bylo hodně, kromě mléka asi nejvíce ovoce a zelenina. Všude kde se pěstovalo, takže jih Moravy, oblast tzv. zahrady Čech (kolem dolní Ohře, dolní Labe atd.), tam jezdily v sezóně nákladní vozy v osobních soupravách. Pochopitelně na jihu Slovenska. Vždyť už před rozhodnutím o zavedení tlakové brzdy Božič v roce 1930 bylo brzdou nebo potrubím kvůli řazení do osobních souprav vybaveno několik set zavřených nákladních vozů. Vozy na ovoce a zeleninu byly jen obyčejné zavřené vozy, část z nich měla police a rošty na bedny. Kromě brzdy měly pochopitelně také parní potrubí. Pokud v sezóně nevozily ovoce a zeleninu používaly se pro dopravu pošty, rychlozboží, příp. zavazadel, stejně jako jiné vozy řad Zc, Zss, Zsb atd.

Vozy Zlm vzniklých přestavbou motorových vozů byly ve skutečnosti jen tři, už jsem to s autorem probíral.

[radeksindy]

Petr Berka: byl nějaký z těchto vozů Gi u ČSD?

Samozřejmě, napočítal jsem Zi vozové skupiny Ib celkem 69 kusů, ne všechny byly stejné. Přeci jen na vozech došlo mezi rokem 1909 a 1916, kdy přišly poslední, ke změnám. V roce 1913 jich pražské ředitelství mělo přes 30 ks, velká část dom.st. Smíchov, Praha Masarykovo a Vršovice- Nusle, dva vozy byly doma v Lounech.

[radeksindy]

A ještě dodatek přepravám ovoce. Ředitelství Praha-Sever psalo v roce 1933 ministerstvu: ... podávány k přepravě jsou hrušky, jablka, v menším počtu pak jako vozové zásilky švestky ..., ... nakládá se 4 až 7 tun do jednoho vozu. A z Brna zase psali:

[hank]

No jo, mně tam vypadlo jedno slovo... Chtěl jsem napsat "přepravy zeleniny v osobních vozech" a konkrétně narážím na nějaké zmínky, které jsem našel (bohužel už nevím kde) v souvislosti s tratí Znojmo - Jihlava - Kolín. Pokud si dobře vzpomínám, šlo o okurky a/nebo zelí a mělo se to vozit v přívěsných vozech lehké stavby pro motorovou trakci bez jakékoli jejich úpravy, to zelí snad dokonce volně ložené...

Dopravu volně ložených jablek a brambor v uhlácích do lihovarů, škrobáren a podobných provozů už pamatuju i já. To už ale chodilo normálními nákladními vlaky.

[Petr Barchánek]

Děda pracoval jako nákupčí pro obchodní dům na Americké třídě v Plzni. Vyfasoval nákladní auto, s tím jel na Slovensko a tam vykupoval ovoce a zeleninu - třešně, melouny a pod. a svážel to tím autem na nádraží - už si nepamatuju, jestli to byly Nové Zámky nebo pozdější Štúrovo - okdud jezdil jednou za den rychlík na Prahu, co měl za mašinou spěšninový kurz na Plzeň. Další den bylo zboží na pultech. Když se sklidily třešně, přeunul se i s náklaďáčkem do jiné části ČSR a nakupoval další zboží a posílal vlakem. Vždy na tu dobu rád vzpomínal.

[Střelec]

To docela koresponduje s články o spěšninách a poště procházející Prahou, co byly ve Světě železnice. Poslední díl byl plnej fotek používaných vozů (včetně na zvířectvo) a dost z nich dojezdilo jako pěkný vykopávky...

[Bw_Ig]

K tématu:
O značné přepravní vytížení trati Znojmo - Jihlava - Kolín se v letní sezóně vždy postarala stanice Znojmo, neboť zde probíhal vývoz veškeré ranné zeleniny i ovoce. Například již dne 22.května 1925 byla ve Znojmě podána k přepravě první zásilka třešní (4 kg do Českých Budějovic). Značný byl i vývoz okurek, tradiční znojemské plodiny. Za rok 1925 bylo ze Znojma expedováno dráhou na 9.000 tun čerstvých okurek, 14.515 tun konzervovaných okurek, 500 tun třešní a 410 tun ranného salátu.
Pro dopravu takovéhoto množství zeleniny a ovoce ze Znojma byly zaváděny i zvláštní nákladní vlaky. Jednalo se na trati do Jihlavy, Kolína a Prahy o nákladní rychlovlaky 8401, 8402. V okurkové kampani jezdil denně mezi Znojmem a Prahou nákladní rychlovlak 8882 s čerstvými okurkami, které byly směrovány dále do Čech.
Znojemsko a okolí bylo i využíváno k pěstování cukrové řepy, která byla vyvážena ke zpracování do okolních cukrovarů. Pro cukrovou kampaň byly na trati Znojmo - Jihlava - Kolín zaváděny řepné vlaky 1255 a 8462 (jako pravidelné) a na trati Znojmo - Břeclav vlaky 464/463. I přes značnou úrodu řepy ve zdejším kraji byla přeprava cukrovky nižší. To bylo zaviněno novým způsobem rozdělní působnosti jednotlivých cukrovarů. Například roku 1924 se cukrová řepa ze stanic od Kojetic po Znojmo vozila do cukrovaru v Uherském Ostrohu, od roku 1925 se tato řepa dovážela do cukrovaru v Hrušovanech n.Jevišovkou.
Na zvýšenou přepravu cukrové řepy musel být posilován i stav staničního a jízdního personálu, kde například stanice Znojmo pro řepnou kampaň 1925 přijala 35 smluvních dělníků, kteří byli propuštěni 11.prosince 1925. Následujícího roku 1926 se řepná kampaň protáhla až do ledna roku 1927, kdy byla ukončena 15.ledna a dnem 18.ledna 1927 bylo ve stanici Znojmo propuštěno 18 smluvních dělníků.
*
Určitou specifikou trati Znojmo-Jihlava- Kolín bylo používání nákladních vozů přidávaných k osobním vlakům, hlavně v letním období pro přepravu zeleniny a ovoce do Prahy. Jelikož tyto nákladní vozy byly přidávány k vlakům osobní dopravy bylo je nutné vystrojit i tlakovou brzdou (měly sací brzdu a parní topení). Takto se dne 20. 2. 1929 dožadovalo schválení od MŽ výstroje tlakové brzdy pro 2 nákladní vozy Zb čísel 2-31419 a 2-31614 domovské stanice Znojmo.
*

[Bw_Ig]

Ad. přeprava mléka a mléčných produktů - trochu složitější téma, proto jen fragmenty:

V listopadu 1942 si okresní mlékárna v Přibyslavi objednala u ŘD Brno pravidelnou přepravu syrovátky ze stanice Telč do stanice Žďár n.Sázavou. Totiž do města Žďár nad Sázavou byla koncem roku 1942 přesunuta výroba produktů ze syrovátky od fy. Dextra v Německém Brodě. Již dne 20.listopadu 1942 požadovala stanice Německý Brod pro ŘD Brno, aby byla zavedena pravidelná přeprava tratového vozu s nákladem syrovátky (v tancích) ze stanice Telč vlakem do Žďáru. Přeprava syrovátky ze stanice Telč do Žďáru byla zahájena dne 2.prosince 1942 (příkaz ŘD Brno č.j. 2252/1-III-42). Přeprava byla zajišťována tratovým vozem č. 3156 a zpět se vracel jako tratový vůz 3156Ps s nákladem prázdných nádob. Naložený vůz konvemi se syrovátkou odjížděl z Telče na vlaku 4545 ve 15 hodin a přes Kostelec, Jihlavu, Německý Brod přijížděl v noci do Žďáru. Přeprava prázdného vozu byla druhý den ráno v 5 hodin ze stanice Žďár a do Telče se vrátil v 18 hodin. Takto byly v oběhu dva tratové vozy a nakládka plných konví syrovátky probíhala v Telči pracovníky telčské mlékárny.
Zanedlouho došlo i na přepravu mléka. Od 17.prosince 1942 byla s okamžitou platností zavedena přeprava mléka v konvích z Telče do stanice Pelhřimov, pro zdejší okresní mlékárnu. Tak byla zaveden nový tratový vůz č. 3157 v relaci Telč – Pelhřimov a zpět jako prázdný vůz č. 3157Rlf s nákladem prázdných konví. Z Telč byla naložený vůz mléka odesílán vlakem 4547 do Kostelce a dále do Pelhřimova. Tyto dvě přepravy, mléka a syrovátky na lokálce vydržely téměř rok.
Změna v přepravě mléka nastala na podzim roku 1943 a to pro přepravu mléka z Telče až do Prahy. Dnem 7.října 1943 byla zavedena každodenní přeprava mléka tratovým vozem č. 3482 z Telče vlakem 4547 do Kostelec, Jihlavy a dále až do stanice Praha-Smíchov. Prázdný vůz č. 3482Ps se vracel z Prahy-Smíchova do Telče druhý den (v úseku Kostelec-Telč vlakem 4546). Současně dnem 7.října 1943 byla zrušena přeprava syrovátky tratovým vozem č. 3156 z Telče do Žďáru. Přeprava mléka za Telče do Prahy trvala jen do února 1944. Byla zrušena až 28.února 1944, kdy byla zavedena přeprava mléka z Jaroměřic n.Rokytnou do Prahy-Smíchova.
Další přeprava mléka byla zavedena nedlouho poté, ale ne již tratovým vozem, ale jako sběrná zásilka. Od 25.března 1944 byla zavedena přeprava mléka v konvích z nákladiště Salavice-Jezdovice (od zdejších místních dodavatelů) do centrální mlékárny v Jihlavě. V Salavicích bylo denně 10 až 12 konví s mlékem nakládáno v 8:18 hodin do služebního vozu manipulačního vlaku 8893 a v Kostelci překládáno tratového vozu č. 3223 (přeprava mléka Horní Cerekev – Jihlava) vlaku 1041 do Jihlavy. Současně v Kostelci se do mléčného tratového vozu č. 3223 vlaku 1041 ještě dále naložilo 12 až 14 konví s mlékem od místních dodavatelů mléka. Prázdné konve se vracely druhý den vlakem 1042 do Kostelce a vlakem 8874 do Salavic.

[Střelec]

Poslední Svět železnice obsahuje zajímavý článek o dvouosých "trychtýřových vozech" (sypácích) v I. a II. epoše a jejich konci ve III. Kromě výkresů je tam i pár dokonalých fotek s čitelnými popisy.

[milan ferdián]

Navážu na vaše poslední příspěvky ohledně tuzemského ovoce a na příspěvek od Mcx o chladicích vozech. Můj dotaz zní - ptám se na vozy na přepravu banánů a tropického ovoce. Za I.republiky se banány přepravovaly v zetkách (typ vozu???) na slámě a to nastojato na nějakých větvích. Pak je dlouhá časová mezera a další informace se objevují až po roce 1989 a pak zánik přepravy banánů po železnici u nás. Nejznámější stavbou na dozrávání banánů bylo ve stanici Těšnov, dnes stavba zbouraná, naštěstí se zachovaly stavební výkresy z I.republiky a kresba od Jiřího Boudy (budova stojí úplně napravo).
-m-

[hank]

Milan F.: U nás těch dozráváren banánů, i když často v objektech původně určených k něčemu jinému (třeba ve starých pivovarech), vyrostla už za bývalého režimu spousta a dnes jsme regionální velmocí, odkud se banány reexportují do většiny zemí střední a východní Evropy. Počítáno v tunách i korunách se z Čechie vyveze násobně víc banánů než jablek - řádově to jsou desítky tisíc tun za vyšší stovky miliónů Kč. V tomto ohledu se klidně můžeme nazývat banánovou republikou...

[radeksindy]

Jižní ovoce přicházelo ve vozech na ovoce zahraničních správ, typické vozy FS na ovoce se špičatou střechou jsou občas k zahlédnutí na fotkách nebo ve filmech. Tam se ovoce stejně jako u nás přepravovalo v bedýnkách.

[milan ferdián]

Jižní ovoce přicházelo ve vozech na ovoce zahraničních správ, typické vozy FS na ovoce se špičatou střechou jsou občas k zahlédnutí na fotkách nebo ve filmech. Tam se ovoce stejně jako u nás přepravovalo v bedýnkách.

O tom kdy se začlo přepravovat banány v kartonových obalech, které jsou velmi blízce nám známé, vím. Našel jsem zavřený chladící vůz od FS v H0. Je to on ? Překvapila mě hlavně Itálie. Měl jsem spíše zafixovaný Hamburk.
-m-