sidlo píše:Když jsem byl okukovat práci modelářů z Chrudimě
https://plus.google.com/114302425281258346991/posts tak jsem se jich zeptal, jak stanovují průjezdný průřez. Odpovědí bylo
vezmi nejdelší vagon a do strany trochu přidej. Jaký vagon pro stanovení průjezdného průřezu doporučujete jako "standard"?
To je krásná poučka. Ale většina starších kolejišť má tehdejší nejlepší kolejivo Piltz a bohužel tehdejší přestavníky vedle vyhybky neumožňují jízdu dlouhých vozů. Tak se vesele bouralo. To samé bylo v nádražích světelná návěstidla, pokud byla v oblouku. Světelná deska zde vadila. Tehdy platilo nestavět zhlaví do oblouku a tunel do oblouku.
Ano zvětší se průjezdný průřez v oblouku, aby nejdelší vagon projel a pak se podívej na trať bez vagonu. Návěstidla daleko, závory také a všechny další deskové návěstidla jsou příliš daleko od osy koleje. Ale máme zajištěný průjezd vagonu.
Dále je pak krásný pohled na vagón, když je jedna půlka vozu mimo koleje.
Raději oželím model nebo postavím takové kolejiště a takové oblouky, kde vagon muže jezdit bez problému a hladně to připadá přirozeně !!.
To samé platí i u lokomotiv. Hlavně pro parní lokomotivy, které se dříve délkově zkracovaly, aby mohly jezdit na malých obloucích. Dnes se zase vše dává do měřítka a tím pádem parní lokomotiva, která má více koleček se nedá honit na malých poloměrech.
Dříve to výrobce řešil následovně, buď zlomil rám nebo prostřední kola jsou bez nákolku.