Malá železnice - stavebnice - stavba vozů

[Tempotaxi]

Nejprve byla skříň stříknuta základní barvou a pak bílou. Výroba obtisků a aplikace na model. Patinování střechy a přelakování matným lakem. Pro zkoušku je skříň usazena na rám.

[UncleFardy]

V souvislosti s převodem vozů od kkStB k ČSD jsem si všiml věci, kterou jsme tu ještě neřešili-na fotkách vozů kkStB či KFNB a jiných vlastníků bez brzdy je vidět, že vozy nemají nikde žádnou stupačku ani madlo (uhláky, co jsou zde na diskusi). Ty jsou jen na brzděných vozech. Zůstalo to tak i u ČSD, nebo naše dráhy postupně na vozy stupačky a madla pro posunovače doplňovaly? A pokud ano, tak při pohledu na čelo vozu je dávaly vždy vlevo, vpravo, nebo jak koho v dílně napadlo? Byl na to nějaký předpis?

[radeksindy]

Záleželo na zvyklostech společnosti, vozy KFNB nebo StEG stupačky většinou nemají. ATE nebo BEB je mají křížem na straně plochého nárazníku. kkStB je na začátku zřejmě neměla, objevují se až později, minimálně část vozů s ložnou vahou 15 t už je má. Problém je v tom, že výkresy a zřetelné fotky moc nejsou. Na typových výkresech nemusí být stupačky kresleny, na hlavních plánech jsou často jen v jednom pohledu. ČSD na vozy na uhlí nic systematicky nedoplňovaly, pokud by to bylo na některé z fotek k zahlédnutí, tak je to spíše výjimka.

[Tempotaxi]

Dodělání podvozku. Nejprve se doplnily scházející díly, nárazníky, všechny stupačky, brzdy a madla pro spřahače. Pak se vše stříklo. Na pojezdový rám se přilepila skříň. Pak se drátovala táhla k brzdám.

[Tempotaxi]

A zde už je model pivního vozu Gb 221119.




V dřívějších dobách vařil pivovárek pivo pouze pro potřebu statku, tak jak bylo zvykem na všech velkostatcích. Rozkvět pivovaru stoupl po příchodu velkoprůmyslníka Jana Münsbergerga a takže se stalo libočanské pivo světoznámým. Před vypuknutím 1. světové války byl výstav libočanského pivovaru 60.000 hl. a vyváželo se drahou do celého Rakouska, do Německa a dokonce i do Ameriky. Všude bylo naše pivo pro svou dobrou kvalitu oblíbené a vyhledávané. I velké množství vlastních povozů se staralo ve dne i v noci o jeho rozvoz do širokého okolí. Konec velmi dobré prosperity učinil začátek prvé světové války. Mezinárodní obchod byl narušen a zařízení bylo vybrakováno pro válečné účely. V této válečné době koupil velkostatek Josef Hyroš roku 1916 a pivovar byl již úplně bezcenný, takže provoz již nebylo možné obnovit. V padesátých letech 20 stol. došla z USA nabídka na strojní zařízení jak pivovaru, tak i sladovny.
Zdroj: http://www.libocany.cz/
Další vůz:
Libočanský pivní vůz Gb 221-007, dnes Lp 510017 pivovar Moravia.
Zdroj:http://www.mdc.sk/print.php?Module=Catalog&Page=Subject&SubjectID=80
Pivovar v Libočanech byl jedním z prvních našich pivovarů, které si objednaly chladicí vozy pro přepravu piva (r. 1877). Do roku 1894 zvýšil stav vozů na 14 kusů.
Více zde: http://pivnifanda.webnode.cz/pivovarske-vozy/

[Tempotaxi]

Ještě na bočnice se musí přidat odvodňovací potrubí.

[Tempotaxi]

A zde jsou dva pivní vozy od Malé železnice.

[Tempotaxi]

Ještě se mně na stůl dostala opravená a změněná stavebnice vagonu Nas od MŽ.

[Tempotaxi]

Zde jsou pak potřebné díly ke stavbě modelu. Ve stavebnici jsou šroubky pro upevnění dvounápravového podvozku a ložiskové domky.

[Tempotaxi]

Stavebnice se sestavuje jednoduše a vše zapadá do zámků. Tenhle model jsem dal opravdu rychle dohromady a je zajímavé, že se mně lépe sestavoval. Možná, že díly jsou lépe udělané nebo je to tím, že už stavím několikátý a už to jde lépe než první vůz.
Nejprve se sestavil základ vozu. Zde žádná změna není.

Ale zespoda vozu už je pár změn. Přibyla zde naznačená dřevěná podlaha a závaží lépe sedí do vymezeného prostoru.

V bočnice jsou pak dvě vybrání pro otáčení dvounápravového podvozku (červeně označeno). Dále je i změněn spodní díl žebrování. A to v čelní části vozu.

[Tempotaxi]

Napsalo mně pár lidí, jak na podvozek. Zde je pak můj návod.
Nejprve sestavíme plastový rám, pak vlepíme prostřední brzdové špalky a následně zajistíme plastovou destičkou, která má unášecí otvor pro plastové ložisko. Pak boky dvounápravového podvozku polepíme papírem. Po proschnutí vrtáčkem začistíme otvory pro ložiska. U mě jdou ložiska vsuvně vložit do otvorů. Pak na boky přilepujeme díly, které ztvárňují základy pro listová péra a ložiskové domky. Tento díl pak slouží, jako zarážka pro ložiskové domky, které pak do otvoru po nanesení lepidla vsuneme do připravených děr. Svoji práci se pak kontroluje pomocí dvojkolí.

Pak přilepíme krajní brzdové špalky. Doděláme listová péra a ložiskový domek. Pak ještě vlepíme na střed podvozku plastovou destičku, která má otvor pro šroubek.

Nakonec, část dvounápravového podvozku a to část, která je schovaná v rámu začistíme, aby všechny lepené části byly v jedné rovině.

[Tempotaxi]

Pak sestavíme unášeč dvounápravového podvozku. Nezapomeňte tam vlepit matičku. Pro matičku je v stavebnici připraven díl. Pro jistotu pak ještě začistíme hrany v bočnici, kde se bude otáčet dvounápravový podvozek.


Pak ještě přilepíme malou plastovou podložku.

[Tempotaxi]

Usadíme podvozek a zajistíme šroubkem. Vůz při zkoušce projíždí oblouk 440 mm, ale při tak dlouhém voze je moc velký jízdní odpor. Lépe bude vůz jezdit na velkém oblouku a bude tam i model lépe vypadat při jízdě. Nebude takové velké boční vychýlení. Já mám na kolejišti nejmenší oblouk 571,5 mm. Zde to jezdí bez problémů a jízdní odpor je normální jakou u každého dlouhého vozu.

[Tempotaxi]

Postupně jsem doplňoval díly, podle obrazového návodu ve stavebnici a hrubá stavba modelu je připravena na stříkání.

Stavebnice se opravdu lépe sestavuje než sestavovaný prototyp. Vše líp sedí a dílečky jsou přesnější.
Nárazníky od Bramose a leptané brzdové kolo je od Hekttora.

[Povstalec]

Přeji dobrý den.
Fakt to vypadá lépe než předchozí.
Mohl bych poprosit o fotku - detail zábradlí?

Děkuji!
LS