stoupa píše:hank píše:stoupa píše:Ahoj stavím přípojný vůz řady CDlm r.v.1933 fa.Cekul.Nemáte prosím přehled o barevném řešení těchto vozů ve 40 - 50 letech(resp.epocha 3a)? Jinak výborná stavebnice i s přípravou osvětlení vozu , pohodová stavba tak na 5 hodin práce.
V epoše IIIa (1945 - 49) už bylo skoro všechno červené. Možná několik málo odstavených vozů přežilo válku v původních odstínech, ale to byla spíš vzácnost, protože když se za války zastavil kvůli nedostatku pohonných hmot motorový provoz, tak většina přípojných vozů přešla do parní trakce a při běžných opravách byly už za války natírány podle předpisů platných od r. 1939, tj. červeně. To už spíš bylo v letech 1945 až (řekněme) 47 vidět v původních barvách motory, protože ty většinou odstavené byly, ale po r. 1945 se vrhlo do provozu vše, co mělo kola, a řekl bych, že v r. 1948 už bylo vše (snad kromě Modrých šípů...) červené, a pozor, s bílým písmem, žluté písmo přišlo až v r. 1950, tj. na začátku epochy IIIb.
Děkuji za odpověď,ve stavebnici je právě několik verzí popisů. CDlm s červeným stínováním,CDlm bílá, CDlm žlutá a BDlm žlutá.
Nebudete mít prosím přehled jaké barvy, resp.odstíny byly používány v tomto období pro přípojné vozy(střecha,skříň rám) ?
Věčné téma...
V době platnosti ČSN 67 3067 se uvádělo, že skříně jednobarevných přívěsných vozů mají mít odstín 8440/8445 podle citované ČSN, což je spíš červenohnědá. Nejbližší odstín RAL je prý 8012 - neumím posoudit. Upozorňuji, že M 131.1 měly z výroby odstín označený jako tzv. červeň JAWA, který se zřejmě vymykal všem platným normám, my starší si pamatujeme, čím se natíraly československé motocykly v 50. letech - taky byly šmrncnuté do červenohněda. Mrzuté ale je, že k ní neumím dohledat žádný pozdější ekvivalent. I ty přívěsy se později ve III. epoše natíraly jinak - stejně jako spodky skříní "polomáčených" vozů, tj. karmínovou barvou, ČSN 8320/RAL 3002. (Edit: Dodatečně jsem našel, že se to uvádí už v klasické knize pp. Kotnauera a Maruny Železniční modelářství z roku 1959, takže se dá s dost velkou mírou jistoty usoudit, že to platilo zhruba od zrušení 3. vozové třídy, tj. od r. 1956.) A ještě později, v letech 1977 - 1987, se mohla používat i barva ČSN 8300/RAL 3004 - červeň višňová. Opět stejná jako na spodky těch "polomáčených" skříní. Při zavádění nového předpisu koncem 70. let se navíc uvádělo, že M 131.1 a staré přívěsy se mají nechat dožít v původních nátěrech.
Pokud jde o střechy a spodky, tak na střechy je v epoše IIIa možno použít různé odstíny šedé podle zastaralosti nátěru - v době parního provozu světle šedá moc dlouho světlá nevydržela. Od r. 1977 to byla šeď střední 1100/RAL 7005. A spodky by sice měly být teoreticky černé, ale platí totéž jako pro střechy.
Nápisy byly do r. 1950 bílé, vlastnická značka a označení vozové třídy červeně stínované, od r. 1950 žluté bez stínování.