modelování nákladů

[Petr Šimáček]

Dobrý den. Mám otázku: Přepravovalo se takto (viz. foto odkaz) v otevřených vozech na lokálkách v našich zemích na přelomu I a II epochy zboží drobných obchodníků/výrobců? Nebo se zde používaly pouze kryté vozy...? Dále by mě zajímaly extrémní náklady - viz třeba něco jako ten zvon, nebo ty žoky(?) - máte někdo nějaké dobové fotografie přepravy něčeho podobného u nás, nebo ještě lépe - pokoušeli jste se takové věci modelovat? Budu vděčný samozřejmě i za odkaz na dostupnou literaturu. Ještě jedna věc: napadá mě, jestli by nestálo za námahu modelování nákladů sjednotit do jednoho tématu - něco je zde na Stavba osobních a nákladních vozů, něco na Výroba doplňků...Fotky jsou z http://www.modellbahnstudio-thueringen.de/ jak asi většina z vás poznala...Mějte se fajn. Petr Šimáček
http://vonshimitz.rajce.idnes.cz/simi_vlacky

[milan ferdián]

Peťo,po železnici se ledacos přepravovalo.Tabulové sklo,děla,žulové monolity,hutní výrobky,lodní šrouby,částí lodí atd..Určitě by se našlo řada fotografií.

[Petr Šimáček]

No to je mi jasné. Jde mi o to vzít nějaký konkrétní český vzor - nejlépe podle fotografie. Já pár fotek už prohlédl, ale nikde jsem neviděl otevřený vagón naložený zbožím do ,,koloniálu". A ani si popravdě nejsem jistý, jaký typ vozu by takový náklad přepravoval...Přijde mi to, pakliže se to tu vůbec takto dělo, tak jen jako nějaká místní zvláštnost - o tento typ zboží, přepravovaný obvykle jen na krátkou vzdálenost se přece s lokálkou prali povozníci; zvlášť s nástupem nákladních automobilů...Na druhou stranu mě moc láká takový náklad modelovat - na kolejišti to vypadá velmi dobře...Už delší dobu mám pocit, že jsem si modelovou epochou, které se věnuji dost zkomplikoval život!

[Střelec]

Je otázkou, kdo se "pral" o přepravu. V období první republiky se ČSD celkem úspěšně snažily uzurpovat i silniční dopravu, zejména osobní - stačí zapátrat po historii autobusové dopravy, potažmo ČSAD. Na vsích jim samozřejmě konkurovala doprava "vlastní", tedy provozovaná obyvatelstvem pro osobní potřebu. ČSD tehdy disponovaly solidním autoparkem jak nákladních vozidel, tak vozidel pro přepravu osob a vedly četné spory se soukromými firmami, které provozovaly totéž (vyjma taxislužby). Povoznictví byly spíš městskou záležitostí. Když bylo po znárodnění vytvořeno ČSAD, vznikalo na základě automobilních odborů příslušných ředitelství drah a znárodnění soukromníci tvořili jen menší složku majetkové podstaty.

Co se vlastních nákladů týká, zdá se, že drobné "koloniální" zboží se přepravovalo buď v "zetkách", nebo ve služebních /poštovních vozech (podle toho, jakým způsobem bylo posláno). To zajistilo jednak ochranu před rozmary počasí, druhak před různými nenechavci. Na otevřených vozech se pak mohly přepravovat rozměrnější kusové zásilky balené v bednách a odolnější zemědělské plodiny (samozřejmě pomíjím uhlí, dříví, cihly, písek a různé kamenivo). Co se týká opravdu rozměrných nákladů, asi bude dobré prozkoumat výroční publikace Škodovky, ČKD a podobných subjektů, tam by mohlo něco být. Samotného by mě zajímalo, jak z Plzně do britských loděnic dostávali dopravovali za starého mocnářství třeba zadní vaz, kormidlo a držák lodních hřídelí na Mikasu, která se později účastnila bitvy u Cušimy, nebo o pár let později obdobné součástky pro parník Normandie do Francie.....

[Rudolf]

Co se vlastních nákladů týká, zdá se, že drobné "koloniální" zboží se přepravovalo buď v "zetkách", nebo ve služebních /poštovních vozech (podle toho, jakým způsobem bylo posláno). To zajistilo jednak ochranu před rozmary počasí, druhak před různými nenechavci. Na otevřených vozech se pak mohly přepravovat rozměrnější kusové zásilky balené v bednách a odolnější zemědělské plodiny (samozřejmě pomíjím uhlí, dříví, cihly, písek a různé kamenivo). Co se týká opravdu rozměrných nákladů, asi bude dobré prozkoumat výroční publikace Škodovky, ČKD a podobných subjektů, tam by mohlo něco být. Samotného by mě zajímalo, jak z Plzně do britských loděnic dostávali dopravovali za starého mocnářství třeba zadní vaz, kormidlo a držák lodních hřídelí na Mikasu, která se později účastnila bitvy u Cušimy, nebo o pár let později obdobné součástky pro parník Normandie do Francie.....

Normandie viz. poslední dvě čísla Světa železnice ...

[JanoH0e]

Bohužiaľ, o českých lokálkach toho až tak neviem, takže ti iba napíšem niečo zo Slovenska.
1. Preprava "rychlotovaru" sa uskutočňovala v Z a služ. vozňoch ako to popísal Střelec . Taktiež v bedniach v nízko a vysokostenných vozňoch. Jediná výnimka z pravidla bola v rokoch 1916 až cc.1921 a potom 45-až cc. 48, kedy sa táto prax z dôvodu nedostatku vozňov - vojnová a povojnová prevádzka - opustila a tovar a dokonca ľudia sa mohli prepravovať v nízkostenných vozňoch. Tovar sa potom musel zakrývať nepremokavou a nehorľavou látkou,kvôli dažďu a iskrám z lokomotívy . Je treba si uvedomiť, že rýchlosť takéhoto vlaku bola väčšinov max. 20 km. Konkurencia vtedy praktický nebola, kone a auta , rovnako ako lepšie železničné vozne boli u armády.
2. Extrémné náklady - kvôli preprave železa z vysokej pece v Tisovci do oceliarni a valcovni v Podbrezovej a Bujakove bola postavená lokálka Podbrezová - Tisovec s ozubnicovým systémom Abt. Bohužial fotky niesu práve najkvalitnejšie na detaily, ale preprava sa uskutočňovala v v nízko a vysokostenných vozňoch.
3. Preprava žokov a vriec - popravde, neviem čo by sa mohlo v tých vreciach na klanicovom plošiňáku prepravovať. Všetko čo mohlo podliehať rozmarom počasia sa vozilo v krytých vozňoch, na poľnohospodárske produkty zase boli lepšie vysokostenné vozne. Ak aj z nejakého mne neznamého dôvodu sa rozhodli takto, museli by to prekryť nepremokavou a nehorľavou látkou.

[Petr Šimáček]

Díky za zajímavou odpověď. To mě vůbec popravdě nenapadlo, že použití nízkostěnných vozů může být nouzové řešení...Ale má to logiku. I motiv thuringenského kolejiště, odkud jsou fota, je vlastně rok 1914...Já tam napsal dotaz - pouze anglicky; německy neumím - ale nikdo se neozval. Co se týká těch žoků, může v nich být cokoli sušeného - tedy chmel, len; nevím co ještě...(?) Představa chmele je mi obvzlášť sympatická! Ale jasně že by to bylo nutné překrýt plachtou minimálně kvůli jiskrám a sazím...

[Martin HO]

Kdyby někomu šlo o inspiraci, tak tady je : (česká firma) http://duha.du.sweb.cz/

[Vladimír_B]

3. Preprava žokov a vriec - popravde, neviem čo by sa mohlo v tých vreciach na klanicovom plošiňáku prepravovať.

V podstatě to čemu nevadí navlhnutí: kaolín, živec... a obé můžeme k nakládce přivésti úzkorozchodnou drážkou, v Poběžovicích taková drážka vydržela do r. 1999. Ale obé bych raději viděl minimálně ve vysokostěném voze, né-li v Zetce. Abychom ty pytle nemuseli sbírat po prudším najetí žejo...
V uhlácích můžeme vozit taky pražce...

[milan ferdián]

Zapoměl jsem ještě na ryby,nemluvě o skotu,vepříků,oveček a mléko v konvích. Dokonce jsem se dočetl,že se přepravovaly houby,lesní plodiny jako maliny ,borůvky,ostružiny.

[JanoH0e]

3. Preprava žokov a vriec - popravde, neviem čo by sa mohlo v tých vreciach na klanicovom plošiňáku prepravovať.

V podstatě to čemu nevadí navlhnutí: kaolín, živec... a obé můžeme k nakládce přivésti úzkorozchodnou drážkou, v Poběžovicích taková drážka vydržela do r. 1999. Ale obé bych raději viděl minimálně ve vysokostěném voze, né-li v Zetce. Abychom ty pytle nemuseli sbírat po prudším najetí žejo...
V uhlácích můžeme vozit taky pražce...

Veď práve o to ide. Normálne sa takéto veci prepravovali v Zetke alebo vysokostennom voze. Obrázky čo mám, ukazujú iba prepravu tovaru na nízkostenných vozoch v sudoch alebo bedniach. Žiadne vrecia. Chmeľ,obilie, ľan, bavlna, kaolín atď. je drahý na to, aby som ho nechal napospas živlom, seno, sláma atď. zase mi je lepšie nakladať a skladať bez vriec, lepšia je viazanica - lacná, iba špagát a lepšie sa mi z ňou manipuluje. Okrem mimoriadnosti ma nič nepadá, prečo by bolo výhodnejšie voziť vrecia na nízkostennom vozni.