Překopávky dřeváků od LPH

[hank]

Robot: Nechci tady moc profesorsky kázat, ale součástí věrohodného modelu vozu má být i správné řadové označení a číslo. To je podobné, jako bys například na model brejlovce napsal označení třeba 475.1142. Tohle samozřejmě každý vyhodnotí jako nesmysl, ale jednou jsem za těžké peníze koupil (bohužel poštou na dobírkou, takže zajíce v pytli) malosériový model soupravy M 262.0 + Balm a na Balmu byly nápisy a číslo vozu Beer. Když jsem se ohradil, výrobce se urazil, koupené odmítl vzít zpět a já mám nadosmrti poučení.

Mezi modeláři (zvlášť těmi, kdo dělají na kšeft) a lidmi, kteří znají aspoň základy železniční historie, zeje často nepřekonatelná propast. Jenže dobrý model není ani to, co se někomu líbí bez ohledu na modelovou věrnost, ani to, za co je někdo z neznalosti nebo nedostatku jiných možností ochoten zaplatit, někdy i nehorázné sumy. A bohužel se tak často chovají i průmysloví výrobci - viz německá vozidla označená fiktivně jako ČSD nebo mutace chladicích vozů s neexistujícími čísly a neodpovídajícími znaky a nápisy pivovarů.

Dnes už je dost podkladů - i na internetu, viz Parostroj, ale taky na růzých diskusních fórech, nejvíc snad na K-reportu, kam chodí skuteční odborníci. Lidi jako Zdeněk Maruna, Zdeněk Hrdina, Miroslav Kunt, Pavel Kuřil nebo Josef Vančura mají zmáknuté hory archivních dokumentů takříkajíc z první ruky a nikdy nikomu neodmítli slušnou žádost o radu, pokud šlo o železniční historii.

zdraví
hank

[Colonel32]

A největší guru, pan Ivo Mahel byl opomenut omylem nebo úmyslně (aby ho neotravovalo příliš mnoho lidí)?

[hank]

Colonel32: To bylo neúmyslné opomenutí, za které se omlouvám... Doufám, že pojem guru jsi nepoužil ironicky. Smajlík tam není, tak tě beru vážně. I když jmenovaní by se jeho použití na svou adresu asi většinou bránili. Kdyby to ovšem byla ironie, musel bych protestovat.

zdraví
hank

[Colonel32]

Pan Mahel je hlavní důvod, proč kupovat Svět Železnice. Viz. poslední/předposlední číslo a článek o BRamech.

[hank]

Colonel32: Ivo Mahel píše svůj seriál o přívěsných vozech k motorům do Dráhy, naposledy tam byl krátký Balm a BFalm... ale jinak s tebou souhlasím, že to je jeden z mála důvodů, proč ten časopis kupovat.

zdraví
hank

[Střelec]

Co se týká dřeváků, zjistil jsem, že měly několik typů střech, odlišných jak tvarem, tak materiálem. Z hlediska materiálu byly střechy buďto oplechované, nebo potažené plachtovinou a impregnované nátěrem a směsí různých materiálů bílé barvy, zvanou v dobových publikacích "hlinka". Z hlediska tvaru byly střechy děleny na "ploché" a "klenuté" (ve stavebnici dřeváků), půdorysně pak rovné, nebo se zúženými čely (opět jako ve stavebnici). Tvar a pokryv střechy se zřejmě měnil v rámci postupných rekonstrukcí. Dá se někde alespoň rámcově zjistit, jeké číselné řady vozů Ci, potažmo BCi měly původně ploché zaplechované střechy?
K výše zmíněné diskusi o označování a obtiskům "co dům dal" - pokud si nechci naběhnout na číslování, použiji jen označení ČSD a vozové třídy, zbytek popisky buď vynechám, nebo musím "znečitenit" číslo, protože dostupné neodpovídá a takhle malé odpovídající (pokud bych ho znal) namalovat nedokážu.
Blížím se do finále s prvním pokusem po letech - z dálky to ujde, ale z blízka se na to moc koukat nedá. Falcování plechů na střeše jsem zkusil udělat z nitě, ale ochlupatilo se to, příště zkusím drát. Navíc mi obligátně ujely rozestupy a přes přítomnost výztužné přepážky se střecha lehce prohla.

[hank]

Střelec: Mohu nabídnout informaci o vozech o rozvoru 6,5 m, tj. o typických vozech českých lokálek (pozor: nikoli moravských a moravskoslezských) z období zemské podpory jejich výstavby (1893 - 1911).

vozy s brzdou:
rakouské BCi 17-xxx, ČSD BCi 2-7490 až 7517, 7521 až 7569, 7574 až 7608, 7612 až 7619 - plochá střecha, 7624 až 7652 - klenutá zúžená střecha
ČSD Ci 4-1433 až 1532, 1556 až 1570, 1578 až 1602, 1750 až 1807 - plochá střecha, 1808 až 1856 - klenutá zúžená střecha
pozor: vozy Ci 4-1433 až 1500 a 1556 až 1570 měly užší okna - jen 55 cm (rak. řada Ci 28-xxx), ostatní 65 cm (Ci 29-xxx)

vozy bez brzdy:
rak. Ci 30-xxx, ČSD Ci 4-2679 až 2684, 2701 až 2712, 2718 až 2773 - jen plochá střecha

Barva střech byla podle předpisu určitě nejméně do r. 1936 zásadně bílá, samozřejmě v různém stupni zešedivění podle stáří nátěru, ale nátěry střech se často obnovovaly i mimo řádné termíny nátěrů skříní. Myslím, že plechové střechy u těchto vozů jsou až záležitostí pozdějších oprav u ČSD. Za Rakouska se používala ta plachtovina, ale taky střešní lepenka.

Poznámky:
1. Uvedená čísla jsou vesměs vozy původně v majetku soukromých lokálek, na nichž kkStB (c. a k. Státní dráhy) vedly provoz, krátké řady čísel chybějících v ucelených intervalech patří vozům v majetku soukromých lokálek provozovaných do r. 1909 větší soukromou společností. (25 ze 30 lokálek vystavěných do r. 1909 provozovaly kkStB, zbývajících 5 ÖNWB - Rak. severozápadní dráha, StEG - Spol. státní dráhy, BNB - Česká severní dráha. V l. 1908-9 však byly uvedené společnosti zestátněny, takže vozidla jimi provozovaných soukromých lokálek připadla také do provozu kkStB a byla podle jejich zásad přečíslována.) Tyto vozy měly označení kkStB, ale do r. 1925 i nápisy uvádějící trať, na kterou byly přiděleny a na níž byly provozovány.
2. Intervaly rakouských čísel uvádím po přečíslování v roce 1913. Na většině vozů se rakouská čísla udržela i v ČSR až do r. 1925, kdy teprve byla velká většina soukromých lokálek provozovaných ČSD zestátněna. Kdyby byl zájem, mohu dát přesněji dohromady i skupiny čísel platných za Rakouska před i po r. 1913, ale budou v nich i vozy, které po rozpadu monarchie v r. 1918 zůstaly v Rakousku. Přesné přečíslovací seznamy ČSD bohužel nemám.

zdraví
hank

[Střelec]

Hank: Díky! To je víc, než jsem čekal. Na fotkách v různých publikacích jsou jak soupravy vozů relativně jednotného stylu, tak i docela zajímavé směsky. Bohužel - popisy jsou patrné jen jako skvrny, ale dá se z nich alespoň určit, kde mají být umístěny.
Včera jsem prznil bočnice na BCi "šestiokno" (první dvojité), zdá se, že na lokálkách na západ od Prahy to byl spolu s Ci -30 šestioknem dost běžný vůz. Samozřejmě mám na mysli variantu s plošinami, plochou střechou a úzkým oknem hajzlíku uprostřed.

[hank]

Střelec: Aha, tak já zkusím těch 26 lokálek vypsat v pořadí, jak byly schvalovány zemským sněmem jejich garance. Zdaleka nejsou jen na západ od Prahy. Budou to tedy soukromé lokálky vystavěné v l. 1893 - 1909, tj. před zestátněním velkých soukromých společností, provozované kkStB, s garancí České země a řízené Železničním oddělením Zemského výboru království Českého. Většina z nich tyto vozy vlastnila. Vynechám úzkokolejky a elektrické dráhy a dráhy provozované jinými společnostmi než kkStB.

Postoloprty - Louny (1895)
Dívčice - Netolice (1895)
Ostrov n. O. - Jáchymov (1896)
Čerčany - Modřany + Vrané - Dobříš (1897 - 1900)
Rakovník - Bečov + Protivec - Bochov (1895 - 7)
Rakovník - Mladotice (1899)
Strakonice - Březnice + Blatná - Nepomuk + Březnice - Rožmitál (1899)
Heřmanův Městec - Borohrádek + Hrochův Týnec - Chrást + Chrudim - Chrudim město (1899)
Tršnice - Luby (1900)
Kolín - Čerčany + Ledečko - Kácov (1900 - 1)
Pňovany - Bezdružice (1901)
Obrnice - Čížkovice (1898)
Zadní Třebáň - Lochovice (1901)
Světlá n. S. - Kácov (1903)
Dalovice - Merklín (1902) - ale ta dostala 4okeňáky o rozvoru 4,5 m
Staňkov - Poběžovice (1900)
Roudnice - Kmetiněves (1900)
Svojšín - Bor (1903)
Kadaň - Vilémov + Radonice - Doupov (1902 - 3)
Louny - Libochovice (1902)
Skalsko - St. Paka (1905 - 6)
Rumburk - Mikulášovice + Panský - Kr. Lípa (1902)
Vraňany - Libochovice (1907)
Kutná Hora - Zruč (1905) - taky 4okeňáky o rozvoru 4,2 m
Doudleby - Rokytnice (1906)
Opočno - Dobruška (1908)

Pokud jde o hnací vozidla, skoro všechny dostaly do začátku kafemlejnky řady 97 (ČSD 310.0). Výjimkou byla jáchymovská trať (99 - 320.0) a rakovnické lokálky, kde hned od začátku byl částečně oddělený nákladní provoz, pro který dostaly stroje ř. 59 (324.2) . Některé dodatečně ještě za monarchie dostaly i lok. 178 (422.0) - např. posázavské, rakovnické, chrudimské nebo pošumavské lokálky. K soupravám neodmyslitelně patřily také vozy DF (buď 5,8 nebo 4,4 m) a do přídělu patřily i nákladní vozy - většinou ještě dřevěné kontrukce: Kryté vozy G většinou o rozvoru 4 m a vysokostěnné Jh 4,9 (brzda) nebo 4,35 (bez brzdy ) m, někde byly i oplenové Jh (3,8 m).

Dalších 16 tratí bylo vystavěno s garancí nikoli české země, ale rakouského státu, avšak tam už byl vozový park (nebo taky normálie pozemních staveb) pestřejší . Přesto na některých z nich jezdily stejné vozy.

zdraví
hank

[Střelec]

Hank: Ještě jednou díky!
Lokálka Rokycany - Nezvěstice používala zpočátku čtyřokna a na některých fotkách to vypadá, že dvou různých barev (pokud vozy, vyhlížející na fotkách proti ostatním vozům v soupravě tmavší, nejsou jen po generálce). DF mám jeden v plechu a k tomu dvě starý D v plastu, překopávaný kdysi BDDP z kdoví čeho (jednomu jsem přidal střešní lávku a vyústění osvětlení. DF se každopádně dají sehnat jako leptané stavebnice i jako hotové.

Co se týká hnacích vozidel, vyjmenované typy budou v TT problém. Vizuálně obstojně může vypadat řada 312. (ex německá T3, odlitek 310. na "přestrojení" momentálně není) a Br89 od PMT - ta ale jiný rozvod i proporce (možná by šla překopat na něco s tendrem). Odlitek na 422. je dost zoufalej (parojem a písečníky připomínají německý blembáky) a z čeho by šla překopat 320.0 (v pozdním období jezdila na nezvěstické trati) opravdu nevím.

[Petr Berka]

K vozům DF - stavěly se s rozvorem 3,8-4,4m s poštovním oddílem bez bočních oken (dle seznamu vozů v r. 1931 už jich moc nebylo), například tento:

Jeden sloužil na lokálce Rakovník - Mladotice.

Častější pak byly vozy s rozvorem 5,8m vyráběly se až do r. 1918 (ty poslední už pak i s elektrickým osvětlením, tudíž na střeše nebyly lampy)
Výkres J. Urbana z publikace 100 let tratí Rak.-Bečov:

Fotka s českými nápisy se objevila v té 3,5kg knize Historie železnic Slovenska a Podkarpatské Rusi

Buštěhradská dráha pak měla vozy o rozvoru 6,0m, ale ty měly 2 plošiny.

O rozvoru 6,5m nevím, jak vypadaly?

[hank]

Petr Berka: V původním příspěvku opraveno, měl jsem na mysli 5,8 m. Omlouvám se za chybu.

Střelec: Tos měl říct rovnou, že máš na mysli Mirošovku, tu stavěl Jan Muzika (BCB - České obchodní dráhy = komerciálky) už v r. 1882, ještě bez zemských garancí. Po Muzikově předčasné smrti byly BCB v r. 1883 finančně ovládnuty a převzaty do provozu StEGem (Společností státní dráhy). Typická vozidla na lokálkách komerciálek byly za StEGu staré neprůchozí oddílové vozy, dále 5okeňáky o rozvoru kolem 4,8 - 5 m, jiné vozy včetně těch zmíněných 4okeňáků nebo později taky vozy z hlavních (dnes bychom řekli "předměstských") tratí se 14 okny bez záchoda o rozvoru 7,6 m se mohly na lokálkách objevit po zestátnění StEGu v r. 1909. Také s lokomotivami to bylo složitější - např. na Mirošovce zpočátku určitě jezdily 2 stroje řady IIIS BCB z r. 1882 (měly ještě jména, St. Gotthard a Tremsin) později označené u kkStB ř. 397 = 310.2 ČSD, ale strojní park ve výtopnách bývalých komerciálek (a taky ÖLEG - Rak. společnosti místních drah) byl za SteGu i kkStB plný všelijakých archaických 2- a 3spřežek označených později u kkStB 83, 85, 88, 89, 93, 96 apod., z nichž většina ani nepřešla k ČSD nebo - když přešly - nebyly označeny podle Kryšpína a ještě před r. 1925 většinou rovnou prodány na vlečky. StEG měla taky svoje původní lokálkové stroje, třeba pozdějších řad kkStB195, 378 nebo 478 (300.4, 403.3, 400.1 ČSD). A někde se na lokálkách StEG mohly objevit i lokomotivy s tendrem (třeba 32 kkStB = 311.1 ČSD).

Ale přiznávám, že o vozidlech lokálek BCB a StEG toho moc nevím. Jestli máš k té Mirošovce nějaké prameny, můžeš mě na ně odkázat?

zdraví
hank

[Střelec]

Hank:
Všeobecně sleduju místní lokálky v dosahu Plzně, k Mirošovce mám ale jen výroční publikaci. Minimálně jedno "čtyřokno" jezdilo i na rakovnických lokálkách, na Mladotické je focená 320.0. Krátký DF je fovený na přebalu publikace "Železnice v Železných Horách.
Co se týká materiálů k jednotlivým tratím - dokumentaci Ředitelství drah Plzeň dráhy několikrát přestěhovaly, než ji předaly do archivu a zpracování není v dohledné době v plánu. Nádražákům to "trošku vykvetlo", takže se to bude nějakou dobu zbavovat života a několikeré stěhování a následná předávka udělaly z kdysi uspořádaného archivního materiálu nepřehledný a momentálně nepoužitelný guláš. Při stěhování jsem víceméně náhodně zahlíd původní knihu akcionářů trati Praha - Plzeň a album fotek ze stavby mostu u Červené nad Vltavou.
Co se týká vozového parku příhraničí, zajímavé fotky jsou v kdysi vydané publikaci "Železnice v Sudetech".

[hank]

Střelec: Teď jsi mezi řádky zdůraznil, že a proč jsou některé tratě v literatuře zdokumentované lépe a jiné hůř nebo vůbec. Souvisí to s přístupností archívů. To o té Plzni se ví už léta. Ale podle mé praktické zkušenosti se různé věci určitě najdou i ve výkonných jednotkách, především stavební plány budov, mostů apod. u organizačních jednotek SŽDC.

Já jsem si nedávno dával dohromady první vybavení lokálek stavěných se zemskou a státní podporou, ke kterým něco mám doma, tj. přehled hnacích vozidel a vozů včetně konkrétních čísel. Mám to dát sem nebo radši do vlákna o podkladech?

zdraví
hank

[Střelec]

Hank:
To patří spíš mezi podklady.
Ale kdyby ses dal dohromady s Milanem, mohli byste udělat speciální "lokálkovou" brožuru. Tvoje podklady prokombinovaný s několika vhodně upravenejma plánkama na domácí lokálky, odvozenejma z reálu by mohly bejt průlomový. Takovej kompletní servis s historickým potlachem, rozpisem vozidel a provozu spolu s příslušným plánem kolejiště, napasovaným na vybranej úsek - to se tu mihlo jen párkrát a v režimu "mimo jiné", na naši železniční "starou dobu" (ep.I a II.) tu vlastně není skoro nic.