Diskuzní fórum železničních modelářů

Dalším modelem bude dvounápravový nízkostěnný nákladní vůz Vl 4.10955, který je také ve filmu „U nás v Kocourkově“, nafilmován v roce 1934. Vůz patřil dříve dráze KFNB a v roce 1927 se uvádí, že vozy mají čísla u ČSD 4 – 10542 až 4 – 10995, což je 451 vozů. Všechny vozy jsou bez brzdy.
Bohužel plánek nemám, ale mám jen rozměry vozů.
Vnitřní délka 8.18 m
Vnitřní šířka 2.5 m
Výška stěny 0.71 m
Rozvor 4.44 m
Ložná plocha 20.40 m2
Váha ložná 13.0 t



Na snímcích je pan herec Jan Werich.

Pořízené filmové snímky se nedají použít na stavbu modelu.
Na stavbu použiji jiné fotky.
První fotka je nízkostěnný vůz KFNB Jn 72519. Dále jsem si zhotovil pár stavebních detailů.

Druhá fotka je nízkostěnný vůz KFNB Jn 72745.

Při sundání jedné čelnice a bočnice vypadá podlaha vozu takhle. U bočnic jsou sloupy zapuštěné do podlahy vozu a u čelnice jsou sloupky zajištěny venkovně na rámu.

Nechápu, podle jaké logiky je nízkostěnný vůz označen jako Vl...

Nechápu, podle jaké logiky je nízkostěnný vůz označen jako Vl...

Podle meziválečné logiky ČSD to byl vůz vysokostěnný, nízkostěnný byl v chápání KFNB resp. kkStB.

Podle řadového označení vozů ČSD ze dne 12 října 1922 má být dosavadní řada „Jn“ přeznačena na novou řadu „N“ (nízkostěnný) vůz. A to se má ještě brát v úvahu nosnost vozu.
Řada „V“, což je vysokostěnný vůz a má mít výšku stěn nad 80 cm a dveře musí být po celé výšce stěny.
Ale na uvedeném voze „Vl“ jsou stěny, které mají výšku 71 cm.
A podle řadového označení dráhy KFNB je vůz „Jn“ (nízkostěnný s odebratelnými stěnami), následně má stejnou řadu „Jn“ na dráze KkStB a u ČSD se uvádí, že vozy jsou přeznačovány na řady „Vl“, „N“ a „Nř“.

Kde byla ta hranice mezi N a V u kkStB, kde u ČSD za 1. republiky, kde po r. 1945 a kde je dnes?

Jestli u tohoto vozu nebyl brán zřetel, že všechny strany (stěny) a hlavně čelnice jsou odebratelné a tím se udává, že vůz se může naložit určitým přepravovaným zbožím. Jinak mně nic kloudného nenapadá.

Nejprve se slepí podlaha, tak aby plastové fošny byly na obou stranách podlahy. Pak se přilepí čelnice, která se trošku utopí. Nakonec vlepíme podélník. Na čelní desku pak přilepíme pásek, který bude znázorňovat profil „U“. Do odlitých rozsoch přidáme bronzová ložiska a přilepíme na rám. Odlité košové nárazníky také přilepíme. Nákladní prostor podlahy oblepíme páskem na hraně prkenné podlahy. Dále nesmíme zapomenout na rohy podlahy přilepit rohové plechové vyztužení proti poškození rohu podlahy.

Postupně přilepíme dokola podlahy krátké klanice, či jak se to správně jmenuje. U čelních klanic znázorníme uložení klanice, do profilu „U“. Jen připomínám, že boční klanice jsou zapuštěné do podlahy, tak je stačí přilepit je podlahový pásek. Boční klanice jsou přepásány plechem a zajištěny pevnostně ještě trojúhelníkem, který je usazen do podélníků a podlahy vozu.

Tak, jak udělat prkennou bočnici a čelnici, když na výšku stěn jsou jen tři prkna.
Zavzpomínal jsem na pravěké stavění modelů.
Nejlepší je vrstvený papír, kde se jedna vrstva papíru vyškrábe a tím se znázorní drážka prkna.
Pak se dva kousky slepí, tak aby na obou stranách byla prkna. Potom se papír napustí barvou.
No a takhle to dopadlo.



Ale tenhle způsob zhotovení stěn se nebude mnohým modelářům líbit.
Takže čekám, nějakou kritiku.

Tempotaxi píše:Takže čekám, nějakou kritiku.

Ta čárka tam být nemá. Jde o aplikaci Cunninghamova pravidla?

U ČSD do roku 1949 nebyla výška stěn explicitně uvedena. U ČSD lze z parametrů vozů říct, že hranicí bylo 60 cm. Vozy nad tuto hranici jsou již vysokostěnné. Limit 80 cm je výslovně zmíněn až v předpisech po roce 1949.

U kkStB nebylo zakladní dělení dáno jen výškou stěny, ale i jejich konstrukčním provedením, určeníma dalšími detaily. Navíc se to časem měnilo, protože původně byl u KFNB tento vůz zařazen mezi plošinové s nízkými bočnicemi, teprve později je označován jako otevřený s nízkými stěnami.

Tempotaxi píše: Ale tenhle způsob zhotovení stěn se nebude mnohým modelářům líbit.

Proč myslíš?

A když použiješ knihařskou lepenku potřebné tloušťky, u nás je běžně k sehnání až do 3 mm, stačí ti 1 vrstva, která se dá narýhovat nebo nadrážkovat (kartonážníci a knihaři říkají narylovat, z německého rillen) z obou stran vhodným tupým předmětem. Knihařská lepenka je - na rozdíl od kartonážní - právě proto knihařská, že v těch rýhách/drážkách nepouští chlupy.