Vagónování stavební techniky

[Tempotaxi]

Takže takto upravená obrysnice není podle normy. Ale žádná modelářská norma nepočítá s převážením nadměrných předmětů po železnici.

[Tempotaxi]

V šuplíku byly ještě dva nedodělané vozy řady Laas. Čtyřnápravová jednotka se postavila a dostala číslo Laas 44 54 430 5 011-4. Majitel jednotky je původně firma „Zemstav“(založený v roce 1953), pak „Inženýrské a průmyslové stavby“, Perucká 7, Praha 2, (přejmenovaná v roce 1961) a dnes je to firma „Skanská“ od roku 1997.
Oba dva modely DH 101 jsou naloženy a částečné zajištěny proti posunu. Další upnutí jsem už nedělal.
A takhle to dopadlo.

[Tempotaxi]

Takže od firmy IPS Praha mám ještě dvě čtyřnápravové jednotky řady Laas.
Laas 44 54 430 5 010-3

Laas 44 54 430 5 009-8

[Tempotaxi]

Takže celá stavební souprava může vypadat takto. Nebo to můžou být dvě samostatné stavební soupravy.

[Tempotaxi]

Právě tyto fotky přepravy chladírenského návěsu a trambusu sem nepatří, ale je zajímavé naložení celé automobilové soupravy. U trambusu jsou namontovaná přední kola. Zadní kola trambusu a kola u návěsu jsou sundaná. Taková přeprava se dělala v roce 1966 pro SSSR.


Podobnou úpravu přepravu stavebních strojů se dá lehce udělat, než složitě demontovat některé části stroje.

[Tempotaxi]

Dále je zde příklad naložení dvou pásových buldozerů.

[Tempotaxi]

Zase takhle může být naložen jeřábek nebo drapák.

A drapák může pak takhle pracovat.

[Tempotaxi]

A zde sou zase naloženy pásové pokladače potrubí, které jsou rozebrané. Takové stroje má firma „Hydrostav“.

[Tempotaxi]

Další podnik, který měl stavební techniku všech typů, byl „Váhostav“, který se podílel na stavbě jaderné elektrárny Mochovce a na vodním dílu Gabčíkovo.

[Polabský]

Hezký den Všem,
dovolím si citovat kolegu Tempotaxi a zároveň oponovat :

............ pak „Inženýrské a průmyslové stavby“, Perucká 7, Praha 2, (přejmenovaná v roce 1961) a dnes je to firma „Skanská“ od roku 1997.

Na adrese Perucká 7 sídlilo Železniční stavitelství Praha, ze kterého se později v rámci divokých devadesátých "udělala" SKANSKA. ŽSP mělo také v Benešově velké mechanizační dílny, kde prováděli přestavby železničních vozů na pracovní a obytňáky ve velkém. Ve zmíněné firmě jsem pracoval téměř dvacet let

[radeksindy]

Na adrese Perucká 7 sídlilo Železniční stavitelství Praha, ze kterého se později v rámci divokých devadesátých "udělala" SKANSKA.

Taky bydu citovat a oponovat ŽS se nejprve stalo součástí IPS, to znamená, že IPS kapitálově vstoupila do ŽS, ale ŽS jako samostatná společnost existovala nadále. Teprve když Skanska koupila celé IPS (v r. 2000), tak se v rámci začlení všeho z IPS do Skansky, začlenilo i ŽS, které tím jako samostatné zaniklo (výmaz r. 2003). Žádná divoká devadesátá.

[Tempotaxi]

Nejprve děkuji všem za informace.
Já dělám železnici jen do roku 1992 a tak jsem uchráněn všem těmto právním tahanicím. Ale někdo takové informace potřebuje.
Po prohlížení fotek jsem došel k názoru, že stavební technika, která je pásová, nemá žádná podniková loga na kapotách a ani jiný popis závodu. U kolové stavební techniky je to tak na půl. Někde je podnikové logo a popis upřesněného závodu. Někde je skupina čísel nebo na dveřích není vůbec nic napsáno. Na některých dveřích je logo a písmo malované přímo na laku vozidla a v malém množství je vše umístěno na přišroubovanou tabulku.
Stavební technika, která je nová, naleštěná, tak žádný majetkový popis závodu nemá.
Něco jiného je, když stavební technika jede na velkou budovatelskou akci. Tak vozidla jsou zašpiněna provozem. Ale zase s patinováním opatrně, aby se stavební stroj nestal vrakem.
Ale je zde jen jedna výjimka, když stavební technika, která je poškozená a na opravu se převáží k výrobci. Dokladem je jeřáb, který je naložený na voze Res 31 56 3939 005-5 SK-CARGO v žst. Slaný.

[Tempotaxi]

Zde je pak příklad použití autojeřábu o hmotnosti 60 tun, který byl při zastřešování žst. Praha hl. n.

[Tempotaxi]

Dalším vagónovanou technikou bude autojeřáb Tatra T813 AD350 s přívěsem na kterém je naloženo sloužený výložník.


Něco málo z historie:

Vývoj autojeřábu AD-350 začal na přelomu 60. a 70. roků minulého století,kdy ve Vývojovém závodě v Martine ve spolupráci s Výskumným ústavem stavebních a zemních strojů v Brně začali práce na novém typu autojeřábu s vyšší nosnosí určeného pro těžké montážní práce.
Samotný vývoj byl dokončený v roce 1972 a po továrních ověřovacích skouškách v roce 1973 byl jeřáb připravený k výrobě. Ta však neprobíhala sériově v Lučenci, jako ostatní typy autojeřábů (AD 070.1 a AD 080.1), ale byla realizovaná zákazkovou výrobou v závodě Malacky s využitím vnitropodnikové i mimopodnikové kooperacie.

Jeřábová nástavba,skládající se ze strojovny, ukotvení výložníku a kabíny obsluhy, byla umístěná na čtyřnápravovém podvozku Tatra T-813 s náhonem 8x8 a maximální přepravní rychlostí 60 km/h. Podvozek byl vybavený nosným rámem ze čtyřmi hydraulickými sklopnými nohami na zajištění stability při práci. Na rám podvozku bylo také umístěné velké ložisko, na kterém sa otáčela samotná nástavba.
Jeřábová nástavba byla vybavená vlastním dieselelektrickým (neboo jak chcete vznětovo-elektrickým) pohonem, zajišťovaným motorem Tatra 924. Výložník příhradové konstrukce sa skládal celkem ze sedmi dílů: základní díl o délce 4 m a špička výložníku délky 3 m. Z těchto dvou základních dílů, je možné složit nejmenší délku výložníku -7 m. Při transportě jsou tyto dva díly přepravované přímo na jeřábu. Na připojeném dvojnápravovám přívěsu jsou potom přepravované dvě vložky o délce 4 m a tři vložky délky 8 m. Z těchto dílů je možné poskládat výložník o délce 11 až 39 metrů. V případě potřeby bolo možné ješte doplni pomocný výložník o délce 12 m a tak zvýšit dosah na 51 m.
Maximální nosnost 35 000 kg mohla být dosáhnutá při celkové délce výložníku 11 metrů a vyložení do 350 cm, při maximální délce výložníku a vyložení 850 cm byla maximální nosnost 10 000 kg. Konstrukce jeřábu také umožňovala pojezd podvozku ze zavěšeným břemenem do hmotnosti 12 200 kg. Vlastní pohon jeřábu umožňoval také mikrozdvih břemene rychlostí 33 m/1min.

AD 350.1 našel uplatnění při stavbě průmyslových zařízení,panelových sídlišť,vodních děl atd.Celkem bylo v letech 1973-1975 vyrobených 20 kusů.
Autor: djpavel
Zdroj: http://www.papirovemodelarstvi.cz/phpBB ... f=60&t=118

[Tempotaxi]

Nejprve se sestavila Tatra a zkusmo je položena na plošinovém voze.