Diskuzní fórum železničních modelářů

Naložená mostovka může být dokonce i naložena na dvou rozdílných oplenových vozech.
Jeden vůz je klanicový oplenový vůz a druhý je oplenový vůz. A zde je také vidět, že oba vozy také nejsou spojeny šroubovkou.

Škoda Plzeň - odlitek kormidelního rámu pro japonskou bitevní loď Mikasa. Rok 1900.

Zdroj http://slideplayer.cz/slide/3655727/

Jak zjistit přibližné rozměry nákladu. Fotku jsem si dal do grafického programu. Rozměry kola je většinou 1 m. Tento 1 m se pak přenesl na přepravovaný náklad. Každý metr má jinou barvu.
Takže výška nákladu je přibližně 4 m.
Šířka nejdelší nohy je asi také 1 m.
Celková šířka nákladu je asi 3 m a dál nejde určit, stojí tam pracovník.
Třetí rozměr se tahle nedá změřit, ale jistě bude míra pod 1 metr.

Můj zatím postavený model má rozměry, které převedu na metry.
Výška nákladu v modelu 4,5 cm, což je ve skutečnosti 4 m.
Šířka nejdelší nohy je v modelu 1 cm, což je ve skutečnosti 0.87 m
Šířka nákladu je v modelu 3 cm, což je ve skutečnosti 2,61 m (a zde je potřeba trochu přidat materiálu).

Uvedené rozměry neberte prosím za pevnou minci, ale jsou to rozměry jen orientační.

Třeba tento náklad by šel položit a možná by se vešel na plošinový vůz, ale náklad se musí pak bočně zajistit výdřevou a ta se už na plošinový vůz nevejde. A dělat složité dřevní konstrukce, do které se pak pootočí náklad (náklad bude sedět na voze nejdelší stranou) a zajistit boční převrácení není také konstrukčně jednoduché zajistit.

Na oplenu se nejprve vyměnil hranol za fošnu. Dále se zvětšila šířka nákladu o 2 mm, což je dnes šířka nákladu 3.2 cm a ve skutečnosti to dělá 2.78 m. Na most se přilepil profil „L“, který pak zapadne do oplenu, který se stejně musí zajistit lepidlem proti vypadnutí. Boční posun mostu na oplenu je zajištěn přilepenou fošnou. Kramle už dělat nebudu.

Rozměry kola je většinou 1 m.

Ó, nikolivěk. To tak možná u mašin. Celkem základní neznalost, barde.
V kontextu přibližného proměření toho vehementu, co ty opleňáky vezou (mimochodem, blbější náklad na tu oplenovou dvojici už asi fakt vymyslet nešel), je to samozřejmě zcela buřt, ale bylo by vhodné nemást ctěnou veřejnost.

statistik píše:

Rozměry kola je většinou 1 m.

Ó, nikolivěk. To tak možná u mašin. Celkem základní neznalost, barde.
V kontextu přibližného proměření toho vehementu, co ty opleňáky vezou (mimochodem, blbější náklad na tu oplenovou dvojici už asi fakt vymyslet nešel), je to samozřejmě zcela buřt, ale bylo by vhodné nemást ctěnou veřejnost.

Ale zrovna oplenový vůz Jd má průměr kola 1 000 mm.

Ano těch rozměrů kol je několik, ale 1 m se lehce měří na fotce, lehce se pak i odečítá.
Také jsem psal, že je to pomocný rozměr, orientační rozměr a nesmí být brán za pevnou minci.
Pokud je jiný nápad, jak zjistit rozměry nákladu, pak budu rád za pomoc.

Náklad.
Vozů, kde mám naloženo dříví, jako klády, řezivo nebo výrobky mám několik. Naložit zase dřívím se mně opravdu nechtělo. Pokud je jiný nápad naložit oplenové vozy nákladem, tak sem s tím, ale dřevo nechci.

Protože náklad je upevněn na mostě čtyřmi štefty a váha na štefty je velká a je potřeba odlehčit je, tak náklad je podepřen hranoly. Na oplenech jsou řetězy. Oba opleny jsou také spojeny řetězy. Takže vozy Ot 9-27530 a 9-27532 jsou naloženy nevšedním nákladem.

Hutní souprava Pa 3-14012, Ot 9-27530 a 532.

A souprava na kolejišti.

A když byl takový speciální náklad na dvou nespojených oplenech - spojeno nákladem, tak to snad nemohlo být v normálním vlaku. Leda tak na konci vlaku. Byl pro to nějaký předpis? Mohlo by se to použít i dnes?

jipol57 píše:A když byl takový speciální náklad na dvou nespojených oplenech - spojeno nákladem, tak to snad nemohlo být v normálním vlaku.

Mohlo.

jipol57 píše:Leda tak na konci vlaku.

Ano.

jipol57 píše:Byl pro to nějaký předpis?

Ve služebních pomůckách pro jednotlivé trati bývalo určeno, kolik dvojic takových vozů může být ve vlaku řazeno.

jipol57 píše:Mohlo by se to použít i dnes?

Nemohlo.

Tempotaxi: Ve svém měření ignoruješ perspektivu. Není-li ten předmět focený přímo z boku, tak to nemůžeš takto jednoduše měřit. Ten předmět je dozadu výrazně delší.

Podle předpisu se bez spojování vozů směla přepravovat kmeny nebo dřevěná kulatina nad 12 cm v průměru a tlak na jeden oplen musel dosáhnout nejméně 7,5 t. Podmínkou byl oplen s železnými špicemi. Pokud nebyl tlak dostatečný musely se spodní dlouhé kmeny chytit řetězem k oplenu. Nedřevěné věci směly být bez spojování vozů přepravovány výhradně za podmínky pevného připojení nákladu k oplenů. Obvykle se používal nějaký svorník se šrouby. Těch podmínek bylo více, byly dány délky o kolik musel nálad přesahovat oplen a podobné.

Na fošnu je položen přepravní most. Pro zajištění proti posunu jsou z obou stran oplenu přišroubovány dva profily „L“ k přepravnímu mostu. Profil „L“ zakrývá jednou stranou fošnu a část oplenu. Oba profily přepravního mostu jsou ještě spojeny šrouby.

radeksindy píše:Tempotaxi: Ve svém měření ignoruješ perspektivu. Není-li ten předmět focený přímo z boku, tak to nemůžeš takto jednoduše měřit. Ten předmět je dozadu výrazně delší..

Také jsem psal, že je to jen rozměr informativní.
Ještě se zeptám, mám to ještě nějak zajistit?

V zásadě musíš zrekonstruovat perspektivu focené scény, což ti dá přibližné parametry objektivu, přes který je to focené, a když znáš alespoň jeden rozměr, který na fotce můžeš jasně identifikovat, obvykle pak není problém dopočítat téměř cokoli dalšího. Samozřejmě musíš mít trochu cit pro vnímání prostředí jen z fotografie a zvládnout odhadnout, které linie, i když se tváří rovně, můžou být v reálu křivkou a podobně. Chce to teda trochu praxe, ale není to neudělatelný.