Diskuzní fórum železničních modelářů

TTjenik píše:PS: ty máš tu slovenskou fotobanku pěkně prošmejděnou. Já mám od tud snad jen 1/10 fotek. Asi neumím hledat, nebo to doplnili
Honza

Mám asi staženo přes 1000 fotek TASRu. Škoda, že podobnou fotobanku nerozšíří o fotky ČTK.

Při sobotní výměnné burze jsem navštívil stánek Dh-loko a byl mně laskavě zapůjčen lept vozu Posista. Přeměření jsem provedl svinovacím metrem.
Moje poznatky.
1) Lept má docela přesné rozměry, myslím tím celkovou výšku, šířku a délku cisterny.
2) Ale spodek (dno) cisterny je rovný a není udělán do písmene „W“. Což je zespoda a na modelu to nebude vidět, zda je spodek do písmene nebo zda je rovný. A hodně modelářů to nebude řešit.
3) Střední část je jen znázorněna kostkou, do které je svedeno potrubí a je zde i vyveden boční vývod pro cement. Není zde tedy trychtýř a vše kolem čeřícího zařízení. A hodně modelářů to nebude řešit.

Hodnocení.
Je dobré, že se někdo pustil do tak pěkné nástavby dnes už historického vozu. Je pravda, že lept má několik nepřesností. Některé se dají opravit a dodělat. Ale některé bez znovu vyrobení to nebude přesné podle velkého vzoru.
Ale myslím, že většina modelářů to nebude řešit a stavebnici si koupí. Bude se argumentován tím, že nepřesnosti jsou jen ve spodu cisterny a při sestavení a uložení na vůz stejně nic kloudného není vidět.
Jsou i takový modeláři, kterým nebude tahle stavebnice vyhovovat a tím pádem jim nic jiného nezbude, než si nástavbu zhotovit sám.

Zatím je záhadou jak se dostával cement z cisterny ven. Nikdo ze známých odborníků na nákladní vozy netuší, jak se cement dostával ven.
Tak stlačeného vzduchu u vozu Posista při vykládání je 0,3 atm.
Tak stlačeného vzduchu u vozu Zzv při vykládání je 0,3 atm.
U vozu Milevsko jsou úplně jiné tlaky:
Provozní tlak ……………….. 2,3 atm.
Zkušební tak nádoby ……. 3,5 atm.
Konstrukční tlak ………….. 2,5 atm.
Podle provozního tlaku vzduchu vypadá, že u vozu Posista se provádělo vypouštění cementu pomocí žlabu, jako u vozu Zzv. Ale zda byl vypouštěcí žlab součástí vozu nebo žlab byl součástí zásobníků na cement. To znamená, že vozy Zzv a Posista mají stejný postup při vyprazdňování cementu.
Přívod stlačeného vzduchu u všech tří vozů bylo potrubím, které bylo zakončeno přírubou Js80.

Také si musíme uvědomit, že v tehdejší době se cement přepravoval několika způsoby. Stačí se podívat na automobilovou přepravu. Přepravuje se v pytlích, v různých tvarech a objemech cisteren, které jsou zde v článku k vidění, ale nakonec jsou zde i fotky vozů, kde jsou kontejnery (stránka 2) na přepravu cementu.
Kontejnery na cement se vyrábějí v n. p. Stavební doprava v Žilině. Výroba kontejnerů byla vyrobena podle zlepšovacího návrhu L. Belaka.
Zdroj. TASR rok 1956.

Co vlastně tím chci říci, že se hledal způsob, jak levně a efektivně přepravovat cement na stavbu ve velkém množství po určitý čas. Jak zajistit rychlou vykládku bez velkého počtu pracovníků. A jak zamezit velkým ztrátám při pytlované přepravě cementu.
Všechny velké stavby neměli vlastní železniční vlečku pro dopravu cementu, ale cement se v nejbližší stanici přečerpal do automobilových cisteren. Nebo se ve stanici postavila kusá kolej, která měla přenosné cementové silo, a pomocí lanovky se pak cement dopravoval k betonárce, která byla přímo na stavbě.

Vím, že to jsem správně nepatří, ale byl zde názor, zda není více informací o dopravě volně ložených hmot ve voze Zzv. Ale je to základ historie vozů na tuto přepravu.
Sbírka zlepšovacích námětů:
Číslo 221, DT. 625.242.2 ze dne 30. 8. 1952.

Ve finále se nadoby uplatňovaly taky takto (Foto: Dietrich Seegers):

Další časté uplatnění nádob bylo také na uložení čerstvého čí vyjetého oleje v depech a dílnách.
Příklad je v Depozitáři NTM v Chomutově.
Hezký den Všem.

jagg píše:Ve finále se nadoby uplatňovaly taky takto (Foto: Dietrich Seegers):

Pěkná fotka, škoda, že není v lepším rozlišení. Jen pro zajímavost, důvod, proč jsou nádoby v takovéto soupravě a jaký to měl účel. Nebo to je jen přesun pro potřebu depa?

Jestli si dobře vzpomínám, tak podobná sestava mohla být používána na mytí izolátorů tlakovou vodou. Jednalo se o postup, kdy se za pomoci přerušovaného proudu tlakové vody omývaly porcelánové izolátory (pod napětím) znečištěné převážně kouřem parnícho lokomotiv, aby se zabránilo jejich horším izolačním vlastnostem a přeskokům el. proudu (Pavlovický a Ošelínské tunely po roce 1968). I když je na snímku vůz M 153.0 vyráběný od roku 1983, je možné, že se tato technologie používala ještě na tratích, kde byly v okolí cementárny, chemičky, nebo ve stanicích probíhala vykládka práškových hnojiv (již 70 léta žst Planá u Mar. Lázní).

Podle všeho jsou to Heršpice.

V knize trakční vedení od NADASu z roku 1978 je podrobný popis a nákres vozu pro ostřikování izolátorů. Je uvedeno použití u EÚ Plzeň, Pardubice a Brno. Jestli bylo provedení všech vozů stejné nevím. V Plzni se měla používat pro zásobu vody i čtyřosá cisterna původem z Rumunska r. v. 1958, v. č. 449 / 2212, později několik let odstavená na vlečce TT Vranov a rozložená koncem devadesátých let ve Stříbře.

Protože předcházející obrázek je bez legendy, tak jsem vyrazil do technické knihovny a knížku „Trakční vedení“, ing. J. Svoboda NADAS 1978 si vypůjčil. Protože je to nevšední vůz, který nikdo asi nenafotil, tak dávám aspoň textovou část.

Takže jsem po delším čase navštívil depozitář v Chomutově. Hlavní důvod bylo nafotit a přeměřit nádoby na vůz Paoj. Zde je pár detailnějších fotek nádoby.



Pak následovalo měření a měření. Doma se pak naměřené rozměry přeměnily na výkres. Zde je pak barevná nádoba jak má vypadat. Teď už zbývá najít dobrého a levného soustružníka, který dovede zhotovovat blechy.

Modrá barva je vzduchové potrubí.

Když už máš výkres, tak bych to nechal vytisknout SLA tiskárnou master.
A podle počtu požadovaných kusů vyrobit odlitky z Resinu.