Diskuzní fórum železničních modelářů

Dále na voze Paoj je i velká nádoba. Předpokládám, že bude stejný průměr jímky a totožná bude i výška jímky. Obě hrdla budou asi také stejné. Tak jsem výkres upravil. Předpokládám, že vzduchová nádoba bude mít modrou barvu.

Ještě přidám, jak jímky budou vypadat v barevném provedení.
Předpokládám, že standardní barva nádob byla žlutá, ale na fotkách je i jiná barva.

Miloš Pavlát píše:Když už máš výkres, tak bych to nechal vytisknout SLA tiskárnou master.
A podle počtu požadovaných kusů vyrobit odlitky z Resinu.

Takovou tiskárnu nemám a asi mít nebudu.
Dále neznám nikoho v mém okolí, kdo takhle tiskne a v jaké kvalitě.
Odléváním si nějak nerozumím, ale mastry si udělám sám a dokážu je připravit, tak jak je požaduje jeden pán, který to dělá profesionálně.

Například zde a tady je ceník.

Další problém je zhotovit tento díl - nosič jímky.
Na zakoupeném odlitku je tvarově špatně a je opravdu zjednodušen jen v naznačení, že je tam nosič jímky.
Základna (červená linka) je přímka.
Deska nosiče se skládá ze třech trojúhelníků (tři modré trojúhelníky).
Asi tak od polovičky desky směrem k jímce má deska oblí tvar (znázorněno zeleně).

Takže, nejprve zhotovit jímku, pak zhotovit nosič jímky, pak zhotovit kličky a pant horního deklu a podpěru přechodového můstku. Vše dát na jímku a přidat část na odlívání. Tak, takhle to nepůjde. Bude to potřeba nějak jinak rozdělit na odlévání. Horní dekl (kličky, pant) a podpěra se musí odlít samostatně. Ono to také musí jít po odlití bezpečně vyndat.

Ahoj,
no já to zkouším v TT kombinací odlitku a leptu.

Nevím, kolik toho chceš dělat, ale možná by to v kusové výrobě stačilo udělat z papíru. Myslím tím samozřejmně ty nosiče.

Honza

Udělat odlitek ze dvou půlek je dobrý nápad, ale: Obě půlky se pak musí slepit a začistit. Ve skutečnosti je jímka velký svařenec. Všechny kružnice (jak obě velké, tak obě malé) jsou vlastně sváry, které jsou opravdu značně vidět. Housenkový obvodový oblý svár je nad povrchem plechů. To samé platí i o svárech, které jsou při svaření dvou stočených plechů. Takže jímka není na hranách hladká, ale na modelu tento detail nepůjde asi ztvárnit. Ale hrany bych raději udělal ostré a ne zabroušené do hladka.
Ten nosič by šel udělat z papíru. Navlhčený papír se lépe tvaruje a po uschnutí se potře vteřinovým lepidlem a dostanu vlastně plastovou destičku.
Další možnost použít plech (pivní plechovka stačí), ohnout a přiletovat krajní výztuhy.
Jenže počítám, tak udělat asi 4 modely pro mně a těch nosičů je pak dost. Jedině zase nosiče nechat odlít. A nebo, aby nosič byl součásti jímka a pak zase nechat odlít vše najednou.
Už mám i pár zájemců, kteří mají zájem o modely vozu Paoj. A vždy se najde další kamarád, který to chce taky.

První nákresy co jsem sem dával, tak jsou jen takové zjednodušené návrhy na cibulky.
Nové nákresy jsou zhotoveny podle skutečných naměřených hodnot.

Nějak se mně žluté vybarvení nákresu cibule nelíbí. Rozměrově to má sedět, podle naměřených hodnot.
Tak jsem znova si sednul a zhotovil jsem druhý modrý nákres podle tištěné předlohy.

Podle mě je lepší modrý nákres cibule.

Nově upravené nákresy cibulek jsem pak dosadil na plošinový vůz místo fotografických cibulek. A sedí to.

Pak se ještě doplnil předpokládaný popis vozu.
Na cibulce je černé písmo a cibule bude jistě žlutá. Nebo podobný žlutý odstín.
Na některé cibuli je zase bílé, nebo žluté písmo. Předpokládám, že bude bílé. Pak by snad vzduchová tlaková nádoba mohla mít modrou barvu.
Dále v depech jsou cibule označeny naftou a olejem. Popřípadě se zde může skladovat i vyjetý olej.
Na černé půdě je bílé písmo. Zde zase předpokládám, že cibulky mohou mít stříbrnou nebo nějakou šedivou barvu.

Tomu říkám průzkum bojem...

Dále jsem pokračoval na dalších cibulách.
Žluté cibule je prototyp vozu, který byl v Brně v roce 1956. Zde je pět jímek.
Modré cibule bude jistě ověřovací série vozů, kde jsou jen tři cibule.

Do určení barvy cibulek vozů Paoj jsem zapojil několik kamarádů.
A - tenhle prototyp se objevil v Brně v roce 1956. Barva cibulek nebude bílá, popisová tabule vedle vozu je světlejší. Možná barva světle šedivá, ale výstavní barvy jsou, jako komediantské vozy, takže vznikl názor, že budou žluté. Popis bude černý.
B a D – zde je právě problém. Na jímkách je jistě bílé nebo žluté písmo. Nejprve bylo řečeno, že jímka má šedivou barvu, ale bílé písmo je na jímce krásně vidět. Pokud by jímka měla tmavě šedivou barvu, tak bílé písmo vynikne, ale na černobílé fotce by spodek vozu a jímky měl podobný odstín. Další názor byl, že vozy mají základní barvu červenohnědou, protože jeto ověřovací nebo prototypová série vozů. Barva kolejnice a barva jímky je stejná (foto B). Dále na barevné fotce na jedné cibulce je oloupaný lak a zde je červenohnědá barva. Postupně vznikal názor, že barva může být jiná na ověřovacích vozech, aby se vozy odlišovaly od jiných vozů. Běžně se modrou označují vzduchové nádoby. Na modré barvě je krásně vidět bílý popis. Když se ještě vrátím k barvě šedivé, tak na fotce C má cibulka tmavší barvu než je zem, která je dost světlá. Dále na jímce B je znak, který je černý na bílém podkladě.
C – zde bude už jen žlutá barva na cibulkách, podle barevného filmu, který vnikl při stavbě přehrady Orlík. Popis a veškeré znaky budou černé. Tabule na kyvadlovou dopravu jsou černé a písmo bude bílé.
E - v bývalém žateckém depu, které dnes už není, byla celá řada cibulí na uskladnění PH a jejich barva byla stříbrně šedivá. Dále v depozitáři v Chomutově jsou cibulky, které mají světle šedivou barvu.

Tohle vše nemusí být na 100%, ale vozy už dávno nejsou a těch pár cibulek, které se najdou někde ve křoví, nic nového také nepřinesou.

Tady jsem ještě provedl šedivou mutaci cibulek a na žlutých cibulkách jsem doplnil další loga.