Vagónování vojenské techniky

[Tempotaxi]

Zde je pak příklad vagónování v modelu.
Autor Smatli.



Civilní technika.

[Střelec]

K tomu vagónování: Pokud to šlo, nakládalo se přes čelní rampu. Komplikovanější to bylo z boční rampy, ale v rámci mé ZVS jsme v Nalžovkách na nádraží zkoušeli pro vykládku zimprovizovat rampu z pražců (jaro 1990). Pražců bylo naštěstí málo a času taky, takže to velení nakonec odpískalo. Pražce jsme ale používali jako improvizované přechodové můstky mezi plošiňáky - kladli jsme je přes nárazníky, aby náklaďáky nezapadly mezi vagóny.

[Tempotaxi]

Vojenský tankový transport se v 70. letech minulého století nakládal podle jistých pravidel, vlak tvořil zpravidla prapor, tvořený třemi četami po třech družstvech o celkovém počtu 30 tanků T 55 + 1 velitelský. Součástí soupravy byl vyprošťovací tank VT 55 A, pojízdná automobilová dílna PV3S PAD-1, obrněný transportér OT-64 R3 sloužící jako velitelsko-spojovací stanoviště, případně sanitní vozidlo či automobil UAZ, pokud nejely po vlastní ose.
Na konce soupravy by zpravidla přivěšen ještě tzv. strážní vůz, sloužící k přepravě ostrahy vlaku, kdy při jeho odjezdu kvůli zajištění zabezpečení vojáci naskakovali postupně a při každém zastavení byli povinni zajistit bezpečnost transportu včetně zamezení jeho fotografování. K tomu účelu byly využívány vozy z běžného provozu zpravidla v horším technickém stavu.
Samotná nakládka probíhala nejčastěji po četách a to tak, že první tank o otočenou hlavní najel až na poslední vůz přistavené soupravy. Následně najel druhý na stejný vůz tak, aby bylo možné obě hlavně svázat lanem. Další speciální fixace se vzhledem ke hmotnosti obou vozidel neprováděla, krom založení dílem pásu. Takto byly naloženy další vozy a postupně sestavena budoucí souprava včetně vozů s pomocnou vojenskou technikou. Vytvoření trvalo i několik dní, jednak z důvodu, že tanky nepřijely k nakládce naráz a jednak bylo třeba vše konat s nejvyšší opatrností, protože řidič tanku při najíždění měl velmi omezený výhled na vagón a byl odkázán na to, co mu ukazoval voják před ním.
Vlastní střední tank T 55 byl vyvinut v Sovětském svazu, jako náhrada za legendární T 34. Z předchozí verzí T 54 jsou si velmi podobné. Stroj má nízkou siluetu, díky níž je méně zranitelný. Nevýhodou je omezený prostor pro posádku o čtyřech mužích, z nichž tři sedí v jedné řadě což v případě zásahu vyřadí většinu posádky. Kromě SSSR se vyráběl i v Polsku a rovněž v letech 1957-1983 ve slovenském Martině pro státy Varšavské smlouvy. Jako typ 59 se vyráběl i v Číně. Nasazení těchto zbraní je spojeno např. s maďarským povstáním v roce 1956, válkách na Blízkém Východě, Vietnamu, Afghánistánu, Jugoslávii, ale především pro nás, opatřeny bílým pruhem, jako představitelé okupačních vojsk v roce 1968.
Vyprošťovací tank VT 55 byl postaven na podvozku tanku T 55. Jeho hlavním cílem je odtažení havarované nebo poškozené techniky v různých podmínkách. Je vybaven nejen jeřábem , který zvládne břemena do hmotnosti 1,5 tuny, ale také velmi silným navijákem. Neméně důležitým účelem tanku je doprava náhradních dílů k poškozené technice.
Dalším součástí vlakové soupravy je skříňové vozidlo Praga V3Sa se samostatnou dílenskou jednotkou schopnou zabezpečit opravy a ošetření vojenské techniky přímo na bojišti včetně svařování, veškerých zámečnických prací či jako zdroj pro startování.
Posledním nezbytným vozidlem je obrněný transportér SKOT s označením OT 64 R3, což je speciální verze postavená na podvozku OT 64 s určením jako velitelské stanoviště pro zabezpečení velení veliteli a jeho štábu včetně zajištění spojení. Tato vozidla byla vyráběna v Polsku, přičemž řada komponentů (např. motor Tatra, převodovka Praga a podvozek) byly dodávány z Československa.
Zdroj: http://www.kzmtt.cz/preprava-tankoveho-vojska

Takže v modelu by byla souprava složená takto:
16 vozů Pxx – pásová technika
1 vůz Res – kolová technika
1 vůz Bai

[hank]

Známý je i způsob vykládky z vozů Px(x). Jeden 3nápravový podvozek se vyvázal a technika mohla sjíždět z vagónu přes čelo přímo na kolej. (No fuj, jak ta kolej potom asi vypadala, zvlášť když se tak vykládaly tanky?).

A ještě širší souvislosti. Asi nejlepší pro znázornění na domácím kolejišti je v tomto ohledu lokálka Protivec - Bochov a vojenská doprava na Doupov (VVP Hradiště). Když tam ještě jezdila pára (423.0), tak vojenské převozy byly řazeny většinou z hytláku, doprovodného vozu Bi a dvou vozů Px(x), protože víc toho stroj s normou 200 t neuvezl a postrky/přípřeže nebyly povoleny. Soupravy se dělily v Blatně u Jesenice. Ta vykládka z vyvázaných vozů se provozovala v dopravně Vahaneč. Čelní rampa byla ve Vahanči vybudována až v 60. letech a v 70. letech zde byla vybudována 3. kolej a zvýšena únosnost trati na 20 t na nápravu, to hlavně kvůli potřebám dočasně umístěné bratrské armády. Později - v dobách kolem roku 1980, kdy Rakovník už měl pro nákladní dopravu pílštyky a Karlovy Vary kocoury - tady s vojenskými převozy jezdily karlovarské lokomotivy T 435.0, které měly "do kopce" normu T 300 t a převozy podle dobových SJŘ plánované zátěže 600 t, takže jezdily ve zdvojené trakci - do Vahanče byl plánovaný postrk, zpět přípřež. Vůz Px ložený dvěma tanky T 54/55 vážil přes 100 t, takže taková souprava měla dva hektory, max. 5 vozů ložených pásovou technikou a doprovodný vůz. (V těch dobách kolem r. 1980 to mohl být nějaký ten Bi, rybák nebo už i Bam.)

A když už jsem nakousl tu Vahaneč, tak se traduje, že na bochovské lokálce údajně koncem 50. let veškerou civilní dopravu včetně osobní zajišťovala lokomotiva T 211.0 s normou hmotnosti 80 t. A taky, že odbočná dopravna D3 Protivec bývala v dobách větší vojenské frekvence dočasně osazována přenosnými vojenskými přivolávačkami a obsazována výpravčími.

[Tempotaxi]

Na normální domácí kolejiště se bude muset tanková přeprava rozdělit na dvě soupravy. Důvod je, že nikdo doma nemá tak dlouhé dopravní koleje a přepočítaná modelová tažná síla lokomotivy.
První souprava:
9 vozů Pxx
1 vůz Nsk nebo Px
1 vůz Rybák

Druhá souprava:
7 vozů Pxx
1 vůz Res nebo 2 vozy Px
1 vůz Rybák

Popřípadě osobní vozy mohou být starší konstrukce.

Takže podle příspěvku výše bude lepší ještě tankovou soupravu rozdělit dokonce na tři díly.

[Střelec]

Na menším kolejišti by šlo imitovat transport techniky na velké opravy do výrobního závodu - ty většinou tvořily dva či tři vozy ložené technikou a rybák pro strážné (Baiky byly používány v pozdějším období u větších transportů, všechny tyhle doprovodné vozy ale měly kamna). Často se to připřahalo k nákladnímu vlaku, jedoucímu žádoucím směrem. Kdysi (kolem vánoc 1987 nebo 1988) jsem v Radotíně viděl transport techniky, která byla zabalená do žlutých plachet převázaných lanem. Pod křížením lan byly zastrčené borové větve a z každého ''balíčku'' čouhal masivní lauf. Byly to vskutku zajímavý dárečky...

[Tempotaxi]

Právě transport tankové jednotky se mně moc nelíbí, ale skutečnost je taková. Pár plošinových vozů a osobní vůz a je jedna souprava, na které je několik stejných tanků. Ale každé takové tankové vojsko potřebuje ještě technické zázemí. To znamená, polní kuchyň, vodu, fekál, dílny, čerpání pohonných hmot a olejů, střelivo, zdravotníci, hasiči, spojaři atd. Více mně zajímá technický prapor nebo ženijní vojsko. Kde je rozdílná technika nebo je stejná technika v pár kusech. Popřípadě vojska CO. Prostě řečeno stavební technika, která jede na vojenskou stavbu.
Ale vše chci mít nějak podloženo, že tato technika se vagónovala, že nejela po vlastní ose. Že když je jeden konkrétní stroj, tak musíš mít na provoz stroje i další techniku k práci stroje.
Například:
Na vagónuji bagr, ale bez sklápěček to nepůjde.

Ženijní vojsko: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDenijn%C3%AD_vojsko

[Vladimír_B]

rybák pro strážné

A před rypáky dřeváky ř. Be a Bi. Před pár lety stálo za LD Plzeň Be s plošinkami a původním popisem "vraťte do žst. Kařízek"... po Baikách pro změnu Bt-k. Ostatně nemusíme přepravovat jen techniku, ale i mužstvo... Dříve - co záloha dráhy dala, dnes i Bc, nebo 3*Bc + kolotechnika... U vykládky bývá přítomný i jeřáb...

Nebo si pusťte Chlapi a chlapci, tam vagonovali bigoše...

[Tempotaxi]

http://www.k-report.net/clanky/soucasnost-vojenske-vlecky-na-nekdejsi-letiste-bechyne/
http://www.k-report.net/clanky/soucasnost-vojenske-vlecky-na-nekdejsi-letiste-bechyne-ii/
http://www.k-report.net/clanky/soucasnost-vojenske-vlecky-na-nekdejsi-letiste-bechyne-iii/
http://www.k-report.net/clanky/prepravy-vyrazene-vojenske-techniky/

http://www.vhu.cz/mostova-souprava-armadni-technicky-magazin-c-11965/

[JanoH0e]

Ale vše chci mít nějak podloženo, že tato technika se vagónovala, že nejela po vlastní ose. Že když je jeden konkrétní stroj, tak musíš mít na provoz stroje i další techniku k práci stroje.
Například:
Na vagónuji bagr, ale bez sklápěček to nepůjde.

"Logiku civila" by som v tom nehľadal. Problém je v tom, čo si vzpomínam, že každé vagónovanie, presun atď. bolo pojaté ako cvičenie. Nie "samoúčelne". Takže kľudne mohli ísť sklapačky bez bagru, ten išiel po ceste na podvalníku, aby sa v praxi zistilo, či sa vôbec vytočí niekde v Hornej Lhote. Alebo naopak. Ďalšia možnosť, sklapačky išli ako ucelenka - transport a ostatná technika v druhej ucelenke. Možnosti je spústa. Taktiež záležalo na plánu cvičenia - operácie. Časť techniky podľa plánu išla v 1. transporte, kde bola hl. technika, napr. tanky a bager, pretože ho bolo potreba pri zaujatí pozícii v teréne, ostatná mohla ísť v 2 transporte. Tích možnosti je veľa. Záležalo od rozkazov z hora, ako a čo sa vagónovalo.

[Dašek]

Tempotaxi nezapomínej na přepravy do opravárenských závodů,to se vagonovalo jen pár kusů techniky.

[Tempotaxi]

Návrh na další vojenskou soupravu.
Mostová souprava (MS) se skládala ze tří částí mostu na třech nákladních automobilech T 138VN nebo T 111, mostních pilířů a dvou autojeřábů AV-8. Nosnost mostu byla pro jediné břemeno 60 t, při rozložení hmotnosti až 95 t.
Základní stavební jednotkou byl jeden mostní díl o délce 3 m. Z jedné soupravy bylo možné postavit buď dva mosty o maximálním rozpětí 21 m nebo jeden most s větším rozpětím a nižší zatížitelností.
Kromě jednoduché montáže bylo výhodou mostové soupravy i to, že nebylo nutné provádět terénní úpravy břehu, ale pro nájezdy se využívaly úložné desky a sklopné rampovníky.

[Tempotaxi]

Tempotaxi nezapomínej na přepravy do opravárenských závodů,to se vagonovalo jen pár kusů techniky.

Když jela souprava na opravu, tak jela technika různorodá nebo jela technika typově stejná.
Opravená technika jela pak oplachtovaná plachtou.

[hank]

Já tady zkusím vypsat, co vyjíždělo na přelomu 70. a 80. let z libereckých horních kasáren (samostatný prapor chemické ochrany+ samostatná rota radiačního a chemického průzkumu) při vyvedení útvaru do VVP. (Přesné počty už si nepamatuju, je to přece jen už trochu dlouho... Ale jako příklad pro modelový provoz to snad stačí a úplně mimo mísu to nebude.)

Rota: 4x průzkumný OT BRDM-2rch, 1x pojízdná laboratoř - PV3S skříň, 1x proviantní vozidlo PV3S valník + polní kuchyň, 1x radiovůz T-805 skříň, 1x sanitka UAZ 452, 1x velitelské vozidlo UAZ 469.

Prapor - některé činnosti zajišťoval i pro rotu: 3x rozstřikovací automobil ARS 12M na PV3S, 1x dezaktivační zařízení TZ-74 - proudový motor z delfína + nádrž na podvozku T-138, 1x PDP - dvoukomorový parní dezinfektor na T-111, 1x pojízdná autodílna PV3S skříň + skříňový vlek, několik (to už si fakt nepamatuju kolik) PV3S valníků na proviant a různý materiál (stany, postele, v zimě kamna na tuhá paliva na vytápění stanů, trubky+hadice+armatury= zařízení k odmořovacím, dezinfekčním a dezaktivačním linkám apod., spotřební materiál, především dezaktivační a odmořovací chemikálie) a pro dopravu mužstva po VVP, k V3S patřily taky malé jednonápravové přívěsy jako kompresor, dieselgenerátor apod, dále 1x T-148 cisterna na naftu a 1x dtto na benzín (OT měly zážehové motory...), 1x radiovůz - ZIL 131 skříň, 1x štábní vůz - PV3S skříň + přívěs, 2x velitelské vozidlo UAZ 469.

Suma sumárum to mohlo být kolem 40 ks techniky a nejmíň 200 lidí. (Asi tak 1/4 - 1/3 stavu zůstávala v kasárnách jako tzv. zpětný odřad, především jako strážní a dozorčí služba, spojaři, část štábu, dále marodi a různí kriplíci bez polního výcviku apod.) Takže k potřebnému počtu cca 20 nákladních vagónů se do převozu řadily 3 - 4 podvozkové osobní vozy, v roce 1980 to byly červenohnědě natřené vozy Bam. Z Liberce do Děčína to vezl brejlák, z Obrnic do Podbořan to přivezl sergej, pod dráty zřejmě nějaká uhelka. Vykládalo se v Podbořanech, dál do VVP se jelo po ose.

[Tempotaxi]

Hank - Děkuji za námět na další vojenskou soupravu.

Zatím mám vagónovanou tuto vojenskou techniku, která se hodí do různých vojenských transportů.