Vůbec nechápu smysl otáčecích krajních náprav kolem svého středového čepu u třínápravového pojezdu vozu. Vezmu li si pojezd dvounápravový, tak když pominu způsob, jakým by se měla krajní dvojkolí pootočit "správným směrem", tak pokud toto zajistím, bude-pak snížen jízdní odpor při průjezdu obloukem. To by mě ale zajímalo, jak chce kdo zajistit, aby se dvojkolí pootočilo správným směrem. Myslím, že to ještě nikdo nedokázal "jen tak", bez složitého udělátka, třeba nějakého napojení na spřáhlo. A pokud by to dokázal třeba s tím napojením na spřáhlo či jeho kinematiku, tak bych chtěl vidět fotku tohoto vozu seshora uprostřed soupravy, která je tlačena.... U třínápravového vozu podle mého názoru, který jsem ochoten komukoliv představit s tužkou v ruce a papírem u piva, krajní otočné nápravy NIKDY nemohou pomoct průjezdu třínápravového vozu obloukem, což vyplývá z geometrie problému. Střední náprava má malinkou či větší (podle způsobu jejího řešení) tendenci více přitlačovat krajní dvojkolí k vnější kolejnici oblouku a to bude mít větší tendenci otočit se kolem čepu opačným směrem, než by mělo. Jak říkám, vůbec nechápu myšlenkové pochody, jejichž výsledkem je udělat u třínápravového pojezdu krajní dvojkolí otočná kolem čepu "jen tak". Dvojkolí na čepu mohou jízdní vlastnosti modelového vozu se střední nápravou pouze zhoršit. Stejná, ba ještě větší pitomost, je, dám li na střední čep střední dvojkolí, takový návrh už jsem taky viděl. Leda že je mým cílem otočit v oblouku dvojkolí napříč a na rovině ho zas vrátit do požadované polohy. Pokud chci nějak řešit průjezd třínápravového vozu v oblouku -MODELU- musím z logiky věci řešit posun středního dvojkolí do strany, případně, zdál-li by se mi posun středního dvojkolí do strany příliš velký, řešit posun na OPAČNOU stranu krajních náprav. V žádném případě tedy ne otočení. Posun do strany středního dvojkolí bych řešil u normálních modelovějších oblouků, pokud chci v TT jezdit po poloměru 286 mm s vozem, který má ve skutečnosti rozvor 9,5 m, tak by stálo zato řešit posun do stran i u krajních náprav. Vygooglit lze mnoho řešení. Nejjednodušší je umístit čep spřáhla mezi krajní a střední dvojkolí a krajní dvojkolí udělat pohyblivé na této "oji". Nevýhodou této skupiny řešení je to, co uvidíte, když vůz bude uprostřed soupravy, která bude tlačena, a budete na to koukat seshora. Výhodou je to, že střední náprava by mohla v extrémním případě být i pevná. Lepší je ale svázat s těmito čepy i střední nápravu. Pak je možné vůz tlačit uprostřed soupravy.... Kdysi když v Železničáři vyšel plánek služebního vozu Ddy, tak jsem coby dítě, které si vše zjednodušuje, střední nápravu řešil tak, že (lze použít jen u zastřešených vozů či vysokostěnných s nákladem) jsem uprostřed pojezdu udělal díru, ve které byl umístěn zcela nezávisle střední blok se středním dvojkolím a vším ostatním, tj. část podélníku, rozsochy, koníky, listové pružiny, stupačky ke středním dveřím, bylo na něm i závaží, a zespodu jsem udělal zarážku, která při zvednutí modelu rukou do výšin zabránila tomu, aby střední blok vypadl z díry. Takto řešená střední náprava byla tlačena při jízdě zbytkem vozu, který se průjezdu obloukem 286 mm na horizontu improvizovaného svážného pahrbku jen smál. Nikdy to nevykolejilo.... Střední blok se mohl pohybovat do stran, nahoru, dolů, libovolně dle zakřivení kýženého i dodělaného tehdejšího ohýbaného kolejiva.... Při průjezdu obloukem se střední stupačky dostaly mimo vůz, ale musíme si všichni uvědomit, že to nebylo chybou toho, že řešení střední nápravy bylo blbě vymyšleno, ale protože vůz jezdil po "blbém" oblouku!!! Takže pokud nevyřešíme oblouk, musíme u vozu se střední nápravou vyřešit posuv střední či všech tří náprav DO STRAN...Možná je ten příspěvek trochu kontroverzní, ale cílem je podělit se o zkušenosti i vlastní omyly s těmi, kdo tuto problematiku taky již řeší či řešili... protože mě tento problém čeká po 33 letech znova