Pánové, proč zde tak intenzivně řešíte jednonápravový otočný podvozek, a zvláště u třínápravových vozů, když ten zrovna třínápravovému pojezdu jen škodí? Když se rozhodnete postavit si třínápravový vůz a následně váháte mezi otočnými krajními nápravami nebo pevnými, co vás vede pro variantu s otočnými krajními nápravami? Když si to nakreslím, tak mi jednoznačně vychází bez. A obrázek to je jednoduchý. Něco podstatného mi uniká, a nechápu co. Řeším-li dlouhý dvounápravový vůz, tak tam je to jasné, v oblouku mi otočné jednonápravové podvozky sníží tření. Ale u třínápravového mi v oblouku krajní otočné nápravy prodlouží rozvor a střední náprava mi zavazí ještě víc, konstrukční problém jsem si ještě zhoršil.... Navíc vezmu-li tření, součty třecích ploch, tak posuvná střední náprava má nejmenší třecí plochu, posuvná střední náprava a otočné krajní nápravy mají větší třecí plochu (myslím tím třecí plochu mezi pohyblivými částmi a pevnou skříní), udělám-li posuvnou střední nápravu a posuvné krajní nápravy přes nějaký mechanismus, vytvořím buďto vratkou skříň nebo maximalizuji třecí plochy. Navíc velká většina tu dává na obdiv, jak dokonale do všech detailů ztvární na kolejišti neviditelný pojezd vozu ze spodu a u třínápravového vozu zrealizujete takové zohyzďující bejkárny? A teď mi někdo řekněte, čím si pomůžu otočnou krajní nápravou u třínápravového vozu. Jak totiž sleduji zdejší debatu, vedeme tu dva na sobě nezávislé monology. Nezávislý čtenář se nic nedověděl. Pokud modelujete dvounápravový vůz o skutečném rozvoru 9,5 m, modelujete ho s otočnými krajními nápravami? Řekl bych, že vás to ani nenapadne. A u třínápravového vozu ano, ale proč? Kde a jak vzniklo toto mystérium? Síly způsobené zvětšením třecích ploch a prodloužením rozvoru v oblouku považujete z hlediska zhoršení průjezdnosti obloukem jako menší než kdyby bylo jen slabé tření u posuvné střední nápravy a zůstaly pevné krajní nápravy? Chtěl jsem tu toto téma rozvést a něco se dovědět, ale nedověděl jsem se nic, jen to, že děláte nebo intenzivně se zajímáte o otočné jednonápravové podvozky bez uvedení důvodu a jakékoliv příčiny. Navíc si myslím, že pokud nepoužíváte minimální poloměry oblouků ve své velikosti, ale nějaké větší, tak pak je otočný jednonápravový podvozek úplná zbytečnost, a to z důvodů popsaných výše. Takže, prosím, čemu podle vás u třínápravového vozu pomůžou jednonápravové otočné krajní podvozky a proč? Kde je chyba v mých obrázcích a odhadech třecích sil? Samozřejmě je třeba si i položit otázku, jestli vůbec někoho tento problém zajímá a nevadí mu, bude-li tento problém při stavbě třínápravového vozu řešit intuitivně ve smyslu A mě se víc líbí otočné.... Mnoho věcí totiž děláme, aniž bysme věděli proč...