nákladní vozy II. epochy

[radeksindy]

Každý, kdo se bude chtít zabývat smodelařením tohoto vozu nebo původního Zdv, se bude potýkat s tím, že sežene výkres, který je reprodukovaný v knize, a fotku, která je reprodukovaná v knize, a bude v pr.... nebo je zjevné, že jde o úplně jiné vozy. Já dřív taky nic jiného nesehnal a celou stavebnici musel po vyhodnocení všech dat předělat. To vyhodnocení vedlo k tomuto závěru: Vůz na fotce má širší dveře a užší pole skříně, zatímco plánek vozu má užší dveře a širší pole skříně, protože cokoliv jiného vede k špatnému předčasnému závěru, že vůz na fotce je delší než vůz na výkrese. Naštěstí je k dispozici seznam vozů a tam je uvedeno, že jsou oba vozy stejně dlouhé (ložná délka) a mají stejný rozvor. Podle tohoto guláše informací pak stavíme model. Takže Zdv máme, doplníme čelní žebřík, střešní lávku, nakládací otvory a za málo muziky máme dva různé vozy.

Až si přečteš celou knihu, pochopíš. Je to jen typák z katalogu a na něm jsou podstatné jenom některé kóty (proto ti ty podstatné sedí s údaji ze seznamu vozů, ale skutečná délka v měřítku na výkrese sedět nemusí). To není sestavný nebo výrobní výkres vozu. Úkolem typového výkresu vozu předloženého ke schválení bylo správně zakreslit podstatné rozměry vozu, ze kterých se daly spočítat následující věci:
- hmotnost v t na metr délky přes nárazníky
- rozložení celkové hmotnosti na nápravu
- obrzdění (pokud měl brzdu), doplňovalo se schémtem pákoví
- rozměry ložné plochy
Vůz byl jenom jednoho typu, žádné dva nehledej
Pro typáky se velmi často používaly typové výkresy předchozích (nebo podobných) konstrukcí, kde se pouze přepsaly hodnoty kót. Širší dveře nikoho nezajímaly.

[UncleFardy]

No, u toho Zdv ex KBD mě zachránilo to, že vůz s plošinkou stojí odstavený ve Velkém Březně, kde jsem si ho komplet proměřil a nafotil. Je tam víc vozů, nějaké drobnosti jsem si odměřil i podle nich pro jiné modely.

[radeksindy]

Tak jsem si pořídil obě knihy a je takřka nedocenitelné, že současná generace modelářů něco takového má k dispozici. těším se na třetí díl. Překvapily mě dvě věci:
1. Že kniha (2.díl) obsahuje informaci o mnohem menším počtu vozů, než bych čekal
2. Že je úplná

A ještě pár poznámek.

ad 1. Asi to tak působit může, ale je nutno si uvědomit, že se jedná prakticky jen o období o něco málo delší než 20 let.

ad 2. To bylo cílem. Pochopitelně s vědomím, že na 100% to nejde. Ale měl by si tam nakonec najít všechno ,co je potřeba ke stavbě modelu. U spousty vozů nezbude než se zamyslet a z typáku a výkresů vozů jiných řad si sestavit ten svůj.

A ještě poznámka k některým parametrům vozů. Asi sis už všiml, že část popisu je věnována právě nesrovnalostem a nejasnostem kolem parametrů vozů. Bohužel nelze než konstatovat, a z textu by to mělo vyplývat, že v tom ČSD měly strašný bordel. Občas se vykazovaný parametr jinak měřil, občas se jinak vykazoval, jinak je uvedený v dokumentaci, jinak v technickém popise na výkrese. Nikde totiž není nijak dáno, co má přesně popisovat. Takže ložná výška je u některých konstrukcí ke spodní hraně vaznice, někde k horní, někde pod strop, a možná by se našly i jiné. V každém případě, je to jen parametr důležitý pro volbu vozu pro přistavení a při nakládce vozu, ale jako modelář ho můžeš ignorovat, tvoje konstrukce by na něm stát neměla.

A ještě jedna poznámka nejen k 3D tisku. Už jsem zjistil, že část lidí při tvorbě elektronických podkladů pro 3D tisk, ale také leptů nebo laserovaných dílů, jenom položí dostupnou kresbu do podkladové vrstvy a obkreslí. Pak se nelze divit, že jsou k vidění různě deformované vozy. Je nutné si vzít kóty a kreslit co jde podle kót výkresů, pak teprve zbytek dodělat podle fotek. Až když toto selže, pak nastupuje oměření z typového výkresu, protože ten bude ze všeho nejméně přesný.

[UncleFardy]

Co se týče posledních našich modelů, tedy variant vozů Pd, Zdv včetně ZZdv, tak jsem pochopil, co píšeš, i to, že výkresy a realita nejedno jsou.
To, odkud pokud se měří ložná výška vedlo již k předělání řady mých modelů. Pro mě jsou velmi cenné fotky skupin vozů. Z nádraží, seřadišť, z vlakových souprav. Odtud odečítám, je li vůz "vyšší" oproti jinému nebo stejně vysoký, jestli jim ve stejné výšce "začíná" střecha nebo je výše či níže, a i podle tohoto parametru ladíme stavebnice. Stejně je to pak i u spodní hrany skříně. Většinou u vozů ex k.k.St.B. je tam L profil obrácený směrem dolů, u vozů německé konstrukce je často obrácený směrem nahoru, a rozdíl 6 cm je na světě. A když jsem měl pocit, že už mám jasno, a přesto to "neladilo", narazil jsem na na vozy, které tam mají T profil.....

Každopádně my druhoepocháři potřebujeme často vozy ex k.k.St.B., BEB, KBD, MÁV, respektive podklady k nim.
Další zajímavá kapitola, které jsi se dotkl více slovem, jedenkrát výkresem, jsou nerealizované vozy. V knize je nárys nerealizovaného vozu Zd coby prodloužené varianty předválečného Zt. A na více místech jsou zmiňované další, třeba celoplechový nerealizovaný předválečný služebák. Otázkou je, jestli to modelovat či ne, když to existovalo jen na výkresech. Ale němečtí modeláři dostali BR 53, Malletku od Borsiga, která taky podle nich v reálu neexistovala, takže je na zváženou, jak se k tomu postavit...
Vůbec si neumím představit tu nerealizovanou 27 m dlouhou dvojici, obdobu ZZdv, se zkráceným rozvorem na 5,5 m.

Knihy nám modelářům opravdu dávají "rozhřešení" v mnoha otázkách. Díky za ně.

[Mcx]

celoplechový nerealizovaný předválečný služebák

já znám celoplechový realizovaný služebák z roku 1930 v počtu 5 kusů

[radeksindy]

Každopádně my druhoepocháři potřebujeme často vozy ex k.k.St.B., BEB, KBD, MÁV, respektive podklady k nim.

Dočkej času ....

A na více místech jsou zmiňované další, třeba celoplechový nerealizovaný předválečný služebák.

To se netýká vozu ČSD, ale to bude záměna s prototypem celokovového vozu pro DR, který měl dělat Ringhoffer ale nakonec nedělal (zmínka je v kapitole výrobci). U nás se celokovový sužební vůz pro nákladní vlaky neplánoval a postaven ani nebyl. To co vložil Milan je pět oplechovaných vozů, ale nejsou celokovové.

Otázkou je, jestli to modelovat či ne, když to existovalo jen na výkresech.

Pro mě otázka zodpovězena. Až budu mít model všech skutečných vozů, tak si to možná zkusím. Jinak je to ztráta času.

[UncleFardy]

Tak jestli stačí jen dočkat času.... Tak rád dočkám. Nicméně jsme se s nejmenovaným kolegou shodli na tom, že v druhém díle je toho tolik, že další kniha může vyjít klidně až za rok

Postupně se knihama pročítám. V kapitole o řadovém označení vozů je vysvětleno, že nebyly definovány jednotlivá písmenka, a když, tak jen některá, definováno bylo mnohdy celé řadové označení. Když se na to člověk podívá, tak nějakou zákonitost vysleduje, ale celkově je to tak, jak je uvedeno v knize. Bádat asi nad tím, co znamená písmenko u nemá cenu, nicméně jsou publikace, které vyloženě upozorňují na to, že je rozdíl mezi Vut a Vtu. Pokud se to vyskytovalo paralelně, tak vůbec netuším, v čem ten rozdíl je, pokud nebyl způsoben tím, že spolu v tutéž dobu jezdily přeznačené Vut na Vtu s nepřeznačenými. Zcela určitě se někde píše, že písmenko u u vozů V znamená, že daný vysokostěnný vůz je určen na přepravu uhlí. Tak nějak si to přiřazuji k systému platnému do roku 1949. Což by i odpovídalo, když se porovnají vzhledově a dle parametrů jednotlivé řady vozů V. Po roce 1949 znamená ložnou délku u vozů V kratší než 8 m. A to i odpovídá přeznačovacím relacím, kdy některé vozy Vut dostaly řadu Vtu (právě ty kratší) a jiné Vut dostaly řadu Vtp(r). Dále nikde není uveden význam písmene z u vozů Vz. Kdysi dávno jsem četl, že vozy Vtr měly mít původně řadu Vzr, z výroby pak měly Vsr. Definici toho s jsem nikde neviděl, ale pokud je to pozůstatek po němcích, tak by to mohlo znamenat povolenou maximální rychlost vozu 90 km/h, což je ale jen moje domněnka (viz v knize Zrs u Oppelnu)

Zajímavé jsou odstavce knihy, kde se hovoří o tom, jaké nákladní vozy požadovala armáda pro případné svoje účely.
A nakonec ještě jsem nabyl takového pocitu, že Oppeln byl konstrukčně dobře zvládnutý, i co do jízdních vlastností, ale naše dráhy o něj neměly moc zájem nad rámec "diktátu" DR a počkaly si až na poválečný Zsr(Ztr).

[radeksindy]

které vyloženě upozorňují na to, že je rozdíl mezi Vut a Vtu. Pokud se to vyskytovalo paralelně, tak vůbec netuším, v čem ten rozdíl je, pokud nebyl způsoben tím, že spolu v tutéž dobu jezdily přeznačené Vut na Vtu s nepřeznačenými. Zcela určitě se někde píše, že písmenko u u vozů V znamená, že daný vysokostěnný vůz je určen na přepravu uhlí.

Vut a Vtu existovalo v období 1936 až 1949 paraleně, ale jen u deseti prototypových přestaveb řady U na Ud. Ty si měly podržet řadu Vtu, ale je to výjimka. Před rokem 1949 je "u" - zvláště na uhlí, ale nějaký systém bych v tom nehledal, to vzniklo protože to byly vozy pořízené zejména pro dopravu uhlí. Až po roce 1949 je to nějakým způsobem vyjádřená ložná délka vysokostěnných vozů.

Používání řady Vzr je v určitém období po roce 1945 běžné, právě proto, že vozy Vsr vycházely z vozů řady Vz. Samo Vz nemá žádné jiné vysvětlení, jen to co je uvedeno ve velké tabulce na str. 150. Vz je vysokostěnný vůz s ložnou váhou 20 t, samo "z" žádný význam nemá. Ani význam "s" není samostatně definovaný, "s" ve smyslu rychlosti je skutečně převzato od DR a znamená určení pro vlaky až 90 km/h. Ale pouze u vozu Zrs, jinde to znamená čelní dveře, jinde zase samovýsypný. Skutečně platí, že před rokem 1949 samotné malé písmeno řadového značení nemá definici a řada má význam pouze jako celek.

[Mcx]

Jen bych doplnil, že to německé "s" souvisí s použitou brzdou, tj. Kkpbr tedy s brzdou Kunze-Knorr pro osobní vozy s přestavovačem N-O, při použití u nákladních vozů umožňovala po přepnutí do O rychlost až 90 km/h. Jednalo se především o nákladní vozy s možností zařazení do osobních vlaků či s převahou osobních vozů ... neb za války důvody pro sestavení vlaku byly různé. Mimo brzdu byly vozy vybaveny jinýmy delšími závěsy pružnic - např. Glhs typu Dresden, dlouhé závěsy právě z důvodu schopnosti jízdy rychlosti až 90 km/h - chodové vlastnosti a pak ještě prototypové vozy GGhs opět typu Dresden 4n pro rychlost až 120 km/h s ryclíkovou brzdou Kksbr.
Tzv. první způsob brzdění tj. přestavovače v poloze O se začal používat u čistě nákladních vlaků docela pozdějí, nejprve u ucelených souprav lehčích vlaků..... důvodem jsou technické parametry bzdy, reakční rychlost, možných vznik rázů u těžkých nákladních vlaků s různorodými vozy ...

[UncleFardy]

První vyrobené vozy Vtr měly tedy skutečně z výroby řadu Vzr?

[radeksindy]

Ne, to samozřejmě ne. Ale ve spisech se tak občas označují.

[UncleFardy]

Budu teď dokončovat vozy Pd s rozvorem 9 m. Pořádně jsem prostudoval fotky a výkresy z Knihy a nepodařilo se mi identifikovat na koncích vozu ocelové pláty jako je má dochovaný vůz na Křimově. Nenašel jsem je ani na fotkách a ani na výkresech. Takže nejspíš čelníky s tímto plátem opatrně sejmu, plát odstraním a použiju podlahu přes celou délku vozu.

[radeksindy]

Ano, ten plát je zřejmě nějaký dodatek z dob kdy už sloužil jako pomocný. Podobné úpravy nejsou nic výjimečného, vozy odcházely z provozu s různými defekty a podobné výztuhy zpevňovaly vůz a oddalovaly konec. Nápovědou bývá to, že vůz je nýtované konstrukce, ale plát je tam navařený. Na provozních vozech se moc nedělaly, protože to by vyžadovalo nové schválení konstrukce/rekonstrukce.

[UncleFardy]

Prototyp modelu Zdv 1932 ve stavu připraveném k nástřiku. Střecha volně položená, plošinka jen nasunutá pro účely focení, po dokončení jí tyč brzdy bude procházet. Stavebnice vznikla ještě před vydáním Knihy, takže se podívám, co bude třeba vyladit podle nových informací. Udělal jsem chybku, zaměnil jsem čela vůči bokům skříně, takže budu muset zatmelit otvory pro madla posunovače na nesprávném konci vozu.

[UncleFardy]

A vůz Pd s rozvorem 10 m který taky vznikl před vydáním Knihy a bude muset být odladěn na jednu konkrétní verzi.