Diskuzní fórum železničních modelářů

Pettyl: S oplenem ano, ale ne nízkostěnné.

hank píše:Pettyl: S oplenem ano, ale ne nízkostěnné.

Velmi děkuji za poskytnuté materiály. Dovolím si Vás ještě obtěžovat s dotazem - jaké základní rozměrové parametry měly nejmenší nízkostěnné vozy ex. KkStB, které se dožily onoho konce 20. let 20. století ?

Nízkostěnné vozy s oplenem samozřejmě byly, v dobách ČSD měly řadu Onl nebo Ond, to jenom na okraj.

Nízkostěnné vozy kratších rozvorů se vyskytovaly v mezi válečném období ve dvou základních řadách - N a Nř. Vozy Nř jsou vozy na řepu a řepné řízky, a jejich jediný rozdíl oproti běžným N je účel použití. Byly v provozu většinou jen v řepné kampaní, často nebyly v technickém stavu, kdy by mohly sloužit v běžnému provozu, velice často se jednalo u opravené vozy jiných řad. Třeba tento vůz v Jaroměři byl původně vozem na přepravu zvířat.



Nejmenší nízkostěnné vozy v meziválečném parku ČSD měly rozvor 3 m, ale většina jich měla mezi 3,5 až 4 m. Jako příklad třeba jeden z nejstarších, vyrobený původně pro KEB, u ČSD 101. vozová skupina.



Z dílů V.Lepieše jsem si postavil model toho vozu, jen jsem dřevěné díly vyměnil za kov (spodek) a plast (skříň).

radeksindy: Já vím, že byly, ale ne s tak krátkým rozvorem.

hank: Právě naopak, vozy Onl s tak krátkým rozvorem byly (rozvor 2,6 m), stěny měly na čelech sklopné. Hlavně se používaly právě jako oplenové ve dvojici, jejich využití jako nízkostěnných asi nebylo časté. I když v tomto případě se uvádí výška stěny 0,75 m, což je cca 9 kubíků a to už se dá využít. V roce 1927 jsou vedeny ještě dva páry, v roce 1935 žádný. Většinou se jedná o staré vozy, pro kkStB a velké soukromé dráhy se nestavěly.

radeksindy: To je fakt řeč jak rozprávka. Původní dotaz zněl na nízkostěnné vozy rozvoru 2,7 m s oplenem, které se dochovaly do konce 20. let. Nejdřív napíšeš, že nejmenší nízkostěnné vozy měly rozvor přes 3 metry a pak (abys měl poslední slovo?) argumentuješ dvěma páry vozů které zřejmě nepřežily 30. léta... A přitom většina těch vozů kkStB - určitě stovky, ne-li tisíce - které se dožily II. sv. války, měla rozvor přes 4 metry. Typicky byla u vozů kkStB ložná délka 8,18 m a rozvor s brzdou 4,9 m, bez brzdy 4,35 m. Což platí pro vozy vysokostěnné, nízkostěnné i plošinové, s oplenem i bez něj. Akorát uhláky byly kratší. Ano, můžeme se dohadovat o vozech soukromých společností, třeba u komerciálek byly nízkostěnné vozy stejně krátké jako uhláky, ale výskyt nějakých unikátů a rarit asi fakt nemá cenu zobecňovat.

radeksindy píše:Nejmenší nízkostěnné vozy v meziválečném parku ČSD měly rozvor 3 m, ale většina jich měla mezi 3,5 až 4 m. Jako příklad třeba jeden z nejstarších, vyrobený původně pro KEB, u ČSD 101. vozová skupina.

Ten model je povedený, se zajímavou předlohou. U tohoto vozu mne zaujalo celkem nezvyklé (v subjektivním měřítku)sloučení rozsochy a koníků v jeden díl. Dochovaný vůz se stejným řešením mají v muzeu ve Strasshofu - K 18700. Byl tento způsob vypružení na našem území nějak více rozšířen nebo se u nás spíše drželo klasických kovaných rozsoch a přinýtovaných koníků?

hank píše:radeksindy: To je fakt řeč jak rozprávka. Původní dotaz zněl na nízkostěnné vozy rozvoru 2,7 m s oplenem, které se dochovaly do konce 20. let. Nejdřív napíšeš, že nejmenší nízkostěnné vozy měly rozvor přes 3 metry a pak (abys měl poslední slovo?) argumentuješ dvěma páry vozů které zřejmě nepřežily 30. léta... A přitom většina těch vozů kkStB - určitě stovky, ne-li tisíce - které se dožily II. sv. války, měla rozvor přes 4 metry. Typicky byla u vozů kkStB ložná délka 8,18 m a rozvor s brzdou 4,9 m, bez brzdy 4,35 m. Což platí pro vozy vysokostěnné, nízkostěnné i plošinové, s oplenem i bez něj. Akorát uhláky byly kratší. Ano, můžeme se dohadovat o vozech soukromých společností, třeba u komerciálek byly nízkostěnné vozy stejně krátké jako uhláky, ale výskyt nějakých unikátů a rarit asi fakt nemá cenu zobecňovat.

Já bych to neviděl jako nutnost mít poslední slovo, spíš jako vyzdvižení rarit vybočujících z "vozových stereotypů".

Nicméně Vám oběma velmi děkuji a mrzelo by mne, kdyby Vás mé dotazy vedly k osobním sporům

U tohoto vozu mne zaujalo celkem nezvyklé (v subjektivním měřítku)sloučení rozsochy a koníků v jeden díl. Dochovaný vůz se stejným řešením mají v muzeu ve Strasshofu - K 18700. Byl tento způsob vypružení na našem území nějak více rozšířen nebo se u nás spíše drželo klasických kovaných rozsoch a přinýtovaných koníků?

Ano, v vozů stavěných v 60. a 70. letech osmnáctého století to bylo běžné řešení. Ve Strasshofu na stejné koleji jako vůz K 18700, který je mimochodem naprosto nereálný, stojí zachovaný krytý vůz StEG. Ten má stejné provedení rozsoch a je to právě předloha modelů KleinMB, nedávno znovu vyrobeny u ROCO.



a detail rozsochy



U modelů KMB jse si spodek trochu předělával, aby to nějak vypadalo.

Nejdřív napíšeš, že nejmenší nízkostěnné vozy měly rozvor přes 3 metry a pak (abys měl poslední slovo?) argumentuješ dvěma páry vozů které zřejmě nepřežily 30. léta...

Protože rozlišuju oplenové a nízkostěnné podle ČSD. Nízkostěnný s oplenem je oplenový nikoli nízkostěnný.

Typicky byla u vozů kkStB ložná délka 8,18 m a rozvor s brzdou 4,9 m, bez brzdy 4,35 m. Což platí pro vozy vysokostěnné, nízkostěnné i plošinové, s oplenem i bez něj.

Nezlob se na mě, možná budeš mít pocit, že to musím komentovat za každou cenu. Ale já opravdu musím, protože to připomíná radio Jerevan

1. Plošinové se pro kkStB nestavěly, v parku bylo jen pár exotů vzniklých za zvláštních podmínek. Pokud by to mělo být přesnější, tak v parku ČSD bylo v roce 1927 přesně 9 dvounápravovových plošinových vozů původem od kkStB.

2. Nízkostěnné u kkStB buď pocházejí z doby počátků kkStB nebo byly stavěny až před válkou. Celkově je v parku ČSD na počátku necelých 150 kusů nízkostěnných vozů původem od kkStB a žádný z nich nemá uvedené rozměry. Starší jsou kratší na menších rozvorech. Novější vozy kkStB řady Jnl jsou u ČSD zařazeny jako řada Nd, tedy vozy s ložnou délkou přes 10 m a rozvory 6 nebo 6,5 m.

3. Oplenové vozy v určitém období přejaly spodek v vozů Jko, takže vozy bez brzdy měly ložnou délku 8,18 m při rozvoru 4,35 m (u ČSD 117 ks v roce 1927). Ale vozy s brzdou měly rozvor 4,5 m, nikoli 4,9 m.

4. Jediná řada Jko měla rozvor 4,35 m u vozů bez brzdy a 4,9 m u vozů s brzdou. Vnější rozměr skříně byl 8,18 m, ale ložná plocha byla 8,10 m (tj. 8180 mm mínus 2 x 40 mm tlusté stěny). Protože se jen s malými změnami stavěly od roku 1892 do roku 1913, tak to bylo nějakých vozů. U ČSD jich skutečně byly asi dva tisíce jako řada Vk a bez poblémů se dožily války.

Takže tvrzení "Typicky byla u vozů kkStB ložná délka 8,18 m a rozvor s brzdou 4,9 m, bez brzdy 4,35 m." neplatí pro žádné vozy. Ale neber to vážně, je to takové šťouchnutí

Buštěhradská dráha.

Po delší pauze se vracím do diskuse nad nákladními vozy II.epochy s dotazem na znalejší kolegy ohledně barvy, kterou měly vozy řady Zb v meziválečném období, a jejich provozního nasazení. Z mnoha článků vím, že vozy měly "zpravidla barvu zelenou". Při podrobnějším pátrání lze zjistit, že příbuzné vozy Zsb, ať již starší, původem kkStB nebo i novější konstrukce ČSD, zcela jistě měly barvu zelenou, a modernější vozy Zsb po přeznačení na Zlb měly zcela jistě TAKY barvu hnědou. Takže ve III.epoše je možné obojí. Dále z fotek vraků vozů Zb je vidět, že mají svoji původní barvu slunečními paprsky po letech vybledlou až do světle modravého odstínu, což dokáže jedině zelená. Jak to bylo původně ve druhé epoše? Byly vozy Zsb, Zss, Zb pouze zelené, nebo je možné nastříkat alespoň modely vozů Zb taky do červenohněda, podle nákladních zavřených vozů? A provozní nasazení vozů Zb? Vozy Zss jsou z hlediska užití poměrně jasné, šlo o sanitní vozy, vozy Zsb jsou uzpůsobeny témuž, navíc se jim v literatuře někde říká taky pomocné služební vozy. Ve třetí epoše na některých tratích sloužily v osobních vlacích např. k přepravě lodí vodáků atd. Vozy Zb jsou z uvedených nejblíže svojí konstrukcí podobné nákladním vozům. ČSD jich mělo poměrně hodně, takže k něčemu užitečnému jistě sloužily. Nevzpomenu si již kde, ale v nějaké publikaci se píše, že někde na pardubicku či královéhradecku jezdila pravidelně souprava motorový vůz plus 3 x Zlb. Řadové označení Zlb spadá spíše do poválečných let, zřejmě to bylo nějaké nouzové řešení. Konkrétně se mi jedná o vozy Zb 2-31368 až 378, 2-31380 až 390 a 2-31396 až 31426, které lze poměrně přesně ve vztahu ke skutečné předloze postavit podle materiálů pana Lepieše. Lze je nastříkat zeleně i červenohnědě pro modelový provoz II.epochy? A je správné je zařadit třeba místo služebního vozu do krátké lokálkové osobní soupravy s pětiokeňáky či dát je mezi poštovní a služební vůz jako kurzák v soupravě normálního osobního vlaku složeného z vozů Ce/Ci případně nějakých dobových čtyřnápravových? Vozy vybavení pro řazení v osobních vlacích měly. Děkuji za jakékoliv poznatky.

Pro vozy Zlb a Zsb byla vždy předepsána barva zelená a prohlížel jsem různé fotky vraků a žádný nenese známky červenohnědého zbarvení. Pokud byl vůz už technicky neschopen řazení do souprav osobních vlaků s vyššími rychlostmi, ale mohl sloužit jako běžný nákladní vůz, tak mohl dostat červenohnědou barvu, ale zároveň i novou řadu a číslo. Velké rušení a přečíslování proběhlo v letech 1933/34, ale to se pochopitelně netýkalo zmíněných novějších vozů 2. vozové skupiny. Ty se ve velkém rušily až po 2.světové válce.

Děkuji, naše Zb tedy půjdou do zelena...

Zase se vnucuji s nalezenou fotkou vozů pořízenou na Bahnhof Reizenthan, kam jezdily vlaky s uhlím z Chomutova přes Horu Svatého Šebestiána (tedy jak si myslím, podle info co jsem kde četl )..

Mimochodem, na tom jednom nákladním vagónu je čitelné číslo snad "47065". Pomůže to k něčemu?