ŽOS Kladno - stavba osobních vozů

[Tempotaxi]

Úprava bude následující. Zobáček se bude muset smirkem vyhladit a v plechu se bude muset srazit hrana. Další možnost je otvor rozšířit, ale tím se pak bude ztrácet účinnost kinematiky v obloucích. Ono je totiž lepší, když něco drží kinematiku v pracovní poloze a nedovolí, třeba náhlému vyskočení, které se muže stát při trnutí vozu.
Prostě základem dobrého modely není počet nýtů, ale funkčnost jezdícího modelu, který nám přinese na kolejišti radost. Základem všeho jsou dobré jízdní vlastnosti rámu vozu, kinematiky a na takový pojezd pak můžu dát, co chci.

[Tempotaxi]

Základem všeho je kolejiště. Pokud jsou malé oblouky a vyhybky, které mají jen 15 stupňů odbočení a ještě při malém oblouku je na průser u takto velkých dvounápravových vagonů zaděláno na vykolejování.
Dále kinematika roco je dobrá, ale její pracovní část je jen 12,6 mm. Pérka jsou jemnější než bramosácká. Ale ve stávajícím podvozku je pracovní část 15,9 mm. Což je o 3,3 mm více.
Další problém je vhodné spřáhlo. Na naprosto pevné spřáhlo je potřeba dobře fungující kinematika. Jsou i krátká spřáhla, která ve spojení mají nepatrnou vůli. Ale vše se musí vyzkoušet, co platí na jednom kolejišti, tak nemusí platit na druhém kolejišti.

[jipol57]

Moje kolejiště je opravdu náročné. Poloměry 440, výhybky 15 stupňů, a co nejhorší jsem mohl udělat, že jsem v docela prudkém stoupání udělal esíčko. Rovná kolej mi připadala taková fádní. Ale je to nejkritičtější místo, kde se prověří jízdní vlastnosti všeho.
Používám krátké FLM. A při jízdě do stoupání v tom esíčku se musí natažená kinematika, zvláště u loko a prvních vozů, které táhnou celý vlak, a táhlo kinematiky je opřené o přední kulisu (pružinka natažená). A v tom esíčku se musí kinematika přesunout na druhou stranu přes střed. Opravdu náročné, ale dají se vozy upravit, aby to zvládly.
A ti mojí rybáci to teď zvládají také.
Ty Rocokinematiky zvládají i esíčko s R380. Na rovině mezi nárazníky asi 0,5 mm. Tohle jsem zkoušel jen na stole.
Ale problém s vykolejováním jsem měl hlavně na angličáku, v přímém směru, jak už jsem psal.

Edit: Už je to dlouho, co jsem to dělal, a matně si vzpomínám, že jsem možná upavil i tu Rocokinematiku. Trochu propiloval do boku, aby měla větší výkyvy. Originál by měla být na vozy do 170mm a rybák má 180mm.

[Sandy]

Možnou úpravu kinematiky jsem popsal tady:
http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galerie/Ruzne/img00001.htm

Na upevnění pružinky používám obyčejný špendlík, natavený do dírky v rámu.

EDIT:
to jipol57: Jo. jo. Můj případ. Esíčko ve stoupání/klesání. Ověření, jestli "vybíjení" modeláři nelžou.... Fakt nelžou.
Vůz který to projede, je model s velkým M.

[Tempotaxi]

Když jsem modely tenkráte kupoval od firmy Luto, tak jsem mě kolejiště postavené a koleje od firem Piko a Pilz. Bohužel jak se píše jízdní vlastnosti za …. Očkovým spřáhlům to nevadilo. Podvozek dvojkolí se musel přilepit, jinak jezdil po rovině, sem a tam a v obloucích se zasekl, takže hned na příštím protioblouku to vypadlo. Vyvrtal jsem delší otvor pro hrot dvojkolí a dal jsem lepší dvojkolí. A ještě do rámu dvojkolí jsem přidal olověné závaží. A pak bylo vše v pohodě. Jenže je plno podobných vozů a na takovém kolejišti nic nově vyrobeného už nechtělo jezdit.
Co se dalo zachovat nebo použít se schovalo nebo prodalo, jinak motorovka mně měla velký hlad.
Dnes je kolejivo Peco, větší oblouky než tenkrát a modely Luto stále jezdí v pohodě. Ale pořád jsou tam, očková spřáhla. Kdybych tam dal, jiná spřáhla, tak bude jistě problém.
Ještě teďka jsem koukal na tu kinematiku.
Když je unášeč v zadní poloze, tak kinematika nefunguje. Když unášeč je vytažený a přitisknutý k rámu podvozku, tak kinematika nefunguje. Prostě kinematiku musí být ve středu pracovního pohybu, pak vše funguje, tak jak má být. Problém je, jak zajistit, aby unášeč se nikde nedotýkal stěn rámu podvozku.
Jenže ten problém může být v prostoru, kde se přidělává rám dvojkolí. Oválný otvor v kinematice může být natěsno a tím pádem vzniká protitlak na chod kinematiky, kterou ještě umocňuje pérko. Kdyby každá kinematika měla dvě pérka po stranách, tak by chod byl měkčí.

[jipol57]

Jojo, taky jsem to zkoušel s původní kinematikou a pořád to nebylo ono. A protože jsem měl s tou Rokáckou dobré zkušenosti a po odbroušení středu podvozků se tam vlezla, tak jsem ji tam dal. A spokojenost.
Podvozky na pevno mám taky u dlohých dvouosých Zetek a chlaďáků.

[Tempotaxi]

Vyměnit stávající kinematiku v rámu není takový problém. Ale každá kinematika má svůj stavební prostor. Zasahovat do funkčnosti takové kinematiky vede jen cesta do pekel. U takových kinematik se může jen odstranit připevňovací nálitky. Což třeba kinematika Roco má. Šířka kinematiky je docela v tomto případě dobrá, ale zásadní problém je vlastní délka kinematiky. A zde právě vadí čep podvozku. Vymýšlet jak upevnit, jak změnit uložení Rybáckého podvozku se mně zrovna moc nechce.
On by ten podvozek měl vlastně vyrovnávat nepřesnosti v položených kolejí. Dvojkolí je zde více na pevno a nerovnosti kolejí vůbec nepřenáší do hrotů.
V normální rozsoše má hrot dvojkolí více místa na vyrovnání nepřesností v položených kolejích.
Pokud se vyladění stávající kinematiky nepodaří v rozumné míře, tak nic jiného nezbude než vyměnit kinematiku. Dát tam takovou kinematiku, aby byl co nejmenší zásah do rámu vozu. Aby byla kinematika funkční a po přilepení nebo jiného usazení do rámu musí mít, nastavitelnou část spřáhla. Protože správná výška spřáhla, mně umožní spojit vozy v soupravu.
A tohle umí jen kinematika Fleichmann a další podobné kinematiky na stejném principu, jako je Gützold a Ribu. Ale pro mě je zásadní, že kamarád, používá svá vybraná spřáhla a ne každá kinematika je zvládne.
Kinematika Fleichmann.


Kinematika Gützold.

Kinematika Ribu:

[Tempotaxi]

Tak jsem se znova prohlídl stávající kinematiku a udělal jsem několik úprav.
Červená šipka: vyhladil jsem smirkem a hrany mají trošku zaoblený tvar.
Zelená šipka: tahle vodící část je do písmene „V“, ale má tvar letícího ptáka. Takže vnitřní strana se pilníkem srovnala a tím pádem je tam více místa pro unášeč.
Žlutá šipka: další problém je zde. Pohyblivá část se chová jako páka, ale tahle konstrukce umožňuje pohyblivé části kinematiky jen otáčení kolem osy uložení podvozku. Ale na druhé straně otáčení brání pérko. Lepší by bylo, kdyby pohyblivá část, byla trojúhelníkového tvaru. Ale to je moc velká předělávka.
Plech: Všechny hrany, kde je pohyblivá část se srazila pilníkem.

Všechno jsem dal dohromady a vyzkoušel jsem funkci kinematiky. Zatím vše běhá v pořádku. Uvidíme, až bude vše sestavené, jak bude kinematika chodit.

[jipol57]

Já jsem se s tím tak dlouho nepiplal, a když jsem zjistil, že ty Rocokinematiky tam vlezou, tak jsem je tam dal. O pevných podvozcích, jsem byl rozhodnutý už dávno. Takže jsem nemusel zachovat středové čepy. S pevnými podvozky nemám problém. Dbám na to, aby obě nápravy byly souosé, na rovné podložce aby vůz "nekulhal". A dokonce při stavbě kolejí jsem je využíval na zkoušku, jestli mám koleje rovně. Taky aby to nekulhalo a sedělo to všemi čtyřmi kolečky. Ale vyměnil jsem kolečka. RP25 nemám na žádném voze. S tím mívám problémy. Závaží v rybácích jsem nepřidával.

Teď se dívám, že by to chtělo ještě trochu zatřít, to pilování. A jak jsem psal, že jsem ty kinematiky asi propiloval pro větší výkyvy, tak ne. To jsem asi dělal někde jinde. Tady v pohodě výkyvy stačí na esíčko R380.

[jipol57]

Ještě přidám obrázky jak kinematika funguje. Jen minule jsem psal, že mám mezi nárazníky 0,5mm. Tak jsem kecal. Jsou to asi necelé 2mm. Ale je to standatd, co mívám normálně.
Na rovině:

V oblouku R380:

A esíčku R380:

Ještě dneska jsem znovu rybáky projížděl a naprostá spokojenost. Barča + 4 rybáky + Vackův hytlák. Rybáci drželi na kolejích jak přibité i při sunutí na složitých zhlaví. Jen hytlák občas vypadl, musím mu přidat trochu závaží.

[Tempotaxi]

Jipol57 – děkuji za krásný příspěvek.

Já jsem pokračoval dál. Zátěžový plech jsem přilepil v prostředku rámu. Tím pádem, i když je plech rovný, tak se lehce zvedla přední část zátěžového plechu. Na třecí plochy kinematiky jsem kápnul olej, vysušil, tak aby plast byl jen mastný a zatím, kinematika běhá. Sem zvědav až se přidá skříň a zacvakne se do zámků, co se bude dít.

[Tempotaxi]

Dále se zaměřím, na podvozek Rybák. Do rozsoch se vlepí bronzové ložisko Raboesch. Rozsochy se nastříkají černou barvou. Prostřední díl se zatím nebude natírat. Mám takovou zkušenost, že nastříkaná résina se špatně snáší s vteřinovým lepidlem. Někdy se lepidlo srazí, jako mléko.

Ve stavebnici jsou dva špunty na usazení podvozku.
Díra v rámu má průměr 5 mm.
Resinový díl "A" má průměr 4,6 mm. Díl má čípek na vystředění podvozku. Vše se musí slepit a tím pádem je to nerozbíratelné.
Dále je zde díl „B“, který má průměr 4,0 mm. Tento díl je do původního podvozku. Díl má otvor pro přišroubování podvozku. Jenže problém je vždy, co se šroubuje a je zakryté, tak se zákonitě rozšroubuje.

[Tempotaxi]

Potom sestavím podvozek. Ale nejprve nabarví rzí dvojkolí. Protože se při sestavení musí dát hned dvojkolí. Dodatečná montáž není možná. Résinové stavebnice rádi praskají při násilném ohnutí.

Potom viditelnou část nabarvím ručně. Dvojkolí tam opravdu sedí na pevno, ale lehce se točí.

[Tempotaxi]

Původní podvozek rybák je u Luta trochu úplně jiný.

[Tempotaxi]

Jak dál. Dvojkolí jsou tam, ale nemají žádnou provozní vůli. Tím pádem se musí celí podvozek otáčet a mít na všechny strany výkyv, jako u čtyřnápravového vozu. Dlouhé dvounápravové vozy a kde čela hodně vybočují do stran, tak vždy budou problematicky jezdit na některých kolejištích. Vše se musí vychytat.
Kdyby v podvozku bylo plechové ložisko na dvojkolí, tak se může veškeré provozní vůle nastavit ohnutím.

Máme tři možnosti.
1. Podvozek vystředit a pak přilepit.
2. Podvozek vystředit a pohyb bude řízený. Můžeme přidat pružinku, která bude držet podvozek v rovné jízdě. Po oblouku, se vždy podvozek srovná.
3. Na tomto principu pracuje i kus houževnatého plastu. Má to jednu výhodu, že kus černého plastu krásně splyne dalšími přidanými díly, které přijde pak přilepit na spodek rámu vozu.