Osobní vozy II.epocha

[radeksindy]

Vždyť výše píšu, že s vodorovným se prokazatelně postavily pouze ty tzv. Musterwagen, tj. jden BCl a jeden Cl. Zrovna k vozům, které se dodaly do majetku kkStB existuje výrobní fotka a ty mají prokazatelně svislé. Na 99,9% měly všechny svislé.
Samzřejmě v dílnách se děly mnohé věci, ale fotografii oplechovaného BCl nebo Cl neznám, zato fotografií peřejkových z dob mezi válkami je dost. Dávat na vozy, které byly ve 30. letech už za zenitem, drahý nový plech nemá moc smysl. Ale samozřejmě udělat se to dalo a mohlo, jenom bych to považoval za výjimku.

Nedivil bych se, kdyby se někde vynořila fotka vozu, který měl obložení komplet vodorovnými peřejkami.

Já bych se zase naopak zatraceně divil, protože konstrukce osobních vozů na nic takového připravená není Mezi okny vodorovně obložená kostra byla výhradně u vozů, které byly nějakým způsoben určeny také pro nákladní provoz (KFNB, ÖNWB) a jejichž bočnice je udělaná jednoduchým způsobem obvyklým u nákladních vozů.

[hank]

Z každého pravidla jsou výjimky. Vodorovně byly obložené například některé vozy dvorního vlaku KFNB (např. salónní vůz č. 8 z r. 1881, Rathgeber Mnichov 1881) nebo osobní vozy - koukám teď na fotku vozu KFNB AB 1574 (Ringhoffer 1881); oba měly rozvor 4,74 m. Vodorovně kladené peřejky ale měly např. i novější kombinované vozy DF pro lokálky KFNB o rozvoru 5,1 m - např. DF 42072 pro trať Břeclav - Lednice (Kopřivnice 14632/1901, kkStB 46-152, ČSD 6-7134, ztracen za války u DR); stejný vůz byl i na trati Kyjov - Mutěnice (Kopřivnice 11427/1900, KFNB DF 42071, kkStB 46-151, ČSD DF 6-7132, zrušen 1953) a 3 stejné vozy, které se všechny dožily ČSD, dostala z Kopřivnice dráha Hodonín - Čejč - Zaječí v r. 1897.

[radeksindy]

Vozy D/DF jsou konstrukčně nákladní vozy, u mnoha železničních správ mezi nákladní počítané (zpočátku u všech). Ano spací vozy pro KFNB jsou výjimkou, ale taky velmi odlišnou konstrukcí.

[vojtas]

Ahoj,
Chtěl bych se zeptat na nějaké podklady k osobním vozům používaných na našich nejstarších lokálkách v době zahájení provozu. Konkrétně mě zajímá dráha Pečky - Zásmuky s oběma odbočkami, a Čáslavské lokálky.
Díky

[radeksindy]

1. Pečky - Zásmuky

Na trať z výroby přišly dva vozy BC 7 a 8 vyrobené u Ringhoffera. U výrobce byly k dispozici od srpna 1881, takže tam skutečně mohly být od zahájení provozu. Později k nim přibyl ještě jeden vůz, ale zatím nelze určit který, protože už před koncem roku 1883 byl odvelen jinam. Do předání tratě StEG zde byly znovu jen vozy 7 a 8, v první polovině roku 1882 přečíslované na 55 a 56. Na podzim roku 1882 se tu obejvily dva služební vozy 705 a 706 a zůstaly s vozy 55 a 56 až do předání provozu. Po 1. lednu 1884 si sem StEG dala svoje vozy a původní vozy ÖLEG odešly jinam.

2. Čáslav - Závratec + odbočky

Do Čáslavi šly v roce 1880 hned první vozy BC čísel 3 a 4, ale dlouho tady nevydržely. ÖLEG se rozhodla zavést I. třídu a nahradila tyto dva vozy novými AC 11 a 33, později 401 a 453. K dvěma vozům přihodila v roce 1882 dva vozy C 73 a 74, později 703 a 704. Všechny 4 vozy patřily ke kmenovým vozům lokálky a vydržely tam až dob předání provozu kkStB. K tomu tam byly dva služebáky. Už v dobách provozu ÖNWB se tamnější provoz posiloval staršími vozy kkStB.

[vojtas]

radeksindy:
Dožily se vozy ÖLEG řady BC převzetí ČSD?
Děkuji samozřejmě za takhle rychlou odpověď, že se dozvím i čísla konkrétních vozů zvlášť před převzetím Kouřimky StEG jsem skutečně nečekal.

[radeksindy]

Dožily se vozy ÖLEG řady BC převzetí ČSD?

Samozřejmě to má poměrně komplikovaný vývoj. Postaveno byl pro ÖLEG 13 vozů BC, ale 5 jich už v dobách ÖLEG bylo rekonstruováno a ze zbylých jen 2 dožily dob ČSD jako BCi, další 4 měly řadu Ci. Ale k tomu je potřeba přičíst další 3 vozy původní řady AC, které se časů ČSD dožily jako BCi.

[Bw_Ig]

Ad lokálka Čáslav - Třemošnice, ale už pod správou ÖNWB.
Ono moc pěkných a detailních kvalitních fotek z této dráhy není.
Tady jeden výřez ze skledněného negativu na místním nádraží, na služební vůz D 21001.

[radeksindy]

Bw_Ig: Fotka pochází z období po roce 1896 a je obohužel jedinou pořádnou provozní fotografií, kde je poměrně dobře vidět nějaký vůz ÖLEG. Byl vyroben v roce 1882 u Ringhoffera vč. 26897/1882 s číslem ÖLEG 707 a v prvním čtvrtletí 1884 se z něj stal 1007. ÖLEG řadové označení nepoužívala, ale fakticky by v té době nesl řadu DF. Když v roce 1889 převzala ÖNWB provoz na čáslavských lokálkách, byl přeznačen na ÖLEG D 21001 a teprve po roce 1896 dostal označení ÖNWB D 21001. Po zestátnění se na něm mohlo místo ÖNWB objevit "kkStB Nordwest", v každém případě po roce 1913 dostal nové označení kkStB D 50-761. Po válce zůstal u ČSD jako D 6-1673 a byl zrušen až v roce 1934. I na fotce je vidět, že v přední části skříně je zaslepené okno, ani posuvné dveře nejsou původní. Kdyby byl pohled na vůz od plošinky, tak by bylo vidět, že v rámci rekonstrukce má posunuté vstupní dveře, uvnitř byl vůz také zcela jinak rozdělen. V roce 1904 dostal místo kamen parní topení. V prosotoru blíže k lokomotivě už také chybí střešní lampa. Ještě v průběhu života dostal nová ložiska a nápravy vozové skupiny Ia, určitě před rokem 1918, ale kdy přesně není známo.

[vojtas]

Nemáš tu fotografii celou? Rád bych viděl celou soupravu. Lokomotiva je ÖLEG řady A, že?

[Bw_Ig]

U této fotografie je nutné rozlišit dva pojmy - negativ a pozitiv.
Negativ existuje - ale je rozlomený a chybí jeho pravá část. Tedy posílám to co je teď na negativu.

Ale než se negativ rozlomil, tak fotoateliér udělal pohlednici kde je celé panorama místního nádraží i s celým vlakem. Tato pohlednice je dost známá a byla už jednou ve výroční publikaci otištěna. Dokonce před několika lety byla prodávána i na Aukru - ale cena se vyhrabala až na 6000,- Kč.
Tedy já mám sken negativu, ale uvedenou pohlednici nemám.

[radeksindy]

Když už tu máme celou mašinku, tak něco málo k ní. Byla totiž dodána z Floridsdorfu (346/1881) do Peček, kde jezdila až do předání tratě StEG. TP zkoušku vykonala 5. října 1881 na domovské trati a po jejím opuštění přešla právě do Čáslavi, kde zůstala s velkou pravděpodobností celý svůj život. Vyřazena byla v roce 1913. Jako nová přišla s označením C 12, od roku 1884 byla F 504, které ÖNWB pozměnila na 504 L. Alespoň teoreticky dostala po roce 1909 označení kkStB 93.14, ale jestli ho stihla dostat fyzicky není jisté.

[vojtas]

Existuje fotografie lokomotivy F 501 a podobají se tedy jen vzdáleně. Jiná budka, jiné armatury na kotli, a celá působí mnohem nižší, než tenhle stroj. Jednotná řada to tedy asi moc nebyla. Podle pospichal.net byla ale F 504 vyrobená ve Florisdorfu spolu s F 503 (narozdíl od F 501, což byla Krausska), a obě byly dodané přímo na Čáslavské lokálky. V Pečkách byla Krauss 897/81 F 502.

[radeksindy]

Původní kategorie C byly všechny výkonnější třínápravové lokomotivy, nic víc je nespojuje. Byly hned několika typů, C 3 a 4, později F 501 a 502 jsou od Krausse, typ XLVII. Údajům o dislokacích z rakouských zdrojů moc nevěřte, i v posledním vydání knihy o lokomotivách kkStB jsou nesmysly. Přitom mají půlku informací u zadku, jen ho posunout na Nottendorfer Gasse do studovny

C 3/F 501 je skutečně první čáslavská lokomotiva, ale v roce 1883 odešla na rozestavěou vsetínskou lokálku a otdud ke kkStB. Dále byly v Čáslavi od počátku dvouspřežky B 7,8/B 105,106, později ÖNWB 105 a 106 L. Od roku 1883 tam byla také jedna malá dvouspřežka kategorie A 6, později spolu s A 2, ale po předání provozu na tratích ÖLEG je nikdo nechtěl a další osudy jsou neznámé. Občas se v tam objevil nakrátko i jiný stroj.

[vojtas]

Víme tedy co bylo v Pečkách? F 502, F 504 tedy taky. V knize o lokálce od pana Bosáčka se mluví hlavně o dvouspřežkách řady B. Ty se svými parametry prakticky neliší od té Kraussky vystavené v Litoměřicích. https://www.zeleznicnipoklady.cz/produk ... 5-200-001/
Jak takhle malé (a hlavně lehké) mašinky zvládaly zajišťovat traťovou službu na sklonově a hlavně směrově náročné trati mne nepřestane fascinovat.