
K údržbě nákladních vozů platil od roku 1964 až do vydání předpisu v 67 v 80. letech předpis V 34. Ten určoval udržovací řád a cyklus oprav, tehdy v systému střední oprava Ns a generální oprava Ng. V době vydání platil pro např. kotlové vozy cyklus pro opravy Ns co 3 roky, při Ns opravě se prováděl nátěr (případně oprava nátěru - to se ale moc nepraktikovalo - bylo to pracnější než nátěr celého vozu). Pro vozy Wa, Vsa... to byly dokonce jen dva roky. V roce 1968 docházelo zejména u vozů 10. skupiny k prodlužování cyklu pro Ns opravy na 4 roky a to platilo pro tyto vozy až do zavedení jednotného systému údržby předpisem V 67.
Co z toho vyplývá - že nákladní vozy byly přistavovány do dílen daleko častěji než dnes a daleko častěji se prováděl jejich nátěr než dnes. Na druhou stranu při tehdejším provozu a stavu kolejiště a tratí se vozy rychleji špinily - tedy většinou zaprášily či dokonce zastříkaly blátem od velkého množství "blaťáků", to dnes již nikdo na tratích nenajde, ve spodní polovině vozu.
Takže i v provozu na modelech by měly být vozy čisté, lehce špinavé zejména na pojezdu, středně špinavé a špinavější.
tady ukázka z V 34 udržovacího cyklu