Diskuzní fórum železničních modelářů

U37008 píše:Nejspíše znáte, ale pro jistotu to sem dám. Tady se taky pokoušeli digitalizovat a žřejmě i úspěšně http://www.schmalspur-modell.at/viewtop ... e218bae436

Už jsem to popsal tady:
viewtopic.php?p=197994#p197994
Digitalizace, kterou provedli němečtí soudruzi je zbytečně drahá a komplikovaná. Existuje jednodušší a levnější způsob. Pomocí dekodéru Doehler&Haas DH06A, který má na vstupu běžné digitální napětí 12V resp. 16V ale na výstupu má 5V. Ten se dá k motoru přímo připojit a nic se nemusí řešit. Nabízí jej i jeden český prodejce.

Děkuji, tohle vlákno jsem nesledoval, bude se to hodit

Mohli byste sem prosím někdo dát přesné rozměry a hlavně rozvor tohoto polotovaru od Busche? Je to číslo výrobku 12199.



Děkuji předem za ochotu.

Ahoj

Základní rozměry jsou délka 26mm, výška 12,5 mm a šířka 9,4mm
Rozvor v H0 odpovídá DH120 a BN50 a na modelů má 14mm
tolerance měření je 0,1mm
Na požádání mohu poslat dwg výkres když jsem to oměřil...

Vaclav86cz: Děkuji mnohokrát. Když mi to déwégéčko pošleš na adresu athene55@seznam.cz, budu ti velice vděčen.

No, ale ten rozvor 14 mm odpovídá BNE50 v H0 s dosti značnou hospodskou tolerancí... BNE50 má v reálu 1500 mm, DH120 1260 mm.

Edit: Tu výšku počítáš od temene kolejnice?

Na tento spodek se s příslušnou mírou tolerance nechá napasovat víc motorových lokomotiv. Například Oberursel z doby před I sv.v. nebo několik meziválečných lokomotiv Or&Kop Montania. Eventuálně i drezina Daimler z cukrovaru v Galantě. Některé by vyžadovaly přerozchodovat na 9 mm.

Hank:
Máš to v mailu.
Myslím, že jsem to měřil jako výšku od hrany k hraně. Temeno kolejnice se dá dopočítat z rozměrů.

No ono to nikdy nebude sedět na 100% všech mašin, ale když jsem se díval na dostupné podklady, tak tyto 2 jsou takové rozměrově nejblíže. Další jsou už buď moc krátké na rozvor nebo dlouhé. Samozřejmě hledal jsem na netu, takže nemohl jsem asi vzít v úvahu všechny co existovali, protože tak pravděpodobně ani nejsou zmíněny.

Vaclav86cz píše:Hank:
Máš to v mailu.

Děkuji.

Tak jsem trochu študoval ten pojezd od Busche. S výše zmíněnou hospodskou tolerancí by se snad dalo zvážit jeho použití i na modely některých dvounápravových lokomotiv o rozvoru 1500 mm (a víc, ale takové snad ani v našich zemích nejsou a nebyly?) v TTe. Pojezd má rozvor 14 mm, to odpovídá v reálu 1680 mm, 1500 mm je v modelu 12.5 mm, to by se snad dalo skousnout... takže se nabízí nejen BNE-50 (nedělá už někdo v TT její lept?), ale taky třeba maďarská C-50 (do jejích kapot to vychází skoro nachlup). Případně s přijatelnou tolerancí jako hnací podvozek na některé podvozkové motorové vozy nebo lokomotivy Bo' Bo', u nás obvyklá vozidla měla rozvor podvozků 1700 - 1800 mm. A kdybychom šli ještě dál, tak se nabízí použití opět s tolerancí (v tomto případě už větší a oči by se musely přívírat dost intenzivně... ) v Nm na modely metrových tramvají - na první jablonecké tramvaje i tramvajové lokomotivy a taky třeba na tramvaje jihlavské, teplické nebo těšínské.

Samozřejmě si uvědomuji (ne)vhodnost použití kolejiva Busch pro ten který účel, navíc je to kolejivo příšerně drahé...

V TTe už jsem viděl lept BN 50. Někde v tomto vláknu to je.
No s kolejivem je to problém. Pokud nejsi milionář, tak musíš jít cestou vlastní stavby. U traťových úseků to jde, ale vyhybky bude asi trošku problém...
Danemu kolejivu profilově odpovídá kolejivo PECO z. Myslím, že je to code 55. A to je už docela za rozumnou cenu...

nejen BNE 50 dělá bodymodel.cz

maayaa píše:nejen BNE 50 dělá bodymodel.cz

Tenhle dotaz je spíš na Bodyho:

Bylo by možné udělat i variantu leptu BNE50 s otevřenou kabinou (tedy bez dveří) a s podlahou v kabině ? Ve velikosti H0 je pro pohon dost místa pod kapotou, takže není nutné uzavírat kabinu. Dekodér se vejde pod podlahu kabiny.

Lept BNE50 by se dal udělat také jako stavebnice, kde by v leptu bylo několik variant kabiny (vysoká / nízká / bez střechy) a obě varianty kapoty (výfuk nahoru / výfuk do stran + jiná maska chladiče), ze kterých by si modelář vybíral až při sestavování.

Jsou to zatím z mé strany sice jen akademické úvahy, ale třeba to pomůže i někomu jinému.

Zkoušeli jste někdo napájet hnací vozidla buschovského feldbahnu jinak než bateriemi? Jestli jo, tak jak? Existuje nějaký dostupný průmyslově nebo malosériově vyráběný zdroj pro tento účel vhodného plynule proměnného napětí 0 - 3 V? Nebo ty motorky snesou i víc? Kolik?

Ten tzv. ovladač, který se s tím dodává, tak je podle všeho akorát trojpolohový přepínač +3V/0/-3V, což je skoro k ničemu.

hank píše:. . .
Zkoušeli jste někdo napájet hnací vozidla buschovského feldbahnu jinak než bateriemi? Jestli jo, tak jak? Existuje nějaký dostupný průmyslově nebo malosériově vyráběný zdroj pro tento účel vhodného plynule proměnného napětí 0 - 3 V? Nebo ty motorky snesou i víc? Kolik?

Ten tzv. ovladač, který se s tím dodává, tak je podle všeho akorát trojpolohový přepínač +3V/0/-3V, což je skoro k ničemu.

Jak jsem napsal dříve, téměř všechny svoje mašinky Busch jsem digitalizoval již popsaným způsobem (zbývající čekají, až na ně budu mít čas). Původní ovladač už je zbytečný, resp. po digitalizaci nepoužitelný. Po digitalizaci je možné plynule regulovat rychlost a je tedy možné jezdit i pomalu. Navíc je v koleji výrazně vyšší napětí a tím se snížil vliv přechodových odporů, především při pomalé jízdě. Tedy kvalita ovládání je o několik tříd výše, než byla při původním ovládání primitivním přepínačem 0V / +3V / -3V .

Jelikož dekodér do motoru pouští 5V pulsních a zatím s tím není problém, empiricky vyvozuji, že z hlediska bezpečnosti proti průrazu je 5V v pořádku. Ale pochopitelně se motor nesmí přehřát provozem při vysokém výkonu.

Když už by bylo z nějakého důvodu nezbytně nutné použít ne-digitální ovládání, ještě by se dal zkusit ovladač od modelů T-Gauge. Ten pouští do kolejí také asi 3V, ale jsou pulsní a dají se regulovat.

pokud chceš jen jeden model na kolejišti, pak se podívej na běžné PWM regulátory (náhodným výběrem TENTO), ale napájej ho zdrojem 5V (nabíječka z telefonu) a bude to.

Pokud chceš více vlaků, tak digitalizuj.