Děkuji za první várku námětů a připomínek. Vezmu to odspoda.
TTmili: Já opravdu nejsem tak dobrej, abych mohl pracovat s lepty, a s plastem to není o moc lepší. Raději bych se s dovolením radši držel svého oblíbeného a vyzkoušeného papíru. A ano, než jsem to sem hodil, dost dlouho se mi to převalovalo v hlavě. T-čko mám pořád jako plán B, zcela jsem tu myšlenku ještě neopustil, a možností je tam taky dost. Úplně přesně nerozumím tvé poznámce, že modelování úzké nemusí vést k uspokojivému výsledku - můžeš to prosím trochu rozvinout?
Radek Strnad: Děkuji za uznání
, díkybohu zatím vidím (s korekcí - brejle od 3. třídy obecné
) přiměřeně věku a dosavadnímu způsobu života
a posledních 15 let mám pořád stejná skla. Zhruba totéž platí i o třesu rukou
Ale 3. ruku a velkou stojánkovou lupu se světýlkem už mám doma
Rudolf: Z-ko byla první volba, ale ty prachy mě vyděsily hned zkraje. A sedět u kompu a hlídat ebay, na to opravdu nemám čas. (I tak u něj prosedím víc než dost.) Hledal jsem i polotovary podobné T-čkovým "motorised chassis", ale v Z-ku jsem nic nenašel, zato v N-ku bohatě dost, ale to už je doména lepších borců, než jsem já.
fulda: Přesně tak, poslední zhruba rok se vyrábějí vozidla s jinými motorky (vícepólovými?) a zdroje s jinou regulací (pulsní? - já tomu prdlajs rozumím).
JanoH0: Ano, přesně tudy se ubírají i moje úvahy. Taky se spoléhám na to, že v těchto velikostech nejde o počítání nýtů, ale spíš o celkový dojem. A zřejmě začnu ne motorovou lokomotivou, ale motorovým vozem. Na shapeways někdo nabízí skříně žitavských motorů VT 137 322 a VT 137 323 v Ze vytvořené 3D-tiskárnou. A pro porovnání chci zkusit z papíru M 21.0, případně něco z Polska nebo Maďarska. Ještě mě taky napadlo zkusit budovy vyměnitelné a vozidla s "převlékacími" skříněmi, takže bych jen prostou výměnou budov a skříní vozidel mohl řešit různé země, železniční správy i epochy.
Obecně: Až/jestli najdu t. č. ztracený
plánek N-kového kolejiště ing. Františka Jiříka z poloviny 70. let, tak se pokusím oprásknout jeho pojetí: Zdeformovaná trojitá osmička rozvinutá do 3 úrovní, v každé z nich jedno dvoukolejné skryté nádraží, vpředu na nejnižší etáži malá nácestná stanice (možná jen nákladiště bez křižování), ústředním bodem kolejiště byl kamenný obloukový viadukt na střední etáži (v tom Sasku by se takové na úzkých našly taky, i když, pravda, v této velikosti tam jsou mohutnější a atraktivnější mosty ocelové příhradové, přičemž mají i příhradové pilíře) a měl na tehdejší dobu dost dobře vymyšlenou automatizaci provozu až 5 souprav podle grafikonu, což mi taky vyhovuje, protože ty digitální vychytávky už se mi opravdu učit nechce. Celkový ráz: Zalesněná horská krajina, budov spíš míň, hodně ježdění, žádné nebo jen minimální manipulace.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.