Úzkorozchodné tratě v reálu

Specializované fórum pouze pro příznivce úzkorozchodných železnic.

Moderátor: Michal Dalecký

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod JanoH0e » čtv 09 říj, 2014 2:08 pm

V plánoch dávaj 4 m, lebo výhybky Roco sú na túto vzdialenosť stavané.
JanoH0e
 
Příspěvky: 1408
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod milan ferdián » čtv 09 říj, 2014 2:49 pm

JanoH0e píše:V plánoch dávaj 4 m, lebo výhybky Roco sú na túto vzdialenosť stavané.

Ano to platí pro modelovou velikost HOe,ale já převádím rozteč na TTe velikost :wink: .
milan ferdián
 
Příspěvky: 11802
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod JanoH0e » čtv 09 říj, 2014 2:52 pm

Aj tak skončíš u H0e :D
JanoH0e
 
Příspěvky: 1408
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod milan ferdián » čtv 09 říj, 2014 3:06 pm

JanoH0e píše:Aj tak skončíš u H0e :D

Další takový :P .To Slovácko s Kunčicemi mají velmi nebezpečný vliv,když už dosahuje za hranice toho to státu. :D
milan ferdián
 
Příspěvky: 11802
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod mlha » čtv 09 říj, 2014 3:38 pm

milan ferdián píše:
JanoH0e píše:Aj tak skončíš u H0e :D

Další takový :P .To Slovácko s Kunčicemi mají velmi nebezpečný vliv,když už dosahuje za hranice toho to státu. :D

Milane,my jsme jenom zhodnotili Tvoje možnosti,když na Tebe nedohlížíme.........
H0/MODULY SLOVÁCKO/ep.IV
http://www.kzmslovacko.cz/.
Uživatelský avatar
mlha
 
Příspěvky: 2688
Registrován: ned 27 led, 2008 7:27 pm
Bydliště: Hluk

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod milan ferdián » čtv 09 říj, 2014 3:58 pm

mlha píše:
milan ferdián píše:
JanoH0e píše:Aj tak skončíš u H0e :D

Další takový :P .To Slovácko s Kunčicemi mají velmi nebezpečný vliv,když už dosahuje za hranice toho to státu. :D

Milane,my jsme jenom zhodnotili Tvoje možnosti,když na Tebe nedohlížíme.........

Já začínám mít velké podezření,že ten váš projekt je jen bouda na mne.Jak mě rozzlobíte,tak z trucu postavím Mikulášovice.dolní nádraží. a váš projekt pošlu k šípku. :twisted:
milan ferdián
 
Příspěvky: 11802
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod mlha » čtv 09 říj, 2014 4:36 pm

Milánku jaká bouda?My andílci a něco Ti provést....to snad ani nejde.Za mě žádná bouda
H0/MODULY SLOVÁCKO/ep.IV
http://www.kzmslovacko.cz/.
Uživatelský avatar
mlha
 
Příspěvky: 2688
Registrován: ned 27 led, 2008 7:27 pm
Bydliště: Hluk

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod hank » čtv 09 říj, 2014 5:20 pm

JanoH0e píše:Minimálna osová vzdialenosť podľa normy bola 3,5 m medzi priamymi koľajami, v praxi podľa potreby, čiže aj viac.


Dovolím si upřesnit podle skript brněnské lesnické fakulty roku 1953, prof. Leo Skatula: Inženýrské stavby lesnické, díl V - Lesní železnice. Pan profesor píše toto:
Šířka průjezdného profilu lesních železnic pro rozchod 760 mm je 2,1 m. Šířka pláně železničního spodku je 2,8 - 3 m. Na mostech má být světlost průjezdného profilu 3,7 m. Vzdálenost kolejí ve stanicích má být nejméně šířka nákladu + 60 cm tak, aby mezi sousedními loženými vozidly byl volný prostor široký nejméně 60 cm. Zpravidla je vzdálenost os kolejí 3 m, takže mezi vozidly širokými 2 m zbývá 1 m volného prostoru. Námezník se umisťuje tam, kde je vzdálenost os sbíhajících se kolejí 2,2 m. Vzdálenost hromad dřeva od osy koleje má být aspoň 1,7 m. Vzdálenost os normálně rozchodné a úzkorozchodné koleje na překladišti s rampou je 3,5 m.

Ale jiný pan profesor, Július Binder z Vysoké školy lesnické a dřevařské Zvolen, v podobných skriptech z roku 1958 píše: Průjezdný profil pro rozchod 760 mm je pro provoz bez podvalníků 3,3 m, s podvalníky 3450 mm. (Zřejmě vychází z norem platných tehdy u ČSD.) Zábradlí mostů mají být od okrajů průjezdného profilu aspoň 300 mm, sloupy od osy koleje 1925 mm.

Edit: Ještě dodávám pár poznámek k jesenickým lesním železnicím s gravitačním a animálním pohonem o rozchodu 700 mm. Milan F. ví, že kousek takovéhle dráhy včetně překladiště na normálně rozchodnou kolej mám v úmyslu na svém kolejišti znázornit.

Po bližším ohledání plánku nákladiště Františkov v km 10,2 ramzovské dráhy hlásím:
- vzdálenost os úzkých kolejí v nákladišti byla 3 m;
- vzdálenost os úzké a sousední normální koleje v překladišti byla 6 m (tohle se z toho plánku čte dost blbě, možná to je o něco víc);
- úzké koleje byly na rampě rozměrů cca 6x18 m;
- vzdálenost os úzké a normální koleje v km (zhruba) 10,3 už za výhybkou směrem k Branné v oblouku ramzovské dráhy r=190 m byla 4 m.

Dále jsem zjistil, že:
- šířka vozidel, tj. oplenů rozchodu 700 mm pro gravitační provoz, byla 1,2 m, přičemž podvozky byly široké 1,1 m - platí pro původní celodřevěné vozy systém Dolberg;
- dnešní pozůstatky tras používané vesměs jako lesní cesty jsou široké většinou 3 m.

Takže závěr: Pláň širé trati široká 3 m nebude chyba, vzdálenost úzkých kolejí od sebe v nákladišti může být klidně min. 1,8 m, vzdálenost osy úzké koleje od normální si ještě rozmyslím podle toho, jestli se bude počítat s překládkou přímo z vozu na vůz. Jestli ne, tak je to vlastně jedno a využiju celé šířky/vzdálenosti od okraje kolejiště pro šířku rampy a prostor na rampě mezi kolejemi bude částečně zaplněn hranicemi dřeva. V mém příběhu se nakládá vláknina pro papírnu a ta se nikdy čerstvá z vozu na vůz nenakládala.

Edit 2: Ještě jsem ve svých úvahách zapomněl na vlákninu délky 2 m. Většina papíren sice odebírala metrová polena, ale některé dřevobrusy měly už tehdy šachty dvoumetrové. (Dnes některé celulózky, které ještě nezlenivěly a pořád si sekají vlákninu na štěpky samy, odebírají dokonce i 4metrové výřezy, přičemž ale na druhé straně přibývá dopravy štěpek do celulózek i na dost velké vzdálenosti - viz třeba ucelené vlaky Ždírec nad Doubravou - Paskov. Připomínám však, že na kolejišti budu mít epochu IIIa, tj. 1945 - 49.) Dvoumetrová polena jinak než napříč na dvojice dolbergovských vozíků s patřičným fórrichtunkem sestávajícím z několika přiměřeně dlouhých na opleny podélně uložených kusů slabší kulatiny, lesák by řekl tyčkoviny, a čel rozumně naložit nešlo, takže tady máme zdůvodnění, proč by i gravitační dráha měla mít světlost průjezdného průřezu a vzdálenot os kolejí aspoň ty tři metry.
Naposledy upravil hank dne pát 10 říj, 2014 5:39 am, celkově upraveno 1
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod Martin Škoda » čtv 09 říj, 2014 7:22 pm

Skatula i Binder vychází ve svých skriptech z Opletalovy knihy z roku 1913 vydané ve Vídni o stavbě lesních železnic v Bukovině. Mezi válkami dělal ing. Josef Opletal ředitele lesů v Banské Bystrici, takže třeba budování dalších tratí Čiernohronské železnice je podle vzoru bukovinských drah. Ve stanicích a na nákladištích se používalo minimálně těch 3.5 metru - i z důvodu bezpečnosti - aby mezi vozidly byl dostatečný prostor. Například stanice v Čierném Balogu má osovou vzdálenost kolejí přesně 3,5 metru. Na výkresech remíz, nebo vozoven na vagony - třeba v Moldovici je osová vzdálenost kolejí 3 metry. Osová vzdálenost na překladištích mezi kolejí 760 mm a 1435 mm bývala také 3,5 metru a výšku překládací rampy Opletal uvádí 1,05 metru.
Jinak pokud neberu nějakou lesní drážku typu pár kilometrů a jedna, dvě lokomotivy s několika vagónky, tak je to spíše téma pro moduly. Vlaky bývaly docela dlouhé. I nyní při mé zářijové návštěvě lesní železnice ve Viseu de Sus v Rumunsku nešly počty vozů ve vlaku pod 10 párů oplenových vozů s dlouhým dřevem. Nejdelší vlak, co jsme viděli měl 18 párů oplenových vozů , osobní vůz a lokomotivu, takže jestli zhruba odhadnu délku při tom, že klády řežou na cca dvanáctimetrové délky - tak se dostáváme na délku soupravy cca 300 metrů... To souhlasí i s tím, že na Čiernohronské železnici i na Povážské lesní železnici nákladiště mívaly délku kolejí běžně těch dvě stě, tři sta metrů.
Martin Škoda
 
Příspěvky: 23
Registrován: sob 19 led, 2013 3:03 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod hank » čtv 09 říj, 2014 7:50 pm

Martin Škoda píše:Skatula i Binder vychází ve svých skriptech z Opletalovy knihy z roku 1913 vydané ve Vídni o stavbě lesních železnic v Bukovině. Mezi válkami dělal ing. Josef Opletal ředitele lesů v Banské Bystrici, takže třeba budování dalších tratí Čiernohronské železnice je podle vzoru bukovinských drah. Ve stanicích a na nákladištích se používalo minimálně těch 3.5 metru - i z důvodu bezpečnosti - aby mezi vozidly byl dostatečný prostor. Například stanice v Čierném Balogu má osovou vzdálenost kolejí přesně 3,5 metru. Na výkresech remíz, nebo vozoven na vagony - třeba v Moldovici je osová vzdálenost kolejí 3 metry. Osová vzdálenost na překladištích mezi kolejí 760 mm a 1435 mm bývala také 3,5 metru a výšku překládací rampy Opletal uvádí 1,05 metru.
Jinak pokud neberu nějakou lesní drážku typu pár kilometrů a jedna, dvě lokomotivy s několika vagónky, tak je to spíše téma pro moduly. Vlaky bývaly docela dlouhé. I nyní při mé zářijové návštěvě lesní železnice ve Viseu de Sus v Rumunsku nešly počty vozů ve vlaku pod 10 párů oplenových vozů s dlouhým dřevem. Nejdelší vlak, co jsme viděli měl 18 párů oplenových vozů , osobní vůz a lokomotivu, takže jestli zhruba odhadnu délku při tom, že klády řežou na cca dvanáctimetrové délky - tak se dostáváme na délku soupravy cca 300 metrů... To souhlasí i s tím, že na Čiernohronské železnici i na Povážské lesní železnici nákladiště mívaly délku kolejí běžně těch dvě stě, tři sta metrů.


Děkuji.

Já bych k tomu ještě dodal, že Melík ve své publikaci o jesenických lesních drahách uvádí délku gravitačně svážených "vlaků" max. 6 dvojic oplenů, přičemž každá dvojice měla svého brzdaře, a zkušebně úspěšně svezenou soupravu dlouhého dříví o délce 26 m, ale běžně se na svážnicích i gravitačních větvích svážely výřezy délek 6 - 10 m.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod Martin Škoda » čtv 09 říj, 2014 8:28 pm

Já jen chtěl naznačit, že se občas na veřejné úzké a na lesní železnice pohlíží jen jako na nějaké lokálky. Ale když vezmu třeba Srbsko a Bosnu - kde na trati z Bělehradu do Sarajeva a dále k moři jezdily rychlíky se spacími vozy (spací vozy byly i na úzkých na Ukrajině), osobní vlaky, průběžné nákladní vlaky a pak místní manipuláky... V horách přípřeže, postrky. V depu Sarajevo i Bělehrad bylo cca 100 úzkorozchodných strojů, točny, rotundy. Na tento systém navazovaly lesní dráhy. Třeba Teslič - kde jezdily i nějaké účka, které se tam dostaly při přesunech vozidel za první války.
S lesními železnicemi je to podobně. Jeseníky jsou ale trošku svůj svět - i díky těm svážnicím. Ale na tom Slovensku - a v Karpatském oblouku obecně byly dlouhé vlaky na lesních železnicích naprosto běžné. Třeba lesní dráha nad Užhorodem směrem na Tuří Poljanu byla stavěná v parametrech veřejné dráhy - i když tam nikdy veřejná doprava zavedena nebyla. Na několika místech byly použity na mostech vyzískané ocelové konstrukce od ČSD z normálního rozchodu, délky stanic a výhyben byly několik set metrů. To samé v Usť Čorné - která byla za první republiky zajímavá peážním provozem - trať do Neresnice byla veřejná - dále pak pokračovala lesní dráha. Později lesní dráha převzala celou trať.
V Csomodéru v Maďarsku dole na jihu, kde se také ještě vozí dřevo, tak nahoru diesel C50 vozí obvykle 12 plošinových vozů prázdných, dolů šest ložených. Buď se pro druhou půlku soupravy vrací stejný stroj, nebo vyrazí druhá lokomotiva naproti.
Martin Škoda
 
Příspěvky: 23
Registrován: sob 19 led, 2013 3:03 pm

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod zmar » čtv 09 říj, 2014 9:34 pm

Ad délka souprav na lesních železnicích: v Hronci v okolí Čierneho Balogu mívaly až 14 vozových jednotek, ale v Kamenisté dolině až 24 vozové jednotky. Vozová jednotka = buď podvozkový plošiňák nebo dvojice opleňáků.
zmar
 
Příspěvky: 188
Registrován: sob 07 čer, 2014 7:00 am

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod zmar » čtv 09 říj, 2014 9:44 pm

Podobný úzký železniční systém jako v bývalé Jugoslávii existoval také například v Coloradu a okolí. Tedy několik vzájemně propojených železnic se všeobecnou dopravou na které navazovaly jak důlní dráhy tak lesní železnice a dokonce i úzká tramvaj. To vše na rozchodu 914 mm. Na území bývalého Československa byl asi nejzajímavější podobný systém v údolí Borži. Tam tvořila základ Boržavská dráha, na kterou navazovalo několik lesních železnic a průmyslových vleček. Další propojení mezi ČSD a lesní železnicí bylo v Antalovcích, kde se plánovalo zavést přechodnost nákladních vozů lesní železnice na ČSD, aby nemuseli dřevo překládat, ale nevím, jak to nakonec dopadlo.
zmar
 
Příspěvky: 188
Registrován: sob 07 čer, 2014 7:00 am

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod TTmili » čtv 09 říj, 2014 10:15 pm

milan ferdián píše:
JanoH0e píše:V plánoch dávaj 4 m, lebo výhybky Roco sú na túto vzdialenosť stavané.

Ano to platí pro modelovou velikost HOe,ale já převádím rozteč na TTe velikost :wink: .


TTe? No tak to jsem jedno velký ucho (nebo oko?) :lol: . Na jakém základu budeš plánky po TTe kreslit? Vyhýbky od DK-modelu nebo od TT-Filigrana?
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1688
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Úzkorozchodné tratě v reálu

Příspěvekod hobby » pát 10 říj, 2014 8:17 am

"TT-Filigrana"

As I am modelling TTe, what is this?

Jak jsem modelování TTe, co je to?
hobby
 
Příspěvky: 290
Registrován: úte 21 zář, 2010 6:57 am

PředchozíDalší

Zpět na Úzkorozchodky

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků