Diskuzní fórum železničních modelářů

Já používám kombinaci. Protože modeluji Saské úzkorozchodky v ep.IV musím zpodobnit poměrně solidní a bytelné kolejivo. Takže potřebuji mít pražce poměrně blízko u sebe. Tomu odpovídá Tillig. Jenže výhybky od Tilliga mají pražce poměrně dost řidké jsou dost prudké, výhodou je jejich částečná flexibilita. Zkusil jsem tedy Peco vyhybky, tam je potíž právě s lehkou lokomotivou. Pružinová aretace výhybky způsobuje mírné nadzdvihnutí jazyků a lok ztrácí kontakt a zastavuje. Vyzkoušel jsem i Bemo výhybky a tam mě nehyhovuje geometrie. Ani pražce nejsou pro mě vhodné. Nakonec jsem zkusil Roco a ty se ukázaly jako vyhovující, ale pražce mě taky nesedí. Vlastní stavbu neriskuji. Přestavníky mám Tillig. Mají zpětný ohlas. Žádný výrobce H0e kolejiva nemá v nabídce "angličana" křížovou výhybku. Mě to dost omezuje. Škoda.
Od Peco používám "šturcy" mají je hezké.

vorisekml píše:Já používám kombinaci. Protože modeluji Saské úzkorozchodky v ep.IV musím zpodobnit poměrně solidní a bytelné kolejivo. Takže potřebuji mít pražce poměrně blízko u sebe. Tomu odpovídá Tillig. Jenže výhybky od Tilliga mají pražce poměrně dost řidké jsou dost prudké, výhodou je jejich částečná flexibilita. Zkusil jsem tedy Peco vyhybky, tam je potíž právě s lehkou lokomotivou. Pružinová aretace výhybky způsobuje mírné nadzdvihnutí jazyků a lok ztrácí kontakt a zastavuje. Vyzkoušel jsem i Bemo výhybky a tam mě nehyhovuje geometrie. Ani pražce nejsou pro mě vhodné. Nakonec jsem zkusil Roco a ty se ukázaly jako vyhovující, ale pražce mě taky nesedí. Vlastní stavbu neriskuji. Přestavníky mám Tillig. Mají zpětný ohlas. Žádný výrobce H0e kolejiva nemá v nabídce "angličana" křížovou výhybku. Mě to dost omezuje. Škoda.
Od Peco používám "šturcy" mají je hezké.

A jedna technická,(já vím že furt otravuju )jaký se dá s tou HF 130 projet poloměr?
Trochu taky uvažuju o vlečce v úzké, a řeším jaké tažné vozidlo. Vím jen o tom H0e lokotraktoru od Roco (nejsem si jist zda taková předloha kdy byla),parní Tillig (?), Liliput má pěknou spojnicovou,jenomže Rakouskou,mašinku a to Bemo.
Dělám DB III ep.a pro tu,nepočítám-li traťovou V65 od Bema a parních za 499e a vejš,prakticky o ničem nevím. Tak mě napadla ta 130 na vlečky je velikostně ideální. Možná kolejivo feldbahn Roco...ještě nevím.

Vyzkoušeno mám 25cm ale je to nepřirozený poloměr, téměř všechny modely od Bema projedou 30cm. Ve skutečnosti oblouk r=30m je v H0 34cm. A 30m oblouk je už skoro zákruta. Nevím co chcete provozovat, ale pro spolehlivý provoz vozů na podvalnících /nebo podvalových vozech/ považuji r 30cm za minimum aby se vůz nepřevrátil dík vysoko uloženému těžišti. V soupravě se vše násobí a stoupání vše ještě umocňuje. Skutečná lok HF 130 C projíždí minimální oblouk r=20m. Model utáhne max. 2 vozy na podval. vozech Glockner. Na stoupání někdy jen jeden + 4osý služebák. A co se týče vozidel tak na je z čeho vybírat i v cenové kategorii HF 130 C od Bemo. Liliput U 37, Roco parní HF 110 C, polní diesel od Roco a ten spojnicový 2osý liliput diesel je docela spolehlivý dík setrvačníku. Je toho dost, jen si vybrat... O maloseriích ani nemluvě / i v cenové kategorii 130€/.

Ja používam koľajivo Roco, výhybky Tillig, Peco a Roco. Ak by som ale staval nové koľajisko, rozhodne by som použil koľajnice vlastnej výroby.
Z výhybiek sa mi zdajú najlepšie Roco, je to typ výhybky používaný v c.k. monarchii a sú s ním aj najmenšie problémy. Potom Tillig a v prípade núdze Peco.
Pre stoupu. Nerozhoduje iba polomer, ktorým prejde lokomotíva, ale aj polomer, ktorý sú schopné bezpečne prejsť vozne. Napr. krátke 2 osé vozne prejdu aj polomerom 200 mm, 4 ose od Roca potrebujú polomery od 250 mm. V prípade podvalníkov a podvalníkových vozov je to ešte zložitejšie.

Díky pánové,nemám tu v okolí člověka s kterým by se tyhle věci dali probrat. Mám představu o malé "fabrice" obsluhované vlečkou (možná jeden,dva vozy na podvalníku,.nebo spíš překládka do "úzkých" vozů) z koncového"nádražíčka" h0 které je ve stavbě (kolejivo tillig elite výhybky "celokovové" polostavba na bázi flexi pražcového podloží jedna mě vyšla na 66Kč námět zde:
http://www.muekubahn.de/dokumente/model ... eiche.html ).
Ta úzká asi jako tady: http://www.modellbahnfrokler.de/tram/stammgleis.html

jinak jsou to moc pěkné stránky např: http://www.modellbahnfrokler.de/selbstb ... dsbek.html

nebo: http://www.modellbahnfrokler.de/selbstb ... iesel.html

stoupa Bolo by dobré hodiť svoj námet do modelových koľajísk Hoe, nech neplevelíš tému o koľajivu. Inak podobné trate boli aj v Slezku.

Ahojte,
které s výhybek mají větší poloměr odbočení Roco či Tillig? Mají některé lokomotivy problém s projetím Tillig výhybek? Zvolil jsem je na kolejiště a rád bych, kdyby mě tam projelo cokoliv seriově vyráběné na H0e. A podle tohoto fora to vypadá spíše lépe na ROCO.

Většina továrních modelů projede seriovým kolejivem. Tillig má trošku větší úhel odbočení než Roco. Podle mých zkušeností dochází u Tillig výhybek těsně před jazyky k mírnému rozšíření rozchodu. Ale jsou použitelné.

Nazdar,
jaké máte stoupání na svém kolejišti? Jsem ve stádiju návrhu a plánuji ukou horskou trať něco jako Mariazellbahn. Proto bych rád využil maximální stoupání, ovšem které by nemělo až tak velký vliv na modely (v mém případě Mh6 a rakouská el. OBB 1099 od Roco popřípadě velké loko od Bema). Plánuji tak 30 promile, což podle mne pro tyto Roco modely není problém . Můžu si dovolit i více? Jaké jsou Vaše zkušenosti?

Stúpanie záleží od viacerých faktov. Hmotnosť a výkon lokomotívy, hmotnosť vagónov v súprave, dĺžka súpravy, stúpanie v oblúku a rovine. Všeobecne platí, čim ťažšia loko, tým lepšie. Doporučujem najprv vyskúšať na nečisto najťažšiu a najdlhšiu súpravu na stúpani v rovine a oblúku. Odpor vozidiel v oblúku vzrastá. Preto záleží aj od polomeru oblúku.

JanoH0e píše:Stúpanie záleží od viacerých faktov. Hmotnosť a výkon lokomotívy, hmotnosť vagónov v súprave, dĺžka súpravy, stúpanie v oblúku a rovine. Všeobecne platí, čim ťažšia loko, tým lepšie. Doporučujem najprv vyskúšať na nečisto najťažšiu a najdlhšiu súpravu na stúpani v rovine a oblúku. Odpor vozidiel v oblúku vzrastá. Preto záleží aj od polomeru oblúku.

To je určitě pravda, ale spíše jsem očekával odpověď, že na svém kolejišti vám uveze Mh6 4 osobní čtyřosé vozy do stoupání 40 promile v oblocích o poloměru 25 cm s přehledem.

760mm píše:

JanoH0e píše:Stúpanie záleží od viacerých faktov. Hmotnosť a výkon lokomotívy, hmotnosť vagónov v súprave, dĺžka súpravy, stúpanie v oblúku a rovine. Všeobecne platí, čim ťažšia loko, tým lepšie. Doporučujem najprv vyskúšať na nečisto najťažšiu a najdlhšiu súpravu na stúpani v rovine a oblúku. Odpor vozidiel v oblúku vzrastá. Preto záleží aj od polomeru oblúku.

To je určitě pravda, ale spíše jsem očekával odpověď, že na svém kolejišti vám uveze Mh6 4 osobní čtyřosé vozy do stoupání 40 promile v oblocích o poloměru 25 cm s přehledem.

Zkoušet na testovaném úseku a budeš hned vědět na čem jsi.

kdyz v nabidce h0e neni anglicak, co se podivat na enko? oba rozchody sou stejne, a prej se da jezdit s h0e na N kolejisti a naopak. mate to vyzkousene?

Ano, H0e má stejný rozchod jako N. Tak by jsi neměl mít s tim pobblém, spíše je problém modelová velikost pražců atd ...

Sice to není úplně k tématu ALE..my TTčkáři máme taky nějakou možnost použít jiný kolejivo než Tillig?? Existuje i někdo jinej kdo v TT dělá koleje v plné šíři sortimentu?