Lesní dráha H0e

[ModelářH0]

Všem děkuji za připomínky.

Ad kolejivo - výhybky budou určitě Peco, zvážím použití středně dlouhých s vodivou srdcovkou.
Ad délka kolejí - při délce kmenů 14 cm (dvanáct metrů) dělá vlak složený z páry a tří dvojic oplenů 53 cm, takže souhlasím s minimální užitečnou délkou kolejí 60 cm. Možnosti změnit povahu dráhy z prioritně lesní bych se nebránil, ale nějak mě nenapadá žádný jiný námět, uskutečnitelný bez toho průmyslu, ke kterému ta dráha patří. Prohlížel jsem databázi úzkokolejek, ale vesměs je to pořád dokola cihelna, cukrovar, lesní. Pokud se, JanoH0e, podělíš o ty nedřevní horské dráhy, budu rád.
Ad ovládání - digitál bude, zkoumal jsem možnost digitalizace roco feld páry, nemožné to není.
Dál mě ještě napadlo vypustit úvrať a stanici pojmout jako koncovou, ale s přípravou na napojení tratě i na druhém zhlaví.

Zítra si jedu na chalupu pro krabičky a nějaké kolejivo a začnu zkoušet, měřit a přemalovávat, tak uvidím, k čemu nakonec dojdu.

[hank]

ModelářH0: Jedním z nejinspirativnějších úzkorozchodných systémů na území bývalého Československa byly bezesporu pálffyovské dráhy v okolí Smolenic. Tak nebo onak veškerá doprava na nich souvisela s potřebami továren na "dřevěnou" chemii (výchozím procesem byla suchá destilace bukového dřeva) v obcích Dobrá Voda a Orešany, hlavně s výrobou metanolu a acetonu. (Na tomto základě pak vznikl známý smolenický podnik Chemolak.) Místní systémy měly rozchod 600 a 760 mm, na síti 600 mm o délce postupně až skoro 60 km jezdily parní i dieselové lokomotivy včetně 4nápravových "brigadeloks" známých z polních drah bojišť I. světové války a starší lesní úseky na 760 mm (jejich síť dosáhla délky až 30 km) byly klasické gravitační svážnice na dopravu dřeva, do stoupání obsluhované animální trakcí. Na systému 600 mm jezdily např. i hliníkové 4nápravové cisterny o objemu 4m³, speciální vozy na vápno a na koše s dřevěným uhlím nebo pro dopravu skleněných balónů s vyrobenými chemikáliemi, dráha měla i motorovou drezínu, vlastní osobní vozy a pro panstvo salonní vůz. 600 mm dráha navíc v Dobré Vodě procházela přímo vesnickou zástavbou kolem školy, fary, kostela a rybníka a bylo na ní několik zajímavých ocelových mostů. Síť 760 mm zanikla koncem 50. let, 600 mm v polovině 60. let.

Literatura: Tomáš Haviar - Malokarpatské úzkorozchodné železnice na panstvách Pálfiovcov, vydalo Kysucké múzeum v Čadci r. 2013, ISBN 978-80-970780-4-1.

[Jozef Milko]

Ahojte, vidím, že sa tu rozprúdila celkom intenzívna debata, tak skúsim pridať aj ja pár poznámok:

1. dĺžka kmeňov - samozrejme, že väčšinu vlakov tvorili zrejme opleny s dlhými kmeňmi,
ale schválne som si prelistoval nejakú literatúru, a čo čert nechcel, zastúpenie krátkych a dlhých kmeňov
sa tam objavuje -tak môj odhad 1:1, dokonca nájdete vlak s 5 pármi oplenov s krátkymi kmeňmi - krátke myslím
tak 4-6m, povedzme. Lit.: K Zeithammer "Čiernohronská lesná dráha" (kniha aj brožúra),
Svatopluk Šlechta: "Čiernohronské premeny" príp. ďalšie. Ja si osobne myslím, že aj tie krátke kmene urobia
tú správnu "lesnú" atmosféru - veď sa len hráme, nerobíme kozmické lety.
Inak, ak by si tam mal niekde pílu, tak máš o ďalší nový "tovar" postarané.

2.Motív trate: chcel som tu spomenúť tiež železnice v okolí Smoleníc a Dobrej vody, ale Hank ma predbehol, ja len
dodám, že existuje vynikajúca kniha Marko Engler: Železnice v okolí Smoleníc a Dobrej vody", je ešte obsiahlejšia
a s viacerými foto a obrázkami ako tá, ktorú spomína Hank.
Ale treba spomenúť aj také malé drážky, ako napr. Černá v pošumaví, Textilná drážka v Kosmonosích a pod.
Tieto železničky sa neobmedzovali len na jeden druh materiálu, ktoré prepravovali. (Ale tá v okolí Smoleníc nemá chybu,
tam je "milión" inšpirácii.)

3. Ovládanie: ja mám tiež pripravený digitál, ale musím povedať, že čo som si kúpil ten spomínaný ovládač (link viď v mojom
predchádzajúcom príspevku), tak sa mi ani do digitalizaácie nejak nechce - asi to odložím na neurčito. Naviac, ak koľajisko
nebude nejak veľké a budem tam preháňať tak dve tri lokomotívy, tak mi to zatiaľ stačí. Ale samozrejme, to je každého vec,
ja len že za pár korún sa dá tiež slušne modelovo pomaly jazdiť. (DIgitálu tým neupieram nesporné výhody, to je jasné).

Jozef

[hank]

Jozef Milko: V publikaci Zdeňka Melíka o lesních železnicích v Jeseníkách je fotografie ze zkušební jízdy, která proběhla v r. 1902 na lichtenštejnské lesní železnici v Dětřichově o rozchodu 700 mm. Na snímku je souprava dvou oplenů s dlouhým dřívím o délce 26 m, která úspěšně projela 180° protisměrným obloukem o poloměru 21 m.

Krátké "dlouhé dříví" bylo běžné na tratích v revírech s listnatými lesy. Viz třeba Břeclav a lichtenštejnská železnice o rozchodu 700 mm do revírů lužních lesů na soutoku Dyje a Moravy (Pohansko, Lanžhot, Ranšpurk, Cáhnov, Soutok). V jehličnatých lesích kromě dlouhého dříví převažovala vlákninová a palivová "metrovica". Na dvou- a čtyřmetrovou vlákninu celulózky a papírny začaly přecházet mnohem později. Není mi úplně známo, jaký podíl na lesních železnicích dělaly výřezy o délce na zakázku - mám za to, že se vyráběly až na krátičkách v manipulačních skladech.

Dnešní stav, kdy se z lesa vyvážejí většinou 12metrové výřezy, souvisí s kůrovcovou kalamitou, kdy už v Evropě jehličnaté dříví skoro nikdo nechce a proto se krátí na délku, kterou lze nakládat do 40stopých kontejnerů na export do Číny. Jenže tyto výřezy lze vyrábět přímo v lese, zvlášť tam, kde se těží harvestory.

[JanoH0e]

ModelářH0 - výhybky Peco sa riešili tu : viewtopic.php?f=31&t=2733&p=149487&hilit=Peco+H0e#p149487 . Jej zapojenie je si treba premyslieť ešte pred položením. V podstate je celá izolovaná a je potreba myslieť aj na napájanie jazykov. Časom môžu oxidovať a kontakt môže byť nespoľahlivý. Čo sa námetu týka, existuje kniha Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství - Zdeněk Bauer. Asi najznámejšia je trať KBK - https://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_trať_Králův_Dvůr_–_Koněprusy. Bola to draha verejná, aj keď nákladna, takže vozila všetko. Z banských tratí potom môžem spomenúť bánske úzkokoľajky Markušovské, verejnú trať do Smolnickej Huty , B. Šťiavnice a mnohé iné. Viedli od miesta ťažby do spracovateľského závodu a väčšinou aj k veľkej dráhe. Klasika je aj trať do Mladče - Mladejova, grafitové dražky v pošumavý -Planá a veľa iných. Potom trate industriálne. "Najkýčovejšia" je asi trať (Jihlava) Helenín - Beranov vedená popri vedľa rieky Jihlava,vedúca do textilky v Beranove, potom trate do sklárni, chemičiek atď. Perlami boli tzv. hospodárske dráhy. Dodnes existuje zbytok takejto trate z Berehova. Tam sa vozilo všetko čo sa dalo. Boržavska hospodárska železnica vozila drevo, tehli, obilie, uhlie, výrobky zo železa, nábytok, vápno, kameň atď. jednoducho všetko čo sa ťažilo, vypestovalo, vyrobilo. Na hlavnú trať sa napájali vlečky do lesov - LŽ, kameňolomov, baní, fabrík, veľkostatkov atď. Malý variant na Slovensku bola trať Bošany - Cibajka, ktorá vozila drevo, poľnohospodárske produkty, obsluhovala vápenku a obrovskú továreň na obuv. Samozrejme, že nebudeš modelovať všetko, iba určitý úsek, napr. trať do fabriky, krátky vlak, ale okolo môžeš nechať "krúžiť" zo "skryťaku" rôznorodé nákladne vlaky a osobné vlaky.
Ďalšia kategória boli trate prímestské. Taká klasika sú trate v Slezsku a s prižmúrenými očami aj Bratislava. Viedli tiež "divokou" krajinou, ale aj zástavbou. Nákladne vlaky tiež krátke.
Vlaky môžu byť skutočne krátke. Napr. rudné vlaky z Bindtu do Markušoviec mohli mať kvôli spádovým pomerom max. naložených 6 vozňov, ale za to sa za deň viackrát otočili.
Uvediem príklad napr. vlak do textilky - (Beranova) : prevádzka s podvalníkmi, resp. podvalníkovými vozňami - 1 lokomotíva, 3 vagóny - 2x na uhlie a 1x Z. Uhláky identické, len jeden naložení a jeden prázdny. Prevádzka - lokomotíva + 1 vagón . Vhodný vagony sú v ponuke, Z Letovice od brawy, uhláky vhodnej konštrukcie napr. Roco. S úzkorozchodnými vozňami by to boli 2x Z/u,8x V/u, napr. od Roco. Samozrejme, tích vagónov a ich druhov môže byť viac, môžeš obidva systémi kombinovať, doplniť napr. vagónami na odvoz popola, prevoz kusových zásielok atď. Obe konce skryté. Stanica môže byť krátka a v prípade 2 lokomotív sa v nej môžu križovať 2 vlaky. Len ten krátší sa musí vojsť na 2 koľaj, dlhší môže byť dlhší ako stanica. Osobná doprava bude zastúpená vlakmi pre zamestnancov, môžeš použiť klasické súpravy, zmiešané vlaky, motorové vlaky.
Ponuka je široká, len si vybrať.

[JanoH0e]

Pri hľadaní vhodného námetu som si spomenul na viewtopic.php?f=31&t=4714&p=234233#p234233. Projekt akosi zaspal, ale bol tam námet na koľajisko "Horský hotel". Krajina lesná, vlaky krátke, tebou navrhovaná trať a stanica ideálna. Tak isto výber lokácie "európsky" . Aj keď ja by som preferoval 1.ČSR. Už kvôli nápisom, značkám a celkovej atmosfére.
Námet - obočná trať z hl. trate do bočného údolia, ukončená dnešnými slovami u "rezortu". História - bola vybudovaná LŽ na zvoz dreva z pohoria. Jedna jej vetva viedla bočným údolím pod horu Fogelstein. Po ukončení ťažby bolo zistené, že údolie je možné využiť na turizmus a kúpele, pretože okrem čistého vzduchu sú tu aj minerálne pramene. Po ťažbe dreva ostali prieseky, lesné cesty atď., ktoré je možné využiť na turistiku a športovanie ako v lete, tak zime. Stavbu zlacnievalo aj to, že bola vybudovaná železnica a zázemie pre robotníkov.
Takže bol postavený hotel, kúpele a rekreačné stredisko na solídnej úrovni určené pre stredne vrstvy. Taktiež bola postavená stačiareň minerálnych vôd.
Konfigurácia stanice môže ostať ako je, len pôvodná odbočná trať do úvrate je premenená na manipulačnú koľaj pre nákladnú dopravu. Celé technické zázemie železnice je v skrytej stanici - v reále vychodzej stanice LŽ, ako to bolo na väčšine LŽ. Lokomotívy môžu byť každá iná, podľa toho, ktorá má "voľno" na LŽ. Osobné vlaky krátke, obvykle s jednou Zetkou, ktorou sa privážajú kusové zásielky, ako noviny, mlieko, potraviny, rozmerná pošta a iné pre bežný život nevyhnutné veci. Manipulácia sa vykonáva ak je potreba, na krátkej staničnej koľaji, ak je toho viac. Inak slúži na odstavovanie nepotrebných osobných vozňov, ak je potreba. Manipulačná koľaj odbočujúc za stanicou -( pôvodne úvráťova), slúži k nákladnej doprave. Priváža sa uhlie a spracované drevo z píly buď na palivo alebo ako stavebné. Ďalej potom väčšie objemy potrebných vecí k chodu hotela, pohonné hmoty a pod. , vykladajúce sa na tejto koľaji kvôli manipulácii. Dole sa vozia fľaše s Fógelkou, nakladané do krytých Zetiek. To je tak základný námet, ktorý sa dá ďalej rozvíjať.

[ModelářH0]

Přemýšlel jsem o tom, jak z krátkých kolejí vybruslit.
Délkově to moc natáhnout nemůžu, ale možná by se to dalo vyřešit tak, že by dráha nebyla primárně lesní, ale zkrátka taková úzkokolejka, která vozí všechno, co je potřeba, zkrátka tak, jak bylo napsáno od JanoH0e. V tomto případě, bylo by možné reálně jezdit na těch ani ne půlmetrových kolejích?
Skladba vlaků by mohly být plošiňáky s metrovým dřívím, řezivem, kiplory, zetky a jen sem tam nějaký pár oplenů.
Šlo by to?

[hank]

Přemýšlel jsem o tom, jak z krátkých kolejí vybruslit.
Délkově to moc natáhnout nemůžu, ale možná by se to dalo vyřešit tak, že by dráha nebyla primárně lesní, ale zkrátka taková úzkokolejka, která vozí všechno, co je potřeba, zkrátka tak, jak bylo napsáno od JanoH0e. V tomto případě, bylo by možné reálně jezdit na těch ani ne půlmetrových kolejích?
Skladba vlaků by mohly být plošiňáky s metrovým dřívím, řezivem, kiplory, zetky a jen sem tam nějaký pár oplenů.
Šlo by to?

No a teď přece popisuješ tu Dobrou Vodu... Zkus si sehnat ty knížky.

[JanoH0e]

Krátka stanica bola napr. stanica SZD Lutyne - Továrna na hlinené zboží. Dlžka dopr. koľaji cc. 62 m, vlečky 38 m. Kľudne môžeš použiť svoj plán. Nákladná doprava spočívala v obsluhe továrne. Ročne sa udáva v 30. rokoch 400 vagónov norm. rozchodu na podvalníkovom voze z Bohumína a návoze dreva úzkorozchodnými vozňami z Kopanín a Hrušova. Predpokladám, že norm. vozne boli Z a pod. a slúžili k odvozu hotových výrobkov a návozu živca, chloridu sodného a kaolinu. Drevo sa vozilo dub, buk - tvrdé drevo, slúžilo na formy, nie na palivo. Hlavným oborom bolo sanitárne výrobky. Pre teba to predstavuje tú výhodu, že vlaky môžu byť skutočne krátke a rozmanité. Taktiež zmysluplná osobná doprav. Takže hl. vlak - jeden podvalnikový voz a Zetka, ktorá sa môže otočiť aj 2 za deň a potom krátky vlak s drevom, spracovaným, tiež 2x denne, pričom každý môže mať iný charakter - jeden z Kopanín, iny z Hrušova.

[misze]

Tiež robím lesnú železnicu H0e, segmentovo, mám staničné koľaje dlhé 50cm a úplná pohoda. Bežne sa nakladalo aj krátke drevo na opleny, aj v spomínanej knihe o PLŽ je na strane 71 fotka takého vlaku. Ja to mám vymyslené na zvážanie 4 párov ložených oplenov. Inak častokrát sa ložený vlak pred vchodom do "hlavnej" stanice rozdelil na časti. Baviť sa o eknomike prevádzky je pri modelovej železnice až komické, to by sme potom na NR museli voziť 20 vozňové ucelenky... Kto chce si spraví dlhokánsky modul, inému sa zase viac páčia stiesnené staničky s krajinkou.
Ja som zvoli analóg - vzhľadom na jednoduchý charakter prevádzky a dostupnosť mašiniek. Na "veľkej železnici" v prípojnej stanici bude ale digitál