Diskuzní fórum železničních modelářů

Milane, dej si do googlu pojem "logging derrick" nebo "logging crane", vypadne na tebe třeba tohle:

http://208.56.96.178/Logging%20photo%20 ... sters.html

Ručně ovládané jeřáby typu derrick se používaly pro nakládku dlouhého dříví na vagóny určitě i v Německu, často ve dvojicích. Na Slovensku jsem v souvislosti s jednou lesní železnicí (myslím, že to byla Žarnovica) narazil na pojem "gránik", ale obrázek chyběl. (Zatím jsem si vždycky myslel, že gránik je kladkostroj.)

BTW, google se v tomto ohledu v jiných jazycích než angličtina projevuje jako úplný pitomec.

Mě nejde o žádnou mechanizaci,byť to je dřevěný jeřáb.Prostě se mi nezdá tvé překladiště v Senince.

Tahle "mechanizace" je principiálně známá a používaná už nejméně od 17. století... sice je fakt, že nejdřív v přístavech a kamenolomech, ale určitě se hodí i k tomu dlouhému dříví. Až přijdu domů, podívám se do archlívu a zkusím najít ty německé fotky.

Edit: Neofrňuj nad mechanizací a koukni ještě aspoň sem:
http://www.d.umn.edu/cla/faculty/troufs ... /PB39.html

Ak to zjednoduším, tak tak ako nakladalo na nákladisku do úzkych, tak potom prekládka do nornálnorozchodných. T.j. zase klády, na ktorých sa drevo "valilo" buď pajcermi - železnými tyčami alebo kladkostrojmi popr. inou "mechanizáciou" na ľudský alebo animálný pohon. Siahovice ručne. Vagóny v tomto prípade neboli vedľa seba, ale bolo zložisko, kde sa drevo ukladalo na prekládku. To platilo u malých LŽ, tam, kde boli veľké objemy sa používala už v tej dobe mechanizácia už od začiatku, aj keď to nemusel byť konzolový žeriav. Drevo z lesa - t.j. slangovo "ťažba na stojato" sa prekladalo priamo do normalnorozchodných vagónov málo kedy, v podstate asi nikdy, mimo výnimiek daných v mimoriadnych prípadoch. Vždy išlo najprv na pílu, popr. úložisko, kde sa skontrolovalo, označilo atď., spracovalo aspoň na hrubo, ošetrilo atď. Potom šlo na prekládku. Ak počkáš do víkendu, sú nejaké fotky, filmy, popisy, skúsím do dať nejak do kopy.
Inač pozri si tento film, je síce maďarský, ale na pochopenie prekladký to snáď stačí, cc od 20 min. https://www.youtube.com/watch?v=rcHsSSBwghM

Našel jsem fotku překladiště z roku 1900.Překladiště Františkov.Nalevo lesní,blíže dopředu normál.

On totiž Milan reaguje na moje plánované kolejiště, kde bude na jedné rampě pro překládku vedle sebe normální i úzká kolej. Je to sice fiktivní situace, ale má reálný základ - na ramzovské dráze byla v okolí Branné dvě taková místa, nákladiště Františkov



a vlečka v km 13,971



a koukám, že mě Milan předběhl...

Úzka koľaj viedla ale na rampu a z tej rampy sa prekladalo, viz mapy, vedľa seba iba ak siahovica alebo portálovým žeriavom. Takáto situácia bola aj na "poslednej" LŽ v Kamenici nad Cirochov, ukončenie prevádzky v roku 1991.

Já ještě přidám pozdější plánek překladiště.Píše se zde,že je zde zastávka.

Jaroslav Žíla nasdílel na FCB krásné, staré, dosud nepublikované fotky z Bystřice (u47.001,2 M11...)
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10203983958750860&set=pcb.10152310004565936&type=1&theater

Milan F.: Píšeš pozdější plánek a máš tam rok 1894, zatím co můj je datovaný 1909... Ale to je jedno, já jsem chtěl jen upřesnit, že zastávka pro osobní vlaky byla ve Františkově zrušena ještě za 1. republiky, zatímco nákladiště (už bez úzké) se používalo k nakládce dřeva až do r. 1956.

Milovice 760mm:

http://youtu.be/ykfTbz_zMq4

a foto:

https://plus.google.com/u/0/photos/1005 ... 3795784737

Ještě k překládání dřeva na lesních železnicích. Tohle je překladiště v Lubochni, kde sice byla jedna úzká kolej těsně u normálního rozchodu. Ale ta sloužila pro překládání kusového zboží a případně hotového řeziva. Pro dlouhé dříví sloužila druhá kolej s meziskladem na rampě.


Druhý obrázek je překládací jeřab v Kamenici nad Cirochou. Tam byly úzké koleje hned u širokých ale překládalo se tam řezivo z pily.

Zmar:
Díky za další zajímavý plánek.Jaká bývala rozteč os souběžných kolejí na lesních železničkách?

Minimálna osová vzdialenosť podľa normy bola 3,5 m medzi priamymi koľajami, v praxi podľa potreby, čiže aj viac.

JanoH0e píše:Minimálna osová vzdialenosť podľa normy bola 3,5 m medzi priamymi koľajami, v praxi podľa potreby, čiže aj viac.

Jano díky,pro mne důležitá informace.Jaké jsou osovosti kolejí na úzkých jsem věděl,ale jen ta lesní chyběla.