Stavba děčínského štokra 556.0316.

[rojan-n]

Chtěl bych Vám představit stavbu jednoho z posledních děčínských "štokrů" 556.0316 ve velikosti H0. Nepokoušel jsem se vytvářet nějaký soutěžní supermodel, ale cenově dostupnou lokomotivu, pro běžný provoz na kolejišti, která bude odolná častému používání. Na stavbu jsem použil odlitky kotle s budkou a tendru. Jako pojezd jsem upravil spodek lokomotivy řady 52 Gützold. Po delší době jsem se vrátil k umístění celého pohonu do lokomotivy, přeci jen se mi zdá, že lokomotiva, která není strkaná působí lépe. Tím, že je v lokomotivě i motor, odpadá i pevné nebo nepříjemně rozebíratelné spojení lokomotivy s tendrem. Toto uspořádání neumožńuje vybavit budku maketou topeniště.
Další na stránkách - http://zeleznicnimodely.blogspot.cz/

[Jakub749]

Krásná práce. Taky bych rád vlastnil štokra a vlastní stavba bude asi jediným způsobem jak ho získat. (1200 EUR na Elkomáckého zrovna navíc nemám). Odlitek + díly z BR 52 od Gutzolda jsou celkem dobrý kompromis. Zeptám se Vás: různé detalily jako kouřové plechy a celý čelník je Vaše ruční práce? Vypadá to velice dobře.
s pozdravem
Jakub

[rojan-n]

Čelník, uši a některé další díly jsem si vyrobil sám, převážně z plechu. Z počátku jsem měl nutkání ponechat na odlitku původní čelník, ale nakonec jsem jej se schůdky a kryty kompresorů odřízl. Původní čelník neodpovídal rozměrově a chtěl jsem za kryty kompresorů umístit makety kompresorů, také si myslím, že kovové schůdky daleko lépe odolávají běžnému provozu. Později jsem také odstranil čelní světlomet a nahradil ho kovovým, s větším průměrem.
Uvažoval jsem, zda mám vyrobit nový rám a do něj umístit pohon, či ušetřit čas a použít původní z lokomotivy 52 Gützold. Měl jsem obavy, že původní rám nebude dostatečně tuhý, pro umístění pohonu, ale po nalepení tří destiček, zevnitř po stranách a jednu nahoru, původní rám plně vyhovuje. Umístil jsem do něj ozubená kola, která mi na objednávku vyrobil pan Šátek, jsou širší než běžná ozubená kola, aby při posuvu náprav v obloucích nevypadla ze záběru.
S pozdravem
Roman

[RadekH0]

Dobrý den.
Chtěl bych vás požádat, zda by jste neměl k poskytnutí vámi použité podklady na výrobu čelníku.
Děkuji.

[rojan-n]

Dobrý den,
použil jsem nějaké výkresy z internetu, ze starého železničáře a co nejvíce fotografií. Musel jsem se také přizpůsobit rozměrům odlitku, s podklady to nebyla žádná sláva, nejlépe by bylo zajet do muzea v Lužné, ale to jsem z časových důvodů neudělal i když vyměřování z fotografií a nepříliš spolehlivých výkresů, mi asi zabralo ještě více času.
Mohu Vám své skromné podklady poslat na mail. Napište adresu.

[RadekH0]

Zaslal jsem vám soukromou zprávu s e-mailem.

[kokr]

Velice inspirativní práce pro začátečníka jako já. Prosím, mohl by jste popsat výrobu čelniku. Materiál, kde ho koupit, ale i čím plech stříhate, jakou pajku na plech. Moc děkuji za rady.

[rojan-n]

Dobrý den, jako plech používám mosazné a měděné plechy ze starých zásob, ale nejvíce v poslední době využívám na silnější části ocelový pozinkovaný plech tlouštky 0,5 mm. Taková tabulka se dá zakoupit i v Globusu za pár desetikorun, ale nejraději pracuji s tenkým bílým plechem vystřiženým například z kanystrů od ředidel, z pěti, či desetilitrových kanystrů, to jsou již veliké tabulky a jsou dosažitelné zdarma, většina lidí je vyhazuje, výborně se letují i stříhají. Na tlustší plechy používám běžné nůžky na plech, slabé plechy se dají snadno stříhat i obyčejnými nůžkami pro domácnost.
Letuji odporovou pájkou, pistolovou, někdy i malým hořákem na propan butan, hlavně ve velikosti 0. K pájení požívám cínovou pastu s příměsí stříbra a cín, vše zakoupeno v obchodě s potřebami pro topenáře, také kalafunu, tu lze zakoupit i v supermarketech, když je díl dohotoven, je třeba velice důsledně vše očistit od zbytků pájecích past i nepatrné zbytky způsobí po čase nepříjemnou korozi.

[RadekH0]

Dobrý den.
Tak práce na mém štokru zanedlouho začnou.
Chtěl bych se ještě zeptat, jak jste udělal na kastli tak tenké červené linky.
Předem díky za odpověď.

[Jacek]

Dobrý den.
Tak práce na mém štokru zanedlouho začnou.
Chtěl bych se ještě zeptat, jak jste udělal na kastli tak tenké červené linky.
Předem díky za odpověď.

Dobrý den,
Pro tyto účely jsem si nechal sítotiskem vyrobit obtisky - http://obtisky.jacek-modely.cz/paginy/ost-ruzne.htm Nemusí se to přesně obstřihávat, lak je jen v tloušťce linky.

[rojan-n]

Dobrý den, požil jsem obtisky od firmy ,,Jacek". Objednal jsem si je v nabízené velikosti TT a potřebné tvary jsem získal jejich rozkrájením a poskládáním do potřebného tvaru při nanášení na model. Jde to poměrně snadno a spoje nejsou vidět. Na celého štokra stačily troje obtisky. Myslím, že i kdyby byly obtisky vyrobené pro velikost H0, těžko by přesně pasovaly, zejména na uši. Nemyslím, že by se dalo spoléhat na přesnost rozměrů uší, podle jednotlivých výkresů a linky musejí vést poměrně přesně po jejich obvodu. Linky pro velikost TT jsou poměrně úzké a přibližují se vzdáleně šířce skutečných proužků.

[RadekH0]

Takže pokud jsem to dobře pochopil, tak je lepší použít proužky v TT ?

[rojan-n]

To nechci tvrdit, já v době, kdy jsem lokomotivu stavěl, jiné nesehnal. Nevím, jak široké jsou linky ve velikosti H0, ale pokud by byly širší, než jsem použil, lokomotivu by spíše kazily.

[RadekH0]

A nešlo by se nějak domluvit s Jackem, aby vyrobil obtisky, kde by byly linky tloušťky TT, ale celková velikost v H0?

[Jacek]

A nešlo by se nějak domluvit s Jackem, aby vyrobil obtisky, kde by byly linky tloušťky TT, ale celková velikost v H0?

Předně, nejsem žádná firma, obtisky dělám pro sebe. Tudíž rozměry křivek tendru a usměrňovacích plechů by měly pasovat na lepty DK-model a moje modely. Červené linky jsou tloušťkou vhodné i pro HO, žluté jsem zkusil tenčí.
Tisk na zakázku možný není, všechno je po sto kusech. Jedině, že by si někdo vzal všech sto.