T698.0 / T658.0 - TT

[michal_d]

Chystám se stavbu dalšího ne úplně obvyklého stroje. Jako první věc je třeba navrhnout podvozky, protože žádné tovární nejsou vhodné.

Podvozky zkouším řešit resinovým 3D tiskem a použitím dílů od Hallinga. Halling nabízí poměrně široký sortiment kvalitních převodových kol a souvisejících dílů. Nechtělo se mi dělat objednávku aniž bych vyzkoušel, že uvažovaný způsob bude mít výsledek. Rozebral jsem tedy 2ks podvozků 19,7mm, které mám doma a z jejich dílů a výtisků seskládal podvozek 3 nápravový. Koncepce obdobná jako originální podvozky Halling, ale uzpůsobená možnostem a tolerancím domácího 3D tisku. Tedy podélně dělený podvozek a vložená ozubená kola uložená volně otočná na vytištěných osách. Na fotkách je 3 pokus, který už mechanicky funguje jak má, zbývá dodělat uložení v rámu - půjdu cestou jako podvozky MTB, tedy trn v rámu zapadající do otvoru v podvozku a dále vymyslet sběrače proudu. Z prvních pokusů již ale vidím pověstné světlo na konci tunelu - ono to půjde.

Schválně nepíšu o jaký stroj jde, zkuste hádat. Je to československá lokomotiva a podvozky poměrně jednoznačně ukazují na typ lokomotivy. Až to někdo uhodne, tak téma přejmenuji...

[hank]

Michal_d: T 698.0/T 658.0.

[Zdenek Valter]

Rosnička T334.0

[Zdenek Valter]

Michal_d: T 698.0/T 658.0.

To si nemyslím zde je rozvor na podvozku 2x 2000 mm je tedy z bočního pohledu symetrický.

[Gulda]

coca cola, ta neměla podvozky symetricky

[TTmili]

Ty nám Michale dáváš. Já tuším že vím kam se tvé kroky ubírají, a že po dokončení tohohle projektu nám pro úplný výčet rodinky Vindobony bude chybět snad jen rakouský Blauer Blitz. Jen přemýšlím zda opravdu nejsou žádné vhodné podvozky pro M495.0, ať už od MTB z jejich Ganzu nebo z některých DB elektrik od Pika (řada 151 se zdá rozvorovê docela podobná, ale přesné rozměry teď ne a ne rychle najít).

[Zlámalík]

Zdeněk Valter: Rosnička ne, to by nebylo řešené jako otočný podvozek.
TTmili: ne, československá lokomotiva.

[Zlámalík]

T698.0 - ta má podvozky "jako Pomeranč", ale s jinými rozvory.
Jestli je to CocaCola, tak byl první hank (oprava a omluva)

[Zlámalík]

Sběrače proudu takto?

Snímek obrazovky 2024-12-19 004024.png (220.57 KiB) Zobrazeno 2277 krát

Fosforbronzový plíšek, zasunout za držák masky tak, aby se opíral o kola zezadu. Mohly by v něm být vedle držáku masky dvě dírky a na podvozku by byly dva malé výstupky, do kterých by dírky zacvakly.
Přijde mi to asi lepší než řešení třeba u Vectronů Tillig, ty mají sběrací plech opřený o kola shora, ale opírá se vlastně o hranu okolků - to se probrousí. Tohle "zadní" řešení je podle mě spolehlivé.
Vývod vodičů nahoru udělat ve výřezu rámu vedle čepu, případně do převodovky nachystej drážku po založení drátku, aby bezpečně přešel nad rovinu rámu.
Pro inspiraci můj Pertinax, tam jsou podvozky MTB z Brejlovce.

[Patrik Novák]

TL659.0

[Marthin_2]

Vzhledem k tomu, že Michal_d dělá lokomotivy, které jsou předválečné a poválečné, které jsou v podstatě prototypy a nikdy nedošlo k jejím větší sériové výrobě.
Čili měla by to být turbínová TL 659.0.
Pak jsou elektrické a to si myslím, není jeho parketa.....

[hank]

Děláte v tom hokej. Všichni.

TL 659.0 to není. Měla podvozky symetrické, rozvor 2x1550 mm, paprsková kola.

Ganzy (M 295.0/1) to taky nejsou. Rozdíl mezi rozvory asymetrického 3nápravového hnacího podvozku byl mnohem větší (1210+2630 mm).

Stejně tak to není ani pomeranč T 678.0/T 679.0 ani čmelák T 669.0/1 - všechny s rozvory 2x2000 mm. Výkres ragulina T 679.2 nemám po ruce, ale podvozky měl taky symetrické. Dtto sergej T 679.1 - 2x2100 mm.

Mírně asymetrické podvozky měly lok. E 669.1 - 2500+2300 mm a E 669.2 - 2500+2100 mm. Řekl bych, že ale měly taky paprsková kola (jistý si nejsem, snad mě doplní nějaký expert na E-trakci).

Všechny 3 "coca-coly" (2xT 698.0, 1x T 658.0) měly konstrukce i rozvory podvozků stejné: 1570+1930 mm, přičemž těmi delšími rozvory to bylo otočeno na obou stranách směrem do středu - k nádrži. (T 658.0 se lišila jen zpřevodováním pohonu - poměrem otáček mezi trakčními motory a hnacími dvojkolími.)

Jestli je to CocaCola, tak byl první Gulda.

Omyl, první jsem byl já.

[Marthin_2]

Jestli je to CocaCola, tak byl první Gulda.

Omyl, první jsem byl já. [/quote]
¨
Myslím si, že to bude pepsi

[michal_d]

Děláte v tom hokej. Všichni.

TL 659.0 to není. Měla podvozky symetrické, rozvor 2x1550 mm, paprsková kola.

Ganzy (M 295.0/1) to taky nejsou. Rozdíl mezi rozvory asymetrického 3nápravového hnacího podvozku byl mnohem větší (1210+2630 mm).

Stejně tak to není ani pomeranč T 678.0/T 679.0 ani čmelák T 669.0/1 - všechny s rozvory 2x2000 mm. Výkres ragulina T 679.2 nemám po ruce, ale podvozky měl taky symetrické. Dtto sergej T 679.1 - 2x2100 mm.

Mírně asymetrické podvozky měly lok. E 669.1 - 2500+2300 mm a E 669.2 - 2500+2100 mm. Řekl bych, že ale měly taky paprsková kola (jistý si nejsem, snad mě doplní nějaký expert na E-trakci).

Všechny 3 "coca-coly" (2xT 698.0, 1x T 658.0) měly konstrukce i rozvory podvozků stejné: 1570+1930 mm, přičemž těmi delšími rozvory to bylo otočeno na obou stranách směrem do středu - k nádrži. (T 658.0 se lišila jen zpřevodováním pohonu - poměrem otáček mezi trakčními motory a hnacími dvojkolími.)

Jestli je to CocaCola, tak byl první Gulda.

Omyl, první jsem byl já.

Amen. Nemá smysl to znovu rozepisovat, když jsi to tak krásně shrnul. Jsou to opravdu "coca-coly" (2xT 698.0, 1x T 658.0). (A byl jsi první )

Ty nám Michale dáváš. Já tuším že vím kam se tvé kroky ubírají, a že po dokončení tohohle projektu nám pro úplný výčet rodinky Vindobony bude chybět snad jen rakouský Blauer Blitz. Jen přemýšlím zda opravdu nejsou žádné vhodné podvozky pro M495.0, ať už od MTB z jejich Ganzu nebo z některých DB elektrik od Pika (řada 151 se zdá rozvorovê docela podobná, ale přesné rozměry teď ne a ne rychle najít).

Ganzy to nejsou, byť by to byla lákavá předloha. Ale zatím je to moc velké sousto...

[michal_d]

Sběrače proudu takto?

Fosforbronzový plíšek, zasunout za držák masky tak, aby se opíral o kola zezadu. Mohly by v něm být vedle držáku masky dvě dírky a na podvozku by byly dva malé výstupky, do kterých by dírky zacvakly.
Přijde mi to asi lepší než řešení třeba u Vectronů Tillig, ty mají sběrací plech opřený o kola shora, ale opírá se vlastně o hranu okolků - to se probrousí. Tohle "zadní" řešení je podle mě spolehlivé.
Vývod vodičů nahoru udělat ve výřezu rámu vedle čepu, případně do převodovky nachystej drážku po založení drátku, aby bezpečně přešel nad rovinu rámu.
Pro inspiraci můj Pertinax, tam jsou podvozky MTB z Brejlovce.

V principu ano, akorát to plánuji na 1. a 3. nápravu a střední asi použiji bandážovanou. Pro jednoduchost opracování výtisků nechci na bocích podvozku žádné výstupky, takže shora přijde ještě 1 díl. V principu spona jako je nad šnekem, která bude na bocích mít výstupky na sběrače a nad tím širší základnu pro uložení na rám (tak jak je to teď by se lokomotiva dost kývala). Proti vypadnutí z pozice budou sběrače drženy krytem převodů s maskami.

Proti vypadnutí podvozků z rámu bude od horní spony vedené uložení vyložené kolem kardanového pouzdra k čepu, v principu náhrada toho pružinového drátu u MTB.

Oproti předloze jsem posunut střed otáčení podvozku do osy krajních náprav. Dle skutečnost by byl posunut téměř na hranu té vyšší části se šnekem a zbytečně by se to komplikovalo. Když se přísnučně upraví vzdálenost čepů v rámu, tak nic poznat nebude...