Diskuzní fórum železničních modelářů

Pustil jsem se do stavby dalšího prototypu z počátku motorizace ČSD. Tentokrát půjde o motorový vůz (kolejový autobus) Tatra M130.001 s přívěsným vozem. Opět jsem si nakreslil lept a pustil se do díla. A opět jsem udělal pár chyb, které musím v dalším kusu upravit... Mezi rámem a skříní bohužel zůstala mezera, kvůli příliš vysokým vnitřním přepážkám, dále je třeba přidal pár desetin na horním okraji čela, zapomněl jsem započítat tloušťku leptané střechy. Další úpravy už budou spíš technického rázu, bez vlivu na výsledný vzhled.
Skříně vozidel jsem musel mírně rozšířit, tak aby se dala použít dvojkolí se standardní délkou osy dle NEM. Chtěl jsem zachovat rovné podélníky, které končí pěkně v rohu skříně. Třeba Kuber má tyto malé motoráky řešené tak, že rám je zalomený a k čelům se zužuje - to se mi nelíbí, pak už není jiná možnost, než to celé rozšířit...
K vozům je velmi málo podkladů, dokonce i skvělá kniha "Jednonárazníkové kolejové autobusy" spíš vyvolá otázky, než aby dala odpovědi. Vzhled skříní jsem provedl dle tovární fotografie ze strany 49, té odpovídají i nákresy. Shodný vzhled je i na fotce v archivu viz odkaz. V knize je i jediná fotografie z provozu(str. 57) a na té jsou vozy zřejmě po nějaké úpravě, neboť mají zřetelně užší dveře odsazené dále od čel a jinak provedená madla, ale neodpovídají pozdějším M120.2. Dle textu je fotografie z počátku roku 1928 - došlo tedy k rekonstrukci skříně vozu hned v prvních měsících provozu? Nebo je fotka ve skutečnosti z pozdější doby? Na této fotce je patrný i konec žebříku na čele motorového vozu. Jeho přítomnost mi s ohledem na lávku na střeše přijde logická a tak jsem jej na vůz dal také, autoři knihy jej však na nákresech nemají. Nakonec není nic jednoduššího než-li jej neosadit.

Nakreslil jsem druhou verzi leptu opravující pár technických chyb. Po vizuální stránce jsem jenom o tloušťku střechy protáhl čela vozů. Zkoušel jsem se ptát na K-reportu jestli nejsou nějaké indicie o rekonstrukci vozů, ale v podstatě to bylo bez výsledku. Rovněž k žebříku nikdo jednoznačné podklady nezná. Nakonec jsem v knize objevil zmínku o žebříku na zadním čele, takže jsem jej na voze ponechal, ale přiznávám, že jeho provedení a přesné umístění je trochu fikce. V leptu je žebřík, ale na čele jsem nechal otvory pouze naznačené z rubu a musí se provrtat, takže se žebřík osazovat nemusí...
Momentálně mám vozy po laku a mám dilema s rámy okem. V knize je uvedeno, že M120.2 měli již rámy okem ze siluminu, z toho usuzuji, že M130.0 je měl z něčeho jiného. Na výkresech v knize je barva mosazi. Dle fotografií jsou rámy velmi subtilní a výraznější je v podstatě pouze spodní příčka. To jde v leptu těžko napodobit - rám je kolem celého okna. Nemohu se rozhodnout zda rámy na vozy osadit nebo ne. Přikládám fotografie obou provedení a prosím o Vaše názory. S rámy okem mi to přijde líbivější, ale možná až trochu kýčovité... Rámy jsem osadil jenom na zkoušku jak to bude vypadat, takže chybí ve vstupních dveřích...

Tak s rámy oken, nebo bez? Děkuji za názory.

Historicky nevím, ale o stavebnici bych měl zájem, pro mne určitě s rámy oken

Zdravím.
Podle mě určitě s rámečky, poněvadž rámy oken se vyráběly stejně jako u osobních vozů Tatra, a to ze začaátku z mosazného účka a později ze železného, rozměru 16 krát 18 mm. Povrchovka byla nikl, později chrom. Na modelu bych volil stříbrnou. Jinak krásný model a práce na něm.

Děkuji za názory. Já se také kloním v variantě s rámečky, ale když jsem je zkusmo osadil, tak mě zarazilo jak jsou výrazné. Teď když na to koukám druhý den, tak už jsem rozhodnutý je osadit. Podle nákresů v knize jsem usuzoval na to, že byly v barvě mosazi. Novější vozy je mají kreslené stříbrné a zde jsou žluté (nebo právě téměř neznatelné) jako ostatní mosazné díly.

Nutno ale podotknout, že čím déle prohlížím fotografie a nákresy, tak nacházím víc a víc rozporů. To ale nic nemění na tom , že knihu "Jednonárazníkové kolejové autobusy" považuji za jednu z nejlepších knih o železnici jakou jsem kdy četl a nebýt této knihy, tak bych se do modelů kolejových autobusů nikdy nepustil.

Barvu rámečků budu ještě chvíli rozmýšlet. Pravdou je, že po stříknutí na stříbrnou by se utlumila jejich "zářivost", na druhou stranu budou zase o tloušťku nátěru masivnější...

michal_d píše:Děkuji za názory. Já se také kloním v variantě s rámečky, ale když jsem je zkusmo osadil, tak mě zarazilo jak jsou výrazné. Teď když na to koukám druhý den, tak už jsem rozhodnutý je osadit. Podle nákresů v knize jsem usuzoval na to, že byly v barvě mosazi. Novější vozy je mají kreslené stříbrné a zde jsou žluté (nebo právě téměř neznatelné) jako ostatní mosazné díly.

Nutno ale podotknout, že čím déle prohlížím fotografie a nákresy, tak nacházím víc a víc rozporů. To ale nic nemění na tom , že knihu "Jednonárazníkové kolejové autobusy" považuji za jednu z nejlepších knih o železnici jakou jsem kdy četl a nebýt této knihy, tak bych se do modelů kolejových autobusů nikdy nepustil.

Barvu rámečků budu ještě chvíli rozmýšlet. Pravdou je, že po stříknutí na stříbrnou by se utlumila jejich "zářivost", na druhou stranu budou zase o tloušťku nátěru masivnější...

Co takhle: vyleptat do alpaky a pak následně otryskat velmi jemným korundem - ono to pak ve vzhledu vypadá jako hliník...

Marthin píše:Co takhle: vyleptat do alpaky a pak následně otryskat velmi jemným korundem - ono to pak ve vzhledu vypadá jako hliník...

Alpaka by byla řešení, ale dělat to nebudu. Lepty kreslím primárně pro sebe a kvůli pár rámečkům nechci nechávat dělat další plech, to by přesahovalo náklady které jsem ochotný tomu věnovat... a pak co s plechem velikosti A4 plným rámečků pro poměrně atypické vozidlo? To bych to musel dělat primárně na prodej, abych měl jistotu, že se jich zbavím, což nedělám... (Tím neříkám, že ta stavebnice vůbec nepůjde sehnat)

Možné řešení by asi bylo i pocínování, pokud pak dobře setřeš cín zůstane to stříbrné a s trochou oxidace ať už přizozené nebo umělé to můžeš zmatnit a ztmavit, takže by to nebylo už ani tak výrazné. A mohla by to být ve výsledku slabší vrstva než barvy...
A k alpace... možná by nebylo od věci nasbírat víc věcí co by se z ní dali dělat, a pak to nechat vyleptat najednou, třeba něco i na kšeft aby to mělo i nějakou návratnost.
Jaromír

Stříknu to normálně slabou vrstvou hliníkové agamy a dál to řešit nebudu. Zase bych z toho nechtěl dělat velkou vědu. Pocínování bych radši nezkoušel, to radši nějakou niklovací lázeň, ale třeba někdy příště.

Tuhle niklovací lázeň mám. Funguje skvěle vrstva je opravdu nano, a odolná. Akorát je nutno dodržet předepsanou technickou kàzeň. Tedy čistý plech, odmastit v acetonu a vymacerovat nejmíň ve dvou destilkách. Oplach není účinný, destilka na sebe váže zbytky acetonu a všech zbylých nečistot. Chce to laboratorní teploměr, vařič a větrat. Po pokovení opět do destilky, jinak budou na povrchu mapy.

Tak jsem rámy nastříkal hliníkovou barvou a musím uznat, že to vypadá reálně. Ani nejsou příliš silné, jak jsem se obával. Děkuji tedy za rady a názory.

Tak a je hotovo... a nutno říct, že z výsledku mám radost. Na modelu jsou některé detaily trochu vymyšlené (nejsou, nebo jsem neměl potřebné podklady), ale myslím, že celek působí uvěřitelně. Na mých stránkách se opět objeví detailní popis stavby a bude-li někdo chtít stavebnici pro sebe, tak se může ozvat, leptat dávám v poslední době poměrně pravidelně...

Jak by řekly děti: hustý!
Máš to parádní a precizní, čumím.