ŽOS Kladno - lokomotivy

[Tempotaxi]

[Tempotaxi]

Takhle předělaný vůz se může použít na stavbu motorového vozu M 240.0.
Ale musí se udělat pár změn. Okap se u čel svede k pruhu. Jeden krátký pruh se sundá. Jinak se uspořádá popis vozu. Barva vozu bude stejná. Jen šedivá střecha se neudělá.

[hank]

Nedá mi to, abych tady při pohledu na zaoblené tvary skříně motoru M 230.5 nepřipomněl československou designérskou školu 50. a 60. let, tzv. styl Brusel (podle světové výstavy Expo 58 v Bruselu, která znamenala pro ČSR obrovský mezinárodní úspěch). Nakonec se ukázalo, že ta skříň byla na singrovce skoro jediná konstrukčně podařená věc, a to ještě jenom vzhledově... Autorem jejího designu byl František Kardaus (1908-86), který dal podobu i dalším čs. výrobkům dopravního průmyslu té doby, jako byly tramvaje T1, T2 a T3 nebo automobil Tatra 603. A o generaci mladší Otakar Diblík (1929-99) navrhl zase takové designové perly jako lokomotivu S 489.0/230, autobus Škoda 706 RTO, letadlo L-200 Morava nebo traktory Zetor řady Crystal. Ale nešlo jen o dopravní prostředky. Bruselský styl se otiskl i do architektury (pavilón Z na výstavišti v Brně, areál ČT na Kavčích horách, brněnské hotely International a Continental, Koldům Litvínov, řada nádražních budov, namátkou Beroun, Bílina, Duchcov, Havlíčkův Brod, Havířov, Cheb, Klatovy, Oldřichov u Duchcova, Ostrava-Vítkovice, Žďár nad Sázavou, Čadca), do výroby nádobí, domácích spotřebičů a nábytku i do celkového stylu veřejných a soukromých interiérů. Pro tu část naší generace 60+, která vyrůstala ve městech, byly projevy bruselského stylu jednou z prvních věcí, kterou jsme jako děti vnímali, když jsme brali rozum a prostřednictvím předmětů běžné denní potřeby poznávali hmotný svět, a pro řadu z nás bude nadosmrti spojen i s pocitem životní radosti a historického optimismu, který jsme v 60. letech cítili u našich rodičů, aspoň dokud ještě věřili, že se dá se světem udělat něco rozumného, a posléze jsme ho prožívali i sami, než definitivně zmizel po srpnu 1968...
(Omlouvám se za OT.)

[JaroHo]

Hank→já jsem si to rád přečetl, vžil jsem se do té doby

[Tempotaxi]

Hank – děkuji, to je doba mého mládí, krásných písniček, krásných zážitků, atd. …..

[Polabský]

Hank:
Vážený kolego,
děkuji Vám za zdařilou formulaci komentáře k dané době a tehdejší situace.
Zdravím, Polabský.

[vorisekml]

KolDům v Litvínově je mnohem starší. Ten je obšlehlý od francouzů. Starší křídlo se začalo stavět hned po převratu. Moc jim nešlo, nebyly zkušenosti. Druhé novější křídlo se budovalo v 50.l a šlo jim to ještě hůře......

[hank]

KolDům v Litvínově je mnohem starší. Ten je obšlehlý od francouzů. Starší křídlo se začalo stavět hned po převratu. Moc jim nešlo, nebyly zkušenosti. Druhé novější křídlo se budovalo v 50.l a šlo jim to ještě hůře......

To, co dodatečně dostalo název bruselský styl, se vyvíjelo postupně už od přelomu 40. a 50. let a navázalo to na předválečné tradice. Kromě toho se výtvarné, designérské a architektonické styly vždy ovlivňovaly navzájem, takže lze těžko mluvit o nějakém obšlehnutí.

[Tempotaxi]

A zde už je stříknutá střecha.



Ještě dodělat držáky návěstních světel, které budou na střeše. Pak se pokusím dodělat madla pod nárazníky a madla na přechodové můstky.


Nakonec pak přijdou ještě stírače.

[nexus]

Nedá mi to a musím se zeptet zdejších odborníků: Opravdu měl M230.5 z výroby šedou část střechy? Na žádné fotografii jsem si toho nevšiml. Všude je jen krémová. Jaká je tedy pravda. Děkuji.

[radeksindy]

nexus:
Platí pro prototypy 230.5. Zmiňuje to například Zdeněk Maruna v Železničním modelářství II. A je to velice špatně vidět dokonce na první fotografii diskuze, která je převzatá ze severu http://www.prototypy.cz. Tvar střechy modely MTB je ovšem zcela mimo a takový detail zanikne, protože se šedivá omezí na horní plochu skříně, zatímco ve skutečnosti je z boku vidět. Ovšem proč to má Tempotaxi na M240.0 to skutečně nevím, třeba to Tempotaxi vysvětlí.

[Tempotaxi]

O motorovém vozu vyšlo několik knížek.

1 knížka: Motorový vůz M 240.0 NADAS 1967, P. Pavlousek, V. Londýn a J. Růžička.
O barvě vozu v celé knížce není nic.
Je zde, že zkušební jízda motorové soupravy ve složení M 230.501 + Balm + Balm + Balm + M 230.502 na trati Studenka – Opava – Olomouc – Jeseník – Hanušovice –Hradec Králové – Havlíčkův Brod – Jihlava – Volary – Blatná – Zdice.
Dále zkoušky chodu na trati Praha – Velim – Pečky a na vedlejší trati Ledečko – Kácov.
Brzdové zkoušky se prováděly na trati Roudnice – Hněvice a Vráž u Berouna – Beroun – Závodí.

2 knížka. Motorové vozy M 240.0 vydal spolek Lokálka Group 2006, J. Caska.
Motorový vůz M 230.502 byl vyroben v roce 1959 pod výrobním číslem 59713 a provozní historie motorového vozu patří lokomotivnímu depu Kralupy nad Vltavou od 29. 2. 1960. Ke dni 17. 3. 1977 byl motorový vůz přeznačen na M 240.0122 a provozu byl do ledna 1983, kdy byl dán do zálohy. Zrušen 29. 6. 1983 a do konce roku 1984 byl rozložen v areálu LD Kralupy nad Vltavou.
Barva vozu.
Spodní okraj skříně, mimo čela u motorového vozu M 230.502, horní polovinu skříně, střecha je natřena krémovou barvou ČSN 6050. Dolní polovina skříně a okraj čela pod nárazníky je natřena barvou červenou barvou ČSN 8300.
Také se zde píše, že ve středu skříně mezi okny je státní znak a nápis ČSD. Dále nápis ČSD byl ještě na levé straně boku skříně. Označovací tabulka byla plechová, natřená barvou a umístěna pod nápis ČSD.
Prototypy měly držáky návěstních svítilen na střeše.
Sedadla u prototypu byla potažena hnědou koženkou.
Provoz.
Nejprve byl nasazen u osobního vlaku na trati Kralupy nad Vltavou – Děčín.
Od října 1965 jezdil u osobních vlaků na trati: Praha střed – Vraňany, Kralupy nad Vltavou – Kladno, Kralupy nad Vltavou – Neratovice – Čelákovice, Kralupy nad Vltavou – Slaný a Kralupy nad Vltavou – Děčín.

3 knížka: Železniční modelářství NADAS 1961, L. Kotnauer a Z. Maruna.
Zde je kapitola o motorovém vozu řady M 230,4 a M 230.5 s přípojným vozem Balm.
Je zde popis skutečné vozu a popis stavby modelu vozu, který už tenkrát je vyráběn z leptu.
Je zde i odstavec o barvě vozu.
Střecha – světle šedá.
Vrchní polovina skříně a spodek skříně je natřen krémovou barvou.
Spodní polovina skříně je natřena cihlově červenou barvou.
Schody jsou šedivé jako střecha.
Dělící pruh je stříbrný.
Nárazníky černé.
Popis vozu je žlutý.

[Tempotaxi]

Asi někdo neumí číst.
Jak jsem psal výše, že přestavovat se budu do takové doby, aby to mělo nějaký smysl, protože většina zásahů do skříně jsou nevratná. A když se něco podělá, tak opravdu pak mohu jen na skříň obrazně šlápnout.
Za prvé odstranit okapy na čelech bylo jednoduché. Ale boční okapy jsem nechal, protože jinak bych musel odstranit i švy na střeše. Na žádné tehdejší fotce není vidět, zda tam jsou švy na střeše a kolik jich tam je. Dále je i fotka, kde je dodatečná montáž okapů po celé délce boční stěny.

Dále nikoho nenutím, aby motorový vůz předělával, může si klidně jezdit, tak jak byl vyroben.
Může pak nadávat výrobci, jak udělal krásnou fikci. Jen každý nadává na výrobce, přitom to většina modelářů má doma, vesele jezdí na svém kolejišti, modely jsou skoro vyprodané a nadávat se bude stále. Když se to někomu nelíbí, tak to nemusí kupovat. Když se to většině lidem nelíbí, tak mohou model bojkotovat a může to pak ležet jen na pultech. Ale většina modelářů si řekne, že něčím musím jezdit a hlavně je to české. Jinak se přístup výrobce k nám modelářům nezmění.

Takže opakuji, že jen chci model trochu poopravit. Nebude to pravé ořechové, ale bude to lepší než tovární model. Vím jen jednu věc, že s motorového vozu parní lokomotivu neudělám.

[zdenek]

K těm švům na střeše - dobře jsem si prohlédl skutečná vozidla (M240.0 + Balm) a střecha je řešena tak, že jsou natupo k sobě svařeny jednotlivé plechy, svár je přebroušen a většinou pak střecha vypadá spíše hladká. Tam, kde se svár úplně nepovedl, tak je v místě napojení plechů spíš prohlubeň než nějaký šev. Když jsem se na to ptal u výrobce modelu, proč ty švy na střeše dělal, když tam ve skutečnosti žádné nejsou, bylo mi odpovězeno, že v místě sváru plechů střecha rezaví mnohem víc než jinde (což je pravda) a tak šev by měl pomoci k lepšímu provedení patiny na střeše. O tomto vysvětlení si myslím své, ale nakonec jsem se s těmi švy nějak smířil a řešit to nebudu, ale hladká střecha by určitě vypadala lépe.

[Tempotaxi]

Zde na fotce už boční okapy jsou. Fotka je datována do roku 1975. Kdy byla montáž okapu, jsem nezjistil.

Motorový vůz jezdil do listopadu 1960, pak byla dílenská prohlídka v DPOV Šumperk, pak byl nasazen únoru 1961, pak od června 1961 do března 1962, pak byl zase v dílnách a od října 1963 do října 1965 byl neprovozním stavu. Po opravě rozsahu R4 byl od října 1965 opět v provozu až v červenci 1975 kdy byl dán do ŽOS Šumperk na G1 opravu, která byla ukončena 30. 9. 1976. Poslední střední oprava byla provedena 28. 4. 1981 v ŽOS Šumperk.