Diskuzní fórum železničních modelářů

Jelikož už se mi nechce čekat na nový model od Brawy, rozhodl jsem se dokončit přestavbu 534.1 Roco, která si mi už nějaký čas válí rozpracovaná v šuplíku. Měl bych ale dotaz na znalce parních lokomotiv. Kde má tato mašina regulátor páry? Na fotkách které jsem viděl, jsem totiž nic podobného regulátoru, který znám z českých mašin nenašel...

Já tomu dotazu úplně přesně nerozumím, regulátor mohl být v dýmnici, v přehřívači nebo v parním dómu, ale v žádném z těch případů nebyl vidět, nanejvýš táhlo k němu, které ale nemuselo být nutně vedeno venkem po obalu kotle.

Bohužel v atlasech, které mám doma, jsem nikde info o umístění regulátoru na 534.1 nenašel.

U pruských a později německých lokomotiv býval regulátor v parním dómu a ovládací hřídel procházela podélně kotlem nad topeništěm. Ovládání se provádělo pákou. Na výkresu je pruská S10, ale G10, která pochází ze stejné doby, byla konstruována podobně.

Pánové, děkuji. Vně kotle tedy žádné části regulátoru vidět nejsou. Teď už ji snad dokončím...

Já taky děkuji.

BTW, úplně stejně vypadá "střevo" v polské Px48, v jejíž kuchyni jsem měl tu čest svézt se ještě se starým Fajfkou ze Střížovic do Jindřichova Hradce. Ale to není nic divného, polská konstrukce parních lokomotiv byla silně ovlivněna pruskou školou.

A taky stojí za řeč, že na tom snímku na dveřnici kotle nahoře vpravo není vodoznak, ale tři zkoušecí kohouty, což je proti předpisům ČSD a příslušná úprava - jejich náhrada druhým vodoznakem - bývala jednou z prvních úprav při zařazování německých lokomotiv do provozu u ČSD.

Na fotce lokomotivy 534.111 ze sbírky MDC (http://www.mdc.sk/katalog-predmet/1880/) mě zaujal velký mazací lis, kterým je vybavena. Poradí někdo zkušenější, co je to za typ??? Předem díky za radu.

No, 534.111 vyrobila v roce 1918 fa. Henschel, byla zakoupana pro ČSD v roce 1919 s dalšími 21 kusy německé řady G10. Právě 534.111 vydržela v provozu nejdéle až do roku 1970, dále byla využívána jako vytápěcí kotel K465. Během šedesátých let byly poslední 534.1 využívány v Trenčanské Teplé, jejich počet se postupně snižoval z 10 až na tu jednu.
Německé lokomotivy měly mazací lis standardně umístěný v budce. Mazací lisy se používaly především pro mazání pístů a šoupátek a proto musely dodávat mazací olej pod odpovídajícím tlakem. U ČSD byly mašinky na mokrou páru včetně sdružených vybaveny kondenzačním lubrikátorem (tam se přiváděla pára, která kondenzovala a voda vytlačovala olej). Lubrikátor vyžadoval obsluhu a proto byl také úmísťován v budce. U novějších lokomotiv s přehřívačem byly zaváděny mazací lisy. Ty byly umísťovány v blízkosti mazaných částí. Mazací lisy obsahovaly větší počet pístových čepadel, pro každý výstup samostané čerpadlo, jehož výkon bylo možné individuálně seřídit. Celý mazací lis byl poháněn mechanicky, u nás se k pohonu využíval pohyb pístového šoupátka. Mazací lis vynalezl Rakušák Friedmann a nechal si ho patentovat v roce 1900. Licenci zakoupily Američané - firma Nathan a Anličané - fa. Metcalfe. U nás se používal originál Friedmann, jednotlivé typy se lišily počtem vývodů (4 až 14).
K tomu nestandardnímu umístění mazacího lisu, domnívám se, že když ten původní dosloužil použilo se naše obvyklé řešení.

Právě okolo mazacích lisů Friedmann se točí můj dotaz. U nás běžně používaný typ Friedmannova mazacího lisu je FSA, jako je vidět např. u jedné naší 534.0: http://www.ntm.cz/data/clanky-fotografie/restaurovani-lokomotivy-534.027/534.027-ceske-velenice-2006.jpg. V tomto případě je i umístění lisů stejné, na tom není nic divného. Moje otázka k fotce 534.111 byla myšlena takto - je to FSA, nebo nějaký jiný? Zdá se mi trochu jiný než FSA, ale možná to jenom zkresluje ta fotka.

U ČSD se standardně používaly mazací lisy Friedmann tříd HD (4 výtoky), KD (6 výtoků), LD (10 výtoků) a zdokonalené lisy DV8 (8 výtoků na jedné straně) a DV14 (8 výtoků + 6 výtoků na druhé straně). Tyto lisy se používaly pro mazání válců a šoupátek).
Lisy třídy FSA mohly mít 4 až 24 výtoků. Tyto lisy se používaly k mazání nápravových ložisek.
Pak se ještě používal lis LB2 pro mazání tlakové brzdy a kompresorů. Měl 2 výtoky a vlastní pnuematický pohon.
Myslím si, že se jednalo o lis z první skupiny, měly jednotnou kasti. Ale tu úpravu dělalili na Slovensku a těžko říci kdy. Mohli tam dát i něco, co měli právě po ruce. klidně i lis z nějaké zrušené lokomotivy maďarského původu (ale on by to byl asi stejně Friedmann).
Takže můj typ HD nebo KD nebo LD, z hlediska modelu to výjde na stejno, třída DV je tvarově nižší a širší.

Ještě k tomu Kremáku, Mám fotku 534.0301, na pravé straně má dva lisy, nalevo FSA napravo jeden z té trojice pro mazání pístu a šoupátek. Detailní fotku levé strany bohužel nemám

S tou naší záhadou kolem mazacího lisu 534.111 jsem se obrátil přímo na autora fotky. Velice ochotně mi naskenoval fotku z negativu a vyměnili jsme si několik mailů. Boužel, jsem nedostal povolení ke zveřejnění fotky, čemuž rozumím, protože jako železniční historik publikuje a poklady ze svého archivu využívá především pro tuto činnost. Nicméně nás z té fotky zajimá pouze ten mazací lis, takže doufán že uvedením malého výřezu nic nepokazím.
Takže podle jeho vzpomínek jel do Trenčianské Teplé cíleně fotit tuto lokomotivu, protože bylo známo, že 15. září 1970 ji končí prohlídka kotle. První pokus se nevydařil, protože náčelník jej vykázal z depa. Druhý, utajený pokus z 15.srpna vyšel.
Mazací lis byl chráněn proti mrazu dřevěným izolačním krytem. To by mě skutečně nenapadlo!
V nové knize o řadě 498.1 se nachází pěkná boční fotka stejné mašinky pořízená o měsíc později.

Tak ještě k záhadě mazacího lisu FSA. U 534.0 se od počátku výroby dodával lis na mazání parního stroje. Teprve od 534.042 byl dodáván druhý mazací lis FSA pro mazání nápravových ložisek a jejich vodítek. Oba lisy se nacházely na pravé straně za sebou, de fakto ta koncepce se zachovala i u 534.03 viz. fotka výše, jen zbytek lokomotivy se poněkud změnil. Tak na té fotce z Velenic je 534.027 je jeden mazací lis. Je to lis pro parní stroj z řady HD-KD-LD, ale určitě ne FSA.
Ono to do tohoto vlákna nepatří. Myslím si, že bude dobré založit nové vlákno, něco jako "Jak parní lokomotiva funguje". Asi jako modeláři bysme o originálech našich zájmů měli něco vědět. Začal bych třeba právě tím mazáním, i když to je zdánlivě okrajová záležitost, ale ono u parní mašinky je všechno provázáno mezi sebou. Třeba když se zavedl přehřívač, musela se změnit šoupátka a kompletně způsob mazání. Když se změnila šoupátka musely zavést vyrovnávače tlaků atp. Není to tak úplně triviání, ale je to zajímavé...
On takový přehled se v naší literatuře nedá najít na jednom místě. Když to tady dáme nějak dohromady, bude napsané a i po letech přístupné pro ty další. Tož tak..

Ještě k tomu lisu od 534.111. Přišel mi od pana Petra ještě mail s vysvětlujícím dodatkem:
To bednění kolem lisu mělo být správně jen v zimní sezóně. Na léto se to sundavalo. Jenže na Slovensku, a vlastně v celé republice, se v dané době řešily jiné problémy: běžela normalizace. Pracovní morálka byla malá. Pracoval jen někdo. Až když mu to nařídili. I na fotkách lokomotiv se dá poznat duch doby.

Díky moc za tento postřeh. Tomu říkám detektivní práce. Určitě se najdou i jiní, pro které to bude zajímavá informace (kteří toho ví o skutečném provozu parních i jiných lokomotiv pořád ještě stejně málo jako já).

A je téměř hotovo. Chybí jen objednat dekodér a instalovat fíru s topičem.