Pojezd pro tramvaje H0 / H0m

[Temsor]

Abych pravdu řekl, bojím se sem dát tento můj pokus, zvlášť když hned vedle jsou Pojezdy od PG... a v této fázi to spíš patří do "Naše chyby, omyly..." ale chci pojezd dokončit, tak to dám sem.

Podvozek (2. verze) byl vypracován v několika provedení: mj. rozvoru 21,8mm (1900mm) a 19,5mm (1700mm) [- odbočka: rozvor 1700mm byl zvolen jako kompromis, pro zmenšení počtu typů, mezi středními články RT6 (1800mm) a Škoda 06T (1600mm) mimo 19,5mm mají i odlitky masek TU47 od Odlitkymodely.cz], v rozchodech 16,5mm a 12mm. Rozpracován zatím nebyl Jakobsův podvozek pro vozy řady K (KT). Především z nerozhodnutí způsobu uchycení podvozku k podlaze - ve středu osy podvozku (skutečné vozy K2 / KT8) vs nad osami náprav (15T / model KT8 od MB Modely). Systém uchycení je ale nejasný i u vozů řady T - zatím je řešeno pomocí šroubů M2. Cílem je i jednoduchá záměna podvozků - normální x úzký.

Konstrukce umožňuje sestavení podvozku klasické konstrukce (mezi podvozky běžný 12V motor) a podvozku s použitím mikromotorů (typů 610 až 614 nebo ještě menších (412)). S minimálním zásahem do interiéru, s mikromotory pravděpodobně i bez zásahu (ale s nutností někam nacpat složitější elektrovýzbroj)

Pro stavbu prvního pojezdu byla zvolena jednodušší varianta - s motorem uprostřed.

Foto: http://temsor.rajce.idnes.cz/Podvozek_p ... e_H0_lept/


U této verze se však stále objevují chyby a problémy s dostupností dílů (ukončení výroby dvojkolí f. Luck), včetně otázky v vhodnosti řešení konstrukce např. použití šnekového převodu modulu 0,2

Pojezd má velmi neklidný chod a životaschopný jen mimo koleje a podvozky vzhůru. Závěrem dodám, že cílem byl resp. je "low-cost" pojezd, proto nejsou dvojkolí a hřídele v ložiskách/pouzdrech, ale rovnou v plechu

[Popopo]

Není se čeho bát, mně se také ještě nestalo, že bych byl spokojený napoprvé. Co bych zvážil:
- plech může být příliš slabý, jednak se to může kroutit, ale určitě rezonovat
- materiál vložených hřídelí - lepší by byla ocel a určitě s lépe zpracovaným řezem, ať už byste použil pouzdra, nebo ne
- podložkami zabránit ozubeným kolům dotýkat se čely plechu - obzvlášť plastová ozubená kola nejsou na čelech hladká, ale "roztřepená" a můžou se chytat o hrany atd. A stejným způsobem omezit axiální vůle, aby se konce hřídelí nedostaly k dírám.
- vymezit axiální vůli šnekového ozubeného kola
- moment šnekové převodovky nezachytávat o nápravu, zbytečně tam vznikají "vazby" a tření navíc.

[Temsor]

- uvažoval jsem o plechu 0,5mm, ale nakonec jsem zvolil běžnější 0,3mm
- ano, ocel jsem chtěl použít, nesehnal jsem vhodnou délku (moc krátká, moc dlouhá nebo když už tak jiný průměr - i proto mají dvojkolí delší osu - jsou TT), co se týče řezu, u prototypů jsem to moc neřešil, jen lehce obrousil abych při lisování nepoškodil převody
- podložky jsem vynechal, ono např. nalisovat prostřední oz. kolo (11z/m0,3) na které je blbě vidět (a nemluvě o jeho manipulaci) a trefit se s ním nad díru bylo nad mé síly. Očekával bych, že se časem o hrany obrousí. Hřídele jsou dlouhé tak, aby se do díry nedostali.
- doplnil jsem, chod se zlepšil
- uznávám, že to není vhodné řešení. U podvozku s kratším rozvorem je šneková převodovka a samotný podvozek jeden díl - je tam znatelně lepší chod.

Momentálně se rozhoduji, zda pokračovat v této koncepci (mikromotor přímo v podvozku vedle převodů), tady je problém u úzké verze (H0m), kde je mezi koly málo místa na motor a zároveň nelze vyřešit jednoduše montáž (alespoň mě nenapadá lepší) nebo podvozek řešit stejně jako např. Halling a motor umístit nad převody - což ale znamená znatelný zásah do interiéru. Výhoda by byla i možnost použít místo plechu mosazné výpalky, včetně jednoduché montáže