vlakové soupravy

[jirkah]

Ahoj zajímalo by mě jak dlouhé vlakové soupravy provozujete na kolejištích ( počet vozů ), případně i na modulovém kolejišti při setkání.Možná se někdo zeptá proč mě to zajímá , tak odpovím předem 1. rád bych věděl kolik vozů tahat je ještě rozumné a za 2. abych měl představu kolik budu muset nakoupit vozů pro své kolejiště.

Jirka

[milan ferdián]

Je rozdíl v provozu na domácím kolejišti a modulu.Až na jednu výjimku,má T.K. +/-0 na modulech.Tím pádem mohou být delší vlakové soupravy,ale i ty jsou omezeny tažnosti hnacích vozidel.U domácích kolejišť je vše ještě zredukováno stoupáním na mezistaničních úsecích.Dalším rozdílem jsou délky užitné staničních kolejí a zde jsou velmi velké délkové rozdíly.
U domácích kolejišť vždy vkládám otázku "Jakou délku má mít rychlík ?".Maximálně dovolím 4 až 5 "Y" víc né.Další je charakter provozu na kolejišti.Jedná se o provoz na hlavní trati,vedlejší nebo lokálku a dle toho si pořizuji vozový park.Dost se mi nelíbí,když na vyloženě danou lokálku se cpe rychlík,který má maximální délku lokomotiva + 2 "Y".U nákladních vlaků se počítá vždy dvojnásobná délka osobních vlaků.ale i ta nejde v domácích poměrech realizovat,protože jestli má osobák v modelové velikosti délku cca 900 mm,tak nákladní by musel mít délku 1800 mm.
Jestli se ti jedná o skladbu vozů,tak záleží jakou trakci budeš provozovat.Uvedu příklad:
Os (parní/vedlejší) - lokomotiva + služební + 4 x osobní / 354.1+Dd+Be+Be+Be+Be (nebo nahradit motorovou T466.0)
MOs (motorová/vedlejší) - motorový vůz + přívěsný + přívěsný / M240.0+Balm+Balm

[jirkah]

Je mě jasné , že každé kolejiště má jiné předpoklady , ale jde mě opravdu jen a jen o nějakou představu není třeba za tím hledat nic složitějšího.Třeba u mého kolejiště jsou staniční koleje celkem dostatečně dlouhé , takže vlak 180 cm by asi nebyl problém. Pokud se jedná o rychlíkové vozy tak můj předpoklad byl 4 - 5 y vozů.Myslel jsem , že u nákladních je to dvojnásoný počet vozů a ona je to dvojnásobná délka .Další věc proč se ptám , je , že mě jde spíš o reálnou zkušenost , že člověk má na začátku velké oči , myslel si ,že bude tahat 6 - 7 rychlíkáčů , protože prostor ve stanici má , nakonec provozuje třeba krátké soupravy a je to plně dostačující nebo možná i lepší.

[milan ferdián]

Já doporučují,nákladní vlaky,třeba od návěstidla k návěstidlu,ale u osobních s citem.Hodně záleží i na epoše.V dnešní době nám vystačí jen sólo motorák,ale ve III. nebo IV.epoše byly osobní vlaky podstatně delší.Dalším doporučením,což se praktikovalo i v praxi,že u osobních vlaků se mohly překrývat lokomotiva a služební vůz s druhou osobní soupravou.Zde záleží jak dlouhou máš nástupištní hranu.

[milostt]

Ahoj
já jsem se doma vešel na hlavní trati do autobloku tak že sergej + 12 x vůz raj , a v osobácích to jsou brejle + 6x Y , na modulech nákladní vlaky většinou max 20 x sas, ale není to dogma , možná někde provozuje i delší soupravy mluvím jen za sebe
milostt

[Michal Šuhajda]

Ahoj Jirko,
Zkus vycházet z reality.
Jaké vlaky by asi tak do podobné stance jezdily ve skutečnosti?

Příklad pro Tvé kolejiště:
Větší stanice patří k okresnímu městu (Domažlice, Klatovy), lokálka vede do menšího městečka (Kdyně), kde je kromě běžného vybavení ještě nějaký další zajímavý cíl (rekreační, nebo např. velká vojenská posádka, větší podnik apod.)
Osobní doprava:
2x denně pár Rychlík odj.ráno/příj. poledne, odj odpoledne, příj večer (jeden pár může být i MR) - 4-6xY
8x denně pár Os, který končí, případně může přecházet nějaký vůz na lokálku - 6x Be( rybák) nebo ekvivalent v Y vozech, dopoledne může být pár MOs (pokračování z/na lokálky/u)
Na osobní vlaky budou navazovat Os (MOs) do na lokálku (mohou být prostřídané krátkým Os)
Nákladní doprava:
Na kolejích nebude jezdit žádný NEx, nebo ucelenka (nemají kam)
Doprava bude limitovaná tím, co jsi ve stanicích schopen naložit vyložit, ovšem je možné použít malý trik:
Pro zvýšení zátěže bude stanice obsluhovat i nejbližší část hlavní trati, kde bude (fiktivní) nákladiště nebo vlečka většího podniku. Tam by případně mohly jezdit i ty ucelenky, ale opatrně.
Může být něco co potřebuje spešl vozy, které jinde moc nevykládáš (kotlové, sypáky, Raj, apod..).
Pn vlaky tedy přivezou i vozy, které odveze Mn vlak zpět po hlavní trati do SN. Jinak by do stanice jezdily Pn vlaky které končí /vycházejí z odbočné stanice. 1-2x denně pár - z něj Ti vznikne 1-2 páry Mn vlaků pro lokálku a 1-2 páry vlaků pro hlavní trať.
Vlak ve stanici roztřídíš:
- místní zátěž (depo, volná skládka, skladiště vlečka 3-6 vozů/vlak)
- zátež pro lokálku (2-4 vozy pro Mn vlak do koncové stanice)
- zátěž do nákladiště (vlečky) na hlavní trati (dle libosti a naplánovaného průmyslu 1-6 vozů pro Mn vlak do SN - počítej se dvěma vlaky, které budeš v SN střídat ať nevozíš stejné vozy dokola)
Samozřejmě uvedenou zátěž nemusí vozit každý vlak. Pro zpestření provozu může pár vozů přecházet přímo mezi Mn vlaky.
Z podobné rozvahy provozu Ti vyjde nejen počet vozů a potřebný počet souprav, ale i počet lokomotiv pro zajištění provozu.
Takže pro náš příklad vychází:
Osobní:
1x souprava R (2x loko T478.x - budou se střídat - zbrojit v depu)
2x souprava Os (2x loko T478.X, T466.0)
2x Souprava MOs (M152.0 + Baafx)
Nákladní:
Pn vlaky budou mít cca 8-16 vozů, vezmeme-li průměr jsme na 12 vozech. Počítám 2 různé soupravy + 1x zátěž která je právě nakládána 2+1=3x12=36 vozů.
Tedy řekněme cca 40 nákladních vozů, 3 x služební
3x loko pro Mn vlaky (T435.0, T444.x, T466.2)
2x loko pro Pn vlaky (T678.1, T478.x, T466.0, )
Doporučuju od každého typu lokomotiv mít aspoň jednu na střídání, takže Ti vyjde pro tvé depo potřeba cca 12 lokomotiv a 3 mot. vozy.

PS: Dokonce by se to mělo při vhodném prostřídání i vyjezdit s Tvým SN, kde je 5 průjezdných kolejí

[milostt]

PS: Dokonce by se to mělo při vhodném prostřídání i vyjezdit s Tvým SN, kde je 5 průjezdných kolejí [/quote]

Tady není co dodat, naprosto super výpočet..
smekám

[Michal Šuhajda]

To není žádný výpočet, jen takový rychlý návod jak asi postupovat.

[jirkah]

Michale tvůj příběh je opravdu perfektní , taková odpověď je fundovaná mému dotazu.
Díky

[TTmili]

Já bych ještě lehce přispěl k tématu tím, že je třeba mít na paměti co největší unifikaci lokomotivního parku. Pokud se nemá jednat o trať kam zajížděly lokomotivy z dvou dep a průběžně se střídaly, pak je třeba nemíchat moc do kupy například T478.1 a T478.3. Dále pak většinou depa s lokomotivami T478.1 byla vybavená pro nákladní službu i T478.2, mnohdy pro těžké náklady i ve dvojčeti (a to téměř trvalém). Naopak "brejlovcová" depa měla pro nákladní službu k ruce právě třeba T679.1, ale samozřejmě i T478.3 jezdívaly na nákladech.
No a co se délky vlaků týče, u osobních není až tak nějak co řešit, rychlíky jsou poskládatelné z 4-6ks vozů Y (jak bylo výše už řečeno), pro osobáky lze využívat Baiky (osmi i čtyřdvéřové) v kombinaci s různými služebáky (BDa, Dsa, Da, Dsd), nebo i třeba patráky (Bap nebo Bpjo) ale i různé směsky přívěšků za motorové vozy (Balm, Balm-d, Baim). Osobní vlaky většinou nebývaly o moc kratší než rychlíky, takže se dá uvažovat o 3-5 vozovém osobáku. Do toho je vhodné ještě na ranní a noční osobáky a rychlíky řadit i například poštovní vozy.
U nákladních vlaků je to horší, je potřeba už přemýšlet i například nad tím, do jakého prostředí je trať zasazená, pokud se mohou na trati vyskytnout například stoupání ke 20 promile, hmotnost soupravy pro sólo T478.2 nebo třeba T466.2 se může pohybovat někde mezi 600 a 800 tunami. Pro dvojče nebo T679.1 pak lze uvažovat téměř dvojnásobek. Pro lehké dopočítání lze vzít příklad navážení betonu Rajkami na stavbu dálnice/přehrady/elektrárny atd., jedna plná Rajka má něco přes 80 tun, takže pro sólo lokomotivy lze uvažovat maximálně 8-9 vozů, pro dvojče nebo šestinápravové stroje se pak lze pohybovat mezi 15-18 vozy.

[hank]

TTmili: To se nedá dost dobře zobecnit, záleželo na nákladních zátěžích i na přechodnostech - do určité doby měly stroje s 3nápravovými podvozky spoustu omezení a traťmistři je neměli rádi ani tam, kde povolenou přechodnost měly. Např. srovnatelná depa Meziměstí a Letohrad po ukončení parního provozu uprostřed IV. epochy: Z obou vyjížděli brejlovci na Os vlaky, avšak letohradští měli kvůli značným zátěžím přes PPS Lichkov - Miedzylesie na náklady sergeje, kterých do elektrizace úseku Ústí n. O. - Lichkov st. hranice a příchodu kocourů využívali i pro Mn vlaky až do Hanušovic, zatímco meziměstští měli i pro všechny druhy nákladních vlaků na konci 70. let jen brejlovce. Ale jinak máš samozřejmě pravdu. Ještě bych snad dodal, že na spoustě tratí i dosti zatížených nesly hlavní tíhu osobní dopravy velké motory (M 262.0,1, M 286.0,1) s 1 - 3 Balmy, často i ve zdvojené trakci, zatímco klasika tam v os.dopravě nejezdila buď vůbec (Břeclav - Znojmo) nebo jen tzv. dálkové Os vlaky (Olomouc - Hanušovice - Krnov).

[jirkah]

Ale pohledove hezci jsou rychliky o delce 4-5 vozu Y, osobni vlaky kolem 2-3 vozu Y a nakladni vlaky kolem 8-10 vozu.

Delku stanicnich koleji mam od 150 do 210cm ve Frydlantu a v koncove v D Zlebu kolem 130 - 150cm, podobne jsou koncipovana i v obou SN, tam je to od 180 do 220cm.

Tohle je přesně to co jsem myslel .Díky za odpověď

[Petr S.]

[quote="jirkah"][quote="forex"]
Ale pohledove hezci jsou rychliky o delce 4-5 vozu Y, osobni vlaky kolem 2-3 vozu Y a nakladni vlaky kolem 8-10 vozu.

Pohledově hezké jsou nákladní vlaky v čele s T679.1 a s 20ti vozy Wap v relaci Hrabová - Nesyty . ( 781 + 20 Falls mě už nenadchne ) . Ale to mluvím o modulovce .
Zdraví Petr S.

[Michal Šuhajda]

Unifikace je vhodná. Jako extrém se dá použít jediný typ lokomotivy v depu. V 80-tých letech na Českolipsku jezdily Pilštyky snad na všech výkonech, Os, PN, Mn i staniční zálohy. Prostě univerzální lokomotivy.
Ale ty čísla lokomotiv v předchozím příspěvku jsou návrhy vhodných typů, ne obsazení jednotlivých lokomotiv. A to x je tam kvůli tomu, že buď budu používat bardotky, nebo brejlovce trojkové / čtyřkové.
Pokud bys chtěl obhájit větší pestrost lok. parku, můžou některé výkony na hlavní trati (např. 1 pár Pn) zajíždějí lokomotivy z jiného depa. Tak pak může na jednom PN jezdit "domácí" dvojče bardot, zatímco druhý pár vozí "cizí" sergej. Podobně u Os vlaků. Případně ty dva Mn vlaky na hlavní trati jezdí "proti sobě" a proto je na jednom domácí T466.2, zatímco na druhém proti jezdí opět "cizí" stroj.

[loscarlos]

Jestli to mohu trochu doplnit, není dávno jsem se nad tím zrovna zamýšlel. Kamarádi od dráhy mi sehnali předpis D2/1, který vše stanovuje. (pokud tedy budu chtít jezdit aspoň trochu modelově) V tomto předpise je stanoveno - zkráceně:
typ vlaku, typ zařazených vozů, max. stoupání (sklon) tratě atd,atd . Hlavně je to zpracováno na všechny typy lokomotiv které tu jezdí. Dá se z toho vycházet, např jsem zjistil, že za mou oblíbenou T458 můžu při stoupání 2 ‰ (což je skoro rovina) a stanovené tr. rychlosti 16 km/h dát za loko max zátěž 620t => 7x Falls/ 10x Sas
Je zajímavé, jak se stoupáním, popř rychlostí ta zatížitelnost rychle klesá. viz obr.
Na základě toho jsem pochopil, proč na některých fotkách z netu, jede třeba 2x 742 + 5 - 6 vozů, když by to teoreticky měla uvézt 1 loko.
Snažil jsem se to popsat zjednodušeně, sám něco porád ještě nechápu, ale šlo mi hlavně o to , mít představu, kolik čeho a za co můžu dát .