Čeština v příspěvcích - vážně i nevážně

[belgarat]

Kdo chce vypadat světácky, tak nepřechyluje, kdo se cítí být Čechem, tak se snaží mluvit (a v duchu tohoto vlákna i psát) česky.

Tady si sypu sam sobe popel na hlavu. Vznik bez-hacku-a-carek u mne vznikl v davne drevni dobe IQ151 a ZX spectrum a nadale se posiluje praci v korporatech kde se prakticky vse vyrizuje anglicky ... a navic se programuje tudiz pro nabodenicka je i pri kreativite malo mista a prekazeji uzitecnejsim symbolum Sorryjako. Jinak se citim byt Cechem (Slezanem ) jak poleno ... ale u dalsi generace vidim, ze je ten vztah k regionalni sociokulturni bubline velmi oslabeny, a veskera skolni (2. stupen +) a medialni propaganda pracuje na tom, aby byl jeste slabsi.

[jipol57]

Souhlasím s belgaratovou poslední větou. A je to škoda, že se vytrácí regionální mluva. Je to jakési dědictí. A nejsou to zase takové rozdíly, abychom si nerozuměli. Už na vojně, kde jsme byli z celého Československa, bylo poznat kdo odkud je. I Slováky jsem rozpoznal vychodňára od Bratislaváka.
U Belgarata, mně nějak nesedí jeho udané bydliště a Slezan jak poleno. Chápu, rodiště je jen jedno.

https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/230731-zajimave-dotazy-kodifikovane-vzory.html

Jestli dobře čtu, tak předseda a soudce, přibyl po mých školních letech, v roce 1981. To už šlo mimo mě.

[JaroHo]

s tím že si žena bere příjmení svého muže to beru tak jako že má k němu a jeho rodině úctu. Opak na mne působí jako opovrhování jeho rodinou. Ová pro mě značí že je to ženská. Jsem na to zvyklý a takhle to tu máme. Kdo je v cizině a chce si to změnit, proč ne.

[hank]

s tím že si žena bere příjmení svého muže to beru tak jako že má k němu a jeho rodině úctu. Opak na mne působí jako opovrhování jeho rodinou.

Zatímco rodině ženy se úcta projevovat nemusí?

Existují země, kde si manželé i po svatbě běžně nechávají svá původní příjmení. Dokonce i v Evropě.

[JaroHo]

Ale je to zase tradice ne? Je to tak takže to je i o tý úctě. Dodržíš tradici a nebo máš s tím problém a necháš si jméno původní
Manželka si taky vzala naše příjmení, neměla s tím problém, dneska si možná občas drbe kebuli ale tak to prostě chodí. Má sestra má jiné přímení a beru to tak že to tak má být.

[belgarat]

U Belgarata, mně nějak nesedí jeho udané bydliště a Slezan jak poleno.

Puvodne z Havirova, ale "po nasimu" uz nemluvim dlouho ...

[czhunter]

s tím že si žena bere příjmení svého muže to beru tak jako že má k němu a jeho rodině úctu.

Klidně to můžeš brát tak, že přijmutím toho přechýleného příjmení se žena stává MAJETKEM svého manžela.
Což je ostatně původní výnzam toho "-ová" = "patřící (někomu)" (= "ve vlastnictví někoho") a ten důvod, proč to dnes tolik žen záměrně "bojkotuje".

[belgarat]

Což je ostatně původní výnzam toho "-ová" = "patřící (někomu)" (= "ve vlastnictví někoho") a ten důvod, proč to dnes tolik žen záměrně "bojkotuje".

Ma to jednu vadu ... aby to bylo přivlastnění jako majetku, musela by být přechýlená koncovka "-ova" bez čárky nad "A". "-ová" ma alespoň dnes jazykový význam přídavného jména, vlastnosti, popisu. Viz historická vsuvka:

Kód: Vybrat vše

Křestní jméno ženy spojené s přídavným nebo podstatným jménem, utvořeným ze jména nebo z názvu mužova, případně otcova zaměstnání. (Mariána ševcova, Dorota Karáskova, Kateřina mlynářka, Anna Beranka).  Označování žen s příponou -ová je doloženo od 15. století a takové označení vyjadřovalo především povolání muže, které s ním zpravidla žena nějakým způsobem sdílela: císařová, rychtářová, hospodářová, sekretářová, zámečníková, dudáková.

Kolem přelomu 19. a 20. století se objevovala teorie, že se má ve spisovném jazyce rozlišovat koncovka -ová u žen provdaných a ovdovělých, -ova u svobodných. Vycházela z úzu hovorové češtiny, kde se u neprovdaných žen často používala podoba přivlastňovacího přídavného jména přídavného na -ova. Takový požadavek se objevil například v diskusi v časopise Pokrok roku 1876 a v matičním Brusu jazyka českého z roku 1877 i v dalších dvou vydáních. Nepodařilo se však doložit, že by takové rozlišování bylo historické; bylo to odmítnuto Oldřichem Hujerem v referátě v Listech filologických 44, 1917, str. 366.

Trend nepřechylovat příjmení zesílil po roce 2000 zejména v kosmopolitních vrstvách obyvatelstva [...]. Roli sehrál feministický diskurs, který kritizuje přejímání mužských příjmení pro ženy i formy příjmení, které ženy „přivlastňují“ mužům.[15] Jednou z čelních zastánkyní nepřechýlených příjmení je genderová lingvistka a feministka Jana Valdrová.[15][14] Upozorňovala na asymetrii užívání příjmení, vyjadřující podřízenost a druhořadost ženy: „Představte si, že světu vládnou ženy. Syn Kovářky bude Pavel Kovářčin a po sňatku s Marií Borůvkou převezme příjmení Borůvčin. Přípona -in bude vyjadřovat, ke které ženě daný muž patří.“[13]

Jazykovědec Karel Oliva v roce 2015 oponoval názoru, že příjmení s koncovkou -ová vypadá jako přivlastňovací přídavné jméno: „Kdo je alespoň trochu v jazyce vzdělaný, tak ví, že přivlastňovací koncovky vypadají jinak. Když se někdo jmenuje Novák, tak jeho kniha je Novákova kniha, nikoli Nováková kniha. Stačí mít elementární znalost o českém jazyce, abychom viděli, že to tak není.“[13] Karel Oliva oponuje představě, že emancipace žen spočívá v tom, že přechýlené jméno vnímají jako urážku ženskosti a svých emancipačních snah.[16]


Z toho mi plyne, ze "privlastnovani" je s vysokou pravdepodobnosti spise ucelova lez fundamentalistek z tak zvane 3. vlny feminismu, nez neco, co se realne delo (a tim mene deje dnes, v moderni dobe).

[knavi]

Klidně to můžeš brát tak, že přijmutím toho přechýleného příjmení se žena stává MAJETKEM svého manžela.
Což je ostatně původní výnzam toho "-ová" = "patřící (někomu)" (= "ve vlastnictví někoho") a ten důvod, proč to dnes tolik žen záměrně "bojkotuje".

Nemáte pravdu, jedna maličkost (čárka) úplně mění význam: "-ova" znamená ve vlastnictví někoho, ale "-ová" má původně význam jiný, je to v podstatě pomocnice v práci, řemesle, poslání. Zkuste se zamyslet nad rozdílem mezi kovářova a kovářová nebo starostova a starostová...

[hank]

belgarat: Dobře to tady trollíš. Nespletl sis fórum? Tady už jsi za čárou.

[JaroHo]

Myslím že Belgarat za čarou není, mluví i za mě
rozepsal jsem se ale mažu to.

[hank]

JaroHo: Tak už jste dva.

[belgarat]

JaroHo: Tak už jste dva.

Mazat nebudu, ale budiz, zabredame do detailu.