Diskuzní fórum železničních modelářů

Určitě se někdo najde. I Plánky kolejišť si svého vydavatele našly (po dlouhých jednáních).
Trendy jsou zřetelné. Doby kdy bylo hodně tiskáren a bezpočet vydavatelů pomalu končí.
Hezký příklad je Albatros https://www.albatrosmedia.cz/c/o-nas/ - ten seznam "zaštítěných nakladatelství" je seznam skoupených značek, kdysi samostatných firem. Fragment, Vyšehrad, Computer Press, Management Press, Egmont CZ, Edika ... to nebyly žádní prckové. Albatros je dneska dominantní nakladatelství u nás. Z tohoto úhlu pohledu můžeme být rádi, že je Corona ještě samostatná a suverénní firma.

No, tak třeba zrovna ten Albatros: Když má takový záběr, od dětí přes počítače, detektivky a historii až po věrouku, tak proč by nemohl být schopen vydat něco o dráze?

Pořád mi hlava nebere, proč bychom se měli smiřovat s monopolem. Proč je "samostatnost a suverenita" monopolní Corony výhodou?

Monopol výhodou není. Chtěl jsem jen naznačit, že
je těžké najít alternativního nakladatele
hodně nakladatelů bojuje o přežití.

hank píše:

sidlo píše:Určitě se někdo najde. I Plánky kolejišť si svého vydavatele našly (po dlouhých jednáních).
Trendy jsou zřetelné. Doby kdy bylo hodně tiskáren a bezpočet vydavatelů pomalu končí.
Hezký příklad je Albatros https://www.albatrosmedia.cz/c/o-nas/ - ten seznam "zaštítěných nakladatelství" je seznam skoupených značek, kdysi samostatných firem. Fragment, Vyšehrad, Computer Press, Management Press, Egmont CZ, Edika ... to nebyly žádní prckové. Albatros je dneska dominantní nakladatelství u nás. Z tohoto úhlu pohledu můžeme být rádi, že je Corona ještě samostatná a suverénní firma.

No, tak třeba zrovna ten Albatros: Když má takový záběr, od dětí přes počítače, detektivky a historii až po věrouku, tak proč by nemohl být schopen vydat něco o dráze?

Pořád mi hlava nebere, proč bychom se měli smiřovat s monopolem. Proč je "samostatnost a suverenita" monopolní Corony výhodou?

hanku a co třeba tady https://www.chrochtik.cz/publikace-a-casopisy

Nio vida. Na ně jsem ve svém zápalu úplně zapomněl. Ale to je spíš připomínka pro sidla, že to s tím monopolem na rozhodování o tom, co vyjde a nevyjde, nebude zase až tak žhavé... Chrochtíci jsou navíc marketingoví profesionálové a je s nimi spojeno jméno věhlasného páraře Bohumíra Goldy, takže jim bych - být autorem - svěřil vydání jakékoli knihy na železniční téma s vědomím, že je ve správných rukách.

V oblasti železniční literatury rozhodně monopolizovaný trh není. Kromě Corony, RCH, byl pozapomenut třeba Nadatur (např. čas. Dráha), dále Luděk Čada a jeho Nakladatelství dopravní literatury (naposledy reprinty katalogů vozů), Gradis Bohemia (každoroční atlasy lokomotiv a jiné).

Corona má v šuplíku několik rukopisů a sama si určuje co kdy vydá.

Dobrý vtip svědčící o neznalosti situace.

radeksindy píše:V oblasti železniční literatury rozhodně monopolizovaný trh není. Kromě Corony, RCH, byl pozapomenut třeba Nadatur (např. čas. Dráha), dále Luděk Čada a jeho Nakladatelství dopravní literatury (naposledy reprinty katalogů vozů), Gradis Bohemia (každoroční atlasy lokomotiv a jiné).

Nadatur je jenom odlesk slavné minulosti... nebudu radši jedovatej a nebudu rozebírat, kdo si z Dráhy dělá PR tiskovinu. No ale občas tam něco vyjde (v poslední době čím dál tím míň). Gradis Bohemia: Jeden titul za rok (a SAXI ani to ne...) snad ani nestojí za řeč. VYDOL zřejmě trpí tím, že to dělá jeden člověk s omezenými možnostmi organizačními a finančními (ale díky pánubohu za něj - v této smutné hitparádě je to jeden z nejlepších a na jeho nové tituly vždycky netrpělivě čekám).

On by nakonec ani případný monopol nemusel být na škodu, kdyby byl projevem toho, že se netříští síly a že lidi včetně autorů chtějí a umějí spolupracovat. Jenže tomu tak zhusta není, což se od té slavné aféry se dvěma "konkurenčními" monografiemi 310.0 zase až tak moc nezměnilo. Za bližší rozbor by taky například stálo, proč nepokračoval ambiciózní projekt ediční řady atlasů a monografií motorových lokomotiv... Ono je to úplně stejné jako ve zdejší politice: Pořád si každý kohout především hledá svoje hnojiště, kde chce být kohoutem jediným. No a když pak někdo z autorů umře dřív, než se mu obsah jeho šuplíka podaří zveřejnit, tak ten obsah ke škodě věci skončí ve sběru...

Zásadní otázka je, jestli se má ambiciózní autor spolehnout na tu hrstku v kraji jakž-takž zavedených specializovaných nakladatelství, z nichž některá trpí personální, organizační a finanční nedostatečností a ubohým marketingem, nebo zda se má radši pokoušet vychovávat si specialisty v nakladatelstvích nespecializovaných, nicméně profesionálně vedených a po všech stránkách lépe vybavených. (Třetí možnost - vlastní náklad - radši nebudu rozebírat. Tolik penězi podezděných nadšenců do dráhy tu zase není a ještě dlouho nebude, pokud vůbec kdy. Duševní obzor těch, kteří by na to eventuálně měli, končí u pořádání soutěží královen krásy a sponzorování golfových hřišť, pokud se ovšem raději nevrhnou na zábavnější a výnosnější mafiánské podnikání nebo rovnou na korupci politiků. ) V zahraničí výchovu nakladatelských specialistů v zájmu autorů často zajišťují agenti autorů; to je ovšem další profese, kterou aby tady člověk hledal s lucernou v poledne... Je smutné, že svého agenta tady má kdejaká popová rádobyhvězdička nebo nadějný 16letý fotbalový dorostenec z nějaké pralesní ligy, zatímco autoři knih (nejen o železnici, to platí obecně...) mají většinou smůlu.

Já jenomže tady byla starost o monopolizaci trhu. Stačí vzít rozepsané rukopisy a vyrazit Třeba nemají v Nadaturu co vydat.

Teď je sice ekonomicky dobrá situace a lidi jsou schopní koupit hodně věcí, ale až se to dostane zase zpátky, tak trh je velice malý. Druhá věc jsou autoři. Lidí, kteří jsou schopni léta sedět v archivu a dát dohromady prodejné téma, tolik není. Rozhodně míň než si někteří myslí.

A někteří autoři bohužel "dělaj zagorku" a nebo jsou umanutý a i když to mají víceméně v kupě, tak jsou "tajemný jak hrad v Karpatech" a asi si to vezmou na onen svět
Hezký den.
P.S. oceňuji RCH, za vydání parních lokomotiv od pana inženýra K.Z. a že mu to teda sakra trvalo

Před chvíli mi pošta dodala další studijní materiál od spolku PSHŽD."Chrudimské lokálky"/Martin Navrátil a "Lokálkou do Vysokého Veselí"/Michal Roh.Tak vzhůru na studium.
Milan

Já jsem na tu novou publikaci omylem upozornil v nesprávném vláknu a než jsem si toho všiml, Milan F. to mezitím správně dal sem. Tak jenom odkaz na mou minirecenzi publikace o chrudimských lokálkách na K-reportu: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=4063474

Příklady jednoduchého provedení skryté přesuvny a točny:





Nalezeno zde:

http://forum.e-train.fr/viewtopic.php?f ... 0#p1946545

Nevím, zda jsem se trefil do správného vlákna
https://www.ctidoma.cz/hobby/2019-05-28 ... .seznam.cz

Tohle vypadá jako naprostá šílenost, ale není: Takhle vypadal souběžný odjezd vlaků z úvraťové stanice Michaelstein na trati zvané Rübelandbahn (bývalá HBE = Halberstadt - Blankenburger Eisenbahn, dnes Blankenburg - Elbingerode) v německém Harzu před jejím přetrasováním a elektrifikací. Na obou větvích na snímku je stoupání 60‰ a trať byla opatřena Abtovou ozubnicí; provoz na ní byl částečně ozubnicový a částečně adhezní, ve 20. letech byla přetrasována pro čistě adhezní provoz.


(Zdroj obrázku: Eisenbahn Journal 3/96, str. 8.)

Asi nejznámější řadou parních lokomotiv, které zde byly v provozu, byly tendrovky 1'E 1' řady 95 DR z depa Blankenburg. Protože však význam trati pro hospodářství NDR po válce dramaticky narůstal - přepravovaly se hlavně obrovské objemy vápence a pyritu pro chemický průmysl, před sjednocením Německa až 22 000 tun denně! - bylo rozhodnuto o její elektrifikaci, která proběhla v letech 1961 - 66, a to poprvé v NDR střídavou soustavou 25 kV/50 Hz. Lokomotivka v Hennigsdorfu pro ni v r. 1965 dodala 15 lokomotiv řady E 251 (po roce 1990 BR 171), které nesly veškerou tíhu zdejší nákladní dopravy až do r. 2000 (dnes tam jezdí Traxxy řady 185 a Eurosprintery ř. 189). V rámci příprav na krizová opatření při výpadku proudu ve zdejším ostrovním systému napájení trakce zde byly v 80. letech úspěšně vyzkoušeny i dieselové lokomotivy řady V 180; každou lok. E 251 tak nahradily vždy 2 lok. V 180.

Pro více informací odkazuji na Wiki a heslo Rübelandbahn.

milan ferdián píše:Před chvíli mi pošta dodala další studijní materiál od spolku PSHŽD."Chrudimské lokálky"/Martin Navrátil a "Lokálkou do Vysokého Veselí"/Michal Roh.Tak vzhůru na studium.
Milan

Jsou v té první publikaci kol. schémata? Jde mi hlavně o ž.st. Smidary.