Zajímavé fotky, odkazy, knihy, ...

[hank]

Ta fotka tak vypadá i v původním zdroji:
https://eisenbahnstiftung.de/images/bil ... e/5980.jpg
Autor snímku Joachim Schmidt je profesionál a zakladatel Eisenbahnstiftung, který má na kontě asi 26 000 publikovaných fotografií. V roce 1987 určitě ještě pořizoval snímky klasicky. Nějak mi uniká důvod, proč by to měla být montáž. Třeba ta chyba vznikla neúmyslně při digitalizaci fotky.

[Sandy]

Hanku, neomlouvej to!
Od začátku bylo jasné, že jsou to veselé západoněměcké soudružky, implementované do šedivé východoněmecké reality. Spousta z nás si pamatuje, jak my, chlapi, jsme chodili v pracovních uniformách a ženské v bezpohlavních kartounových šatech. Úsměv na rtech nám vyloudil jen toaletní papír nebo pomeranče v místní samoobsluze. Jinak to byl boj o přežití, ve kterém pro úsměv nebylo místo...

[hank]

Jinak to byl boj o přežití, ve kterém pro úsměv nebylo místo...

Asi jak kdo. Já už taky bohužel dost pamatuju...

Nebo ses pokusil o ironii a nepochopil jsem to.

[BohousP]

Spousta z nás si pamatuje, jak my, chlapi, jsme chodili v pracovních uniformách a ženské v bezpohlavních kartounových šatech.

No nevidím to až tak černě. Pamatuji hezké letní tzv. fáčové šaty, které byly úžasné, když v tom holky cestou z koupaliště zmokly.
Ke zbytku se vyjadřovat nebudu, toto je diskuze o vláčcích.

[sidlo]

No jsem zmaten. V té době žádný Photoshop nebyl. Jakákoliv editace se odehrála na úrovni retuše filmu.
Stín střechy nástupiště je neostrý, což ukazuje na zataženou oblohu. Celá scéna byla nasvícena z několika stran. Madlo do kabiny vrhá ostrý stín na dveře kabiny a odpovídá to stínům ve tvářích a oblečení, což ukazuje na silný pravý reflektor. Dámy mají stíny nohou na nástupišti, což ukazuje na více reflektorů.
Focení u lokomotivy vyloučit nemohu.

[Ivan]

Nemyslím si, že by to byla fotomontáž. Ten useklý lem sukně soudružky nad nástupiště totiž není lem sukně, ale obruč dalšího kola. Sukně splývá s pozadím a její lem není moc zřetelný.
stíny jsou zvláštní, ale při přímo focení mohlo být v místě více reflektorů.

[Jirka Černý]

Nejspíš dvě lampy. Ve 12.30 by to asi jinak nešlo.

[jipol57]

Mně to připadá jako fotomontáž. Ty se profesionálně dělávaly i bez phoshopu.
Myslím si že soudružka vlevo v tmavých šatech, byla původně focená před světlým pozadí. A zbytky odstínu pozadí ty šaty lemují.
A 3. zleva má zase na čele a nose, zbytky tmavého pozadí.
Co by taky takové modelky dělaly na nádraží. I když to bylo v NDR.

[hank]

Mně to připadá jako fotomontáž. Ty se profesionálně dělávaly i bez phoshopu.

To sice jo, ale z kopie kopie to poznáš dost těžko, ledaže bys byl profík v oboru klasické i digitální fotografie, počítačové grafiky a "papírové" i digitální polygrafie. Prošlo to několikerým zpracováním: Původní fotka na klasický materiál, její polygrafické zpracování pro tisk na papír, digitalizace tištěného časopisu, jeho uložení na internet, stažení internetové kopie do mého PC, moje okopírování této kopie do naší diskuse.

Co by taky takové modelky dělaly na nádraží. I když to bylo v NDR.

V těch žurnálech, na jejichž staré ročníky tady občas odkazuju, jsou takových evidentně naaranžovaných fotek - nikoli fotomontáží - desítky.

V té době žádný Photoshop nebyl. Jakákoliv editace se odehrála na úrovni retuše filmu.

Teoreticky se mohla odehrát i při předtiskové přípravě papírového časopisu.

Určitě tu jsou lepší němčináři než já, tak jestli o to máte vážně takový zájem, můžete se na nadaci Eisenbahnstiftung nebo přímo na autora té fotky obrátit s dotazem. Tady jsou kontakty:
https://eisenbahnstiftung.de/impressum
https://www.dasoertliche.de/Themen/Schm ... B6ndenberg

[milan ferdián]

Originály.
Modenschau 1
Mitglieder des "Modenschaukollektivs Trikotagen Karl-Marx-Stadt" posieren von der
Schöneweider 52 8100-1 im Bahnhof Berlin-Lichtenberg, deren Meister die Vorführung eher
skeptisch beobachtet.(09.02.1987) Foto: Joachim Schmidt

Členové „Fashion Show Collective Trikotagen Karl-Marx-Stadt“ pózují ze Schöneweideru 52 8100 1 ve stanici Berlín-Lichtenberg, jehož pán pozoruje demonstraci spíše skepticky.(09.02.1987) Foto: Joachim Schmidt
Modenschau 2
Nicht nur die neueste Mode, auch die modernen Fahrzeuge der Bundesbahn waren für den Modekatalog gut genug. Bewundernswert ist auch der Mut der beiden Mannequins, die auf dem improvisierten Laufsteg leichtfüßig unterwegs sind. (27.02.1956)Foto: Reinhold Palm

Módnímu katalogu stačila nejen nejnovější móda, ale i moderní vozidla spolkových drah. Obdivuhodná je také odvaha dvou manekýn, které se nalehko procházejí po improvizovaném molu. (27.02.1956) Foto: Reinhold Palm
Modenschau 3
Modeaufnahmen vor dem Steuerwagen VS 08 505 im Aw Frankfurt-Nied mit einem selbstbewussten Lokführer. Auf eine solche wackelige Bohle würde sich heute wohl kein Model mehr hinstellen. (27.02.1956)Foto: Reinhold Palm

Módní záběry před řídicím vozem VS 08 505 v Aw Frankfurt-Nied se sebevědomým strojvedoucím. Na tak vratkém prkně by dnes žádná modelka nestála. (27.02.1956)Foto: Reinhold Palm
-m-

[hank]

Při bližším ohledání to vypadá, že pravé stehno modelky náhodou kopíruje obruč kola lokomotivy.

[Miloš_P]

Že to je fotomontáž lze poznat jednak podle kontur slečen. První zleva má na rukávu světlou konturu od kontra světla, dále už zmíněný zub v šatech na hraně nástupiště, druhá slečna zprava má pro změnu tmavou konturu na profilu obličeje. Dále je viditelná absence stínů u nohou levé dvojice slečen, u pravé dvojice jsou jemné stíny směřující šikmo dozadu. Stíny na lokomotivě na rozdíl od slečen jsou v jiném úhlu. Dobře je to vidět u dveří kabiny na vrženém stínu od pravého madla. Světlo na lokomotivu dopadalo z pravé strany v podstatě kolmo z boku a bylo hodně vysoko. Skupinka slečen z fotky tak trochu trčí, právě kvůli jinému úhlu a charakteru osvětlení.
Jinak klobouk dolů, bez Photoshopu, pouze s nůžkama, krásná práce.

P.S. Nejsem sice odborník na klasickou papírovou fotografii, ale počítačovou grafikou a úpravou fotek, videa, animací atd. se živým cca 35 let

Mně to připadá jako fotomontáž. Ty se profesionálně dělávaly i bez phoshopu.

To sice jo, ale z kopie kopie to poznáš dost těžko, ledaže bys byl profík v oboru klasické i digitální fotografie, počítačové grafiky a "papírové" i digitální polygrafie. Prošlo to několikerým zpracováním: Původní fotka na klasický materiál, její polygrafické zpracování pro tisk na papír, digitalizace tištěného časopisu, jeho uložení na internet, stažení internetové kopie do mého PC, moje okopírování této kopie do naší diskuse.

Co by taky takové modelky dělaly na nádraží. I když to bylo v NDR.

V těch žurnálech, na jejichž staré ročníky tady občas odkazuju, jsou takových evidentně naaranžovaných fotek - nikoli fotomontáží - desítky.

V té době žádný Photoshop nebyl. Jakákoliv editace se odehrála na úrovni retuše filmu.

Teoreticky se mohla odehrát i při předtiskové přípravě papírového časopisu.

Určitě tu jsou lepší němčináři než já, tak jestli o to máte vážně takový zájem, můžete se na nadaci Eisenbahnstiftung nebo přímo na autora té fotky obrátit s dotazem. Tady jsou kontakty:
https://eisenbahnstiftung.de/impressum
https://www.dasoertliche.de/Themen/Schm ... B6ndenberg

[Ivan]

Měním názor, kontury ježatých vlasů slečny vpravo by takhle fakt nevypadalo bez montáže.
Navíc se mi zdá, že jsou modelky vůči mašině krájet větší.

jinak je tato diskuze hezkým zpestrenim

[Dovi]

 
Včera mi moje hodná žena koupila krásný dárek - rád bych proto upozornil nejenom lokální patrioty (zejména Zábrdovičáky, Husovičáky, Černopolňáky, Královopoláky) a další pamětníky a milovníky starých časů na letos vydanou knihu POSLEDNÍ VLAK BRNĚNSKÝM SEVEREM.

Vázaný formát A4, křídový papír a téměř 250 stran formátu A4 s textem a s bohatou barevnou a černobílou obrazovou dokumentací - s fotografiemi, plánky, nákresy, kopiemi starých novinových článků a dokonce i s pár kuriozitami a dobovými anekdotami o rekordně pomalé (staré) Tišnovce. Těch stránek je sice oficiálně uváděno asi 230, jenže je to míchanice A4 a částečně i A3 - uprostřed knihy je svázáno tuším 13 listů (25 potištěných stran) formátu A3 s plány tratě.

POSLEDNI_VLAK_BRNENSKYM_SEVEREM.jpg (15.99 KiB) Zobrazeno 2164 krát

Železnice z Brna do Tišnova byla otevřena 2. července 1885. Parní lokomotivy dýchavičně supěly ze Zábrdovic či z opačné strany od Králova Pole do kopce v Černých Polích. Lokálka, která byla na přelomu 19. a 20. století prodloužena do Havlíčkova Brodu, přestala stačit novým požadavkům. V roce 1938 se začala stavět nová trať – nová Tišnovka – přes Křižanov, která v Brně vedla ze Židenic přes Maloměřice. Provoz na ní byl zahájen 20. prosince 1953. Nicméně ještě téměř devět let jezdily osobní vlaky mezi hlavním nádražím a Královým Polem po staré trati přes Zábrdovice. Letos to je 60 let, kdy po staré Tišnovce projel poslední vlak. Došlo k tomu v sobotu 26. května 1962. Krátce po půlnoci v neděli 27. května již vyjel první osobák přes Židenice...

Obsah_knihy.png (6.86 KiB) Zobrazeno 2164 krát

___

Doporučená prodejní cena knihy byla stanovena na 590,- Kč, ale v Domě knihy je aktuálně nabízena v akci s 10% slevou za 531,- Kč.

Skladem je momentálně ve 3 knihkupectvích v centru Brna (z toho 2x u Barviče), ale lze objednat k vyzvednutí i ve spoustě smluvních knihkupectvích po celé republice:

Benešov, Beroun, Blatná, Brno FUTURUM, Břeclav, Č. Budějovice Kanovnická, Čelákovice, Česká Lípa, Děčín - Centrum Pivovar, Hradec Králové ČSA, Hradec Králové Dukelská tř., Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jeseník, Jičín, Jihlava, Jindřichův Hradec Panská 110, Jindřichův Hradec Panská 132, Karlovy Vary OC Varyáda, Kladno Poděbradova, Klatovy, Krnov, Kroměříž, Litvínov, Mladá Boleslav OC Olympia, Náchod, Nymburk, Olomouc OC Haná, Olomouc OC Olympia, Ostrava FUTURUM, Pardubice, Písek, Plzeň OC Olympia, Poděbrady, Praha 10 - Vršovice, Praha 7 - Stromovka, Praha Čs. Armády, Praha NC Fénix, Praha OC Krakov, Praha OC Lužiny, Praha Strašnice, Praha Vinohrady, Prostějov, Přerov, Příbram OC Skalka, Rakovník, Sedlčany, Slaný, Soběslav, Strakonice, Svitavy, Tábor, Teplice OC Olympia, Trutnov, Vsetín OC Galerie, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žatec, Žďár nad Sázavou.

Tady je odkaz na tu knihu v akční ceně:

https://www.dumknihy.cz/posledni-vlak-brnenskym-severem

___

Anotace knihy POSLEDNÍ VLAK BRNĚNSKÝM SEVEREM - 60 let od zániku staré Tišnovky autorů J. Kotrman + J. Ambros + I. Pallich + M. Maleček

Kniha „Poslední vlak brněnským Severem - 60 let od zániku staré Tišnovky“ zaznamenává příběh staré Tišnovky, přesněji její části z brněnského hlavního nádraží přes Zábrdovice do Králova Pole. V roce 2022 uplynulo 60 let od zastavení provozu na tomto úplně posledním úseku staré Tišnovky – železnice Brno – Tišnov – Havlíčkův Brod. Ta musela v poválečných letech přenechat svou úlohu nové trati, která dnes patří k důležitým spojnicím naší železniční sítě. Zastavme se ještě u pojmu „brněnský Sever“, který obsahuje i název knihy. Je tím myšlena dnešní městská část Brno – sever (zahrnující i čtvrtě Zábrdovice, Husovice a Černá Pole), po jejímž území tento úsek staré Tišnovky převážně vedl. Kniha obsahuje podrobnou historii a popis trati – od prvních plánů na postavení železnice, přes její stavbu, provoz, zrušení až po zachované pozůstatky železnice do dnešních dnů. Na šestnácti stranách A3 určitě zaujme čtenáře i originální plán tratě z prvních let 20. století. Kapitola „Stará Tišnovka včera a dnes“ obsahuje 43 historických snímků, z nichž řada je publikována poprvé, u kterých jsou pro porovnání i fotografie dnešního stavu. V mnoha případech se zobrazená místa změnila k nepoznání a málokdo by dnes předpokládal, že zde vedly koleje a jezdily vlaky. Pro přehlednost nechybí ani mapky zobrazených lokalit. Neméně zajímavá a netradiční je i kapitola „Vzpomínky na starou Tišnovku“, kde byl dán prostor řadě pamětníků, kteří vzpomínají na časy, když stará Tišnovka ještě jezdila. I tuto kapitolu doplňují historické fotografie, z nichž mnohé se představují veřejnosti poprvé. Na konci knihy jsou popsány okolnosti vzniku amatérského dokumentárního filmu, který byl u této příležitosti natočen, a zveřejněny informace a dokumenty k akci, která se konala v sobotu 28. května 2022 a která připomněla široké veřejnosti toto kulaté výročí. Kniha má 230 stran formátu A4 a celá je vytištěna na křídovém papíře. Autory knihy jsou Jiří Kotrman, Jiří Ambros, Ivo Pallich a Martin Maleček. Kniha se bude prodávat za 590,- Kč

___

A na stránkách u p. Klepárníka (majitel prodejny RK Model na Kounicově ulici v Brně) je k dispozici náhled - 13stránkový výběr z knihy (PDF soubor o velikosti cca 3,5 MB):

https://www.rkmodel.cz/fotky44568/fotov ... hled_2.pdf

[hank]

POSLEDNÍ VLAK BRNĚNSKÝM SEVEREM.

Jsou tam i plánky kolejišť stanic/dopraven a drážních pozemních staveb?