Zajímavé fotky, odkazy, knihy, ...

[Jirkátor]

Tak ta 810 to asi spíš brzdila, když bylo potřeba a dopředu to hnala 852,

[hank]

Na historickém fóru německého serveru Drehscheibe Online jsem narazil na originální způsob, jakým soudruzi z NDR bojovali od 60. let minulého století proti zimním potížím při provozu Kleinlokomotiven řady Köf II. Snad mě nebude nikdo chtít bít, když si z DSO vypůjčím nějaké obrázky:

Skutečně jde o kamínka na tuhá paliva (konkrétně většinou na koks nebo na brikety), která měla za úkol udržovat lok. odstavené často v mrazivých zimních nocích pod širým nebem ve stavu schopném nastartování - jenom připomenu, že průměrné časové využití lok. u obou německých správ bylo kolem 5 hodin denně. Kamna tedy bránila zamrznutí chladicí soustavy, tuhnutí nafty v palivovém systému a hydraulické kapaliny v převodovce; příjemným vedlejším efektem bylo teplo na stanovišti strojvedoucího, samozřejmě jen u lokomotiv s uzavřenou budkou.

(Zvlášť ten poslední obrázek s várnicemi na obědy pro obsluhované stanice a se zásobníkem na palivo se mi moc líbí... Kdyby se ty náležitosti z obrázku lok. 100 630 někdo rozhodl 3D-vytisknout v TTčku, hned bych si jednu sadu pořídil.)

Související diskusi na DSO nechci moc komentovat; i němečtí kolegové se občas v zápalu boje dopouštějí expresivních formulací a argumentačních faulů. Kdyby si to někdo přesto chtěl přečíst celé, prosím:
https://www.drehscheibe-online.de/foren ... 5,page=all
https://www.drehscheibe-online.de/foren ... 7,10384014
(Všechny přiložené fotky jsou z těchto diskusí.)
Jenom k tomu dodám, že u východoněmeckých DR bylo podle odkazované diskuse takto upraveno zhruba 15 lokomotiv (resp. o nich se to ví, takže jich nejspíš bylo víc) a že podobné řešení bylo údajně zvoleno i u několika lokomotiv V 36 (ex WR 360) a V 20 (ex WR 200).

A ještě: Lok. 100 625 se dochovala jako nostalgická, byla přečíslována zpět na Kö 4625 a kamínka na brukně i s komínkem si hrdě vozí pořád s sebou... Mašinka je majetkem spolku Dampflokfreunde Berlin a takhle byla zdokumentována v depu Berlin - Schöneweide v září 2023.

[michal_d]

Hank:
Kamna na předehřev motoru a hydraulické převodovky měly i naše lokomotivy T304 a T306. K vidění na známých stránkách prototypy.cz. Např zde.

[hank]

Hank:
Kamna na předehřev motoru a hydraulické převodovky měly i naše lokomotivy T304 a T306. K vidění na známých stránkách prototypy.cz. Např zde.

michal_d: No vida. Děkuji, tohle mi nějak ušlo... Živě si představuju, jak to jejich konstruktér viděl na některé WR 360 wehrmachtu a iniciativně to použil.

[MirekTT]

Pánové s těma fotkama jste mi udělali radost. Na fotce mojí kofky z Pavlovic totiž cosi takového patrného je a s kolegy jsme to vyhodnotili jako kamna. Ale takhle detailně....paráda. Shodou okolností jsem na drůbežárenskou kofku přestavěl tu od tebe Hanku. Nevím zdali várnice, ale kamna a bednu s briketama si k ní asi vytisknu.....tedy možná.....někdy....snad....ale chtěl bych

[marian_r]

neviem či poznáte...
https://www.dbc.wroc.pl/dlibra/publicat ... ormat_id=2

[Střelec]

Šlo o otestované levně dostupné funkční řešení. U kořistních strojů asi už instalované a tedy bez práce a vícenákladů.

[Pavel 152]

I já jsem byl před 15 lety očarován a koupil jsem od Tilliga set obsahující cisternu Jatt, Tatru 813(Haedl) a podvalníky Culmeyer

http://www.pshzd.cz/akt-cullmeyer.html
Pavel

[hank]

Doplnění informací - přebírání některých technických opatření :

1. Po r. 1945 opisovali od německých techniků Sověti i Američani, a to ve velkém stylu - především v jaderné, raketové a letecké technice. Jako vítězové WW II si mohli dovolit ignorovat patentová a autorská práva - včetně více či méně nuceného přesídlení a angažmá lidí, kteří v Německu dosáhli nejlepších výsledků. (Za všechny jako příklad viz Wernher von Braun.) Jejich pohnutkou nebylo okouzlení, ale objektivní zjištění, kde všude to Němci dotáhli do r. 1945 dál než tehdejší spojenci.

2. Pokud jde o konkrétní případy zdejších více či méně úspěšných snah o kopírování některých uzlů kořistních německých lokomotiv (především WR 360 a Köf II), situace byla asi následující. Na samém začátku bylo soupeření dvou koncepcí - elektrického a hydrodynamického přenosu výkonu. Zdejší situace se po r. 1948 zkomplikovala omezením přístupu k mědi jako strategické surovině, což bylo argumentem proti elektrickému přenosu, a v 50. letech byly tlaky seshora na prosazení hydraulického přenosu u ČSD značné. Nicméně nařídit okopírování převodovky Voith - což se nabízelo samo - si nedovolila ani tehdejší věrchuška, která si jinak dovolovala leccos. Proto byly například první použitelné traťové lokomotivy s hydrodynamickým přenosem výkonu pro DB vyrobeny už v r. 1952 (řada V 80), zatímco u nás se po sérii neúspěšných prototypů s pokusy o vlastní konstrukci převodovek (T 304.0/306.0, T 475.0/478.0/449.0) prosadily až lok. T 334.0 (2. obsazení řady) s částečně licenční konstrukcí převodovky (podle licence švédské fy SRM) na přelomu 50. a 60. let. Důvody, proč se tehdy nikdo ani nepokusil jednat o získání licence Voith, byly evidentní a spadaly do oblasti politiky a ideologie; snad to není nutno rozvádět podrobněji.

Suma sumárum, šlo o cestu nejmenšího odporu, která se však brzy ukázala jako neschůdná; důsledky jsou známé z historie. No a to, čemu se tehdejší stranické, státní a hospodářské vedení chtělo vyhnout, se ukázalo jako odříkaného chleba největší kus; masovou motorizaci ČSD a definitivní ústup parní trakce nakonec zajistily (odlišně od situace v obou německých státech) lokomotivy s elektrickým přenosem výkonu a hydraulický přenos zůstal před r. 1989 až na výjimky (T 212.1, T 436.15) omezen na flotilu motorových vozů.

[Radek Strnad]

hank: K těm hydraulikám patří ještě T444.0 a T444.1. Těch bylo před rokem 1989 v provozu několik set. Pak ještě dvě hydraulické Barči, ale to byla epizoda s výrazným podílem systému pokus/omyl. Když jsem četl článek o jejich stavbě, tak jsem nabyl dojmu, že konstruktéři museli mít nervy, jak špagáty, když řešili jednu závadu za druhou, přičemž věděli, že kdyby měli k dispozici kvalitní materiály a součástky, tak by z toho mohla být slušná mašina, ale oni je prostě neměli.

[hank]

K těm hydraulikám patří ještě T444.0 a T444.1.

Samozřejmě, omlouvám se, že jsem na ně zapomněl.

[Polabský]

Hezký den vespolek.
jen drobné připomínky:
V případě temperování té Kof - ky se v žádném případě nejedná u kamna ale o kotlík ústředního topení zapojený do chladicího systému, na fotkách odvodněný. Nejen v případě hydraulických zamračených byly problémy s kvalitou dostupných materiálů. U Papouška například docházelo k trhaní svorníků na válcích, praskání rámu a rámových spojek. To vše díky mizerné kvalitě dostupné ocele.

[hank]

V případě temperování té Kof - ky se v žádném případě nejedná u kamna ale o kotlík ústředního topení zapojený do chladicího systému...

No, já jsem použil pojmu kamna ve shodě s technickým popisem prototypů ČKD T 304.001 a T 306.0501, kde se píše doslova toto:
Pod pravou plošinou byla zavěšena násypná kamna pro topení uhlím. Kamna byla používána v zimním období pro udržování naftového motoru a oleje hydraulické převodovky v teplém stavu, byla-li lokomotiva odstavována na mrazu. Mezi stěnami topeniště a pláštěm kamen byl vodní prostor, který byl připojen na potrubí vodního okruhu. Toto jednoduché, leč účelné zařízení usnadňovalo v zimním období uvádění lokomotiv do činnosti. Jedinou jeho nevýhodou byla nutnost sledování teploty vody, jež nesměla dosáhnout bodu varu, proto musela obsluha podle teploměru neustále upravovat oheň v kamnech.
(Zdroj: Pavel Lášek, Jaroslav Wagner - 50 let lokomotiv typu 1435 CN 400. Zkušební prototypy T 304.001, T 306.0501 a T 324.001, vydal vlastním nákladem Jaroslav Wagner - Dopravní literatura, Liberec 2009, ISBN 978-80-9044560-4, str. 34.)

Čili pojmu kamna bylo použito i v textu renomovaných autorů; ti čerpali přímo z původních materiálů výrobce, na které v publikaci odkazují. Jestli by bylo v kontextu dobové terminologie správnější použít pojmu kotlík, to ať posoudí jiní. Jenom si dovolím zapochybovat o tom, že z hlediska účelu používání šlo o kotlík ústředního topení...

[Zlámalík]

Hanku, ale on to je kotlík ústředního topení Mám zdroj tepla, ten mi ohřívá vodu, kterou rozvádím po objektu. Předpokládám, že oběh byl řešený samotíží. Primitivní, pravda, ale funkční. Mne zaujala instalace těch "kamen" pod rámem T306 - z celého stroje čiší snaha o moderní a uhlazený vzhled - a prásk ho, máš tam kamna

[hank]

Ono to není ani tak pod rámem jako spíš pod ochozem - viz obrázky. Ale máš pravdu, je to jako pěst na oko.

(obrázky jsou odtud)