Zajímavé fotky, odkazy, knihy, ...

[Petr S.]

Francouzští modeláři a fanoušci francouzských železnic mají důvod pro radost. Společnost Altaya (distribuce DeAgostini) nabízí stavebnici modelu lokomotivy Mountain 241-P-16 SNCF v měřítku 1 (1:32):
https://www.altaya.fr/modelisme-maquett ... e-mountain

No nazdar , Dlouhé cigáro , to je pro Francouze posvátná mašina . Teď jde o kvalitu . V H0 od Metropolitan za 1800 Eur . Ale je to bomba . viděl jsem ji na vlastní oči a lezly mi z důlků .
P.

[hank]

Emancipace soudružek z NDR pokročila v roce 1984 až takhle daleko:

Brandenburg Hbf, 1984. (Zdroj: https://eisenbahnstiftung.de/images/bil ... /63184.jpg)

Pokud vím, tak ČSD se nikdy nedostaly až tak daleko, aby zaměstnávaly ženy jako traťové dělnice. (Mohu se samozřejmě mýlit.)

[Pavel-HP]

Ještě lépe to měli propracované v bývalém CCCP.

[hank]

Parádní kousek strojvedoucích "horských královen" řady 95 DR s olejovým topením.

Po absolvování náročnějších stoupání bývaly kotle těchto lokomotiv tak rozžhavené, že při profukování vzduchem často docházelo ke vznícení zbytků paliva. To pak bývalo provázeno podobnými efekty jako je ten na přiloženém snímku. Na konci pravidelného provozu, kdy za "horskými královnami" jezdívalo čím dál více železničních fandů, pak někteří strojvedoucí pořádali taková představení i na přání. (Co na to říkaly příslušné drážní orgány, to mi není známo...)

(Schmiedefeld, vánoce 1979. Zdroj snímku: https://eisenbahnstiftung.de/images/bil ... /24970.jpg)

[Petr S.]

Parádní kousek strojvedoucích "horských královen" řady 95 DR s olejovým topením.

24970.jpg

Po absolvování náročnějších stoupání bývaly kotle těchto lokomotiv tak rozžhavené, že při profukování vzduchem často docházelo ke vznícení zbytků paliva.

(Schmiedefeld, vánoce 1979. Zdroj snímku: https://eisenbahnstiftung.de/images/bil ... /24970.jpg)

Možná že šťourám , ale - profukování vzduchem ? Jak ? Nějaké náhlé chlazení topeniště a kotle by rozhodně nepřispívalo k jeho dobré kondici . I po těch letech před sebou vidím tabulku " Kotel má ocelové topeniště . Vyvarujte se náhlých změn teploty . " Snad cituji dobře , páraři se možná ozvou .
Pokud si dobře pamatuji , trubky v kotli se na mazutkách čistily od sazí tak , že se při jízdě s otevřeným regulátorem pootevřely dvířka od topeniště a z takového úzkého kýble se dovnitř sypal písek . Ten proletěl trubkami a v podstatě opískoval trubky. Z venku se to poznalo tak , že z komína vyletěl mrak černého kouře s mastnými zbytky sazí . Nebylo dobré být v tomto okamžiku poblíž trati .
Petr

[Radek Strnad]

Já myslel, že v topení olejem a mazutem je rozdíl????

[hank]

Petr S.: Omlouvám se, profukovalo se to párou... Ty zbytky paliva v kotlových trubkách se zapálily tak, že se v topeništi podržel v proudu směsi páry a oleje hořící hadr namočený do oleje. Pro lok. četu to asi nebyl úplně jednoduchý postup.

V lokomotivách DR se spaloval TTO (zřejmě podobného složení jako to, čemu se u nás říkalo mazut) nebo tzv. Bunkeröl, tzn. lodní palivo. Vlastnosti byly zřejmě podobné, včetně obsahu síry apod. Aby se to vůbec dalo zapálit, muselo se to nejdřív uvést do tekutého čerpatelného stavu, tj. zahřát na 80°C, ale na druhé straně palivo nesmělo být teplejší než 90°C, aby se nezačala vařit voda ve vanách.

Přesnější popis je tady:
https://www.1zu160.net/scripte/forum/fo ... 797875#aw7

[Petr S.]

Petr S.: Omlouvám se, profukovalo se to párou... Ty zbytky paliva v kotlových trubkách se zapálily tak, že se v topeništi podržel v proudu směsi páry a oleje hořící hadr namočený do oleje. Pro lok. četu to asi nebyl úplně jednoduchý postup.

V lokomotivách DR se spaloval TTO (zřejmě podobného složení jako to, čemu se u nás říkalo mazut) nebo tzv. Bunkeröl, tzn. lodní palivo. Vlastnosti byly zřejmě podobné, včetně obsahu síry apod. Aby se to vůbec dalo zapálit, muselo se to nejdřív uvést do tekutého čerpatelného stavu, tj. zahřát na 80°C, ale na druhé straně palivo nesmělo být teplejší než 90°C, aby se nezačala vařit voda ve vanách.

Přesnější popis je tady:
https://www.1zu160.net/scripte/forum/fo ... 797875#aw7

JAK ? se to profukovalo párou . Na mazutkách jsem nejezdil , ale prohlédnul jsem si ji , už studenou , ve Zdicích a dostal jsem trochu " nalejvárnu " o provozu . O profukování nebyla řeč .

Německé lokomotivy byly konstrukčně ( ohledně mazutového hospodářství ) jiné než sovětský způsob . " Naše " mazutky měly jen lehce předehřátý mazut v tendru . Do dobře tekoucího stavu se dostal až v předehřívači na spodní straně nádrže na straně u lokomotivy , odkud vedlo potrubí již do hořáků v topeništi .
Tak si to pamatuji .

Ten sloup ohně z komína byl podle mých informací také jinak : normálně hořel malý hořák ( mazut + rozprašování ) , k tomu se pustil velký hořák ( pouze mazut ) 3-6 vteřin se počkalo aby mazut vytekl a jen zvolna hořel a potom se pustila dmýchavka - syčák . Vzniký tah protáhl plamen trubkami do komína a přitom možná shořely i saze .

Na detaily by to chtělo pamětníka , co si to užil na vlastní kůži .

Zdraví Petr

[hank]

Petr S.: Já jsem čerpal z toho odkazu. To s tím hadrem tam je výslovně uvedeno. Netvrdím, že jsem nejlepší němčinář, ale tohle jsem myslím přeložil správně.

Das flüssige Öl läuft durch ausnutzen der Schwerkraft nun vom Hochbehälter in das Einströmrohr das unter dem Führerhaus entlang läuft Richtung Brennraum, sobald man den Schieber am Ölbehälter öffnet. Am Ende des Rohrs befindet sich eine Dampfdüse und die eigentliche Ölsprühöffnung. Mit Dampfdruck bläst man nun das Öl in die Brennkammer. Dabei erhitzt sich das in winzige Tröpfchen zerstäubte Öl an den heissen Schamottsteinen (sofern man ab und an auch im Stillstand die Steine nachheitzt!) schlagartig und verbrennt. Bei der ersten Zündung muss man einen brennenden ölgetränkten Lappen anzünden und in das Öl-Dampfgemisch halten. Achtung ein arglistiger Heizer lässt eine Stichflamme aus dem Schornstein dabei ab (zu hoher Einspritzdruck)!

Jakmile se otevře šoupátko ze zásobníku oleje, kapalný olej stéká vlastní vahou z výše položeného zásobníku do přítokového potrubí, které vede pod stanovištěm strojvedoucího směrem ke spalovací komoře. Na konci potrubí je parní tryska a vlastní otvor pro rozstřikování oleje. Olej se vhání tlakem páry do spalovací komory. Olej rozprášený do drobných kapiček se zahřeje na horkých šamotových cihlách (pokud se vyzdívka čas od času zahřívá i při stání stroje!) a vzplane. Při prvním zapálení se musí zapálit hořlavý hadr nasáklý olejem a podržet ve směsi oleje a páry. A pozor, šikovnější (lze přeložit i jako chytřejší nebo zlomyslnější) topič přitom nechá plamen vyšlehnout z komína (při příliš vysokém vstřikovacím tlaku)!

Za věcnou správnost původního textu samozřejmě neodpovídám. Jestli máte někdo jiný návrh překladu, sem s ním.

[Petr S.]

No jo , gůgl . Ten si někdy docela vymýšlí .

[hank]

:lol: No jo , gůgl . Ten si někdy docela vymýšlí .

Té poznámce nerozumím. Odkaz je na německou modelářskou diskusi a překlad jsem pořídil já bez googlu, jenom s pomocí slovníku tam, kde jsem si nebyl jistý. Jestli máš lepší překlad, můžeš mě opravit.

[Petr S.]

To nevadí .
Jak jsem již řekl , československé " mazutky " byly jiné než německé . Technologie - dostat tekoucí mazut do hořáku byla prostě jiná . Odtud pramení rozdíly mezi DDR a CCCP .
DDR systém postavil skoro nový Öl tender a prohříval Öl v celém zásobníku , CCCP systém dal do horní části tendru 930.0 nádrž s mazutem .
DDR systém prohříval celou nádrž s topným olejem ( abych dodržel DDR terminologii ) uvnitř tendru - vedle vodního prostoru , CCCP systém udržel mazut jakž takž tekutý v nádrži nad vodním prostorem tendru , aby poté stekl do předehřívače a z něj dobře tekutý a teplý putoval již do hořáků .
Takže v CCCP systému nehrozilo oteplení vody v tendru . Mazut byl jinde než voda a byl v podstatě "studený ".
Do další diskuze bych doopravdy přizval přímé účastníky provozu mazutek v ČSSR .
Zdraví Petr S.

[hank]

V jiném vlákně hank61 odkázal na jedno britské minikolejiště. Já jsem se z toho odkazu proklikal ke sbírce fotografií britských průmyslových parních lokomotiv ze 70. let.
https://www.rmweb.co.uk/community/index ... ial-steam/
Po Beechingově sekeře, která zlikvidovala parní trakci na britských státních železnicích BR v 60. letech, zůstaly průmyslové, především důlní, hutní a elektrárenské vlečky na dalších více než 20 let posledním útočištěm páry ve Velké Británii, až do doby, než Železná Maggie Thatcherová v 80. letech nemilosrdně zařízla britské - stále ještě většinou státní - uhelné hornictví. Myslím, že to období stojí za samostatný odkaz.

[jamik22]

Nádhera, Anglie byla vždy svá
Přes uvedený odkaz se dá proklikat na seznam zachovalých muzejních loko
https://preservedbritishsteamlocomotives.com/
Stoji za projití a ty nejstarší ….

[hank]

Stoji za projití a ty nejstarší ….

Já ujíždím na válečných trojspřežních sedlových tendrovkách 0-6-0 Austerity, které po válce většinou přešly právě do uhelného sektoru, ale ještě víc na těch miniaturních dvojspřežkách, taky saddletanks, které si bůhvíproč vysloužily přezdívku pug; dá se to překládat dvojím způsobem, v Anglii je to mopslík, ale ve skotské angličtině to prý může znamenat i opici - nevím, čím by si takovou přezdívku vysloužily. Ve Skotsku jich jezdilo hodně a často s sebou vláčely nějaký otřískaný předpotopní dřevěný pomocný tendr pro zvýšení zásoby uhlí. (Pár ukázek těch tendrů je třeba tady: https://www.rmweb.co.uk/community/index ... ent=723287)

BTW, ty Austerity jsou nejpočetnější britské muzejní lokomotivy, dochovalo se jich několik desítek, a dnes na heritage railways běžně vozí i osobní vlaky. Před soupravami dvou nebo tří osobních vozů typu Mark I sice vypadají poněkud jako pěst na oko, ale jsou to jednoduché, odolné a blbuvzdorné mašiny a v neposlední řadě i slušní tahouni.