ŘOPíky na kolejišti

[Petr Zatrepalek]

Dnes ráno dávala česká televize dokument "Betonová hranice" - měl by být ke shlédnutí v archivu čt. Doporučuji!

[Jarda H.]

Petrovi dík za připomenutí, náhodně jsem tento pořad našel a shlédl - parádní a zajímavé Pořad se zaměřil především na dělostřeleckou tvrz Bouda a areál v Darkovičkách, ale najdete informace a záběry i dalších objektů, včetně zmínky o ŘOPících ! jednou ze zajímavostí je i zmínka a záběry z opevnění, které zničila Rudá armáda v rámci svých zkoušek po skončení II.světové války ?! A pro ty co to neviděli nebo neuvidí, krátký popis pořadu :

Betonová hranice
Jak jsme se chtěli bránit? V druhé polovině 30. let vyrostly na československých hranicích betonové bunkry. Nástup Hitlera k moci byl tehdy pro nás signálem pro vybudování účinné obrany podle francouzského vzoru Maginotovy linie. Zhruba 30 000 civilních dělníků a 2 000 vojáků vytvořilo obrannou linii lehkých a těžkých opevnění od Ostravy až po Bratislavu. Přesto všechno jsme nakonec byli zrazeni a celé pohraničí padlo bez jediného výstřelu do rukou Němců.Jednou ze zachovaných pevností je dělostřelecká tvrz Bouda u Těchonína na severu Čech. Procházíme podzemím a seznamujeme se s jednotlivými částmi pevnostního systému. Jedině zde je možné shlédnout nepřestavěný vchodový objekt, objekt pro dělovou věž, rozsáhlý podzemní systém bez stavebních úprav (filtrovnu, elektrárnu, kasárna, muniční sklady...) rozsáhlé stopy německých a poválečných zkoušek. Dalším zajímavým místem je areál čs. opevnění v Darkovičkách u Hlučína, který zahrnuje tři pěchotní sruby různého stavebního provedení a různé odolnosti - Alej, Orel, a Oboru - a jeden objekt lehkého opevnění, takzvaný Řopík vzor 37. Srub Alej je vybavený původní výzbrojí, srub Obora byl rekonstruován do podoby z roku 1938, srub Orel byl ponechán ve stavu z roku 1945. Všechny tyto objekty jsou významnou vojenskou stavební památkou na období první republiky.

Detail vysílání: stanice: ČT 1 datum: 5.9.2008, začátek: 10:00

[Michal Šuhajda]

V atlasu drah ČR (Zd. Hudec, 2. vydání) je zajímavý popis drážek, které byly budovány v jednotlivých pevnostech (Hanička, ´Dobrošov, Bouda atd.) je tam zmínka i o projektovaných drážkách v rozestavěných, nebo pouze plánovaných pevnbostech.
Atlas je k vidění i na http://www.zelpage.cz/atlas.php, ale část s textem tam není. Atlas prodávají mimo jiné i v některých ČD centrech.

[Hloubkar]

Jeden řopík vz.37 A vyrábí firma SDV (možná to tu už bylo, neprocházel jsem celý vlákno). Včera jsem ho zrovna vytáh na pracovní stů a už mám hotový vnitřní stěny. Staví se fakt pěkně, jen jsem měl trochu prohlej díl se vstupníma dveřma, ale pod teplou vodou se mi ho jakž takž povedlo narovnat.
Jinak tyhle řopíky byly taky použitý k jako ostraha komunikací. Já bych ho chtěl dát nad tunel k silničce. Jejich umístění bylo řešeno tak, že val byl ve směru k nepříteli a boční střílny pokrývaly třeba prostor tý cesty, aby ho tam nějaký diverzanti nechtěli dejme tomu přepadnout, nebo něco podobnýho. S těma barvama. Na Březince, která je teď pěkně maskovaná povídali, že když jí přebírali, tak nátěr byl totálně vyšisovanej a skoro nebylo poznat, kde vůbec původní kamufláž měla rozdělená pole. A některý objekty neměly kamufláž vůbec, takže já, když dělám epochu IV-V to moc řešit nebudu. Stříknu ho barvou betonu od agamy, pak asi trochu napatinuju a potom si sedne k cestě. Přemejšlím, že bych tam mohl dát i dva. Na dva kopce které od sebe budou cca 1,5m. A řopíky budou řešeny tak jako v reálu, tzn, že se budou navzájem krýt palbou. Myslím, že by to mohlo bej docela pěkný zpestření. Na kopci bunkry a dole v údolí městečko. Toť můj předběžnej plán. Co myslíte?

[Hloubkar]

Jinak teda s tím, jestli jsme se měli bránit, nebo ne je to takový sporný. Určitě je to taková otázka cti, ale opevnění nebylo hotový, takže by toNěmec stejně někudy obešel, ale kdyby to zkusil někde projít, tak by asi dostal docela kotel. Opevění, s odstřelenýma zvonama a provizorně zabetonovynýma dírama (některý byly jen zakrytý prknama) využili němci při ostravský operaci. A ta místo jednoho tejdne trvala tejdnů několik (nejsem si jistej, ale mám takovej dojem že 4), protže Rusové to chtěli vzít právě přes naše betony a nakonec to museli obejít (s jejich taktivou Vpered a Nas mnogo jim to patří tupounům).
Každopádně můj názor na opevnění, coby bývalýho člena 4.BRN je, že je to moc statický. Spíš je mi sympatickej Blitzkrieg. Teoreticky řečeno bych se pokusil někde propašovat kanón (nějakej PAK, kterej by tam mohla dotáhnout sama obsluha při skrytu noci) a pokusil se napálit střílnu, abych zničil hlaveň kulometu ( u Řopíku) a potom (voni jich tam měli víc, takže by to chtělo poslat tam nějakýho oblíbence ať zkusí, jestli tam ještě nějakej maj ) kdyby to podmínky dovolovaly, tak bych trubkama vyhodil do vzduchu ostnatý dráty a zkusil, jestli se vzdaj. Kdyby ne, tak by bylo víc možností. Třeba střílny něčím přikrejt, u řopíků bez dimantových příkopů by to vůbec nebyl problém, ale u srubů by to bylo horší. Je to téma na delší zamyšlení. Ale třeba vzdušný nálety v tý době by tomu moc neublížili. Neměli bomby jako Grandslam, který by byly schopný to zničit, střely Rochling taky ještě nebyly a když jde o řopíky, tak při pokusech se Štukama se jim prej nepovedlo žádnej zničit,protže to padalo furt kousek vedle.
Ale kdyby to vyšlo a němci šli přes ně, tak by sme´jim dali asi pěknej kotel.

[Petr Zatrepalek]

Až to budeš dělat, vycházej z toho, že řopíky byly zásadně určeny pro vedení bočních paleb, palebné vějíře kryly řopíky navzájem a pravidlo bylo, že se kryly nejméně 3 pevnůstky navzájem! Další pravidlo bylo, že směrem od nepřítele byla pevnůstka kryta nejen zemním záhozem (kamenná rovnatina, pak zatravněno) ale i dalšími přírodními překážkami - skály, kopce, les atp. Pokud řopík kryl silnici či trať, vždy se na této komunikaci počítalo se zbudováním zátarasu a místo mělo být pro něj vhodné. Takže ten terén by jsi měl výše uvedenému uzpůsobit!

Tato pravidla platila i pro uzávěry tzv. Pražské čáry (vnitrozemí).

Dále poznámka nakonec - v lesích lze dodnes poznat podle skladby a stáří stromů kudy byly vedeny palebné průseky a překážky, takže děláš-li 70. léta, měl by jsi brát zřetel i na tohle!

Pokud jde o tezi s Ptk (PAK), nevím jak by se podařilo tam ten kanon dostat (snad jen na padáku), když do jednoho místa překážkového systému z ostnáče, rozsocháčů a to v několika řadách za sebou, šíře 5 a více metrů, pralo nejméně 5 kulometů! Samotná pevnůstka (řopík) byla od překážek obvykle vzdálena min. 50 m, takže přilnutí nepřítele ke střílně bylo prakticky nemožné bez obrovzských ztrát - a to nemluvím o tom, že z okolních pevnůstek opět tu přepadenou postřelovaly další kulomety.

A pokud jde o linii těžkého opevnění, řopíky byly pouze doplněk k pěchotním srubům. Pěchotní sruby byly obklopeny kruhovou překážkou z ostnáče a protitank. ježků - navíc jejich pancéřové zvony či kupole umoźňovaly prakticky neomezenou kruhovou obranu a daleké palby do předpolí!

Bohužel v r. 1938 byla naše betonová hranice nedokončena - proto náckové počítali s útokem na Bruntál a zespodu z Rakouska - a bylo by hotovo...

[Hloubkar]

O tý palbě to vím. Ty dva na kopcích budu situovat právě tak, aby se vzájemně kryly. A s tím dobýváním jsme pomejšlel právě hlavně na tyhle řopíky (radši jsem si vybral slabšího nepřítele ) Pěchotní sruby u dělostřeleckých tvrzí, to už je vůbec jiný kafe. Je škoda, že to dopadlo, jak dopadlo. Bejt to hotový a Němec by to zkusil, tak by to byla asi pěkná podívaná. A povídal nám chlápek na Dobrošově (myslím, že to byl průvodce na Jeřábu, nebo Březince) že to taky bylo určený k tomu, že němec by si vylámal zuby na opevnění a pak by naše vojsko vyrazilo a začalo by dobývat je. Takovej odrazovej můstek pro útok. A třeba by potom Frantíci a Angláni do němců šli taky. Ale kdoví.. Jedno přísloví praví: Není otázka, kdy nám Francie příjde na pomoc, ale je otázka, kdy se Francie položí.

[Petr Zatrepalek]

Jo jo, věčná historická otázka - co by bylo kdyby....

Jen tak na okraj - málokdo ví, že naši letci létali v r. 1938 výzvědné lety v obstarožních dvouplošnících (letov š-328) nad Německo a Rakousko (až nad Wiener Neustadt!), zatímco Němci se nad naším územím producírovali beztrestně díky mašinám s lepším dostupem a rychlostí... Holt naši dědové a pradědové byli z jiného těsta... Asi jsme tenkrát do toho měli stejně jít...

Pro zájemce jsem udělal pár plakátků - k doptání u Michala Daleckého.

http://goffymodel.wbs.cz/POSTERS02nanet_original.jpg

[Jarda H.]

Jo jo, věčná historická otázka - co by bylo kdyby.... Asi jsme tenkrát do toho měli stejně jít...

Ano, co by bylo, kdyby .... ?! Myslím, že kdyby nás Francie s Anglií (a vlastně celý Západ) "neprodaly", ale stály za námi, Hitler by do války s námi zřejmě nešel, v té době by ho ještě německá generalita přesvědčila ! Ale je to samozřejmě jen domněnka, spekulace ?! Asi by si našel jiné válčiště

[Petr Zatrepalek]

Jardo, to není spekulace, ale fakta! Z něm. archivních dokumentů jasně vyplývá, že kdyby dal Hitler v r. 1938 rozkaz k útoku, německá generalita by ho svrhla. Byl dokonce připraven plán puče... Vše ale vyřešili sami "naši spojenci" - sám Hitler o nich prohlásil po mnichovských jednáních "mám před sebou samé nuly!"

[Petr Zatrepalek]

Ještě něco málo k čs. válečnému plánu r. 1938 - počítalo se s bojem na "zadrženou" tj. opevnění mělo poskytnout čas ke stažení jádra čs. armády na slovensko a poskytnout čas na protiútok Francie a Anglie na Porůří - to by znamenalo pro Hitlera mat! Ten protiútok čs. armády plánován byl, a to směrem na Rakousko.

Čeho se Anglie a Francie nejvíc báli, byla Luftwaffe - a to bohužel oprávněně... Pokud jde o ostatní druhy vojska, bylo na tom Německo docela bídně. Tankové a motorizované vojsko bylo na počátku výstavby, jádro armády tvořila pěchota.

Obrana Československa by nás ale tak jako tak stála totální zničení naší infrastruktury - Luftwaffe by se promenovala na celém našem nebi, stačilo by létat třeba z Vídně či Norimberka na Vratislav a zase zpět...

Morální dopad kapitulace na náš národ je ale strašný...

[radekkrupka]

O tý palbě to vím. Ty dva na kopcích budu situovat právě tak, aby se vzájemně kryly. A s tím dobýváním jsme pomejšlel právě hlavně na tyhle řopíky (radši jsem si vybral slabšího nepřítele ) Pěchotní sruby u dělostřeleckých tvrzí, to už je vůbec jiný kafe. Je škoda, že to dopadlo, jak dopadlo. Bejt to hotový a Němec by to zkusil, tak by to byla asi pěkná podívaná. A povídal nám chlápek na Dobrošově (myslím, že to byl průvodce na Jeřábu, nebo Březince) že to taky bylo určený k tomu, že němec by si vylámal zuby na opevnění a pak by naše vojsko vyrazilo a začalo by dobývat je. Takovej odrazovej můstek pro útok. A třeba by potom Frantíci a Angláni do němců šli taky. Ale kdoví.. Jedno přísloví praví: Není otázka, kdy nám Francie příjde na pomoc, ale je otázka, kdy se Francie položí.

ŘOPíky byly stavěny hlavně v oblastech, kde se vzhledem k dispozici terénu nepředpokládal přístup vojenské techniky. Takže aby tam někdo v tichosti táhnul dělo, si moc nedovedu představit. Navíc tím, že objekty byly otočeny palbou bočně/do týla a k frontě byly zasypány zemním tělesem, těžko by do nich stříleli. To by opravdu museli mít to dělo až za linií.

Jinak v nějakém dokumetu jsem viděl, že celá linie opevnění byla koncipována tak, aby útočníka - Hitlera - zdržela. Její životnost se odhadovala na 3 měsíce. Sloužila víceméně k tomu, aby umožnila seskupení našich vojsk ve vnitrozemí a - HLAVNĚ - ke zdržení útočnika, aby naši spojenci stihli zareagovat na naše volání o pomoc...naši spojenci náš plán nicméně předběhli o víc než 3 měsíce

Každopádně to, co naše republika dokázala postavit během pár let, při tehdejších technických možnostech, a při výsledné kvalitě provedení, navíc v tak obrovském počtu, je z dnešního pohledu naprosto neuvěřitelné.

[radekkrupka]

Mimochodem, z jiného soudku - takhle údajně plánovali naši budoucnoust naši další spojenci za studené války...

V případě jaderné války měly být odpalovány rakety s jadernými hlavicemi na západní Německo, a to z prostoru Ralsko, kde byl i zbudován moderní sklad jaderných zbraní, i když nikdo neví jestli tam skutečně byly. (Říká se, že až tak moc nám rusové zase nedůvěřovali). Celé zařízení ovládala speciální jednotka podřízená přímo Moskvě i mimo běžné struktury ruské armády.

Poté co by vystříleli celý pás Německa by naše armáda postupovala přes toto zamořené území a dorážela co zbylo....před Francií se počítalo, že naše armáda nebude již bojeschopná vzhledem k ozáření.

Inu, spojenci

[Petr Zatrepalek]

Pokud vím, tak jaderky byly nejen v tomto skladě. 122. raketová brigáda v Hranicích na Moravě měla jaderné hlavice přímo v palpostech a pod přímým velením sovětských generálů! Takže odpal mohl být proveden i bez vědomí vlády čSSR. Pro zájemce doporučuji tuto stránku:

http://www.fortifikace.net/pov_nezar_12 ... anice.html

[Hloubkar]

Tak teď jste mě jen o pár okamžiků předběhl. Je to web kamaráda tady z Čivic a zrovna jsem hledal kde to má skryto. Ještě k tomu Ralsku. Teď je tam ubytovna pro utečence a podle posledních zpráv tam jaderné hlavice uskladněny byly. Ale nevím, proč to naše vláda takovou dobu tajila... Kousek udtud, cca 5-7 km SZ je zaniklá vesnice (nemůžu si vzpomenout na jméno) a tam jsou rozmístěny panelové palposty pro odpalovače SCUD. Je to takový palouček s pár kopečky a lesem okolo (byly tam i vytesané sklepy, ale už je to zasypané). V tom Ralsku je jinak moc hezky. Byl jsem tam dvakrát čundrovat a ten klid + vojenské objekty, střelnice, okopy podél staré tankové cesty jsou prostě nádhera.
P.S. Na tom webu co píše pan Zatřepálek dole je pěkný video z toho objektu. Podkreslili to takovou dramatickou hudbou a stojí to za shlédnutí.