Diskuzní fórum železničních modelářů

Odborníkům se asi bude následující dotaz jevit jako zbytečný, vždyť to každý zná. Na modulovém setkání se ale v sešitových jízdních řádech používají zkratky a rád bych znal jejich přesný význam. Jde zejména o nákladní provoz. Hledal jsem na internetu a nejvíc informací jsem našel v "Atlasu lokomotiv". Za jasné považuji zkratky Ex, R, Sp, Os, MOs. U nákladních vlaků chápu vlaky Nex, Rn a Pn jako vlaky, vezoucí ucelený vlak z jedné stanice do druhé, v žádné mezilehlé stanici neodpojuje ani nepřipojuje další vozy. K tomu slouží jen manipulační vlak (Mn). Chápu to správně? Není tam ale vysvětlení co je "Vyrovnávkový nákladní vlak" (Vn) a "Přestavovací vlak" (Pv). Není také jasné, co je "Vlečkový nákladní vlak" (Vleč). Předem děkuji za objasnění.

Vn, tedy vyrovnávkový nákladní vlak veze prázdné vozy na jednu komoditu na místo nakládky. Třeba zrovna teď vidím jet ucelenku prázndých cisteren na čpavek mezi chemičkou v Lovosicích a v čpavkárnou (Stickstoffwerke) SKW Piesteritz. Do Lovo ložený kategorie Pn, zpět do SKW vyrovnávkový. Typicky na hromadné substráty - uhlí, ruda, autovozy, chemikálie, hnojiva a další zboží, které se mezi dvěma místy prodává po desítkách tisíc tun.

Mn je manipulační vlak, který obsluhuje stanice, nakladiště a vlečky mezi dvěma vlakotvornými stanicemi. Odstavuje vozy pro potřeby nakládky/vykládky a zase je zau rčený čas sbírá a přeptavuje k nejbližší stanici, kde z nich vzninke ucelelný vlak kategorie Pn, Rn, Vn, Sn, Pv, Mn, Vleč nebo Nex .Přirovnal bych ho po pošťačce, co po pravidelné trase v pravidelný čas roznáší dopisy a u které je možno na malých vesnicích i záslku podat k přepravě.

Vlečkový vlak obsluhuje vlečku, která se obsluhuje jízdou vlaku a nikoliv posunem, tedy například odbočuje z trati a pod.

Pv přestavuje vozy mezi stanicemi téhož uzlu.

ještě Ti tam, Honzo, chybí vlak kategorie Sn, tedy spěšný nákladní, což je něco víc než Pn, ale míň , než Rn.


Kategorie vlaku má vliv na pořadí jízd v případě výluk a pod.

Ještě k tomu Pn. On nemusí být nutně ucelený a nemusí vést zátěž pro jednu stanici. Naopak většinou veže více skupin, které ale odstavuje pouze ve větších, tzv. vlakotvorných stanicích, odkud jsou pak rozváženy do konkrétních cílových míst Mn, Pv nebo Vleč. vlaky, případně jsou určeny pro tuto stanici, a naopak tyto skupiny zase dobírá. Dá se říci, že je na úrovni Mn vlaků, akorát manipuluje pouze v těchto stanicích.

Pv vlaky nemusí obsluhovat pouze více stanic v jednom uzlu, ale např. tzv. stanice s jednostrannou obsluhou (nezastavují zde Mn vlaky, ale zátěž je navážena a odvážena pouze z jedné strany), koncové stanice na krátkych tratích, a pod.

Druhy vlaků už jsme tu kdysi řešili, ale teď to (jako obyčejně) nemůžu najít... U ČSD na to býval dokonce předpis.

Ex - z dopravního ani přepravního hlediska nemá žádný přesně daný význam, zkratka byla/je marketingového charakteru, podobně jako různé ICE, EC, IC, EN atd. apod.

Nex - mezistátní vlaky, od běžných Rn/Sn vlaků se lišily především požadavky na brzdovou výstroj vozů odpovídající vyšším požadovaným rychlostem. Řadily se většinou z vozů s přestavovači brzdového režimu. (Ale jak těch vozů přibývalo, řadily se i do vnitrostátních vlaků Rn a Sn.) Typicky např. vlaky bývalého systému TEEM, tj. transevropských nákladních expresů. Vyznačovaly se taky extrémně krátkými časy předávek/přejímek vlaků v PPS - vyměnila se mašina, provedla se jednoduchá zkouška brzdy a jelo se dál. Žádné celní a podobné formality.

Rozdíl mezi Rn a Sn vlaky nikdy nebyl jasný ani mně.

Některé Rn/Sn/Pn vlaky mohly po cestě manipulovat. Většinou to bylo tak, že se někde odstavila/připojila ucelená skupina vozů.

Vn - vyrovnávka prázdných vozů nepoužitelných (ať už z organizačních, technických nebo komerčních důvodů) pro nakládku zpátečním směrem. U ČSD většina Vn vlaků (pochopitelně) mířila s prázdnými uhláky do uhelných pánví. Existovaly i přeshraniční vyrovnávky (např. prázdné chladicí vozy), ale ty se často vedly jako Rn/Sn vlaky.

Pv - vlak sloužící k přesunu zátěže mezi dvěma sousedními stanicemi, mezi stanicemi jednoho uzlu apod. (I když to "sousedními" nemuselo být taky vždycky pravidlem, např. na spojovací trati Kunovice - Staré Město jezdily mezi oběma odbočnými stanicemi vlaky předávající zátěž mezi vlárskou drahou a ferdinandkou; i když je na trati mezilehlá stanice Uherské Hradiště, bývaly vedené jako Pv, které ji projížděly, a samotné UH se obsluhovalo Mn vlaky z Veselí n. M./Kunovic, které tam končily/začínaly.)

Vleč - obsluha vlečky odbočující ze širé trati mezi nácestnými dopravnami; vrací se do výchozí stanice.

Ještě jsi zapomněl na vlaky MMn a MPv; šlo o nákladní vlaky s pravidelnou přepravou osob (nebo i bez ní) vedené motorovými vozy. Nákladní vlaky s přepravou osob v klasické trakci se od běžných nákl. vlaků označením nijak neodlišovaly. (V tom je btw rozdíl oproti německým poměrům, které nejenže mají pro takové vlaky samostatné označení, ale navíc ještě rozlišují nákladní vlaky s přepravou osob GmP a osobní vlaky s přepravou nákladů PmG; ani v německých zdrojích se mi nepodařilo najít jasné vysvětlení rozdílu... )

To, co jsem tu sepsal, se týká období ČSD a částečně i unitárních ČD, tj. konce III./IV./začátku V. epochy; řekněme cca 40 let od r. 1963, kdy se konečně přestaly otrocky napodobovat sovětské vzory, až do začátku reálného fungování ČD Cargo. Novější a současné poměry ať raději vysvětlí někdo jiný. Dtto se týká i starších období - například Ls (lehké sběrné) vlaky skončily s přepravou kusových zásilek a spěšnin vypravovaných z jednotlivých nácestných stanic, tj. někdy na přelomu epoch II a III. Také názvosloví bylo tehdy odlišné - např. Mn vlakům se tehdy říkalo posunovací nákladní vlaky.

Ucelený výklad se stručným vysvětlením základních pojmů z modelářského hlediska je např. tady.

Edit: Kolegové byli rychlejší...

hank píše:...
Ex - z dopravního ani přepravního hlediska nemá žádný přesně daný význam, zkratka byla/je marketingového charakteru, podobně jako různé ICE, EC, IC, EN atd. ...

Nikoliv, jedná se (a vždy se jednalo) o nejvyšší kategorii vlaků osobní dopravy - Ex, R, Sp, Os a Sv.

Rozdíl mezi Nex, Rn a Sn byl v jejich stanovené rychlosti - Nex 81-100, Rn 80 a Sn 65-75km/h, Nex byl brzděn I. způsobem brzdění.

tomkanka píše:

hank píše:...
Ex - z dopravního ani přepravního hlediska nemá žádný přesně daný význam, zkratka byla/je marketingového charakteru, podobně jako různé ICE, EC, IC, EN atd. ...

Nikoliv, jedná se (a vždy se jednalo) o nejvyšší kategorii vlaků osobní dopravy - Ex, R, Sp, Os a Sv.

Můžeš to prosím podložit nějakým odkazem na dobové předpisy ČSD? Pokud jde o epochy III a IV, přesnou definici kategorie Ex a vysvětlení odlišností od vlaků R jsem v nich mezi vlaky osobní přepravy nenašel; i když je pravda, že v pravidlech přidělování čísel vlaků se vlaky Ex zmiňují. (Ale možná jsem jenom blbě hledal...)

hank píše:

tomkanka píše:... Můžeš to prosím podložit nějakým odkazem na dobové předpisy ČSD? ...

Minimálně předpisy D2, D4 a PTPŽ z let 1961, 1988 a 1997, a D1 z let 2013 a 2022. PTPŽ, D2 a D4 z roku 1954 kategorii expresní vlak znají též, i když pod zkratkou "L".

Naopak nikde jako samostatná kategorie nejsou tebou uváděné MMn a MPv. Písmena M stejně jako E sloužily pouze k odlišení konkrétní kategorie vlaku pokud byl vlak veden motorovým vozem nebo elektrickým hnacím vozidlem. Takže ať už to byl MMn nebo EMn, vždy se jednalo o druh vlaku Mn, stejně jako MOs nebo EMOs byl Os. Přeprava cestujících v nákladním vlaku neměla na kategorii vlaku žádný vliv, v pomůckách byla pouze uváděna poznámka "S přepravou cestujících".

tomkanka: Děkuji. Paměť je zrádná mrcha, stav archlívu (papírového i digitálního) je tristní a nějak nejsou lidi na jeho uspořádání...

Mám tady bohužel jenom jedno salátové vydání D2 (platnost od r. 1962, tištěná verze z r. 1971), které jeho minulý držitel používal od momentu vyfasování až do konce existence ČSD, tj. 30 let, a kvůli změnám (některé jsou vlepené, některé jen vložené, některé zřejmě neúplné nebo chybí) za ty roky už je naprosto nepřehledné. Nicméně vidím, že v D2 jde o prioritu při určování pořadí vlaků podle kategorie vlaku. OK. Ale jinak mi ta definice expresu po technické stránce pořád připadá mlhavá.

Našel jsem (konečně!!!) ty důležité stránky z předpisu D4 ČSD. (Celý předpis bohužel nemám. ) Uvádí se tam toto:


Ať se na mě nikdo nezlobí, ale ty předpisové definice rozdílů mezi Ex, R a Sp mají k přesnosti daleko...

A nákladní vlaky:

Tady už je to přesnější.

Ne všechny mezistátní rychlíky byly/jsou expresy. V dopravní praxi se při stanovení priority mezistátních vlaků na síti ČSD jejich kategorie rozlišovala?

Pokud jde o motorové vlaky, tak to písmeno M samozřejmě technický význam mělo, přinejmenším upozorňovalo na možnosti řazení s ohledem na konstrukci tahadlového a narážecího ústrojí a taky na potřebu nezávislého vytápění osobních vozů.

Tentýž předpis D2 z r. 1962 jmenovitě ukládá uvádět do služebních pomůcek přepravu cestujících ve smíšených vlacích.

Disclaimer: Tohle mě pronásleduje celý život. Naše nebožka máti, dej jí pámbu věčnou slávu, mívala oblíbenou průpovídku: Jsi jak ten mnich, co měl mnoho knih a hovno věděl co je v nich.

A když už jsem to teda konečně slavně našel , tak ještě přidám kategorie vlaků os. přepravy platné do r. 1962:

Docela by mě zajímalo, proč jsou expresy označeny jako L... Tehdy se pracovalo podle sovětských vzorů - přišlo to sem taky z východu? Nebo to bylo L jako luxus ?

hank píše:... Ne všechny mezistátní rychlíky byly/jsou expresy. V dopravní praxi se při stanovení priority mezistátních vlaků na síti ČSD jejich kategorie rozlišovala? ...

Samozřejmě, ovšem nehrálo (nehraje) roli jestli se jedná o vlak vnitrostátní nebo mezistátní. Prostě nejvýše je Ex, potom R, Sp a Os. A možná se rozlišuje ještě víc dnes. Když upřednostníš např. panťák před Nexem (který veze kontejnery s čínskými hadry) a provozní dispečer se blbě vyspí, můžeš s manglem počítat!

hank píše:... Pokud jde o motorové vlaky, tak to písmeno M samozřejmě technický význam mělo, přinejmenším upozorňovalo na možnosti řazení s ohledem na konstrukci tahadlového a narážecího ústrojí a taky na potřebu nezávislého vytápění osobních vozů. ...

Technický význam ano, ale nemělo to vliv na kategorii důležitosti.
Ono také záleželo na konstruktérovi grafikonu, např. Liberec - Tanvald bylo řazení T435.0+2xBalm+BFalm vedeno jako Os, z Chocně do Litomyšle T444.0+2xBalm+BFalm jako MOs. (nebo obráceně - musel bych to hledat)
Prase aby se v tom vyznalo!

hank píše:... Tentýž předpis D2 z r. 1962 jmenovitě ukládá uvádět do služebních pomůcek přepravu cestujících ve smíšených vlacích. ...

Ano, to jsem psal.

hank píše: ... Docela by mě zajímalo, proč jsou expresy označeny jako L...

Netuším, a přiznám se, že jsem to zjistil až dnes.

Také se říká "lokomotiv jí vlak", neboli "lv".

Je to čistě hantýrka, nebo to bylo někdy v předpisech? Správně se používá Sv?

Ivan píše:Také se říká "lokomotivní vlak", neboli "Lv". Je to čistě hantýrka, nebo to bylo někdy v předpisech? Správně se používá Sv?

Lv bývaly a dodnes jsou samostatná kategorie. Od zavedení 5místných čísel vlaků jejich čísla začínají 7, v období max. 4místných čísel vlaků (epocha III) se používalo dvojčíslí přidělené pro trať osobním vlakům, následovalo dvojčíslí 9x a protože Lv zvlášť na některých tratích (třeba v severočeské pánvi) bývalo tolik, že to nestačilo, tak se na konec čísel vlaků ještě přidávala písmena. 5místná čísla vlaků byla zavedena někdy v 70. letech (teď zaboha nemůžu najít přesný letopočet, ale řekl bych, že kolem r. 1975) - pak už písmenka na konci čísel odpadla. K dnešnímu systému přidělování tras a číslování vlaků ad hoc se vyjadřovat nebudu, na to jsou tady jistě lepší odborníci. Jenom podotknu, že kvůli úhradám za používání dopravní cesty se dopravci pochopitelně snaží prázdným jízdám lokomotiv co nejvíce vyhýbat. Občas se v sešitových jízdních řádech plánovaná trasa vlaku začínající číslicí 7 ještě dá najít, ale dá to dost práce a na jednotlivých tratích se dají spočítat na prstech. Zato se mraky tras Lv vyskytují v dokumentu SŽDC zvaném Katalog nabídkových tras provozovatele dráhy. A zase: Jak to funguje a jak se s tím pracuje, to si rád nechám vysvětlit od povolanějších.

hank: Nebo to bylo L jako luxus ?

Nepřekvapivě bylo. Má to svůj původ v dobách po skončení 1. světové války. Po uklidnění situace existovaly prakticky u všech železničních správ rychlíky (u nás R, v Německu D-zug atd.) a písmeno L bylo použito pro luxusní expresy, které křižovaly celou Evropu. Také v našich meziválečných jízdních řádech najdete přímo hlavičkách vlaků písmenka L a R. Jedná se o kategorizaci na mezinárodní úrovni, která nesouvisí s kategorizací a tarifikací jednotlivých železničních správ. Každá železniční správa pak měla další podrobnější rozdělení, nejlépe je to vidět mezi válkami na Německu. Tam jsou D-zugy (rychlíky), pak vznikají FD (dálkové, obvykle kratší soupravy, rychlejší), FFD (Rehingold) nebo FDt (motorové rychlé vlaky před válkou). Ale z pohledu mezinárodního provozu jsou to všechno rychlíky a ne expresy.

hank píše:... v období max. 4místných čísel vlaků (epocha III) se používalo dvojčíslí přidělené pro trať osobním vlakům, následovalo dvojčíslí 9x ...

Přiznám se, že toto je pro mne novinka, ale máš pravdu.
Nicméně (bezpečně mám zjištěno od r. 1968) to nebylo všude pravidlo. Takže např. v roce 1972 na Posázavském Pacifiku vlak číslo 3697 byl MOs z Čerčan do Týnce, vlak 3725 byl Lv od postrku vlaku 8528 z Čisovic do Vraného, lokomotiva z depa do Krče pro vlak 3624 jela jako Lv 3624a, lok. od vlaku 8049 opačným směrem jako Lv 8049a.

Jen bych ještě doplnil, že lokomotivní vlaky od r. 1954 se nazývaly strojové (zkratka "Str"), a pětimístná čísla vlaků byla zavedena od GVD 1973.